10 C 69/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 8 143,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 143,97 Kč, dále úrok z prodlení z částky 8 143,97 Kč za dobu od 2. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.). Předmětem řízení je zaplacení částky 8 143,97 Kč s příslušenstvím, kterou žalobce odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] účastnickou smlouvu pro telefonní číslo [tel. číslo], dne [datum] kupní smlouvu [číslo] na koncové zařízení typu [anonymizována dvě slova] – modrý, přičemž část kupní ceny uhradil žalovaný jako akontaci při převzetí koncového zařízení a zbylá část kupní ceny ve výši 3 680 Kč měla být uhrazena ve formě 23 měsíčních splátek po 160 Kč, na tyto žalovaný dluží částku 3 520 Kč. Za poskytnuté služby třetích stran žalovaný dluží částku 4 463,97 Kč. Příslušenství je pak tvořeno zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z výše uvedeného za dobu od 2. 12. 2020 do zaplacení. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jako „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce a žalovaný uzavřeli účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací dne [datum], číslo smlouvy [číslo], pro telefonní číslo [tel. číslo], téhož dne uzavřeli kupní smlouvu [číslo] dohodu o splátkovém kalendáři, nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] a Ceník tarifů a služeb. Na základě účastnické smlouvy se žalobce zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací, včetně služeb třetích stran a žalovaný se zavázal za tyto služby řádně platit ceny dle vyúčtování ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Předmětnou kupní smlouvou bylo ujednáno, že žalobce prodává žalovanému koncové zařízení typu [anonymizována dvě slova] – modrý, za cenu 3 698,99 Kč, přičemž část kupní ceny ve výši 19 Kč uhradil žalovaný jako akontaci a zbylá část kupní ceny ve výši 3 680 Kč měla být žalovaným uhrazena formou 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši 160 Kč, součástí smlouvy byly ujednány Pravidla pro prodej zařízení na splátky, kdy žalovaný svým podpisem na smlouvě potvrdili, že se s těmito podmínkami seznámil, v podmínkách bylo ujednáno, že neuhrazením příslušné splátky ve splatnosti se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. Vyúčtováním služeb [číslo] ze dne 20. 7. 2020 splatným dne 3. 8. 2020 byly žalovanému vyúčtovány následující položky: [anonymizováno] ve výši 3 268,97 Kč, SMS na speciálně zpoplatněná čísla ve výši 1 096 Kč a SMS platba ve výši 99 Kč, vyúčtováním služeb [číslo] ze dne 20. 8. 2020 splatným dne 3. 9. 2020 byla žalovanému vyúčtována splátka zařízení ve výši 160 Kč. Žalovaný předmětná vyúčtování neuhradil. V reakci na prodlení žalovaného s placením výše uvedených vyúčtování žalobce vyúčtoval žalovanému vyúčtováním [číslo] zbylé nezaplacené splátky za koncového zařízení ve výši 3 520 Kč se splatností ke dni 1. 12. 2020. Právní zástupkyně žalobce vyzvala žalované výzvou ze dne 16. 9. 2021 k úhradě výše uvedeného dluhu, a to do sedmi dnů od odeslání výzvy, výzva byla podána k poštovní přepravě téhož dne. Podle § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle odst. 2 téhož ustanovení strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle ust. § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobce umožnil žalovanému na základě uzavřené účastnické smlouvy, aby využíval služeb třetích stran (hovory na speciální čísla se zvýšenou sazbou, SMS za speciálně zpoplatněná čísla), tato služba je tzv. službou obsahu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Žalobce provedl pro žalovaného uvedenou službu, žalovaný za její provedení nezaplatil. Účastníci dále uzavřeli kupní smlouvu dle § 2079 o. z., kterou žalobce prodal žalovanému koncové zařízení typu [anonymizována dvě slova] – modrý za kupní cenu 3 698,99 Kč, při převzetí koncového zařízení zaplatil žalovaný žalobci částku 19 Kč, zbývající část kupní ceny se žalovaný zavázal hradit měsíčními splátkami po 160 Kč, splátky řádně neuhradil dle vyúčtování služeb [číslo] splatného dne 3. 9. 2020 (160 Kč), proto žalobce žalovanému v souladu s Podmínkami služeb [anonymizováno] a § 1931 o. z. vyúčtoval všechny zbývající splátky za zařízení ve výši 3 520 Kč vyúčtováním [číslo] se splatností se splatností ke dni 1. 12. 2020. Žalovaný pak neuhradil ani cenu poskytnutých služeb dle vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 3. 8. 2020 v celkové výši 4 463,97 Kč. Soud proto žalobě jako oprávněné vyhověl. Stran úroku z prodlení soud dodává, že tento žalobce nárokoval ve výši souladné s § 1970 o. z. a to až od splatnosti nejmladšího žalovaného vyúčtování, což je pro žalovaného postup výhodnější. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč O platebním místě k náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s.ř. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.