10 C 29/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15 000 Kč, dále roční úrok z prodlení z částky 15 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí trvání prodlení, nejvýše však roční úrok ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 28 083,30 Kč, úroku z prodlení z částky 15 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, úroku z prodlení z částky 15 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobce domáhá zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o půjčce [číslo] kterou dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], (dále jako„ právní předchůdkyně“). Nároky z předmětné smlouvy měly být právní předchůdkyní postoupeny na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Z titulu předmětné smlouvy žádá žalobce uhradit částku 15 000 Kč jako dlužnou jistinu, kapitalizované zákonné úroky z prodlení v celkové výši 28 083,30 Kč, a to jako úroky v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], dále žádal žalobce uhradit úroky z prodlení z dlužné jistiny 15 000 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalovaný na předmětnou smlouvu za celou dobu od jejího sjednání neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač byl řádně předvolán, k nařízenému jednání se nedostavil. Soud tak konal jednání v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jako „o. s. ř.“).

3. Zákaznickou kartou bylo prokázáno, že dne [datum] žalovaný požádal právní předchůdkyni o poskytnutí půjčky ve výši 15 000 Kč, a to na vybavení bytu. Žalobce právní předchůdkyni poskytl adresu svého trvalého bydliště, uvedl adresu výběru, prokázal se občanským průkazem a uvedl, že v současnosti půjčku u právní předchůdkyně nemá, je zaměstnán na hlavní pracovní úvazek jako dělník u zaměstnavatele [právnická osoba] se sídlem v [obec], dále uvedl, že má odpracováno 1 rok. Čistou mzdu uvedl ve výši 9 800 Kč, jiné příjmy neuvedl, běžné měsíční výdaje uvedl ve výši 1 500 Kč na nájem a inkaso, 300 Kč na telefon a 2 000 Kč na výdaje domácnosti, celkem tedy výdaje 3 800 Kč, rozdíl příjmů a výdajů je pak vypočtena na 6 000 Kč. Dále žalovaný uvedl, že příjem pobírá měsíčně patnáctý den v měsíci, jako ověřené dokumenty jsou uvedeny občanský průkaz, pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva a SIPO.

4. Smlouvou o půjčce ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně a žalovaný výše uvedeného dne sjednali dohodu nazvanou jako smlouva o půjčce, [číslo] na základě které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto jistinu společně s poplatkem ve výši 8 985 Kč vrátit právní předchůdkyni v hotovosti ve 39 týdenních splátkách po 615 Kč, a to do rukou oprávněné osoby s tím, že první splátka je splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že od právní předchůdkyně v hotovosti převzal výše uvedenou částku. Smlouva na svém rubu obsahuje smluvní podmínky smlouvy o půjčce, kde je uvedeno, že RPSN půjčky při splatnosti v délce 39 týdnů je 276,9 %, smluvní podmínky obsahují ujednání o tom, že se smlouva řídí ustanoveními občanského zákoníku a zákonem 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek a přílohou [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně a žalobce dne [datum] dohodli postoupení všech pohledávek vyplývajících ze smluv o půjčce nebo smluv o zápůjčce specifikovaných v příloze [číslo] dané smlouvy. V příloze [číslo] ke smlouvě je uvedeno číslo smlouvy [číslo] a jméno a příjmení žalovaného.

6. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] bylo prokázáno, že dne [datum] zaslala právní předchůdkyně společně s žalobcem prostřednictvím pošty žalovanému oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] včetně příslušenství pohledávky, a vyzvala žalovaného k zaplacení předmětné pohledávky do 10 dnů od data doručení dopisu.

7. Předžalobní výzvou ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení předmětu řízení výzvou odeslanou dne k [datum].

8. Soudu je z úřední činnosti známo, že obvyklá úplata za bankovní úvěry se v roce 2006 při poskytnutí částky nižších desítek tisíc se splatností 39 týdnů pohybovala v rozmezí 10 % až 20 % ročně.

9. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] žalovaný požádal právní předchůdkyni o poskytnutí půjčky ve výši 15 000 Kč, a to na vybavení bytu. Žalobce právní předchůdkyni poskytl adresu svého trvalého bydliště, uvedl adresu výběru, prokázal se občanským průkazem a uvedl, že v současnosti půjčku u právní předchůdkyně nemá, je zaměstnán na hlavní pracovní úvazek jako dělník u zaměstnavatele [právnická osoba] se sídlem v [obec] [anonymizováno], dále uvedl, že má odpracováno 1 rok. Čistou mzdu uvedl ve výši 9 800 Kč, jiné příjmy neuvedl, běžné měsíční výdaje uvedl ve výši 1 500 Kč na nájem a inkaso, 300 Kč na telefon a 2 000 Kč na výdaje domácnosti, celkem tedy výdaje 3 800 Kč, rozdíl příjmů a výdajů byl pak vypočten na 6 000 Kč. Dále žalovaný uvedl, že příjem pobírá měsíčně patnáctý den v měsíci, jako ověřené dokumenty uvedl občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu a SIPO. Dne [datum] právní předchůdkyně a žalovaný sjednali dohodu nazvanou jako smlouva o půjčce, [číslo] na základě které právní předchůdkyně poskytla žalovanému 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto jistinu společně s poplatkem ve výši 8 985 Kč vrátit právní předchůdkyni v hotovosti ve 39 týdenních splátkách po 615 Kč, a to do rukou oprávněné osoby s tím, že první splátka byla splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy. Právní předchůdkyně žalovaného informovala o RPSN půjčky ve výši 276,9 %, smlouva se měla řídit ustanoveními občanského zákoníku a zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Smlouva obsahovala rozhodčí doložku. Dne [datum] právní předchůdkyně s žalobcem dohodli postoupení všech pohledávek vyplývajících ze smluv o půjčce nebo smluv o zápůjčce specifikovaných v příloze [číslo] dané smlouvy, ve které byla uvedena i předmětná smlouva právní předchůdkyně uzavřena s žalovaným. Dne [datum] bylo poštou žalovanému odesláno oznámení právní předchůdkyně o postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] včetně příslušenství, žalovaný byl vyzván k zaplacení do 10 dnů od data doručení dopisu. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne [datum].

10. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Dle § 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1. Právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad na kterých spočívá tento zákon.

12. Podle § 2 odst. 2 obch. zák. podnikatelem podle tohoto zákona je a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.

13. Podle § 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“), pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit 14. Dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum] (dále jen„ obč. zák.“), neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

15. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

16. Podle § 52 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy upravené v části osmé tohoto zákona, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

17. Dle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

18. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

19. Dle § 517 odst. 1 věty první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

20. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

21. Podle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

22. Soud pak dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 657 a násl. obč. zák. ve spojení s § 2 písm. a) z. s. ú. a § 52 a násl. obč. zák. Ten den totiž právní předchůdkyně a žalovaný opatřili svými podpisy listinu, na základě které mu poskytla 15 000 Kč, jež se žalovaný zavázal vrátit i s poplatkem 8 985 Kč ve 39 týdenních splátkách s první splátkou 7 den od podpisu smlouvy. Je zjevné, že právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatelka ve smyslu § 2 odst. 2 obch. zák. a dodavatelka ve smyslu § 52 odst. 2 obč. zák., když musela být jako společnost s ručením omezeným zapsána v obchodním rejstříku (§ 34 odst. 1 písm. a) obch. zák.) a půjčku poskytovala v rámci své podnikatelské činnosti.

23. Právní předchůdkyně se posouzením úvěruschopnosti žalovaného na straně příjmů i výdajů zabývala a skutečnosti uváděné žalovaným ověřila tak, jak je uvedeno shora. Uzavřená smlouva je však absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle § 39 obč. zák., když sjednaná úroková sazba činila 79,9 % ročně (přepočteno ze sazby poplatku, který je skrytým úrokem z půjčky z 39 týdnů na 52 týdnů v roce), což je několikanásobek průměrné úrokové sazby poskytované na obdobné úvěry ve stejný čas, když cena úvěru značně přesahuje výši obvyklé úplaty vzhledem k výši úvěru. Takové navýšení a ujednání o úroku je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, u právní předchůdkyně, jako podnikatele poskytujícího spotřebitelské úvěry/půjčky, pak nelze předpokládat, že by své podnikání prováděla zdarma a poskytovala peníze bezplatně, smlouvu o půjčce tak soud posoudil neplatnou jako celek, kdy takový závěr plyne např. i z rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ze dne 27. 2. 2007 sp. zn. 33 Odo 236/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015. Při absolutní neplatnosti smlouvy žalobce (právní předchůdkyně) nemá právo na zaplacení úroků z úvěru či poplatků nebo smluvních pokut, nýbrž pouze na vydání případného bezdůvodného obohacení (ve výši nezaplacené jistiny) a zaplacení úroků z prodlení z bezdůvodného obohacení žalovaného. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 15 000 Kč a neuhradil nic, zbývá mu tak uhradit 15 000 Kč. Ve smyslu § 451 obč. zák. se žalovaný v rozsahu částky 15 000 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobce, na kterého byly pohledávky z předmětné smlouvy postoupeny dle § 524 obč. zák. Žaloba je tak důvodná jen co do nároku na zaplacení jistiny, tj. částky 15 000 Kč, představující bezdůvodné obohacení žalovaného, a co do úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí trvání prodlení, nejvýše však roční úrok ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Takto žalobce úrok žaluje a soud jej tedy v dané výši přiznává, maximálně však lze úrok z prodlení přiznat ve výši 8,25 % ročně proto, že k prodlení došlo dle soudu až [datum], kdy platila daná sazba, a žalobcův návrh tak více než této sazby dosáhnout nemůže. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.).

24. Pokud jde o úroky z prodlení, je třeba vyjít z toho, že obohacený (zde žalovaný) je bezdůvodné obohacení povinen vrátit prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem (zde právní předchůdkyní nebo žalobcem) požádán, neboť doba splnění nebyla dohodnuta, není stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí (§ 563 obč. zák.). V řízení bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru do 10 dnů od data doručení dopisu, soud má za to, že výzva zaslaná prostřednictvím poštovního doručovatele je doručena, a to za podpůrného užití pravidla dne § 573 o. z., třetí pracovní den od odeslání, tedy [datum], dostala se tedy do dispozice adresáta, lhůta k plnění pak uběhla dne [datum], dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení. Dle toho pak soud rozhodl o počátečním dni k přiznání zákonného úroku z prodlení, sazba pak vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ke dni prodlení činila 8,25 % ročně.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl zjevně úspěšnější více než z 50 %. Z větší části úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

26. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 věty první, když neshledal důvody pro uložení lhůty delší či k přivolení k plnění ve splátkách.