10 C 74/2025

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 24 208 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 4 208 Kč, dále úroku z prodlení z částky 24 208 Kč za dobu od 1. 6. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 702 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl soudu doručen dne 17. 2. 2025, tak jak byl žalobcem v průběhu řízení doplněn, se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 24 208 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , která byla uzavřena mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobce společností , právnická osoba, , , adresa, , IČ , IČO, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit společně s úrokem ve výši 4 208 Kč. K ověření úvěruschopnosti žalobce uvedl, že s posouzením úvěruschopnosti souhlasil žalovaný podle smlouvy, respektive všeobecných obchodních podmínek, a poskytl k tomu údaje o příjmech a výdajích. Úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích, lustrací v bankovních a nebankovních registrech a úvěrové historie. Žalobce nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených v databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný na úvěr ničeho neuhradil. Pohledávka byla od právní předchůdkyně na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, dále částky ve výši 4 208 Kč jako smluvního úroku, dále žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 24 208 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo prokázáno, že byla podepsána právní předchůdkyní a žalovaným prostřednictvím elektronické komunikace. Ve smlouvě se právní předchůdkyně zavázala poskytnout peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit do 30 dnů společně s úrokem vyčísleným na částku 1 380 Kč. Úroková sazba činila 279,83 % ročně a byla pevná po celou dobu splácení úvěru. Roční procentní sazba nákladů činila 1141,20 %.

4. Dodatkem č. 1 ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, bylo prokázáno, že byl podepsán právní předchůdkyní a žalovaným prostřednictvím elektronické komunikace. Předmětem dodatku bylo navýšení úvěru poskytnutého na základě smlouvy ze dne , datum, . Právní předchůdkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit společně s vyčísleným úrokem v částce 4 208 Kč. Úroková sazba činila 255,99 % ročně a byla pevná po celou dobu splácení úvěru. Roční procentuální sazba nákladů činila 1499,70 %.

5. Obchodními podmínkami společnosti , právnická osoba, bylo prokázáno, že obsahují souhlas se zpracováním dat poskytnutými žalovaným a souhlas s jejich využitím k prověření úvěruschopnosti v bankovních a nebankovních registrech.

6. Vyjádřením , právnická osoba, . bylo prokázáno, že žalovaný měl zřízený bankovní účet u této banky pod číslem: , hodnota, a že dne , datum, obdržel na účet částku 6 000 Kč a dne , datum, částku 14 000 Kč od právní předchůdkyně.

7. Výpisy z účtu právní předchůdkyně bylo prokázáno, že dne , datum, odeslala na účet žalovaného částku 6 000 Kč a dne , datum, částku 14 000 Kč.

8. Výpisem z účtu žalovaného za září 2022 bylo prokázáno, že provedl verifikační platbu na účet právní předchůdkyně.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , seznamem postoupených pohledávek, bylo prokázáno, že smlouva o postoupení pohledávek byla podepsána právní předchůdkyní jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Touto smlouvou byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Oznámení o postoupení bylo žalovanému doručováno.

10. Předžalobní výzvou ze dne 31. 5. 2024 bylo prokázáno, že žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby vyzván k zaplacení žalované částky s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba.

11. Předžalobní výzvou ze dne 19. 10. 2024 a podacím lístkem z téhož dne bylo prokázáno, že zástupce žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení žalované částky s upozorněním na soudní a vykonávací řízení, pokud tak neučiní.

12. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne , datum, podepsali žalovaný a právní předchůdkyně smlouvu o úvěru č. , hodnota, a dne , datum, dodatek č. , hodnota, této smlouvy, na základě které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit společně s vyčísleným úrokem v částce 4 208 Kč. Úroková sazba činila 255,99 % ročně a byla pevná po celou dobu splácení úvěru. Roční procentuální sazba nákladů činila 1499,70 %. Na základě smlouvy a dodatku obdržel žalovaný od právní předchůdkyně na účet dne 28. 3. 2024 částku 6 000 Kč a dne 4. 4. 2024 částku 14 000 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil, pohledávka za žalovaným byla postoupena právní předchůdkyní žalobci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno oznámením o postoupení pohledávky a žalovaný byl upomínkou ze dne 31. 5. 2024 vyzván k úhradě dluhu. Následně byl dne 19. 10. 2024 vyzván předžalobní upomínkou k úhradě dluhu. Tato upomínka byla předána k poštovní přepravě téhož dne. Žalobce neprokázal, že by před poskytnutím úvěru byla jakkoli ověřena úvěruschopnost žalovaného.

13. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú., je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru a dne , datum, Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě, na základě kterých byly dne , datum, poskytnuty žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a dne , datum, prostředky ve výši 14 000 Kč. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatel. Právní předchůdkyně postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce. Soud při rozhodnutí vycházel ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterých je poukazováno na povinnost žalobce, respektive právní předchůdkyně, před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka – žalovaného splácet úvěr. Soud má za to, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně zjišťovala a ověřovala příjmy a výdaje žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalobce v této věci ničeho na prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedoložil. Právní předchůdkyně tak nesplnila svou povinnost před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Toto má za následek, že smlouva o úvěru je ujednáním neplatným dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. a soud k této neplatnosti přihlédl bez návrhu dle ustanovení § 588 o.z. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku celkem 20 000 Kč a žalovaný z této částky nevrátil ničeho. Žalovaný se tak obohatil o částku 20 000 Kč, žaloba je proto důvodná jen co do nároku na zaplacení uvedené částky 20 000 Kč, ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

21. K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 nebo rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 75 Co 252/2023, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle o. z. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří zanedbají svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. v době rozhodování soudu tedy dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, proti ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci z tohoto rozsudku.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 702 Kč. Pro míru úspěchu soud vyčíslil požadované příslušenství ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobce byl v řízení úspěšný co do částky 20 000 Kč, neúspěšný co do částky 4 208 Kč a úroků z prodlení z částky 24 208 Kč za dobu od 1. 6. 2024, kdy ke dni vyhlášení rozsudku 10. 3. 2026 při výši úroku z prodlení 14,75 % ročně činí úrok z prodlení částku 6 339,17 Kč. Neúspěšný tak byl co do částky 10 547,17 Kč. Soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů řízení co do 29 % (65-36). Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 969 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve znění do 31. 12. 2024 z tarifní hodnoty ve výši 24 208 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, celkem činí náklady řízení 2 421 Kč, z čehož 29 % činí 702 Kč.

23. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro stanovení delší či povolení shodu splátek nebyly shledány důvody.