Okresní soud v Jeseníku · Rozsudek

103 C 14/2025

č. j. 103 C 14/2025-87

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-03-10 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSJE:2026:103.C.14.2025.1

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , adresa o 27 533 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 20 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 530 Kč od 22. 2. 2024 do zaplacení a částku 7 003 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do úroku ve výši 74,01 % ročně z částky 14 922,75 Kč od 22. 2. 2024 do 16. 3. 2024 ve výši 705,36 Kč, co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 14 922,75 Kč od 17. 3. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 22. 2. 2024 dosáhne částky 51 235 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 27 533 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil v žalobě, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne , datum, . Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 74,01 % ročně splácet v 36 měsíčních splátkách ve výši 1 186 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2023. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů o příjmech a prohlášení dlužníka. Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žadatele v databázích SOLUS a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaný žalobci uhradil dne 17. 1. 2023 částku 1 186 Kč, dne 20. 2. 2023 částku 1 186 Kč, dne 20. 3. 2023 částku 1 186 Kč, dne 19. 4. 2023 částku 1 186 Kč, dne 14. 6. 2023 částku 1 186 Kč, dne 19. 6. 2023 částku 1 186 Kč, dne 15. 8. 2023 částku 1 186 Kč, dne 14. 9. 2023 částku 1 186 Kč, dne 9. 11. 2023 částku 2 372 Kč a dne 1. 12. 2023 částku 1 186 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. , hodnota, splatné dne 17. 12. 2023. K datu 20. 2. 2024 došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, jednání u soudu se neúčastnil a bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Po provedeném dokazování soud došel ke skutkovému závěru, že dne , datum, byl sepsán prostřednictvím prostředků komunikace na dálku návrh na uzavření smlouvy o úvěru, když poskytovatelem úvěru je žalobce a klientem je žalovaný. V části A) jsou uvedeny základní parametry úvěru, a to celková výše úvěru 17 000 Kč, celková částka k zaplacení 42 696 Kč, doba trvání úvěru 36 měsíců, celková výše splátky 1 186 Kč, počet splátek 36, zápůjční úroková sazba 74,01 % ročně, předpokládaná RPSN 105,06 %, splatnost splátek nejpozději 17. dne každého kalendářního měsíce. Dle bodu 6.1. návrhu na uzavření smlouvy o úvěru jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku. Dle bodu 6.5. návrhu na uzavření smlouvy o úvěru jestliže klient nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru na č.l. 7-9 spisu). Dne , datum, provedl žalobce jako poskytovatel úvěru hodnocení klienta (žalovaného), když pravidelný čistý měsíční příjem klienta činil , částka, Kč, výdaje klienta 4 620 Kč (životní minimum), bydlení 3 568 Kč, tj. celkem výdaje 8 288 Kč, rezerva 13 508 Kč. Volné zdroje 13 508 Kč. Druh příjmu klienta – příjem ze zaměstnání , částka, Kč – zaměstnavatel , právnická osoba, . (zjištěno z hodnocení klienta na č.l. 26 spisu, předsmluvního formuláře na č.l. 27-30 spisu, potvrzení , právnická osoba, na č.l. 68, 74-76 spisu). Žalobce ověřil úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Z výpisu registru SOLUS vyplývá, že žalovaný nebyl nikde s dlužnou částkou po splatnosti. Z výpisu z registru NRKI vyplývá, že u žalovaného bylo uvedeno CBS skóre ve výši 397. Z legendy vyplývá, že 397 bodů je klient zařazen do kategorie II. – vyšší body, menší riziko, lepší segment klientů (zjištěno z výpisů na č.l. 64 a 73 spisu). Žalobce poskytl žalovanému informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru (zjištěno z informací na č.l. 19-20 spisu). Žalobce zaslal žalovanému dne , datum, částku 17 000 Kč na účet určený žalovaným č. , č. účtu, (zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru na č.l. 18). Žalobce oznámil žalovanému oznámením ze dne , datum, , že žalobce jako poskytovatel úvěru akceptoval návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve znění dodatku č. 1 k této smlouvě o úvěru. Doručením tohoto oznámení o schválení úvěru žalovanému dne , datum, tak došlo k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Součástí oznámení o schválení úvěru byl splátkový kalendář úvěru (zjištěno z oznámení o schválení úvěru na č.l. 11 spisu, splátkového kalendáře na č.l. 12 spisu a dodejky na č.l. 17 spisu). Žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr dne 17. 1. 2023 částku 1 186 Kč, dne 20. 2. 2023 částku 1 186 Kč, dne 20. 3. 2023 částku 1 186 Kč, dne 19. 4 2023 částku 1 186 Kč, dne 14. 6. 2023 částku 1 186 Kč, dne 19. 6. 2023 částku 1 186 Kč, dne 15. 8. 2023 částku 1 186 Kč, dne 14. 9. 2023 částku 1 186 Kč, dne 9. 11. 2023 částku 2 372 Kč, dne 1. 12. 2023 částku 1 186 Kč (zjištěno z karty klienta na č.l. 10 spisu). Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného o úhradu dlužných splátek č. 9, 10, 12, 13 a 14 (zjištěno z výzev na č.l. 14-16 spisu). Žalobce oznámil žalovanému oznámením ze dne 20. 2. 2024 okamžité zesplatnění veškerých závazků z důvodu prodlení s placením úvěru v délce 65 dnů a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ke dni zesplatnění úvěru ve výši 20 530 Kč (zjištěno z oznámení na č.l. 13 spisu). Žalobce vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne 8. 7. 2024 k úhradě dlužné částky (zjištěno z předžalobní výzvy na č.l. 37 spisu a podacího archu na č.l. 36 spisu). V prosinci 2022 byla obvyklá roční úroková sazba pro spotřebitelské úvěry ve výši 17 000 Kč splácené po dobu 36 měsíců ve výši 21,3 % ročně (průměr z 19,9 % a 22,7 %) (zjištěno ze sdělení bank na č.l. 50,55 spisu).

4. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:

5. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Dle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 z.s.ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 122 odst. 2 z.s.ú. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

12. Podle § 122 odst. 3 z.s.ú. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

13. Žalovaný požádal žalobce dne , datum, o poskytnutí úvěru ve výši 17 000 Kč se základními parametry úvěru – celková částka k zaplacení 42 696 Kč, doba trvání úvěru 36 měsíců, celková výše splátky 1 186 Kč, počet splátek 36, zápůjční úroková sazba 74,01 % ročně, předpokládaná RPSN 105,06 %, splatnost splátek nejpozději 17. dne každého kalendářního měsíce. Soud při rozhodování o nároku žalobce nejdříve vycházel ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterých je poukazováno na povinnost žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka – žalovaného splácet úvěr. Soud má za to, žalobce před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, když zkoumal, zda tento bude vzhledem ke svým příjmům a výdajům schopen dostát svým smluvním povinnostem. Žalobce vyšel ze zjištění, že příjem žalovaného činil ke dni 6. 12. 2022 částku , částka, Kč, výdaje žalovaného 4 620 Kč, náklady na bydlení 3 568 Kč, tj. celkem výdaje 8 288 Kč, rezerva 13 508 Kč. Volné zdroje žalovaného tak činily podle zjištění žalobce 13 508 Kč měsíčně. Žalobce ověřil relevantnost tvrzení žalovaného o příjmu ze zaměstnání u zaměstnavatele , právnická osoba, . Naopak při zjišťování výdajů žalovaného žalobce pouze vycházel z údajů, které mu poskytl sám žalovaný, který však žalobci nepředložil žádné relevantní podklady na podporu svých tvrzení. Za situace, kdy byl ověřen příjem žalovaného ve výši , částka, Kč měsíčně, měsíční splátka úvěru činila pouze 1 186 Kč a žalobce ověřil, že žalovaný neměl v době uzavírání úvěrové smlouvy č. , hodnota, žádné dlužné splátky po splatnosti, potom rezerva žalovaného ve výši 13 508 Kč měsíčně při předpokládaných výdajích žalovaného ve výši 8 288 Kč se jeví dostatečnou pro splácení úvěru. Žalobce poskytl žalovanému dne , datum, finanční prostředky ve výši 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr splátkami ve výši 1 186 Kč měsíčně splatnými vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný poskytnutý úvěr žalobci hradil nepravidelně v období od 17. 1. 2023 do 1. 12. 2023. Žalovaný se dostal se splácením úvěru do prodlení a žalobce úvěr zesplatnil ke dni 20. 2. 2024 a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žaloba je tak důvodná co do požadované jistiny a nákladů na vymáhání ve výši 1 400 Kč, když nevracením dlužné jistiny se žalovaný ocitl v prodlení se splněním svého peněžitého závazku. S tímto prodlením spojuje ustanovení § 1970 o. z. i právo žalobce požadovat po žalovaném úroky z prodlení ve výši stanoveném nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud dále vyhověl nároku žalobce na smluvní pokutu, která byla účastníky sjednána v bodech 6.1. a 6.

5. úvěrové smlouvy. Dle bodu 6.

1. úvěrové smlouvy činí smluvní pokuta částku 1 497 Kč (3 x 499) za prodlení s placením splátek úvěru č. 9,12 a 13. Dle bodu 6.

5. úvěrové smlouvy činí smluvní pokuta 7 003 Kč za prodlení s placením nové jistiny úvěru ve výši 17 633,66 Kč za období od 22. 2. 2024 do 9. 6. 2025. Souhrn výše smluvních pokut nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, což je v souladu s ustanovením § 122 odst. 2,3 z.s.ú. (výrok I.).

14. V řízení bylo dále prokázáno, že průměrná úroková sazba poskytovaná u spotřebitelských úvěrů v době uzavření předmětné smlouvy byla u obdobných úvěrů 21,3 % ročně, sjednaný úrok byl 74,01 %, tedy 3,47násobný oproti sazbě obvyklé. Takový úrok soud shledává jako nemravný pro jeho výši dle ustanovení § 588 o.z., když se z ničeho nepodávají důvody pro takto vysoký a neobvyklý úrok (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007). Soud tak žalobu částečně zamítl v části požadovaného smluvního úroku (výrok II.).

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když oba účastníci měli ve věci jen částečný úspěch. Větší úspěch ve věci měl žalovaný (60 %), kterému však žádné náklady řízení nevznikly. Soud potom rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.