103 C 30/2020

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o 35.803,79 Kč s přísl.

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 35.803,79 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35.803,79 Kč od 23. 7. 2020 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného částku ve výši 28.618 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhá zaplacení částky 35.803,79 Kč s příslušenstvím, které sestává z úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35.803,79 Kč od 23. 7. 2020 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. S žalovaným se dohodl na tom, že mu formálně dodá 5 býků o hmotnosti 2. 400,51 kg, za což mu žalovaný zaplatí 76 Kč/kg býka a DPH, celkem částku 209.804,57 Kč, kterou žalobce žalovanému skutečně vyúčtoval fakturou [číslo] přičemž žalovaný bude působit jako prostředník mezi žalobcem a jatky, konkrétně společností [právnická osoba], jimž žalobce fakticky býky dodal. Za svou činnost měl žalovaný obdržet odměnu 1 Kč/kg býka. Žalovaná částka představuje rozdíl mezi cenou býků (209.805 Kč) a již žalovaným uhrazenou částkou žalovaným 171.600,70 Kč při zohlednění (započtení) odměny žalovaného v celkové výši 2.400,51 Kč (1 Kč/kg býka).

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Namítá, že s žalobcem uzavřel kupní smlouvu ze dne [datum], na jejímž základě nabyl předmětných 5 býků za kupní cenu 171.600,70 Kč, na níž žalobce uhradil 100.000 Kč na základě zálohové faktury [číslo] ze dne 9. 7. 2020. Býky následně prodal společnosti [právnická osoba] za cenu 209.804,57 Kč. Fakturu vystavenou [právnická osoba] na částku 209.804,57 Kč omylem zaslal žalobci, který se tak dozvěděl o ceně, za kterou [právnická osoba] koupila býky od žalovaného, a tedy i výnosu žalovaného, kterého se žalobce domáhá podanou žalobou. Dodává, že kdyby jatka odkoupila býky za cenu nižší, případnou ztrátu by nesl ze svého.

3. Na základě § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal soud za svá skutkové zjištění shodné tvrzení účastníků učiněné při jednání konaném dne 2. 2. 2022, že žalovaný uhradil žalobci 10. 7. 2020 částku 100.000 Kč a 24. 7. 2020 částku 71.600,70 Kč.

4. Soud zjistil, že mezi účastníky proběhly celkem tři obchody (poslední, třetí, je řešen v tomto řízení – pozn. soudu), jejichž předmětem byli býci chovaní žalobcem. Dopravu býků na jatka zajistil vždy žalovaný, ve třetím případě si pro býky přijela [právnická osoba], což žalovaný žalobci předem oznámil. Při prvních dvou obchodech předal žalobce žalovanému býky za dohodnuté částky dle živé hmoty býků, které žalovaný zcela uhradil (vše dosud uvedené zjištěno z účastnických výpovědí na č. l. 35 až 37, které v rozsahu počtu obchodů, předání býků žalovanému za ujednanou cenu v živém podporuje výpověď [jméno] [příjmení], manželky žalobce, č. l. 47). Na dané částky vystavil žalobce na vrub žalovaného faktury, aniž by v nich byly zohledněny provize žalovaného (výpověď žalobce na č. l. 36). Rovněž v rámci třetího obchodu se účastníci shodně považují za prodávajícího a kupujícího býků, přičemž tento poslední případ se odehrál tak, že žalobce při telefonickém rozhovoru v červenci 2020 nabídl žalovanému 5 býků s tím, že je žalovaný dodá do jatek (výpověď žalobce na č. l. 34 verte až 35 verte, výpověď žalovaného na č. l. 36). Nabídku žalobce učinil přesto, že mu bylo známo, že žalovanému nemůže býky legálně prodat ani je žalovaný převézt do jatek, jelikož žalovaný není registrován jako hospodář (výpověď žalobce na č. l. 35). Žalovaný nabízené býky shlédl (výpověď žalovaného na č. l. 36), načež se při telefonickém rozhovoru – uskutečněném jeden až dva dny po telefonické nabídce žalobce (výpověď žalobce na č. l. 35) – s manželkou žalobce dohodli na ceně za poskytnuté býky, a to jako ceně za 1 kg živé váhy toho kterého býka (účastnické výpovědi na č. l. 35, 36; výpověď [jméno] [příjmení], č. l. 46 verte; skutečnost, že došlo k telefonickému rozhovoru mezi [jméno]. [příjmení] a žalovaným ohledně sjednání ceny odvislé od živé hmoty býků potvrzuje i výpověď [jméno] [celé jméno žalobce], syna žalobce a [jméno]. [příjmení]), konkrétně ve výši 36 Kč/kg živé hmoty (výpověď žalovaného na č. l. 36). Následně vystavil žalobce žalovanému zálohovou fakturu na 100.000 Kč (účastnické výpovědi), v níž je uvedeno následující: datum vystavení 9. 7. 2020, jako odběratel žalovaný, jako dodavatel žalobce, oba označení svými identifikačními čísly, a účel dodávky:„ účtujeme Vám zboží dle Vaší objednávky: zálohová faktura na jatečné býky“ (faktura [číslo] na č. l. 33). Poté žalovaný jako dodavatel vystavil 16. 7. 2020 společnosti [právnická osoba] jako odběratelce fakturu znějící na částku 209.804,57 Kč vč. DPH za prodej jatečného skotu dle předlohy – daňový doklad [číslo] (č. l. 45). Tuto předlohu jakožto uvedený daňový doklad vystavila společnost [právnická osoba] jako odběratelka na svůj vrub žalovanému jako dodavateli, oba jsou v ní označeni svými identifikačními čísly a uvádí se v ní, že došlo k porážce 5 býků o hmotnostech 474,81, 470,89, 506,66, 528,22 a 419,93 kg za cenu/jm 76 (č. l. 7). Stejné hmotnosti (v celých číslech) obsahuje pod položkou„ brutto, maso“ i listina označená jako„ KUPNÍ SMLOUVA“ vydaná a podepsaná žalovaným jako odběratelem pro žalobce jako dodavatele, v níž jsou uvedena čísla stájí a u jména žalovaného i jeho identifikační číslo. Listina dále obsahuje tyto údaje: pod nadpisem„ cena ks/kg“ obsahuje číslo 36, pod položkou„ netto, živá“ pak součin hmotnosti„ brutto, maso“ a koeficientu 1,78, a vedle toho (vpravo) pod rubrikou„ cena celkem“ údaj 171.600,70 Kč (po součtu všech násobků ceny 36 Kč za ks/kg a čísel pod rubrikou„ netto živá“, od níž jsou odečteny 4.250 Kč jako 5x SRM, a k tomuto rozdílu následně přičtena 15% DPH ve výši 22.382,70 Kč) a pod tím na řádku číslo 16, že 10. 7. 2019 došlo k zaplacení zálohy 100.000 Kč – listina označená jako KUPNÍ SMLOUVA na č. l.

8. Hmotnosti 474,81, 470,89, 506,66, 528,22 a 419,93 kg jsou uvedeny též v protokole o klasifikaci jatečně upravených těl jatečného skotu vystaveném společností [právnická osoba], a to konkrétně pod rubrikou„ Přejím. hmotnost JUT v kg“ (listina označená jako PROTOKOL o klasifikaci jatečně upravených těl jatečného skotu – č. l. 6 verte). Ve faktuře vystavené 16. 7. 2020 žalobcem jako dodavatelem na vrub žalovaného jako odběratele na částku 209.805 Kč (vč. 15% DPH) se pod rubrikou označení dodávky uvádí:„ Fakturujeme Vám zboží dle Vaší telefonické objednávky na 5 jatečných býků za neměnnou částku 76 Kč/kg JUT a splatností do 5 pracovních dnů ode dne porážky. Celková váha 2400,51 kg * 76 Kč/kg = 182438,76 Kč“ (faktura [číslo] č. l. 13 verte). Žalobce nesouhlasil s částkou 171.600,70 Kč, kterou mu žalovaný hodlal celkově (i se zohledněním předtím zaplacené zálohy 100.000 Kč) zaplatit dle listiny nazvané kupní smlouva, kterou mu žalovaný zaslal prostřednictvím e-mailu s žádostí o vystavení faktury na tuto částku, načež žalobce zaslal žalovanému e-mailem, v němž žalovaného označil za podvodníka a zloděje, fakturu [číslo] na částku 209.805 Kč (vč. DPH) – e-mailová zpráva na č. l.

9. Tento e-mail i s fakturou zaslal žalobce žalovanému poté, co mu žalovaný spolu s listinou nazvanou kupní smlouva odeslal fakturu vystavenou společností [právnická osoba] ve prospěch žalovaného (e-mailové zpráva na č. l. 6, výpověď žalobce na č. l. 35 – dle vzápětí žalovaným zaslaného e-mailu jako mustr, jak by byli oceněni býci při věku 30 měsíců (e-mailová zpráva na č. l. 5). Žalovaný se zabývá obchodováním se zvířaty, zejm. prodejem a nákupem skotu a přežvýkavců vůbec (výpověď žalovaného na č. l. 37).

5. Soud neuvěřil výpovědi svědkyně [příjmení], vyjma částí o skutečnostech, o nichž shodně, popř. obdobně vypověděli oba účastníci. V její výpovědi se totiž objevila řada rozporů, např. ohledně toho, že žalovaného zná jen po telefonu, ač současně uvedla, že při prvních dvou obchodech se přišel podívat na zvířata a řekl cenu v živém (na základě čehož lze předpokládat, že žalovaného viděla, že ho zná i osobně, nejen přes telefon), jakož i stran toho, že při třetím (a posledním) obchodu mezi účastníky nedošlo k prodeji býků žalovanému, nýbrž společnosti [právnická osoba], což zdůvodnila tím, že teprve po druhém obchodu se dozvěděla, že žalovaný nedisponuje potřebným povolením ani číslem stáje. Posledně uvedenou vyvrací výpověď žalobce, v níž označil žalovaného za kupujícího býků a kterou se přiznal k tomu, že žalovanému skot nabídl, byť věděl, že žalovaný nemá potřebné oprávnění, a tak mu bylo známo, že mu skot prodat nemůže, jakož i to, že žalovaný nemůže býky do jatek ani sám převézt. Ohledně kupní ceny za 5 býků hodnotí soud výpověď žalobce jako nepravdivou v tom, že se dohodl s žalovaným na (kupní) ceně vyčíslené fakturou [číslo], tj. na ceně ve výši 209.805 Kč, tedy na ceně, kterou dají jatka. Sám žalobce totiž nejprve vypověděl, že se (prostřednictvím své manželky) dohodl s žalovaným na minimální kupní ceně 36 Kč/kg živé váhy býka. Tuto skutečnost potvrdila jak manželka žalobce, tak jejich společný syn. Žalovaný svou výpovědí potvrdil, že se s manželkou žalobce dohodl na kupní ceně odvislé od skutečné živé váhy toho kterého prodaného (koupeného) býka; tvrdil však, že kupní cena měla být 36 Kč za kilogram živé hmoty býka (nikoli minimálně 36 Kč/kg živé hmoty býka). Částka 209.805 Kč uvedená ve faktuře [číslo] je ale odvozena od hmotnosti JUT (tzn.„ jatečně upravené tělo“), nikoli živé váhy toho kterého býka; je vyčíslena stejně jako ve faktuře vystavené společností [právnická osoba] na vlastní vrub, a to„ ve prospěch“ žalovaného, v niž je počítáno s JUT v kg, nikoli s živou váhou býků. Naproti tomu uvěřil soud žalovanému, že s žalobcem (resp. jeho manželkou) dohodl pevně stanovenou cenu 36 Kč/kg živé váhy býka dle váhy zjištěné na jatkách. Svědci, žalovaný a nejprve i žalobce vypověděli, že se sjednaná cena měla odvíjet od živé váhy každého býka, nikoli od ceny, kterou„ dají jatka“ za přejím. hmotnost JUT v kilogramech. Účastníci a svědkyně [příjmení] shodně vypověděli i to, že při obou předcházejících obchodech byla stanovena pevná cena za živou váhu býka, nikoli minimální cena, která by se měla případně zvýšit dle kvality (zmasitosti) jatečně upraveného těla. Výpověď žalobce, že se tento případ od předešlých lišil jen ve způsobu určení ceny – v tomto případě měl žalovaný podsunout svou cenu, nikoli cenu dohodnutou –, hodnotí soud rovněž jako nepravdivou. Vždyť přece žalobce zastoupený advokátem konzistentně (i po svém výslechu) uvádí, že v tomto případě vůbec nešlo o koupi, ale o obchod s prvky zprostředkování na základě nepojmenované smlouvy (konkrétně tvrdí, že žalovaný měl za provizi zajistit dodání býků společnosti [právnická osoba]), byť současně v závěrečném návrhu uvádí, že měl od žalobce obdržet kupní (sic!) cenu sníženou o provizi. Žalobcův konstrukt je zjevně nástrojem pro to, jak se po žalovaném domoci rozdílu mezi kupní cenou, kterou od [právnická osoba] obdržel žalovaný, a kupní cenou, kterou mu žalovaný zaplatil (171.600,70 Kč). Tento závěr podporuje reakce žalobce na listinu označenou jako kupní smlouva a fakturu vystavenou [právnická osoba] na vlastní vrub ve prospěch žalovaného, z nichž žalobce zjistil zmíněný rozdíl v kupních cenách. Kdyby žalobce rozdíl, tedy zisk („ obohacení“) žalovaného, neznal, spokojil by se zřejmě s cenou vyúčtovanou žalovaným. Skutečnost, že žalovaný obhlédl býky předtím, než s manželkou žalobce dohodl způsob určení ceny, žalobce nerozporoval, přičemž nikdo ze svědků (ani žalobce při svém účastnickém výslechu) nevyvrátil, resp. se k tomu ve své výpovědi vůbec nevyjádřil; pouze manželka žalobce uvedla, že zná žalovaného„ jen přes telefon“, ačkoli zároveň vypověděla, že v prvních dvou případech žalovaný přišel, podíval se na k prodeji nabídnutá zvířata a řekl jejich cenu v živém (tomuto ale soud neuvěřil – viz výše). Kdyby žalovaný býky neobhlédl, stěží by mohl vědět, kteří z býků jsou předmětem obchodu. V takovém případě by nebylo ani jasné, na základě čeho by mohl dohodnout kupní cenu za býky (byť by měla být stanovena jako minimální – čemuž soud neuvěřil). Žalobce nadto vypověděl, že se předmětný třetí obchod lišil jen v dohodnuté ceně. Pokud jde o nález Krajské veterinární správy pro [územní celek] (č. l. 7 verte), není v souvislosti se shora uvedeným a tím, co vyplynulo o dodavatelsko-odběratelských vztazích (postaveních) z faktur (listin) vystavených účastníky a [právnická osoba], podstatné, že je v něm jako dodavatel (a v kolonce hospodářství) uveden žalobce, potažmo jsou v něm uvedeny údaje o žalobci. Jestliže žalobce neměl potřebná oprávnění k nakládání se skotem (nákupu, prodeji ani převozu), nemohl vůči orgánům veřejné moci vystupovat v pozici dodavatele skotu do jatek. Uvedené však nemusí mít vliv na soukromoprávní jednání účastníků. Pouze z toho nelze dovodit, že účastníci neuzavřeli kupní smlouvu. Už vůbec nic tyto skutečnosti nevypovídají o ujednané výši kupní ceny.

6. Při zjišťování skutkového stavu soud rovněž vycházel z provedených listin (nálezem Krajské veterinární správy se soud zabývá výše), jejichž pravost ani správnost nebyla v řízení zpochybněna a o nichž soud neměl důvodu pochybovat.

7. Z jiných důkazů než těch, které jsou uvedeny v předcházejících bodech odůvodnění, soud buď neučinil žádná skutková zjištění, nebo se jimi nezabýval, protože nebyly pro posouzení věci významné ani potřebné a neboť ani potenciálně nepodporovaly či nevylučovaly zjištění učiněná z jiných důkazních prostředků.

8. Na základě shodného tvrzení účastníků a provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Přestože žalobce věděl, že žalovaný nemá potřebné oprávnění, pročež žalovanému nemůže býky legálně prodat, sám v pozici (jako) prodávající nabídl žalovanému jako kupujícímu 5 býků při telefonickém rozhovoru v červenci 2020 s tím, že si žalovaný sám zajistí jejich přepravu do jatek. Žalovaný s nabídkou souhlasil nejpozději poté, co si býky sám prohlédl. Cena za býky byla sjednána jako cena za živou hmotu toho kterého býka zjištěnou v jatkách, konkrétně 36 Kč/kg živé hmoty. Na způsobu určení ceny se žalovaný dohodl s manželkou žalobce při telefonickém rozhovoru, který se odehrál jeden či dva dny po dohodě mezi žalobcem a žalovaným. Včetně tohoto případu proběhly mezi účastníky tři obchody, jejichž předmětem byli býci chovaní žalobcem a jejichž dopravu na jatka vždy zajistil žalovaný. Při prvních dvou obchodech předal žalobce žalovanému býky za dohodnuté částky, které žalovaný zcela uhradil; v tomto (v pořadí třetím a posledním) případě žalovaný žalobci předem oznámil, že si býky odveze společnost [právnická osoba] Za 5 býků žalovaný žalobci zaplatil 171.600,70 Kč; 100.000 Kč 10. 7. 2020 po vystavení zálohové faktury žalobcem a 71.600,70 Kč následně [datum] po vystavení listiny označené jako kupní smlouva (vystavené žalovaným), v níž je pod rubrikou„ cena celkem“ uveden údaj 171.600,70 Kč – po součtu všech násobků ceny 36 Kč za ks/kg a čísel pod rubrikou„ netto živá“, od níž jsou odečteny 4.250 Kč jako 5x SRM, a k tomuto rozdílu následně přičtena 15% DPH ve výši 22.382,70 Kč. Poté, co se žalobce dozvěděl z faktury vystavené společností [právnická osoba] připojené k e-mailu žalovaného, kterým žádal o vystavení faktury dle listiny označené jako kupní smlouva, o tom, že [právnická osoba] mají žalovanému za jím dodané býky zaplatit 209.804,57 Kč (vč. DPH) – za celkem 2. 400,51 kg přejím. hmotnosti JUT v kilogramech – zaslal žalovanému fakturu na částku 209.805 Kč (vč. DPH) vypočtenou jako 2400,51 kg Kč/kg. V listinách vystavených účastníky navzájem je jako dodavatel označen žalobce, jako odběratel žalovaný; ve fakturách vystavených navzájem žalovaným a [právnická osoba] je jako odběratel označena společnost [právnická osoba], jako dodavatel žalovaný.

9. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů: Dle § 545 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Podle § 1744 o. z. s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas. Dle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle § 2980 o. z. kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení. Podle § 2090 odst. 1 o. z. má-li prodávající věc odeslat, odevzdá věc kupujícímu předáním prvnímu dopravci k přepravě pro kupujícího a umožní kupujícímu uplatnit práva z přepravní smlouvy vůči dopravci. Dle § 2091 odst. 1 o. z. při odeslání nastanou účinky odevzdání věci kupujícímu jejím předáním dopravci, označí-li prodávající věc zjevně a dostatečně jako zásilku pro kupujícího. Podle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

10. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Účastníci mezi sebou uzavřeli kupní smlouvu dle § 2079 odst. 1 a násl. o. z., na základě které žalobce jako prodávající převedl vlastnické právo k 5 býkům žalovanému jako kupujícímu a žalovaný se zavázal zaplatit kupní cenu 36 Kč za kilogram skutečné váhy živé hmoty toho kterého býka zjištěnou v jatkách. Strany se totiž dohodly na 1) předmětu koupě (určitých 5 býků – o tom, kteří býci jsou předmětem obchodu, žádná ze stran nepochybovala; takový závěr podporuje skutečnost, že žalovaný obhlédl býky, kteří byli předmětem obchodu), 2) kupní ceně – způsobu jejího určení – a 3) odevzdání/předání, přičemž jejich úmyslem bylo převést vlastnické právo k býkům z žalobce na žalovaného, o čemž svědčí jejich výpovědi, jakož i soudem provedené listiny.

11. K odevzdání i předání býků jakožto předmětu koupě došlo naložením býků k přepravě zajištěné žalovaným (§ 2090 odst. 1 ve spojení s § 2091 odst. 1 o. z.). V této věci byl skot přepraven do jatek přímo od žalobce, na čemž se účastníci dohodli. Býci nebyli odesláni přímo žalovanému, byli odesláni na místo určené žalovaným a způsobem jím dohodnutým s žalobcem; konkrétně do jatek společnosti [právnická osoba] a jejím prostřednictvím. Ohledně aplikace § 2090 o. z. i na případ sjednání dopravy kupujícím, jakož i toho, že pro užití daného ustanovení není rozhodné, kam bude předmět koupě přepraven, soud odkazuje na názory obsažené v TICHÝ, L., PIPKOVÁ, P. J., BALARIN, J. Komentář k § 2090. In TICHÝ, L., PIPKOVÁ, P. J., BALARIN, J. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 79.

12. Vlastnická práva k býkům nabyl žalovaný již k okamžiku účinnosti smlouvy, tedy po dohodě o kupní ceně uskutečněné při telefonickém rozhovoru s manželkou žalobce – ostatní podstatné náležitosti kupní smlouvy byly dohodnuty již předtím –, jelikož v řízení nevyšlo najevo, ostatně nebylo ani tvrzeno, že by ohledně účinnosti smlouvy ujednali účastníci jinak, např. ji odložili (doložení času), popř. vázali na podmínku (§ 1099 na základě § 494 věty druhé ve spojení s § 1745 o. z.); nejpozději však v okamžiku, kdy se podle nabídky žalovaný zachoval (přijal býky prostřednictvím sjednané přepravy – § 1744 o. z.) O převodu vlastnického práva na žalovaného ještě před porážkou zvířat – dle žalobce„ formálním“ předáním skotu žalovanému – svědčí rovněž předcházející praxe účastníků, která též vyvolává právní následky právního jednání (§ 545 o. z.). Při dvou předcházejících obchodech totiž účastníci také uzavřeli kupní smlouvy, jejichž předmětem byli býci, jejichž odvoz žalovaný pouze zajistil (neodvezl si je sám). Není důvodu, aby právní jednání účastníků mělo v této věci jiné právní následky než při předcházejících obchodech, nota bene když se mělo maximálně lišit jen ve způsobu určení (kupní) ceny, jak vypověděl žalobce (dle žalovaného se třetí případ od přecházejících obchodů nelišil vůbec 13. Soud dospěl k závěru, že strany uzavřely kupní smlouvu, nikoli nepojmenovanou smlouvu s prvky zprostředkování, jak tvrdil žalobce. Konstrukci žalobce soud neuvěřil z důvodů rozebraných v bodě 5 odůvodnění. Na tomto místě soud dodává jen tolik: Žalobcem užívané právní pojmy jako prodávající, kupující a kupní cena jsou každému, zvlášť podnikateli běžně uzavírajícímu kupní smlouvy, natolik známé, že jejich opakované použití ve vyjádřeních, jakož i v účastnické výpovědi minimálně nasvědčuje tomu, že chtěl s žalovaným uzavřít kupní smlouvu a že si je vědom, že s ním kupní smlouvu uzavřel. Dále je třeba uvést, že předcházející (a tak již zavedená) praxe stran svědčí o tom, že i v tomto případě mělo vést právní jednání stran (na základě telefonické objednávky, nabídky žalobce) k uzavření kupní smlouvy, převodu vlastnického práva k býkům žalovanému za úplatu – kupní cenu. Právní jednání totiž vyvolává i právní následky (účinky) plynoucí ze zavedené praxe stran (§ 545 o. z.) Kromě toho nelze opomenout formální označení účastníků na vystavených fakturách (listinách) a popisy v nich obsažené, z nichž jasně vyplývá, že žalovanému žalobce býky (vlastnické právo k nim) převedl za úplatu a žalovaný je pak dále za úplatu převedl [právnická osoba] Uvedené podporuje taktéž to, že žalobce vystavil žalovanému zálohovou fakturu na částku 100.000 Kč s popisem„ účtujeme Vám zboží dle Vaší objednávky: zálohová faktura na jatečné býky“, kterou mu žalovaný zaplatil. Konstrukce žalobce nedává smysl. Je nelogické a nesmyslné, aby žalovanému vystavil fakturu na zálohu za býky (a žalovaný ji dokonce uhradil), které by od žalobce nekoupil, kteří by zůstali ve vlastnictví žalobce, přičemž žalovaný by fakturovanou částku dokonce zaplatil před dovršením„ zprostředkovaného“ prodeje jatkám. Na závěru soudu nemůže nic změnit, že žalovaným uváděné číslo stáje dle žalobce nepatří žalovanému a že v nálezu Krajské veterinární správy pro [územní celek] je jako dodavatel uveden žalobce. Ostatními důkazy (vč. výpovědí účastníků i svědkyně [příjmení]) bylo prokázáno, že žalobce vystupoval jako prodávající a žalovaný jako kupující, že se účastníci dohodli na všech podstatných náležitostech koupě a jejich úmyslem bylo převést vlastnické právo za úplatu žalovanému. Lze se domnívat, že ve zmíněném nálezu obsažené označení žalobce za dodavatele skotu do jatek (společnosti [právnická osoba]) bylo odůvodněno tím, že žalovaný nedisponoval příslušnými oprávněními, pročež nemohl vůči orgánům veřejné moci vystupovat jako dodavatel (prodávající, dodávající) skotu do jatek. O možné absenci veřejnoprávního oprávnění žalovaného nicméně žalobce věděl již v okamžiku, kdy žalovanému nabídku učinil, což vypověděl při svém výslechu.

14. I kdyby soud neuvěřil žalovanému, že se účastníci dohodli na ceně 36 Kč/kg živé hmoty býka, žalobě by přesto nevyhověl. Žalobce totiž neprokázal svou skutkovou variantu – důvod žalobního žádání (konstrukt formálního dodání býků žalovanému, avšak faktického dodání společnosti [právnická osoba] prostřednictvím žalovaného, jenž měl žalobci zaplatit kupní cenu obdrženou od [právnická osoba]; ani verzi, která se podává z výpovědi žalobce, že kupní cenu sjednali ve výši 79 Kč/kg JUT, jelikož v řízení bylo bez pochybností zjištěno, že kupní cena byla sjednána za hmotnost býků v živém, nikoli v JUT), ač jej soud řádně vyzval dle § 118a odst. 3 o. s. ř. k prokázání jeho skutkového tvrzení ohledně dohody o dodání býků do jatek„ formálně prostřednictvím“ žalovaného, za což měl žalovaný obdržet provizi.

15. Na shora uvedených závěrech nemůže nic změnit případný nedostatek veřejnoprávního oprávnění žalovaného k nakládání se skotem. Dle § 9b odst. 1 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, měl mít žalovaný k obchodování, mj. koupi i prodeji, býků potřebné povolení („ schválení a registraci“) krajské veterinární správy. Dle § 1 odst. 1 věty první o. z. je však uplatňování práva soukromého nezávislé na právu veřejném. Jednání osoby bez potřebného (veřejnoprávního) oprávnění – zde žalovaného – by mohlo mít v této věci za následek neplatnost právního jednání takové osoby pro rozpor se zákonem, pokud by to smysl a účel zákona vyžadovaly (§ 580 odst. 1 o. z.; LAVICKÝ, P. Komentář k § 1. In LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654) . 2. v. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 12–13). Jednalo by se však o neplatnost relativní, které se musí„ dotčená“ osoba – v této věci žalobce – dovolat (v tříleté promlčecí subjektivní lhůtě – § 629 o. z.) – k čemuž nedošlo. Úspěšné dovolání se (vznesení námitky) neplatnosti je však v této věci vyloučeno, jelikož o nedostatku oprávnění žalovaného žalobce věděl a využil ho; onen nedostatek byl žalobci ku prospěchu. Nikdo totiž nesmí těžit (mít prospěch) ze své nepoctivosti (nemo turpitudinem suam allegare potest), a tak ani z protiprávního jednání, na němž se vědomě podílel (§ 6 odst. 2 věta první a § 579 odst. 1 o. z.; HANDLAR, J. Komentář k § 579. In LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654) . 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1847–1848). I v případě absolutní neplatnosti platí, že způsobila-li jedna strana neplatnost právního jednání, nemůže se jí ve svůj prospěch„ dovolávat“, nemůže těžit z neplatnosti právního jednání, na jehož neplatnosti se podílela (o důvodech neplatnosti věděla) – srov. LAVICKÝ, P. Komentář k § 6. In LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654) . 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 50.

16. Námitka žalobce vznesená, že faktura vystavená žalovaným společnosti [právnická osoba] na č. l. 45 byla provedena po koncentraci řízení, není důvodná. Žalovaný sice navrhl tento důkaz po koncentraci řízení nastalé po skončení prvního jednání, avšak svým důkazním návrhem reagoval na provedené dokazování, zejm. výpověď [jméno] [příjmení], že žalovanému nebyli v rámci třetího obchodu prodáni býci, nýbrž že je žalobce prodal [právnická osoba] Důkaz fakturou byl proto proveden v souladu s § 118b odst. 1 větou poslední zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Soud dodává, že z faktury na č. l. 7 vystavené společností [právnická osoba], která byla provedena již při prvním jednání ve věci (před nastalou koncentrací), se podávají totožné skutečnosti jako z faktury na č. l. 45, tj. že daná společnost jednala s žalovaným jako s obchodním partnerem (prodávajícím), vlastníkem poražených býků, který býky této společnosti dodal, neboť fakturu na svůj vrub vystavila právě ve prospěch žalovaného, nikoli žalobce; současně z ní vyplývají další údaje uvedené v bodě 4 odůvodnění (např. hmotnost býků, cena za JUT). Je tedy zjevné, že by neprovedení faktury na č. l. 45 nemělo žádný vliv na skutkový závěr ani na právní hodnocení.

17. Pro úplnost soud dodává, že svou manželku (svědkyni [jméno]. [příjmení]) musel žalobce přinejmenším pro danou konkrétní věc pověřit sjednáním kupní ceny se žalovaným. Zástupčím oprávněním manželky žalobce se soud v podrobnostech nezabýval, jelikož jeho nedostatek žádný z účastníků nenamítl, žádný z účastníků její zástupčí oprávnění nezpochybnil. Všichni zjevně vycházeli z toho, že za žalobce jednat mohla.

18. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, pročež ji v celém rozsahu zamítl (výrok I.)

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve sporu zcela úspěšný žalovaný zastoupený advokátem má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení sestávajících ze: a) náhrady odměny advokáta za 7 úkonů právní služby – 1) převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ AT“), 2) podání odůvodněného odporu, 3) vyjádření ze dnů 10. 2. 2021 k vyjádřením žalobce učiněné k výzvě soudu, 4) závěrečný návrh k výzvě soudu (vše dle § 11 odst. 1 písm. 1 písm. d) AT), 5) a 7) účast při jednání konaných ve dnech 2. 2. 2022 – přesahující 2 hodiny, a proto počítané jako dva úkony – a 23. 3. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) – a to ve výši 2.540 Kč/úkon (dle § 7 bodu 5 AT ve spojení s § 8 odst. 1 AT; celkem 17.780 Kč (2540); b) náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s každým ze 7 uvedených úkonů právní služby ve výši 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem 2.100 Kč; c) náhrady hotových výdajů ve formě cestovného zástupce žalovaného motorovým vozidlem dle předloženého technického průkazu za 2 cesty uskutečněné na jednání soudu z [obec], sídla zástupce žalovaného, do [obec] a zpět, celkem za [anonymizováno] km ([anonymizováno] km/jedna cesta) při průměrné spotřebě 8,3 l motorové nafty /100 km a při ceně 36,10 Kč (§ 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb. na základě § 13 odst. 5 AT a § 158 odst. 3 věty druhé zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ zák. práce“, ve spojení s 189 odst. 1 zák. práce) a sazby základní náhrady ve výši 4,70 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb. na základě § 13 odst. 5 AT a § 157 odst. 4 ve spojení s § 189 odst. 1 zák. práce), celkem po zaokrouhlení dle § 183 odst. 5 zák. práce (na základě § 13 odst. 5 AT) 1.771 Kč ( (230/100) + (4,7*230)); d) náhrady za ztrátu času stráveného cestou ze sídla zástupce žalovaného v [obec] do [obec] na jednání soudu a zpět dle § 14 odst. 1 AT za celkem 20 započatých půlhodin, a to ve výši 100 Kč/každá započatá půlhodina dle § 14 odst. 3 AT, tj. celkem 2.000 Kč; e) náhrady DPH podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve spojení s § 14a AT ve výši 4.967 Kč ( (17780 2100 1771 2000) *0,21), neboť zástupce žalovaného je plátcem DPH; náhrada DPH nenáleží za zaplacený soudní poplatek ani za zálohu na náklady znaleckého posudku. Tyto náklady žalovaný vynaložil k účelnému uplatňování svého práva, a proto mu soud jejich náhradu v celkové výši 28.618 Kč (17780 2100 1771 2000 4967) přiznal. Jiné než shora uvedené úkony právní služby nepředstavují účelné úkony právní služby, pročež za ně soud náhradu nákladů nepřiznal. K vyjádřením ze dnů 5. 10. 2021 a 8. 3. 2022 učiněným k vyjádřením žalobce soud žalovaného nevyzval, vyjádření zaslal žalovanému pouze tzv. na vědomí. Žalovaný v nich nepřednáší nové argumenty. Vedle toho se mohl k daným podáním žalobce vyjádřit při jednání.

20. Lhůta k platbě náhrady nákladů řízení je stanovena podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř.; místo plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř.