104 C 42/2019

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 71 441 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 71 441 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 71 441 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 83 285,86 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se návrhem doručený soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 71 441 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 71 441 Kč za dobu od [datum] do zaplacení s tím, že návrh žalobce odůvodnil tím, že má ve společném jmění manželů společně se svojí manželkou [jméno] [příjmení] ideální spoluvlastnický podíl o velikosti ½ z celku na nemovitostech, a sice na pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 353 m2, jehož součástí je stavba [adresa] stavba občanského vybavení (dále též jako stavba), dále pozemek p. [číslo] ostatní plocha, manipulační plocha o velikosti 748 m2 a pozemek p. [číslo] ostatní plocha, manipulační plocha o velikosti 109 m2. Spoluvlastníky ideálního podílu o velikosti ½ z celku je žalovaný, když ideální spoluvlastnický podíl je součástí společného jmění manželů žalovaného a jeho manželky paní [jméno] [příjmení], nemovitosti jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí]. Na základě dohody o zastoupení mezi podílovými spoluvlastníky ze dne [datum], vykonával do [datum] správu nemovitostí žalovaný, přičemž dílčí části stavby jsou předmětem pronájmu, kterým podíloví spoluvlastníci stavby přenechávají na základě samostatných nájemních smluv vymezené části stavby do užívání za sjednané nájemné třetí straně. Na základě obvyklé praxe prováděl správce nemovitostí rozúčtování výnosu z nájmu tak, že za každý kalendářní měsíc vyplatil oprávněnému spoluvlastníku částku odpovídající ½ vybraného nájemného, když proti podílu na nájmu započetl správce náklady vynaložené na údržbu nemovitosti, správu prováděl za období roku 2015 a první poloviny roku 2016 žalobce. Žalovaný odmítá poskytnout žalobci součinnost k seznámení se s podklady pro výběr nájemného a výpočet podílu žalobce na nájemném, vyhotovil žalobce tabulku s předpokládanou výší sjednaného nájmu podle informací, které žalobce zjistil od nájemců a na základě informací stanovil žalobce celkovou výši vybraného nájemného a zjistil rozdíl mezi výši podílu žalobce na nájemném a celkovou sumou vyplacenou žalobci jako podíl na nájemném takto: Podle sjednaných nájemních smluv činila výše čistého nájemného, tj. bez zálohy na služby spojené s užíváním části stavby za dobu [datum] až [datum] částku 558 358 Kč, podíl o velikosti ½ na nájemném činil částku 279 179 Kč. Fakticky žalovaný uhradil žalobci částku 195 776 Kč. Žalovaný započetl na povinnost vyplatit podíl na nájemném dle přehledu září 2017 za pořízení Bojleru/sporák částku 2 096 Kč. Dále žalovaný započetl na povinnost vyplatit podíl na nájemném dle přehledu listopad 2017 částku 16 957,50 Kč. Po započtení zbývá uhradit za podíl na nájemném za období [datum] až [datum] částku 63 539,50 Kč. Podle sjednaných nájemních smluv činila výše čistého nájemného, tj. bez zálohy na služby spojené s užíváním části stavby za dobu [datum] až [datum] částku 375 942 Kč. Podíl o velikosti ½ na nájemném činil částku 187 971 Kč. Fakticky žalovaný uhradil žalobci částku 178 992 Kč. Žalovaný započetl na povinnost vyplatit podíl na nájemném dle přehledu leden 2018 fa. Potes částku 706 Kč. Dále žalovaný započetl na povinnost vyplatit podíl na nájemném dle přehledu červen 2018 za pořízení bojleru 2 870,50 Kč. Po započtení zbývá uhradit za podíl na nájemném za období [datum] až [datum] částku 5 401,50 Kč. Žalovaný dluží žalobci z podílu na nájemném za období [datum] až [datum] částku v celkové výši 71 441 Kč, když nájemné žalovaný, který přijal celou výši nájmu od nájemců do své dispozice, ovšem podíl na nájemném žalobci nevyplatil. Pokud jde o úrok z prodlení, tak ten žalobce požaduje za dobu od [datum], kdy skončilo oprávnění žalovaného provádět správu nemovitostí a žalovaný měl tak povinnost dle ustanovení § 1135 občanského zákoníku vyúčtovat správu nemovitosti.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] navrhl prvně, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, když žalobci žalovaný poskytuje informace ohledně vybraného nájemného, žalobce má nárok na podíl z vybraného nájemného, je však povinen se podílet ve stejném poměru ½ na nákladech spojených s vlastnictvím společné věci a na dalších výdajích. Žalovaný uvedl, že uvedených souvislostech pak žalovaný konkrétně uvádí, že za období od [datum] do [datum] měl žalobce nárok na podíl na nájemném ve výši 262 675 Kč a žalobce mu z této částky vyplatil 195 766 Kč. Nevyplacený rozdíl tedy činí 66 909 Kč. Za dobu od [datum] do [datum] (tak žalobce omezil období, které je předmětem řízení) měl žalobce nárok na podíl na nájemném ve výši 178 992 Kč a žalobce mu vyplatil 182 292 Kč, celkový rozdíl mezi nájemným, vybraným žalovaným v období od [datum] do [datum] a za toho období vyplaceným žalobci tedy činí 63 609 Kč v neprospěch žalobce, žalobce by tedy měl nárok na vyplacení 63 609 Kč. V roce 2014 vykonával správu budovy žalobce, v tomto roce někteří nájemci prostor v budově nezaplatili nájemné a protože žalobce v postavení správce nepodnikl žádné kroky k vymáhání nájemného, dluží je dodnes a s ohledem na promlčení jsou již prakticky nevymahatelné. Nájemce bytu [číslo] dluží 5 000 Kč, nájemce bytu [číslo] dluží 5 200 Kč a nájemce bytu [číslo] dluží 5 000 Kč, když žalobce jakožto správce je řádně nevymáhal, odpovídá za škodu tím způsobenou, žalovaný na něm uplatňuje pouze polovinu, tzn. částku 7 600 Kč. V roce 2015 prováděl správu budovy žalobce. Žalovanému sdělil, že za rok 2015 bylo na nájemném vybráno 691 300 Kč a z této částky vypočetl vyrovnání. Žalovaný však zjistil, že ve skutečnosti žalobce na nájemném za rok 2015 vybral 706 500 Kč. Na nájemném tedy ve skutečnosti vybral o 15 200 Kč více a na polovinu z této částky, tedy na 7 600 Kč má žalovaný nárok. V roce 2016 prováděl správu budovy žalobce. Žalovanému sdělil, že za rok 2016 bylo na nájemném vybráno 621 600 Kč a z této částky vypočetl vyrovnání. Žalovaný však zjistil, že ve skutečnosti žalobce na nájemném za rok 2016 vybral 714 400 Kč. Na nájemném tedy ve skutečnosti vybral o 92 800 Kč více a na polovinu z této částky, tedy na 46 400 Kč má žalovaný nárok. V době, kdy vykonával správu žalovaný, uhradil žalovaný některé náklady, související se správou budovy, a to úhradu faktury [číslo] na částku 644 Kč, na níž se žalobce má podílet částkou 322 Kč a úhradu odměny účetní za roky 2015 a 2016, na níž se žalobce má podílet částkou ve výši ve výši 3 300 Kč. Ke dne [datum] si účastníci vzájemně dlužili z dalších důvodů tak, že žalovaný žalobci dlužil 13 429 Kč a žalobce žalovanému 15 106 Kč. Dluh žalobce vůči žalovanému tedy činí celkem 66 899 Kč a tato částka sestává z částek ve výši 7 600 Kč, 7 600 Kč, 46 400 Kč, 3 622 Kč a 1 677 Kč. Žalovaný tyto své nároky započetl proti nárokům žalobce na vyplacení podílu na nájemném, za toto období měl žalovaný žalobci vyplatit z nájemného vybraného v lednu 2017 částku 25 200 Kč, nevyplatil nic, v únoru 2017 částku 21 350 Kč, nevyplatil nic, v březnu 2017 částku 25 600 Kč, nevyplatil nic a v dubnu 2017 částku 26 000 Kč, vyplatil 31 251 Kč. Provedeným zápočtem tedy nároky žalovaného zanikly v celém rozsahu a současně zanikl nárok žalobce na výplatu podílu na nájemném za měsíce leden, únor, březen a duben 2017.

3. Žalovaný v rámci svého závěrečného návrhu při jednání soudu dne [datum] pak výslovně uvedl, že žalobce prokázal existenci svého nároku, ovšem tento zanikl v důsledku zápočtu provedeného žalovaným.

4. Žalovaný u jednání soudu dne [datum] vznesl tuto kompenzační námitku, když tvrdí, že žalobce dluží částku ve výši 542 575 Kč, a to jako jejich podíl na nájemném vybraném žalobcem od nájemců bytů a nebytových prostor v budově [adresa] v [ulice] ulici v [obec] za roky 2014 a 2015, přičemž v řízení pod sp. zn. 103 C 102/2017 žalobce v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že zmíněný podíl sám vypočetl a že právě ta částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činí 542 575 Kč. Tvrdil také, že tuto částku žalovaný zaplatil, oni to ovšem popřeli a popírají a žalobce zaplacení této částky neprokázal. Žalovaný tedy tvrdí, že tato pohledávka jim nadále svědčí a započítává ji proti pohledávce žalobce uplatněné v tomto řízení. K výzvě soudu pak žalovaný doplnil, že výše pohledávky, kterou žalovaný namítá k započtení činí částku ve výši 542 575 Kč a co do právního důvodu se jedná o podíl žalovaného na nájemném za rok 2014 a rok 2015, zaplaceném žalobci nájemci za nájem nebytových prostor v budově [adresa] v [ulice] ulici v [obec] v letech 2014 a 2015. Žalobce (s manželkou) a žalovaný (s manželkou) byli v letech 2014 a 2015 rovno podílovými spoluvlastníky budovy [adresa] v [ulice] ulici v [obec]. V letech 2014 a 2015 vykonával správu domu žalobce a jako takový vybíral nájemné od nájemců bytů a nebytových prostor a ½ vybraného nájemného byl podle dohody účastníků povinen žalovanému (s manželkou) předávat, přičemž výše i právní důvod této pohledávky jsou mezi účastníky nesporné – nespornost vyplývá z tvrzení žalobce, učiněných při jeho účastnické výpovědi před Okresním soudem v Jeseníku ve věci sp. zn. 103 C 102/2017, učiněné dne 17. 5. 2021. Žalobce výslovně uvedl: ” Částkou 206 525 Kč jsem panu [celé jméno žalovaného] uhradil přesně polovinu nájmu za dům [adresa] v [obec] za rok 2014. V polovině roku jsem panu [celé jméno žalovaného] uhradil 180 000 Kč jako zálohu na nájemném za ½ roku 2015. Částkou 156 050 Kč + záloha ve výši 180 000 Kč jsem uhradil panu [celé jméno žalovaného] přesně 1/2 nájmu za dům [adresa] v [obec] za rok 2015. Z těchto tvrzení žalobce tedy vyplývá, že žalovaný měl nárok na podíl na nájemném za rok 2014 ve výši 206 525 Kč a za rok 2015 ve výši 336 050 Kč, celkem tedy 542 575 Kč. K prokázání tvrzení žalovaný navrhl důkaz protokolem o jednání Okresního soudu v Jeseníku dne [datum] ve věci sp zn. 103 C 102/2017, zejména pak účastnickou výpovědí žalobce, zachycenou v tomto protokole. [příjmení] mezi účastníky byl podle žalovaného pouze o tom, zda tato pohledávka zanikla splněním (jak tvrdil žalobce). Splnění prokazoval výdajovými pokladními doklady, kterými měl žalovaný údajně potvrdit převzetí podílu na nájemném. Žalovaný však popřel pravost podpisů na dokladech a žalobce jejich pravost neprokázal (znaleckým posudkem nebyla pravost podpisu potvrzena), neprokázal tedy zaplacení tohoto podílu na nájemném žalovanému a jeho dluh tak nadále trvá. K prokázání těchto tvrzení žalovaný navrhl důkaz rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku č. j. 103 C 102/2017-354, zejména pak skutkovými zjištěními, uvedenými v tomto rozsudku a dále znaleckým posudkem soudní znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], který je součástí spisu Okresního soudu v Jeseníku sp. zn. 103 C 102/2017. Podle nepsané dohody účastníků měl žalobce podíl žalovaného na vybraném nájemném vyplácet (automaticky, bez jakékoliv výzvy ze strany žalovaného) vždy na konci příslušného kalendářního měsíce. Toto opět potvrzují shodná skutková tvrzení účastníků. Žalobce toto tvrzení sám uvádí ve své žalobě v této právní věci. Zde výslovně uvádí cit.:” Na základě obvyklé praxe prováděl správce nemovitostí rozúčtování výnosu z nájmu tak, že za každý kalendářní měsíc vyplatil oprávněnému spoluvlastníku částku odpovídající ½ vybraného nájemného…”. Podíl na nájemném se stával splatným vždy v poslední den měsíce za který žalobce nájemné od nájemců obdržel a vzhledem k tomu, že pohledávka uplatněná k započtení je vymezena od začátku roku 2014 do konce roku 2015, stala se v celém rozsahu splatnou dne [datum]. To, že tento nárok v lednu 2016 účastníci vypořádávali, svědčí výpovědi p. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v tomto výše označeném jiném řízení. Pohledávka žalovaného, užitá k započtení, je mezi účastníky co do důvodu i výše nesporná, žalobce v řízení sp. zn. 103 C 102/2017 neprokázal, že pohledávku zaplatil. Uplatněná námitka započtení je pak obranou proti uplatněnému nároku, žalovaný nenavrhuje, aby mu bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce.

5. Žalobce namítl promlčení případného nároku na zaplacení podílu na nájemném, když tato pohledávka žalovaných je nejpozději od roku 2019 promlčena, žalovaný postupuje obdobně účelovým způsobem jako v uvedeném řízení sp.zn. 103 C 102/2017, kdy odvolací soud poukazoval na to, že žalovaný v průběhu řízení opakovaně měnil právní základ nároku na započtení, započitatelné nároky nebyl schopen specifikovat za celou dobu řízení tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, zda platně vznikly, případně jaká byla jejich skutečná výše. Z toho důvodu považuje žalobce kompenzační námitku za nezapočitatelnou a žalovaná částka nemůže být proto kompenzována uplatněným nárokem.

6. K tomuto pak žalovaný odkázal na znění ustanovení § 617 občanského zákoníku.

7. Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytoval cizí prvek daný tím, že žalovaný je státním příslušníkem Polské republiky a má na území Polské republiky bydliště, řešil soud primárně otázku vlastní pravomoci, příslušnosti a užití hmotného práva v projednávaném případu. Za situace, kdy Česká republika i Polská republika jsou členy Evropské unie, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012. Podle ustanovení článku 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení“) nestanoví-li nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle článku 7 odst. 1 písm. a) Nařízení osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Soud tak dovozuje svou pravomoc a příslušnost předmětný spor rozhodnout s odkazem na ustanovení článku 4 odst. 1 Nařízení a článku 7 odst. 1 písm. a) Nařízení, když žalovaný má sice bydliště na území Polské republiky, ale dohoda o zastoupení mezi podílovými spoluvlastníky ze dne [datum], byla uzavřena na území České republiky a závazek vypořádat vybrané nájemné měl být splněn na území České republiky. Pokud jde pak o rozhodné právo, tak předmětem řízení je rozúčtování výnosu z nájmu a vyplacení poloviny vybraného nájemného. Soud zde postupoval v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (dále jen,,Nařízení Řím I“). Dle článku 3 odst.

1. Nařízení Řím I smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolnosti případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze její část. V dohodě o zastoupení mezi podílovými spoluvlastníky ze dne [datum] se strany dohodly, že podléhá zákonům ČR, strany si zvolily jako rozhodné hmotné právo pro danou věc právo české.

8. V průběhu řízení pak postupně některé sporné otázky účastníci řízení učinily nesporným.

9. Při jednání soudu dne [datum] účastníci měli za nesporné, že žalovaný započetl na povinnost vyplatit podíl na nájemném za září 2017 za pořízení spotřebiče (bojleru, sporáku) částku 2 906 Kč, dále že žalovaný započetl na povinnost vyplatit podíl na nájemném za leden 2018 fakturu POTES částkou 706 Kč a za měsíc červen 2018 za pořízení bojleru částkou ve výši 2 870,50 Kč a že žalovaný vyplatil žalobci částku 195 776 Kč jako podíl na nájemném za rok 2017. Při jednání soudu dne [datum] pak účastníci měli dále za nesporné, jaké platby přišly ze strany žalovaného na účet žalobce za roky 2017 a 2018, tak jak vyplývá z přehledu na čl. 73 a rovněž tak je mezi účastníky již nesporný přehled výběru nájmu za roky 2017 (566 758 Kč) a 2018 (375 942 Kč) na čl. 74.

10. Podle ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř. soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, přičemž se nesporné skutečnosti se nemusejí prokazovat. Jen pro úplnost soud dodává, že nesporné skutečnosti byly prokázány provedenými důkazy, a to výzvou k úhradě dluhu, dohodou o zastoupení ze dne [datum], podacím lístkem, vyčíslením plateb, předžalobní výzvou ze dne [datum], výpisem z katastru nemovitostí, platbami nájemného, vyúčtováním služeb [příjmení] správy domů, rozúčtováním techem 2016 2017, souhrnem uznaných výdajů, mailovou komunikací, výslechem žalobce, výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení].

11. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobce má ve společném jmění manželů společně se svojí manželkou [jméno] [příjmení] ideální spoluvlastnický podíl o velikosti ½ z celku na nemovitostech, a sice na pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 353 m2, jehož součástí je stavba [adresa] stavba občanského vybavení (dále též jako stavba), dále pozemek p. [číslo] ostatní plocha, manipulační plocha o velikosti 748 m2 a pozemek p. [číslo] ostatní plocha, manipulační plocha o velikosti 109 m2, když spoluvlastníky ideálního podílu o velikosti ½ z celku je žalovaný, když ideální spoluvlastnický podíl je součástí společného jmění manželů žalovaného a jeho manželky paní [jméno] [příjmení], nemovitosti jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí]. Na základě písemné dohody o zastoupení mezi podílovými spoluvlastníky ze dne [datum] vykonával do [datum] správu nemovitostí žalovaný. Předmětná nemovitost je předmětem pronájmu, podíloví spoluvlastníci stavby přenechávají na základě samostatných nájemních smluv vymezené části stavby do užívání za sjednané nájemné třetí straně. Na základě praxe prováděl správce nemovitostí rozúčtování výnosu z nájmu tak, že za každý kalendářní měsíc vyplatil oprávněnému spoluvlastníku částku odpovídající ½ vybraného nájemného, když proti podílu na nájmu započetl správce náklady vynaložené na údržbu nemovitosti, správu prováděl přitom za období roku 2015 a první poloviny roku 2016 žalobce. Podle sjednaných nájemních smluv činila výše čistého nájemného, tj. bez zálohy na služby spojené s užíváním části stavby za dobu [datum] až [datum] částku 558 358 Kč, podíl o velikosti ½ na nájemném činil částku 279 179 Kč, fakticky žalovaný uhradil žalobci částku 195 776 Kč. Žalovaný započetl na povinnost vyplatit podíl na nájemném dle přehledu listopad 2017 částku 16 957,50 Kč a rovněž tak žalovaný započetl na povinnost vyplatit podíl na nájemném dle přehledu září 2017 za pořízení Bojleru/sporák částku 2 096 Kč, pak po započtení zbývá uhradit za podíl na nájemném za období [datum] až [datum] částku ve výši 63 539,50 Kč. Podle sjednaných nájemních smluv činila výše čistého nájemného, tj. bez zálohy na služby spojené s užíváním části stavby za dobu [datum] až [datum] částku 375 942 Kč, přičemž podíl o velikosti ½ na nájemném činil částku 187 971 Kč, fakticky žalovaný uhradil žalobci částku 178 992 Kč, žalovaný započetl na povinnost vyplatit podíl na nájemném dle přehledu leden 2018 fa. Potes částku 706 Kč, dále započetl na povinnost vyplatit podíl na nájemném dle přehledu červen 2018 za pořízení bojleru 2 870,50 Kč, pak po započtení zbývá uhradit za podíl na nájemném za období [datum] až [datum] částku 5 401,50 Kč.

12. Jak soud uvedl dále v odst. 4 odůvodnění tohoto rozsudku, pak žalovaný u jednání soudu dne [datum] vznesl kompenzační námitku, když tvrdí, že žalobce dluží žalovanému částku ve výši 542 575 Kč, a to jako jeho podíl na nájemném vybraném žalobcem od nájemců bytů a nebytových prostor v budově [adresa] v [ulice] ulici v [obec] za roky 2014 a 2015.

13. K tomuto soud předně uvádí, že námitku započtení vznesl žalovaný rovněž v předchozím řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 103 C 102/2017, kde žalovaní (žalovaný a jeho manželka) v písemném podání ze dne [datum] provedli jednostranný zápočet proti žalované pohledávce a započítali svou pohledávku vůči žalobci na zaplacení ½ nájemného zaplaceného k rukám žalobce za nájem pronajímaných nemovitostí v letech 2014 a 2015. Žalovaní tvrdili, že žalovaná pohledávka zaniká, a to ke dni, kdy se pohledávky setkaly, tj. nejpozději ke dni [datum]. Žalobce uvedl v tomto jiném předchozím řízení v písemném podání ze dne [datum], že odmítá započítání žalovaných, neboť žalobce žalovaným podíl na nájemném vyplatil. Žalobce dále uvedl, že uhradil žalovaným na nájemném za kalendářní rok 2014 ke dni [datum] částku 206 525 Kč, dále uhradil částku 180 000 Kč jako zálohu vyúčtování nájemného za rok 2015 a ke dni [datum] uhradil žalobce žalovaným částku 156 050 Kč jako doplatek podílu na nájemném za rok 2015. Žalobce svá tvrzení o úhradě podílu na nájemném za roky 2014 a 2015 přitom prokazoval výdajovými pokladními doklady ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum].

14. Otázku započtení přitom vyřešil podle soudu jednoznačně již odvolací soud ve svém rozhodnutí ze dne 14. 10. 2022, č.j. 11Co 103/2022 – 45, kdy uvedl, že v průběhu jednání dne [datum] žalovaní doplnili tvrzení o zápočtu a upřesnili výši své aktivní pohledávky za dobu od [datum] do [datum]; jde prý o částku 1 386 126 Kč, z níž k započtení použili částku rovnající se žalované částce a jejímu příslušenství. Podle přednesu žalovaných v průběhu jednání žalovaní započetli označenou pohledávku proti pohledávce uplatněné žalobou. Ani v této souvislosti nepřednesli určitá, srozumitelná a úplná tvrzení, z nichž by bylo možno dovodit předběžný právní závěr, že jim vznikla za žalobcem pohledávka v uvedené výši, jejíž splatnost již nastala. Žalobce u stejného jednání namítl promlčení aktivní pohledávky žalovaných. Současně tvrdil, že pohledávku žalovaných na odpovídající podíl z nájemného z nebytových prostor splnil formou tří plnění v souhrnné výši 542 575 Kč Odvolací soud ve shodě s okresním soudem hodnotil krajský soud text listin zařazených na č. l. 19, 22 a 23 spisu, předložených k důkazu žalovanými, jako nesrozumitelný, tedy vylučující závěr, že obsahem těchto listin bylo žalovanými realizováno jakékoli právní jednání, konkrétně započtení (dle § 1982 a násl. o. z.). Pokud mělo být – podle obrany žalovaných - započtení provedeno některou z označených listin, jedná se podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání zdánlivé, ke kterému se podle § 554 o. z. nepřihlíží, když toto plyne ze znění ustanovení § 553 odst. 1 o. z., § § 554 o. z. Odvolací soud odkázal na ustanovení § 1982 odst. 1 o. z., podle kterého dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Z tvrzení žalovaných neplyne, za které jednotlivé měsíce či jiná období stanovená jednotlivými smlouvami o nájmu nebytových prostor měl žalobci vzniknout dluh v důsledku přijetí nájemného od třetích osob nad rámec jeho spoluvlastnického podílu na pozemku s domem [adresa] v [obec], jak žalovaní dospěli k výpočtu celkové výše žalobcova dluhu za léta 2014 a 2015, kdy vyzvali žalobce, aby jim odpovídající část nájemného zaplatil, případně z jaké jiné skutečnosti dovozují, že (a kdy) nastala splatnost jejich pohledávky za žalobcem (použité k započtení). Nebylo rovněž jednoznačně a určitě tvrzeno, kdy přesně a jakým postupem k jednostrannému právnímu jednání – započtení došlo. Nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zásadně pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu anebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného, zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoli vyvolání nejasností a následných sporů. V kontextu civilního procesu by měl být smysl § 1987 odst. 2 o. z. spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Lze-li očekávat, že by námitka započtení s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost. Odvolací soud ve svém rozhodnutí shora v tomto jiném řízení tedy konstatoval, že nejistota aktivní pohledávky žalovaných je evidentní. Neurčitost aktivní pohledávky spatřoval krajský soud v nedostatku konkrétních a srozumitelných tvrzení žalovaných o základu a výši aktivní pohledávky a ve zjištění, že tvrzení žalovaných o těchto skutečnostech byla do jisté míry protichůdná, jak bylo již výše podrobně vyloženo.

15. Protože žalovaný při vznesení kompenzační námitky odkázal jen na dokazování v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 103 C 102/2017, má soud za to, že tuto otázku již vyřešil soud odvolací v tomto jiném řízení, jak podrobně uvedeno v odstavci předcházejícím.

16. Podle § 1115 odst. 1 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

17. Podle § 1117 o. z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

18. Podle § 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

19. Podle § 1126 odst. 1 o. z., každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. Podle odst. 2 při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

20. Podle ustanovení § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

21. Podle ustanovení § 1982 odst. 2 o.z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

22. Podle ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

23. Podle ustanovení § 1991 o.z. zákaz započtení pohledávky prohlášením jedné ze stran nebrání stranám, aby si započtení ujednaly; k ujednání o započtení proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný, se však nepřihlíží.

24. Podle ustanovení § 1118 o.z. spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci.

25. Podle ustanovení § 1119 o.z. vyúčtování se lze domáhat po uplynutí doby obvyklé povaze správy společné věci, při zániku spoluvlastnictví nebo při zániku účasti v něm, anebo z jiných důležitých důvodů.

26. Podle ustanovení § 1120 o.z. plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru podílů. Jak se naloží s plody a užitky ze společné věci, které nelze podle podílů rozdělit, určí dohoda spoluvlastníků. Nedohodnou-li se spoluvlastníci, prodají se tyto plody a užitky vhodným způsobem a výnos se rozdělí podle podílů.

27. Soud předně uvádí, že každý spoluvlastník má právo vědět, jakým způsobem bylo s věcí, náležející do spoluvlastnictví nakládáno, jaké plody a užitky věc ve spoluvlastnictví poskytla, jaké náklady byly či musely být na věc vynaloženy z důvodu jejího zachování, oprav, udržování, placení daní a poplatků, spoluvlastník má právo na vyúčtování. Spoluvlastník je rovněž povinen nést poměrnou část vynaložených nákladů, která odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu, není-li jiné dohody mezi spoluvlastníky, přičemž způsob, jak mají být plody a užitky společné věci rozděleny, je blíže upraven v § 1120 obč. zák. tak, že v případě dělitelných plodů a užitků ze společné věci se tyto dělí podle spoluvlastnických podílů.

28. V řízení bylo nakonec nesporné, že žalobce má nárok na zaplacení žalované částky ve výši 71 441 Kč, a to jako podíl na nájemném za období od [datum] do [datum], když za dobu [datum] až [datum] činila výše čistého nájemného, tj. bez zálohy na služby spojené s užíváním části stavby částku 558 358 Kč, podíl o velikosti ½ na nájemném činil částku 279 179 Kč a fakticky žalovaný uhradil žalobci částku 195 776 Kč (s odečtem částky 2 096 Kč za pořízení bojleru/sporáku a s odečtem částky 16 957,50 Kč za podíl na nájemném listopad 2017), zbývá tak žalovanému uhradit za podíl na nájemném za období [datum] až [datum] částku 63 539,50 Kč. Dále za dobu [datum] až [datum] činila výše čistého nájemného, tj. bez zálohy na služby spojené s užíváním části stavby částku 375 942 Kč, podíl o velikosti ½ na nájemném činil částku 187 971 Kč a žalovaný uhradil žalobci částku 178 992 Kč (s odečtem částky 706 Kč za fakturu Potes a v červnu 2018 za pořízení bojleru 2 870,50 Kč), zbývá žalovanému uhradit za podíl na nájemném za období [datum] až [datum] částku 5 401,50 Kč, proto bylo soudem rozhodnuto, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku. Důvodný je i požadavek žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, když dnem [datum], kdy skončilo oprávnění žalovaného provádět správu nemovitostí a žalovaný měl tak povinnost dle ustanovení § 1135 občanského zákoníku vyúčtovat správu nemovitosti. K zaplacení úroků z prodlení ve výši 8,50 % ročně byl žalovaný zavázán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o kompenzační námitku, tak tato je k započtení nezpůsobilá, rozhodl soud, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno a žalobě v celém rozsahu vyhověl.

29. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, tak žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, proto mu náleží podle ustanovení § 142 o.s.ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

30. Tyto sestávají z nákladů za právní zastoupení žalobce advokátem, podle § 7 a 8 vyhl. č. 177/96 Sb. za úkon ve výši 3 980 Kč, tj. 13 úkonů právní služby za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby dne [datum], dne [datum] vyjádření žalobce, dne [datum] účast u jednání soudu, dne [datum] vyjádření žalobce (doplnění tvrzení), dne [datum] účast u jednání soudu, dne [datum] účast u jednání soudu, dne [datum] účast u jednání soudu, dne [datum] účast u jednání soudu, dne [datum] porada s klientem, dne [datum] účast u jednání soudu, dne [datum] účast u jednání soudu, dne [datum] účast u jednání soudu, dále režijní paušál podle § 13 vyhl. č. 177/96 Sb. za 13 úkonů shora po 300 Kč, tj. 3 900 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za 6 cest k jednáním soudu shora ([datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) ze [obec] do [obec] a zpět v trvání 42 půlhodin ve výši 4 200 Kč, zaplacený soudní poplatek ve výši 3 573 Kč, dále cestovní náhrady zmocněnce k jednáním soudu ve dnech shora ve výši celkem 6 038,40 Kč motorovým vozidlem [anonymizována dvě slova] [registrační značka], tedy celkem bez DPH částka ve výši 65 878,40 Kč, s 21 % daní z přidané hodnoty ve výši 13 834,46 Kč, pak celkem ve výši 83 258,86 Kč. Právní zástupce žalobce předložil rozhodnutí o registraci k DPH, zápis o poradě a technický průkaz k vozidlu [anonymizována dvě slova] [registrační značka]. Ve dnech [datum], [datum] a [datum] pak činí cestovní náhrady částky ve výši 3 x 754 Kč vždy za 130 ujetých km, částce ve výši 27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky při průměrné spotřebě 5,20 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky, dne [datum] činí cestovní náhrada částku ve výši 854,10 Kč za 130 ujetých km, částce ve výši 36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky při průměrné spotřebě 5,20 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky a ve dnech [datum], [datum] a [datum] pak činí cestovní náhrady částky ve výši 3 x 974,10 Kč vždy za 130 ujetých km, částce ve výši 44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky při průměrné spotřebě 5,20 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky.

31. Žalobci byly přiznány účelně vynaložené náklady řízení ve výši 83 285,86 Kč, jak uvedeno v odst. II. výroku tohoto rozsudku, když tyto je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu ustanovením § 160 o.s.ř.