11 C 11/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalované o stanovení výživného pro zletilé dítě

I. Žaloba o stanovení výživného žalovaným 1) a 2) ve výši 3 000 Kč s účinností od 24. 1. 2022 se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaných placení výživného ve výši 3 000 Kč měsíčně od 24. 1. 2022 s odůvodněním, že od [datum] navštěvuje [anonymizováno 7 slov] [obec], obor [anonymizována tři slova] a její potřeby jsou tedy v souvislosti se studiem zvýšené. Žalobkyně uvedla, že na stravu ve škole vynakládá částku 500 Kč měsíčně, na hygienu částku 500 Kč měsíčně, na bydlení částku 1 000 Kč měsíčně, na jízdné částku 200 Kč měsíčně, na oblečení částku 1 000 Kč měsíčně a na stravu ostatní částku 1 000 Kč měsíčně. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, jednání se neúčastnili. Rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka] bylo prokázáno, že tímto [anonymizováno] byla zrušena společná pěstounská péče manželů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] o tehdy nezletilou žalobkyni, do které byla svěřena rozsudkem téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a nezletilá byla svěřena do osobní pěstounské péče [jméno] [příjmení]. Rodiči žalobkyně jsou žalovaný 1) a žalovaná 2). Tento rozsudek nabyl právní moci dne [anonymizována dvě slova] [rok]. Zprávou [anonymizováno 5 slov] se sídlem [ulice a číslo], [obec] bylo prokázáno, že žalobkyně byla studentkou této školy, dne [datum] jí bylo uděleno podmíněné vyloučení z důvodů neomluvené absence. V roce 2022 měla v měsíci lednu 16 neomluvených hodin, v měsíci únoru 36 neomluvených hodin. Ke dni [datum] bylo vzdělávání jmenované na uvedené škole ukončeno na její žádost. Od [datum] je žalobkyně opět studentkou této školy. Zprávou Úřadu práce České republiky – kontaktního pracoviště [obec] bylo prokázáno, že žalovaný 1) není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a není příjemcem dávek pomoci v hmotné nouzi ani dávek státní sociální podpory. Zprávou České správy sociálního zabezpečení bylo prokázáno, že žalovaný 1) nepobírá žádný důchod. Zprávou Finančního úřadu pro Středočeský kraj, Územního pracoviště v [obec] bylo prokázáno, že žalovaný 1) je osobou samostatně výdělečně činnou a jeho základ daně za rok 2021 činil [částka], daň za uvedené období činila 22 080 Kč. Zprávou Úřadu práce České republiky – kontaktního pracoviště [obec] bylo prokázáno, že žalovaná 2) byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od [datum] do [datum], nepobírá žádné dávky. Zprávou České správy sociálního zabezpečení bylo prokázáno, že žalovaná 2) nepobírá žádný důchod. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou rodiče žalobkyně, která byla svěřena nejprve do společné pěstounské péče manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] a posléze do osobní pěstounské péče [jméno] [příjmení] [jméno] výživném pro ni nebylo soudem rozhodováno. Žalobkyně byla studentkou [anonymizováno 5 slov] v [obec], pro neomluvené absence ji bylo dne [datum] uděleno podmíněné vyloučení ze studia, což však k nápravě nevedlo, neboť v roce 2022 měla v měsíci lednu 16 neomluvených hodin a v měsíci únoru 36 neomluvených hodin. Žalobkyně ke dni [datum] ukončila studium na této škole na vlastní žádost a opětovně zde začala studovat od [datum]. Žalovaný 1) je osobou samostatně výdělečně činnou, za rok 2021 dosáhl základu daně ve výši [částka], žalovaná 2) byla vedena do [datum] v evidenci uchazečů o zaměstnání, žádný z nich nepobírá důchod či dávku pomoci v hmotné nouzi nebo dávku státní sociální podpory. Podle § 970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) pěstounská péče zaniká nejpozději, nabude-li dítě plné svéprávnosti, jinak jeho zletilostí. Podle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Zásadní podmínkou pro přiznání výživného oprávněné osobě je, že oprávněný není schopen sám se živit, což v případě dětí je zejména tehdy, jestliže se řádně připravují na budoucí povolání. A tato zásadní podmínka v daném případě nebyla splněna. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla svěřena do pěstounské péče, která zanikla její zletilostí, do [datum] byla studentkou [anonymizováno 5 slov] v [obec], neplnila si však svou základní povinnost spojenou se studiem spočívající v řádné školní docházce a pro neomluvené absence byla proto dne [datum] ze studia podmíněně vyloučena. I přes toto rozhodnutí však žalobkyně dále vykazovala neomluvené absence ve škole (v měsíci lednu roku 2022 v počtu 16 hodin, v měsíci únoru roku 2022 v počtu 36 hodin). Ke dni [datum] pak studium na svou žádost ukončila a lze důvodně předpokládat, že pokud by tak neučinila sama, učinila by tak škola sama s ohledem na pokračující neomluvenou absenci žalobkyně. Za této situace tedy nelze dovodit, že žalobkyně se řádně v období od [datum] dosud připravovala a připravuje na budoucí povolání. Na tomto závěru ničeho nemění skutečnost, že dle zprávy školy žalobkyně opět od [datum] pokračuje ve studiu, když s ohledem na velmi krátkou dobu, která od jejího opětovného nástupu na školu do vyhlášení rozhodnutí uplynula, nelze ještě hodnotit, zda se její přístup k přípravě na budoucí povolání změnil či nikoliv a zda se nejedná jen o účelově pokračování ve studiu tak, aby soud vyhověl její žalobě. Ostatně i přístup žalobkyně k tomuto řízení napovídá, jak se staví k plnění svých povinností. Žalobkyně sice podala ve věci žalobu, nereagovala však na žádnou výzvu soudu, kterou ji v této věci adresoval, neposkytovala soudu potřebnou součinnost, nedostavila se bez omluvy k jednání soudu nařízenému v této věci. Z těchto důvodu tedy soud žalobu zamítl. Je třeba ještě podotknout, že s ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla do své zletilostí svěřena do pěstounské péče, může i po skočení pěstounské péče pobírat příspěvek na úhradu potřeb dítěte, pokud bude splňovat podmínky stanovené zákonem. Dle § 142 odst. 1 o. s. ř. mají žalovaní s ohledem na plný úspěch ve věci právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalovaným však podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly a proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.