10 C 29/2026

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 13 770 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 770 Kč a dále úrok z prodlení z částky 1 530 Kč od 13. 7. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, z částky 1 530 Kč od 14. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, z částky 1 530 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, z částky 1 530 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, z částky 1 530 Kč od 28. 8. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, z částky 1 530 Kč od 10. 9. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, z částky 1 530 Kč od 22. 9. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, z částky 1 530 Kč od 3. 10. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, z částky 1 530 Kč od 22. 12. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 2 615 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 13 770 Kč a úroků z prodlení s odůvodněním, že žalovaný cestoval dopravním prostředkem žalobce ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a při přepravních kontrolách v uvedených dnech se neprokázal platným jízdním dokladem, dluží tak jízdné po 30 Kč a přirážku k jízdnému po 1 500 Kč za každou tuto jízdu bez platného jízdního dokladu.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Žalobcem předložené zápisy o provedených přepravních kontrolách prokazují, že žalovaný cestoval dopravním prostředkem veřejné dopravy provozované žalobcem, a to dne datum linkou tramvaje číslo hodnota, dne datum linkou tramvaje číslo hodnota, dne datum linkou tramvaje číslo hodnota, dne datum linkou metra hodnota, dne datum linkou metra hodnota, dne datum linkou autobusu číslo hodnota, dne datum linkou metra hodnota, dne datum linkou metra hodnota, dne datum linkou autobusu číslo hodnota, ve všech případech byl kontrolován přepravním kontrolorem, kterému se na výzvu neprokázal platnou jízdenkou, byl vyzván k zaplacení jízdného ve výši po 30 Kč a přirážky k jízdnému ve výši po 1 500 Kč, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil.

5. Předžalobní upomínky a doklady o odeslání prokazují, že předžalobní upomínkou ze dne 3. 3. 2025 podanou k poštovní přepravě dne 3. 3. 2025 a předžalobní upomínkou ze dne 23. 7. 2025 podanou k poštovní přepravě dne 24. 7. 2025 byl žalovaný žalobcem upomínán o zaplacení dlužných částek s tím, že pokud svou povinnost nesplní, bude podána žaloba.

6. Smluvní přepravní podmínky právnická osoba platné od 1. 8. 2021 ve znění dodatků prokazují, že požadovaná přirážka 1 500 Kč odpovídá čl. 8 bodu 4 Smluvních přepravních podmínek právnická osoba.

7. Tarif právnická osoba platný od 1. 4. 2023 ve znění dodatků prokazuje, že výše žalobce požadovaného jízdného odpovídá Tarifu právnická osoba.

8. Dle ust. § 2550 občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

9. Dle ust. § 1970 věta první občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

10. Práva a povinností účastníků se řídit citovaným ustanovením § 2550 občanského zákoníku, dále § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (při jízdě metrem či tramvají), ustanovením § 18a zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě (při jízdě autobusem), ustanovením § 3, § 7, § 49 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a Smluvními přepravní podmínkami právnická osoba.

11. V projednávané věci bylo prokázáno, že nárok žalobce na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému je důvodný, když žalovaný jel ve všech případech ve vozidle městské hromadné dopravy provozované žalobcem, čím došlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy o přepravě osob dle citovaného ustanovení § 2550 občanského zákoníku. Za provedenou přepravu byl žalovaný povinen zaplatit stanovené jízdné, což nezaplatil, a při přepravní kontrole byl vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému za každou jízdu bez platného jízdního dokladu je proto důvodná, a proto jí soud co do jistiny a požadovaných úroků z prodlení, které jsou požadovány za dobu, kdy se žalovaný nachází v prodlení a ve výši odpovídající ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zcela vyhověl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 770 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč, když ve věci se jedná o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

13. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebyly shledány důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.