10 C 39/2023

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 13 715,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 770 Kč, dále úrok z prodlení z částky 7 770 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. K zaplacení se žalované povolují splátky ve výši 700 Kč měsíčně splatné vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení. V případě nezaplacení některé ze splátek může žalobce do splatnosti nejblíže příští splátky požadovat zaplacení celé zbylé pohledávky.

II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 5 945,67 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 581,02 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 888,98 Kč, úroku z prodlení z částky 13 715,67 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 8,25 % ročně, úroku z prodlení z částky 5 945,67 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úroku 29 % ročně z částky 13 715,67 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalované zaplacení: - dlužné jistiny ve výši 13 715,67 Kč, - kapitalizovaných úroků ve výši 5 888,98 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 581,02 Kč, - úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 715,67 Kč od [datum] do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 715,67 Kč od [datum] do zaplacení. U kapitalizovaného úroku ve výši 5 888,98 Kč se jedná o úrok ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 13 715,67 Kč od [datum] do [datum]. U kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 581,02 Kč se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 13 715,67 Kč od [datum] do [datum].

2. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě uzavřené smlouvy peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 17 637 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 4 411 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, částku 8 276 Kč za zpracování úvěru a částku 4 950 Kč za službu komfortního splácení a vedení zákaznického účtu. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky poplatků se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 1 980 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 1 977 Kč a byla stanovena na [datum]. Žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila, poslední příslušnou splátku zaplatila dne [datum]. Pohledávka s příslušenstvím byla právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Za období od uzavření smlouvy o zápůjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná zaplatila celkem 10 230 Kč. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou zaplaceno ničeho. K posouzení úvěruschopnosti žalovaná žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce ověřil před uzavřením smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalované z výměru sociální podpory a z výplatních pásek (žádnou z těchto listin však žalobce nepředložil). Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná uvedla, že má příjem ze státní podpory, její měsíční příjem činí 20 828 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti.

3. Žalovaná uvedla, že má zdravotní problémy, pobírá pouze příspěvek na bydlení 480 Kč měsíčně, jiný příjem nemá, nemá dluh z čeho zaplatit. Protože žije s přítelem, nemá nárok na žádné další dávky. Chodí o berli, hledá si práci, zatím neúspěšně, žádá o povolení splátek, zkusí poprosit o pomoc dceru.

4. Výpověď žalované prokazuje, že tato uvedla, že je nemajetná, podstoupila operaci záprstní rukou, avšak tato se nepovedla, jednu ruku nemůže zavřít, například udržet nůž, druhou otevřít. Před rokem špatně šlápla, zlomila si obě kosti v bércích, trpí osteoporózou, dosud chodí o berli. Požádala o invalidní důchod, tento jí byl zamítnut, podala si odvolání, výsledek dosud neví. Pobírá pouze příspěvek na bydlení, jiné dávky nemá, protože žije s přítelem. Ten jí dává peníze na jídlo a bydlení, ale odmítá za ni platit dluh. Hledá si práci, zatím marně.

5. Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr prokazuje, že v ní žalovaná podpisem dne [datum] potvrdila, že bydlí v nájemním bytě, má středoškolské vzdělání, je rozvedená, počet vyživovaných osob 0, nevlastní auto, je nezaměstnaná, u ÚP, u zaměstnání ověřeno je uvedeno –„ výplatní pásky“, čistý příjem činí 5 220 Kč, ostatní příjmy žadatele 4 608 Kč, další čisté příjmy domácnosti 11 000 Kč, celkem 20 828 Kč, počet zdrojů příjmů žadatele 1, nemá zápůjčku u jiné společnosti, nemá kreditní kartu, nemá bankovní účet, odhadované měsíční výdaje 3 200 Kč, ověřené dokumenty – výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky PnŽ, PnB, 2 výplatní pásky, za 12,1.

6. Smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] uzavřená dne [datum] žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], prokazuje, že v této se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 18 000 Kč, žalovaná se zavázala částku 18 000 Kč vrátit spolu s částkou 17 637 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 4 411 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, částkou 8 276 Kč za zpracování úvěru a částkou 4 950 Kč za službu komfortního splácení a vedení zákaznického účtu, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 980 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 1 977 Kč a byla stanovena na [datum]. Sazba RPSN činila 164,47 % Smlouva odkazuje na zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

7. Přehled plateb – tabulka umoření prokazuje, že žalovaná na smlouvu čerpala [datum] částku 18 000 Kč a zaplatila za období od [datum] do [datum] celkem 10 230 Kč.

8. Smlouva o postoupení pohledávek prokazuje, že ji [datum] podepsali právní předchůdce žalobce jako postupitel a žalobce jako postupník, přičemž v ní ujednali, že právní předchůdce žalobce postupuje na žalobce pohledávky uvedené v příloze [číslo] – seznamu postoupených pohledávek. Z přílohy – seznamu postoupených pohledávek je patrno, že je v ní uvedena pod [číslo] smlouva [číslo] jakož i jméno a příjmení žalované.

9. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podací lístek České pošty s. p. o podání listovní zásilky k poštovní přepravě dne [datum] prokazují, že oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] podaným k poštovní přepravě dne [datum] právní předchůdce žalobce spolu s žalobcem informovali žalovanou, že právní předchůdce žalobce postoupil mimo jiné pohledávku ze smlouvy [číslo] žalobci a vyzval žalovanou k úhradě pohledávek ze smlouvy do deseti dnů od doručení tohoto dopisu.

10. Předžalobní upomínka ze dne [datum] a podací lístek České pošty s. p. ze dne [datum] prokazují, že právní zástupce žalobce odeslal na adresu žalované dne [datum] výzvu k plnění dluhu ze dne [datum] s tím, že pokud dluh nezaplatí, bude podána žaloba.

11. Z dalších provedených důkazů nečiní soud žádné relevantní skutkové zjištění.

12. Po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná dne [datum] podepsala zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr ve které potvrdila, že bydlí v nájemním bytě, má středoškolské vzdělání, je rozvedená, počet vyživovaných osob 0, nevlastní auto, je nezaměstnaná, u ÚP, u zaměstnání ověřeno je uvedeno –„ výplatní pásky“, čistý příjem činí 5 220 Kč, ostatní příjmy žadatele 4 608 Kč, další čisté příjmy domácnosti 11 000 Kč, celkem 20 828 Kč, počet zdrojů příjmů žadatele 1, nemá zápůjčku u jiné společnosti, nemá kreditní kartu, nemá bankovní účet, odhadované měsíční výdaje 3 200 Kč. Jako ověřené dokumenty, avšak žádný z těchto nebyl žalobcem předložen, jsou uvedeny – výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky PnŽ, PnB, 2 výplatní pásky, za 12, 1. Dne [datum] právní předchůdce žalobce a žalovaná podepsali listinu nazvanou Smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] kterou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 18 000 Kč a žalované byla tato částka stejného dne vyplacena v hotovosti. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku 18 000 Kč vrátit spolu s částkou 17 637 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 4 411 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, částkou 8 276 Kč za zpracování úvěru a částkou 4 950 Kč za službu komfortního splácení a vedení zákaznického účtu, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 980 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 1 977 Kč a byla stanovena na [datum]. Sazba RPSN činila 164,47% Smlouva obsahuje ujednání odkazující na formu spotřebitelského úvěru a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná od žalobce dne [datum] obdržela částku 18 000 Kč a zaplatila za období od [datum] do [datum] celkem 10 230 Kč. Jiné platby žalobce neeviduje. Dne [datum] právní předchůdce žalobce a žalobce podepsali smlouvu o postoupení pohledávek, v níž ujednali, že právní předchůdce žalobce postupuje na žalobci pohledávky uvedené v příloze [číslo] – seznamu postoupených pohledávek, v tomto seznamu je uvedena smlouva s [číslo] jméno a příjmení žalované. Dne [datum] právní předchůdce žalobce společně s žalobcem zaslali na adresu žalované oznámení o postoupení pohledávek, kterým byla žalovaná informována o tom, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla postoupena žalobci a byla vyzvána k úhradě pohledávky ze smlouvy do deseti dnů od doručení dopisu. Právní zástupce žalobce odeslal na adresu žalované dne [datum] výzvu k plnění dluhu ze smlouvy.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Dle § 1895 odst. 1 o. z. nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno.

20. Dle § 2991 o. z. 1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 2) bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. V projednávané věci právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú., když toho dne právní předchůdce předal žalované 18 000 Kč a ta se je zavázala vrátit se sjednaným poplatkem. Není sporu o tom, že v době uzavření smluv žalovaná vystupovala jako spotřebitel a právní předchůdce jako podnikatel zaměřující se na poskytování spotřebitelského úvěru, jedná se o právnickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku a smlouva odkazuje na zákon o spotřebitelském úvěru. Platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru vyžaduje řádné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele dle § 86 z. s. ú. pod sankcí absolutní neplatnosti, přičemž se řádným přezkoumáním úvěruschopnosti musí soud zabývat z úřední povinnosti. Právní předchůdce žalobce se stran majetkových poměrů žalované plně spolehl pouze na údaje tvrzené žalovanou. Právní předchůdce o žalované zjistil, že je rozvedená, bydlí v nájmu, je nezaměstnaná a pobírá toliko dávky vyplácené státem. Právní předchůdce žalobce vycházel z údaje o čistém měsíčním příjmu žalované 5 220 Kč, příjmu označeného jako„ ostatní příjmy žadatele“ ve výši 4 608 Kč a dalších čistých příjmů domácnosti. Ověřit měl právní předchůdce tyto údaje z výplatních pásek a výměr či rozhodnutí o přiznání dávky. Je však nesmyslné, aby nezaměstnaná žalovaná dokládala své příjmy výplatními páskami. Žalobce pak netvrdil, že by se mělo jednat o výdělek možný v rámci pobírání podpory v nezaměstnanosti. Rozvedená žalovaná pak těžko mohla mít nějaké„ další příjmy domácnosti“, resp. není vůbec zřejmé jaké a proč by měly být uvažovány v rámci posouzení úvěruschopnosti. Jaké doklady žalovaná k posouzení úvěruschopnosti předložila, není možné zjistit, neboť žalobce i přes výzvu soudu žádné nepředložil. Své výdaje žalovaná odhadla na částku 3 200 Kč, tedy zjevně nepřiměřeně nízké, nedosahující ani životního minima, přestože žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, výdaje za nájemné a služby žalobce nezjišťoval, zde zcela schází i údaje, které by uvedla žalovaná. Za této situace soud tedy uzavírá, že právní předchůdce žalobce zanedbal svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalované jak na straně příjmů, tak na straně výdajů (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení žalované částky, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Při absolutní neplatnosti smlouvy žalobce nemá právo na zaplacení úroků z úvěru či poplatků nebo smluvních pokut, nýbrž pouze na vydání případného bezdůvodného obohacení ve výši nezaplacené jistiny. V řízení bylo prokázáno, že žalované bylo poskytnuto 18 000 Kč a uhradila 10 230 Kč, zbývá jí tak zaplatit 7 770 Kč. Ve smyslu § 2991 o. z. se žalovaná v rozsahu částky 7 770 Kč bezdůvodně obohatila na úkor žalobce, na kterého byla pohledávka z předmětné smlouvy postoupena smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1895 o. z. Žaloba je tak důvodná co do nároku na zaplacení jistiny, tj. částky 7 770 Kč, představující bezdůvodné obohacení žalované. Pokud jde o úroky z prodlení z částky 7 770 Kč, v daném případě bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení poskytnuté částky v 10ti denní lhůtě v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] podané k poštovní přepravě dne [datum]. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se tedy mohla žalovaná dostat za použití § 573 o.z. nejdříve od [datum]. Soud proto žalobě zčásti vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci částku 7 770 Kč s úroky z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení v žalobcem požadované výši 8,25 % ročně, která nepřevyšuje výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve zbývající části žalobu jakou nedůvodnou zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když pro posouzení míry úspěchu i se zohledněním požadovaného příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku je patrno, že větší míru úspěchu měla žalovaná, které náklady řízení nevznikly.

23. Vzhledem k nepříznivé majetkové a finanční situaci žalované, která požádala o možnost plnění dluhu ve splátkách, rozhodl soud o povolení splátek po 700 Kč měsíčně, když takovým rozhodnutím bude dluh v přiměřené době nepřevyšující období jednoho roku zaplacen a takové rozhodnutí nezasáhne nepřiměřeným způsobem do majetkové sféry právnické osoby žalobce. V případě, že žalovaná splátku včas nezaplatí, může žalobce do splatnosti nejblíže příští splátky požadovat zaplacení celé zbylé pohledávky.