10 C 60/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 7 828 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 100 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 100 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající částky, kdy se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 4 728 Kč kapitalizovaného úroku ve výši 5 182,43 Kč kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 978,55 Kč úroků z prodlení z částky 6 351,88 Kč za dobu od datum do datum ve výši 8,05% ročně úroků z prodlení z částky 3 251,88 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně úroků ve výši 20,98 % ročně z částky 6 351,88 Kč za dobu od datum do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.).

2. Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 7 828 Kč s příslušenstvím, kterou žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce – společnost právnická osoba uzavřel s žalovanou dne datum o smlouvu o půjčce. V důsledku fúze sloučením se dne datum stala právním nástupcem společnosti právnická osoba společnost právnická osoba, dnes pod názvem právnická osoba, tedy právní předchůdce žalobce. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 8 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 728 Kč s úrokovou sazbou 20,98 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, a to ve 43 týdenních splátkách po 296 Kč, poslední byla stanovena na datum. Žalovaná zaplatila do okamžiku postoupení částku 4 900 Kč, z čehož zaplatila na jistinu 1 648,12 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 728 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 923,88 Kč. Pohledávka byla společností právnická osoba postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci. Po postoupení pohledávky nebylo žalovanou zaplaceno ničeho. Žalobce požaduje zaplacení dlužné částky 7 828 Kč sestávající se z dlužné jistiny 6 351,88 Kč, úhrady za služby ve výši 1 476,12 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 182,43 Kč, když se jedná o úrok ve výši 20,98 % ročně počítaný z dlužné jistiny 6 351,88 Kč od datum do data postoupení datum, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 978,55 Kč, když se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny 6 351,88 Kč od datum do datum, úroků ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny 6 351,88 Kč od datum do zaplacení a úroků za prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 6 351,88 Kč od datum do zaplacení. Ohledně prověření úvěruschopnosti žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce ověřil majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a insolvenčního rejstříku, kdy vůči žalované nebylo vedeno insolvenční řízení. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána na částečný pracovní poměr s měsíčním příjmem 12 000 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku, zápůjčku u jiné společnosti. Žalobce ani právní předchůdce žalobce nemá k dispozici kopie dokladů žalované, kdy tyto uchazeči o půjčku pouze předkládají při sjednání smlouvy.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Žalobce souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř.).

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Před uzavřením smlouvy o půjčce žalovaná uvedla do karty zákazníka ze dne datum údaje, že požadovaná výše půjčky činí 8 000 Kč, druh bydlení - nájemník, v současnosti nemá půjčku, úvěr, spotřebitelský úvěr jinde, nemá aktivní půjčku u poskytovatele půjčky u právnická osoba, není majitelem vozu, pracuje na částečný pracovní poměr, zaměstnavatel právnická osoba jako servírka, příjem domácnosti je 12 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti na nájem 6 500 Kč, výdaje domácnosti 2 000 Kč, výdaje na telefon 200 Kč, celkem 8 700 Kč, použitelný příjem - 3 300 Kč. Jako předložené dokumenty k ověření jsou v kartě zákazníka uvedeny - občanský průkaz, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Dne datum podepsal právní předchůdce žalobce a žalovaná smlouvu o půjčce, kdy žalovaná potvrdila, že při podpisu smlouvy převzala půjčku 8 000 Kč a zavázala se vrátit částku 8 000 Kč a zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků poplatek 4 728 Kč sestávající se z poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, úroku ve výši 728 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč ve 43 v týdenních splátkách po 296 Kč, dohodnutá úroková sazba při 43 týdenních splátkách činila 20,98%, přičemž první splátku je povinna zaplatit nejpozději sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy. RPSN činila 91,66 % Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právní předchůdce žalobce a žalobce ujednali, že právní předchůdce žalobce žalobci postupuje ke dni uzavření smlouvy pohledávky ze smluv identifikovaných v příloze smlouvy - seznamu pohledávek, kdy v Seznamu postoupených smluv je jménem, příjmením, datem narození, dnem uzavření smlouvy, číslem smlouvy identifikována smlouva uzavřená s žalovanou. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum žalobce oznámil žalované, že pohledávka z uzavřené smlouvy o půjčce byla postoupena žalobci a vyzval ji k uhrazení dluhu do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. Dne datum byla podána k poštovní přepravě listovní zásilka odeslaná žalobcem a adresovaná žalované. Předžalobní upomínkou ze dne datum podanou k poštovní přepravě dne datum zástupce žalobce žalovanou vyzval k uhrazení dluhu nejpozději do datum. Žalovaná na půjčku zaplatila dne datum částku 300 Kč, dne datum částku 300 Kč, dne datum částku 300 Kč, dne datum částku 500 Kč, dne datum částku 500 Kč, dne datum částku 3 000 Kč, celkem 4 900 Kč. Z obsahu spisu vyplývá, že dne datum byla žalované zanechána v poštovní schránce výzva k vyzvednutí spolu s oznámením o uložení zásilky obsahující žalobu (č.l. 16 spisu).

5. Dle ust. § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

6. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

7. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Dle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

11. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. V projednávané věci bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřely ve smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě půjčky dle § 2390 a násl. o. z. o obsahu uvedeném shora. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované jistinu půjčky 8 000 Kč, kterou žalovaná v hotovosti převzala a zavázala se vrátit se sjednanou úplatou a se sjednanými poplatky v ujednaných splátkách. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitelka, což je patrno jak ze smlouvy, tak z žádosti o poskytnutí úvěru, kdežto právní předchůdce žalobce vystupoval při poskytnutí půjčky jako podnikatel. Povinností právního předchůdce žalobce bylo před poskytnutím spotřebitelského úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, kdy takový závěr vyplývá i z aktuální judikatury Ústavního soudu ČR, kdy obecné soudy mají poskytovatele spotřebitelských úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr či zápůjčku splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu i bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (viz např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Z provedeného dokazování však vyplývá, že úvěruschopnost žalované řádně prověřena nebyla. V zákaznické kartě žalovaná uvedla, že dosahuje příjmu pouze z částečného pracovního poměru ve výši 12 000 Kč, výše vyplácené mzdy však ověřena nebyla (např. předložením výplatních pásek za 3 měsíce), k době trvání pracovního poměru též nelze nic bližšího zjistit, neboť žalobce žádnými důkazy předloženými žalovanou nedisponuje. Žalovaná uvedla k výši nájemného, že toto mělo činit 6 500 Kč, se zohledněním dalších běžných výdajů na jídlo, oblečení, dopravu, drogerii, telefon apod. je patrno, že finanční situace žalované nemohla být příznivá tak, aby žalovaná byla schopna hradit i případná neočekávané výdaje. Právní předchůdce žalobce žádným způsobem neověřil údaje uváděné žalovanou o tom, zda má jiné půjčky, úvěry, zápůjčky, neověřil a nezjišťoval, zda na majetek žalované jsou vedena exekuční řízení. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaná v době, kdy uzavřela smlouvu o půjčce v uvedené věci, tedy dne datum, měla přinejmenším dluh z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba a žalovanou, kdy tato se stala předmětem řízení vedeného u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 3 C 188/2021. Právní předchůdce žalobce se taktéž nezabýval tím, zda žalovaná žije ve společné domácnosti sama, jaký je její rodinný stav, zda se nějaké osoby podílejí na nákladech na bydlení. Ze zjištěných údajů je tak zjevné, že úvěruschopnost žalované řádně ověřena nebyla.

13. Soud tedy nárok vznesený žalobcem posoudil jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 občanského zákoníku ve spojení s § 2991 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že žalované byly poskytnuty prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná uhradila částku 4 900 Kč, žalovaná se tedy na úkor žalobce, na kterého byla pohledávka ze smlouvy postoupena, obohatila o částku rozdílu, tj. částku 3 100 Kč. Soud tedy žalobci přiznal tuto částku. Z neplatné smlouvy pak žalobci nemohlo vzniknout právo na zaplacení sjednaných poplatků či úroku. K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobce neprokázal doručení žádné z výzev k úhradě dluhu, které předložil; doklad o odeslání zásilky obsahující výzvy neprokazuje doručení, ale pouze odeslání. S ohledem na to, že se neúčastnil jednání soudu, vzdal se v tomto směru práva na poučení označit důkazy dle § 118a odst. 3 o. s. ř.. V případě výzvy k plnění dle § 1958 odst. 2 o. z. je však třeba prokázat doručení takové výzvy do dispoziční sféry adresáta – žalované. Soud proto za výzvu k plnění dle § 1958 odst. 2 o. z. pokládá až návrh ve věci samé. Zásilka obsahující jeho kopii byla pro žalovanou uložena na poště, o čemž jí bylo vloženo do domovní schránky oznámení dne datum; toho dne tedy mohla zásilku vyzvednout, resp. se tím dostala do její dispoziční sféry, nehledě na to, že si ji nevyzvedla a že se s ní neseznámila. Vzhledem k tomu, že v návrhu není uvedeno, dokdy má žalovaná svůj dluh zaplatit, pokládal soud v této věci za přiměřenou, tedy vyhovující právnímu pojmu„ lhůta bez zbytečného odkladu“ ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., lhůtu 10 dnů. Poslední den lhůty tak měl připadnout na pátek datum, úroky z prodlení z částky, kterou se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila, je proto žalobce oprávněn požadovat až od datum ve výši 8,05%, která nepřevyšuje výši úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když po zohlednění i požadovaného příslušenství je zjevné, že převážný úspěch ve věci měla žalovaná, této však v řízení žádné náklady nevznikly a soud jí tedy žádné nepřiznal.

15. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší či povolení splátek. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.