10 C 83/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 17 441,09 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13 000 Kč, dále úroky z prodlení z částky 13 000 Kč za dobu od 22. 3. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 4 441,09 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 14 008,91 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do 21. 3. 2022 ve výši 8,25 % ročně zákonného úroku z prodlení z částky 1 008,91 Kč za dobu od 22. 3. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 775,77 Kč kapitalizovaného úroku ve výši 13 289,58 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobce po žalované domáhá zaplacení: 1) částky 14 008,91 Kč jako dlužné části jistiny zápůjčky ve výši 15 000 Kč poskytnuté žalované společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně“), a žalovanou v hotovosti převzatou, jak vyplývá ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], a dále úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 1 410,49 Kč, tj. ve výši 15 % ročně z částky 14 008,91 Kč od 9. 10. 2020 do 11. 6. 2021, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 822,89 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 293,96 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 506,37 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 775,77 Kč (tj. úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 008,91 Kč za dobu od 9. 10. 2020 do 11. 6. 2021) a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 008,91 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení. Dále zaplacení: 2) smluvní pokuty za prodlení žalované s úhradou splátek, kterou žalobce požaduje ve výši 3 432,18 Kč, tedy jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 14 008,91 Kč od 9. 10. 2020 do 10. 6. 2021. Žalobce uvedl, že pohledávku z dané smlouvy o zápůjčce na něj postoupila právní předchůdkyně, která přezkoumala schopnost žalované splácet úvěr na základě údajů sdělených žalovanou a dokladů jí předložených, např. dle výpisu z běžného účtu žalované, který připojila k žádosti o úvěr. Žalovaná celkem uhradila 2 000 Kč, které právní předchůdkyně alokovala poměrně na jistinu a úroky z prodlení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Žalobce souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. S ohledem na uvedené skutečnosti soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ o. s. ř.“)).

3. Z listiny nazvané„ Smlouva o úvěru, [číslo]“ soud zjistil, že je datována [datum], toho dne podepsána žalovanou a právní předchůdkyní a že se jí právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se tyto prostředky zavázala vrátit spolu s úrokem 15 % ročně, vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 1 444 Kč, a spolu s úplatou (úhradou za poskytnutí úvěru) ve výši 7 350 Kč, náhradou nákladů na vyhodnocení úvěrového případu (náklady na vyhodnocení úvěru) ve výši 1 394 Kč a spolu s poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč, to vše v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaná se dále pro případ nezaplacení splátky řádně a včas zavázala zaplatit právní předchůdkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, maximálně 500 Kč za každou jednotlivou splátkou. Listina obsahuje údaj, že se jedná o sjednání spotřebitelského úvěru, a prohlášení žalované, že při podpisu smlouvy převzala v hotovosti 15 000 Kč.

4. Z listiny„ Žádost o úvěr“ soud zjistil, že je datována [datum], opatřena podpisem žalované, jímž jako správné a úplné stvrdila mj. tyto údaje: jméno, příjmení, datum narození, číslo svého mobilního telefonu, adresu trvalého pobytu a adresu výběru v [obec], dále, že je vdaná, žije u rodičů, má více než 3 a více vyživovacích povinností, sociální status [anonymizována dvě slova], přičemž její celkové měsíční příjmy činí [částka]; celková výše jejích dluhů, vymáhaných exekučně, činí 26 000 Kč, a že její měsíční výdaje činí 12 170 Kč (z toho 7 170 Kč výdaje za bydlení a energie, 5 000 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady). V listině je také uvedeno, že žalovaná předložila právní předchůdkyni občanský průkaz a žádá o poskytnutí úvěru 15 000 Kč na 14 měsíců, který bude splácet po 1 992 Kč.

5. Z výpisu z běžného účtu žalované (č. l. 20 až 21) soud zjistil, že jí v červnu a červenci 2019 byly od Úřadu práce – krajské pobočky [obec] připsány dvě platby, jedna ve výši 10 680 Kč představující odměnu [role v řízení] ([anonymizováno]), druhá ve výši 16 440 Kč představující příspěvek na bydlení (PByd), 5 přídavků na děti (PnD) a příspěvek na úhradu potřeb dítěte (PÚÚhr), v květnu od stejného plátce tři platby, a to 15 705 Kč představující odměnu [role v řízení] a 9 455 Kč představující příspěvek na bydlení, 5 přídavků na děti a příspěvek na úhradu potřeb dítěte a vedle toho ještě částka 7 600 Kč označená jako alimenty a dluh 1 200 Kč.

6. Z listiny nazvané„ Smlouva o postoupení pohledávek“ a potvrzení o úplatě soud zjistil, že ji [datum] podepsal zástupce právní předchůdkyně jako postupitelky a [datum] zástupce žalobce jako postupníka, jakož i že obsahuje ujednání, že právní předchůdkyně postupuje na žalobce s účinností ke dni uzavření smlouvy pohledávky uvedené v příloze – seznamu postoupených pohledávek. Kupní cena za postoupení pohledávek byla zaplacena dne 30. 7. 2021.

7. Z výňatku přílohy č. 1 – seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že je v ní uvedena smlouva [číslo] jakož i jméno a příjmení žalované.

8. Z listiny označené jako„ oznámení o postoupení pohledávek“ a podacího archu České pošty s. p. soud zjistil, že je datována [datum] a že obsahuje oznámení právní předchůdkyně o postoupení její pohledávky za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce [číslo] na žalobce, jakož i výzvu k uhrazení dlužné částky 39 054,38 Kč bez příslušenství do deseti dnů od doručení oznámení. Dne 9. 8. 2021 byla podána u České pošty, s. p. listovní zásilka adresovaná žalované.

9. Z listiny„ Výzva před podáním žaloby“ a z podacího archu České pošty s. p. soud zjistil, že výzva je datována 18. 10. 2021 a že jí žalobce prostřednictvím svého zástupce, advokáta [titul] [jméno] [příjmení], vyzval žalovanou k zaplacení dluhů ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi ní a právní předchůdkyní, a to nejpozději do 1. 11. 2021. Dne 20. 10. 2021 byla podána u České pošty, s. p. listovní zásilka adresovaná žalované.

10. Z obsahu spisu vyplývá, a sice konkrétně z výpisu z centrální evidence obyvatel, že trvalý pobyt žalované je od [datum] evidován na adrese [adresa žalované]; z doručenky obsažené v databázi CEPR, že žalované byla 7. 3. 2022 vhozena do schránky na adrese trvalého pobytu žalované výzva k vyzvednutí spolu s oznámením o uložení zásilky obsahující v bodě 1 odůvodnění uvedenou žalobu.

11. Z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil soud skutečnosti významné pro posouzení této věci, a proto z oněch jiných důkazů neučinil žádná skutková zjištění. Pravost ani správnost provedených listin nebyla v řízení zpochybněna, přičemž ani soud neměl důvodu o listinách a jejich správnosti a pravosti pochybovat. Vzhledem k tomu, jakož i s ohledem na § 101 odst. 3 větu za středníkem o. s. ř. soud z provedených listin a obsahu spisu vycházel při zjišťování skutkového stavu. Soud neměl důvodu nevěřit ani tvrzení žalobce, že žalovaná na svůj závazek uhradila 2 000 Kč, což právní předchůdkyně alokovala na jistinu i úrok.

12. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] podepsaly právní předchůdkyně a žalovaná listinu nazvanou„ Smlouva o úvěru, [číslo]“. Svým podpisem na uvedené listině žalovaná potvrdila, že od právní předchůdkyně v hotovosti převzala právní předchůdkyní poskytnutých 15 000 Kč, které se zavázala vrátit s poplatky a úrokem v celkové výši 12 888 Kč v ujednaných měsíčních splátkách, s čímž právní předchůdkyně souhlasila. Daná listina dále obsahuje ujednání o tom, že žalovaná v případě nezaplacení splátky řádně a včas uhradí právní předchůdkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, maximálně 500 Kč za každou splátku. V listině„ Žádost o úvěr“ žalovaná svým podpisem jako pravdivé a úplné stvrdila tyto údaje: jméno, příjmení, datum narození, číslo svého mobilního telefonu, adresu trvalého pobytu a adresu výběru, obě v [obec]; dále, že je vdaná, žije u rodičů, má 3 a více vyživovací povinností, pečuje o děti svěřené jí do [anonymizována dvě slova], přičemž její celkové příjmy činí [částka]; celková výše jejích dluhů, vymáhaných exekučně, činí 26 000 Kč, a že její měsíční výdaje činí 12 170 Kč (z toho 7 170 Kč výdaje za bydlení a energie, 5 000 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady). V listině je také uvedeno, že žalovaná předložila právní předchůdkyni občanský průkaz a žádá o poskytnutí úvěru 15 000 Kč na 14 měsíců, který bude splácet po 1 992 Kč. Žalované byly v měsících květen až červenec 2021 (k jejím rukám) vypláceny dávky systému sociálního zabezpečení, a to příspěvek na bydlení, 5 přídavků na děti a příspěvek na úhradu potřeb [role v řízení] (celkem 16 440 Kč měsíčně, v květnu jen 15 705 Kč), jakož i odměna [role v řízení] ve výši 10 680 Kč (v květnu 9 455 Kč). V květnu 2021 jí bylo na účet vedle toho připsáno 7 600 Kč, platba byla označena jako alimenty a dluh 1 200 Kč. Dne [datum] podepsal zástupce právní předchůdkyně jako postupitelky a dne [datum] zástupce žalobce jako postupníka listinu označenou„ Smlouva o postoupení pohledávek“ vymezených v příloze 1 smlouvy, kde je uvedena pohledávka právní předchůdkyně za žalovanou. Postoupení své pohledávky oznámila právní předchůdkyně dopisem zaslaným žalované prostřednictvím pošty dne 9. 8. 2021, přičemž v tomto dopise byla žalovaná zároveň vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána i předžalobní výzvou zaslanou jí prostřednictvím České pošty, s. p. 20. 10. 2021. Žalovaná na své závazky uhradila celkem 2 000 Kč.

13. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů: Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. Ten den totiž právní předchůdkyně poskytla žalované 15 000 Kč (jistinu, zápůjčku), kterou žalovaná v hotovosti převzala a zavázala se vrátit se sjednanou úplatou a se sjednanými poplatky v ujednaných splátkách, s čímž právní předchůdkyně souhlasila. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitelka, což se podává jak ze smlouvy, tak z žádosti o poskytnutí úvěru, kdežto právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí zápůjčky jako podnikatelka.

15. S ohledem na údaje uvedené v žádosti o úvěr a skutečnosti zjištěné z výpisu z běžného účtu žalované, kteréžto žalobce předložil k prokázání řádného přezkoumání úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní – k výzvě soudu ohledně přezkoumání úvěruschopnosti žalované (č. l. 16) již žádný jiný důkaz nepředložil ani neoznačil –, je zjevné, že právní předchůdkyně řádně nezkoumala a nevyhodnotila tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalované) ve smyslu § 86 z. s. ú. a rozhodovací praxe Ústavního soudu (srov. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) a Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdkyně se v rozporu s rozhodovací praxí (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018; rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39), která jí jako profesionálce na trhu nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů musela být v době poskytnutí spotřebitelského úvěru známa, z větší části, výlučně potom co se týče výdajů, spolehla pouze na údaje uvedené žalovanou jako spotřebitelkou, aniž by tyto jakkoli ověřila, aniž by měla k dispozici jakékoli listiny tyto výdaje osvědčující. Žalovaná pouze uvedla, že její měsíční výdaje dosahují celkem 12 170 Kč (z toho 7 170 Kč výdaje za bydlení a energie, 5 000 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady), s čímž se právní předchůdkyně spokojila. Právní předchůdkyně však o těchto výdajích musela mít důvodné pochybnosti vzhledem k tomu, že žalovaná měla dle žádosti o úvěr bydlet s rodiči v [obec], což právní předchůdkyně neověřila, jakož i vzhledem k věku žalované, tomu, že byla povinna vyživovat více než 3 děti a že jejím jediným příjmem byla odměna [role v řízení] ve výši 10 680 Kč (v květnu 2021 ve výši 9 455 Kč). Ostatní částky vyplácené k jejím rukám nemohla žalovaná použít libovolně, protože jí buď nenáležely (výživné, přídavky na děti, příspěvek na úhradu potřeb dítěte), nýbrž byly pouze vypláceny k jejím rukám na úhradu potřeb jejích dětí, resp. dítěte svěřeného jí do [anonymizováno] péče, anebo je byla povinna použít jen na úhradu nákladů na bydlení. Je tedy zjevné, že výdaje žalované převyšovaly její jediný příjem – odměnu [role v řízení]. K tomu je třeba poznamenat, že žalovaná v žádosti o úvěr výslovně uvedla, že výdaje jsou jejími výdaji, nikoli výdaji domácnosti (dané kolonky jsou proškrtnuté). Nadto žalobce netvrdil ani neprokázal, že by právní předchůdkyně ověřovala, zda má žalovaná další závazky či zda proti ní nejsou vedena exekuční řízení, ačkoli žalovaná v žádosti o úvěr tvrdila, že je vůči ní vedena exekuce pro vymožení 26 000 Kč Ani tyto údaje tedy právní předchůdkyně nezkoumala, neprověřila, ale pouze se spolehla na tvrzení žalované. Za těchto okolností tak měla a mohla mít důvodné pochybnosti, zda bude žalovaná schopna poskytnutou zápůjčku splácet z odměny [role v řízení] ve výši 10 680 Kč, svého jediného příjmu, s nímž mohla volně nakládat. K tvrzení žalobkyně, že žalované k úhradě případných ostatních závazků zbývalo 14 296 Kč, bylo provedeným dokazováním vyvráceno. Ze všech uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně zanedbala svou povinnost přezkoumat úvěruschopnost žalované. Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, je tak absolutně neplatná dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 86 a § 87 z. s. ú. ve znění účinném do 28. 5. 2022, neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Ke zjevnému narušení dobrých mravů došlo i sjednáním úplaty a poplatků za„ služby“, které ve svém souhrnu přesáhly 85 % jistiny (12 888/15000). Nelze opominout ani skutečnost, že z důvodu nesplácení zápůjčky žalovanou nemohla být zcela realizována služba hotovostního inkasa splátek. K tomu je třeba dodat, že poplatky za služby přestavují v této věci skrytý úrok (úplatu) za poskytnutí peněžité zápůjčky. Bez ujednání o úplatě by ke kontraktaci nedošlo, a i proto je smlouva o zápůjčce neplatná jako celek (§ 576 o. z.) V souvislosti s posuzováním nepřiměřenosti ujednání spotřebitelské smlouvy (a rozpornosti jejích ujednání s dobrými mravy) nelze odhlédnout ani od ujednání o nepřiměřené smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně, jehož nepřiměřenosti si byl žalobce patrně sám vědom, jelikož dobrovolně omezil její požadovanou výši. Ujednání je však třeba posuzovat jako takové, ne po dobrovolné„ moderaci“ toho, v čí je prospěch. Závěrem je třeba připomenout, že je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

16. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalované 15 000 Kč. Pohledávka (práva a povinnosti) z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla (byly) smlouvou o postoupení pohledávek postoupena (postoupeny) na žalobce (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Dále soud vyšel z toho, že žalovaná na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy uhradila celkem 2 000 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaná v rozsahu částky 13 000 Kč (15000-2000) bezdůvodně obohatila na úkor žalobce, potažmo právní předchůdkyně, která tuto svou pohledávku (byť jako pohledávku z platné smlouvy o zápůjčce) postoupila na žalobce.

17. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení žádané dlužné jistiny po zohlednění žalovanou zaplacených částek, tj. co do částky 13 000 Kč, a dále jen co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 22. 3. 2022 do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobce neprokázal doručení žádné z výzev k úhradě dluhu, které předložil; doklad o odeslání zásilky obsahující výzvy neprokazuje doručení, ale pouze odeslání. S ohledem na to, že se neúčastnil jednání soudu, vzdal se v tomto směru práva na poučení označit důkazy dle § 118a odst. 3 o. s. ř.. V případě výzvy k plnění dle § 1958 odst. 2 o. z. je však třeba prokázat doručení takové výzvy do dispoziční sféry adresáta – v této věci žalované. Soud proto za výzvu k plnění dle § 1958 odst. 2 o. z. pokládá až návrh ve věci samé. Zásilka obsahující jeho kopii byla pro žalovanou uložena na poště, o čemž jí bylo vloženo do domovní schránky oznámení dne 7. 3. 2022; toho dne tedy mohla zásilku vyzvednout, resp. se tím dostala do její dispoziční sféry, nehledě na to, že si ji nevyzvedla a že se s ní neseznámila. Vzhledem k tomu, že v návrhu není uvedeno, dokdy má žalovaná svůj dluh zaplatit, pokládal soud v této věci za přiměřenou, tedy vyhovující právnímu pojmu„ lhůta bez zbytečného odkladu“ ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., lhůtu 12 dnů. Poslední den lhůty tak měl připadnout na sobotu 19. 3. 2022, pročež se se dle § 607 o. z.„ posouvá“ na pondělí 21. 3. 2022 (§ 607 o. z.). Úroky z prodlení z částky, kterou se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila, je proto žalobce oprávněn požadovat až od 22. 3. 2022. V té době činila výše úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. 11,75 %, žalobce požadoval úrok z prodlení ve výši 8,25%, proto jej soud v této výši přiznal, když nemůže přiznat úrok z prodlení ve vyšší výši, než žalobce požadoval.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Z větší části úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, pročež žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná byla zjevně úspěšnější více než z 50 %, jelikož žalobě bylo vyhověno jen v rozsahu nároku na dlužnou jistinu představující bezdůvodné obohacení žalované (13 000 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky od 22. 3. 2022 do zaplacení, kdežto žaloba byla zamítnuta co do zbylé požadované výše jistiny ve výši 2 000 Kč, co kapitalizovaného úroku a kapitalizovaného úroku z prodlení (celkem 14 065,35 Kč), co do smluvní pokuty ve výši 3 432,18 Kč a co zbylého požadavku na zaplacení úroků z prodlení.

19. Lhůta k plnění je stanovena třídenní podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebyly shledány důvody.