11 C 114/2024

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 234 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 234 300 Kč se smluvním úrokem ve výši 2 % měsíčně z částky 213 000 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 213 000 Kč od 22. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhá zaplacení dalšího úroku z prodlení ve výši 58 % ročně z částky 213 000 Kč od 22. 11. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 29 215 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou soudu dne 15. 10. 2024 se žalobce domáhá z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, zaplacení částky 213 000 Kč jako jistiny úvěru, dále částky 21 300 Kč jako jednorázové smluvní pokuty za prodlení ve výši 10 % z dlužné částky, úroku ve výši 2 % měsíčně z částky 213 000 Kč za dobu od 1. 11. 2023 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,2 % denně z částky 213 000 Kč za dobu od 22. 11. 2023 do zaplacení. Žalobce k věci uvedl, že žalovaný měl úvěr splatit ve 24měsíčních splátkách splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 11. 2023 a to 1 až 23 splátku ve výši 3 000 Kč a poslední splátku ve výši 246 240 Kč s tím, že v případě jakéhokoliv prodlení žalovaného s placením se dnem následujícím po splatnosti stává splatným celý dluh. Žalovanému byla částka 63 000 Kč poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy a částka 150 000 Kč poukázána na ujednaný účet dne , datum, . Žalovaný neuhradil ničeho a celý dluh se tak stal splatným prvním dnem prodlení s placením první splátky, tedy dne , datum, . Pro případ prodlení žalovaného s placením strany ujednaly smluvní úrok z prodlení v sazbě 0,2 % denně a pro případ prodlení žalovaného přesahujícího 30 dnů smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné částky splatnou v den, kdy prodlení překročí 30 dnů.

2. Žalovaný ve věci uvedl, že žalobce nezná, půjčku pro něj zařizoval syn. Dostavil se na poštu, kde byl jeho syn a žalobce, ten se mu představil a dal mu listiny k podpisu, které měl sice čas přečíst, ale neudělal to. Chtěl si půjčit pouze 150 000 Kč na opravu domu, o částku 63 000 Kč zájem neměl, peníze od žalobce nikdy nedostal a účet uvedený ve smlouvě není jeho.

3. Listinou označenou jako „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “ bylo prokázáno, že dne , datum, žalobce a žalovaný podepsali dohodu, ve které ujednali, že žalobce poskytne žalovanému částku 213 000 Kč (odst. 2.2.) tak, že částku 63 000 Kč mu poskytuje v hotovosti při podpisu smlouvy (odst. 2.2. písm. b), což žalovaný potvrzuje (odst. 2.3.), a částku 150 000 Kč na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, do 3 dnů od vkladu zástavního práva k zastaveným nemovitostem dle této smlouvy do katastru nemovitostí (odst. 2.2. písm. a). Dále smluvní strany ujednaly, že se žalovaný zavazuje vrátit poskytnutou částku s úrokem ve výši 2 % měsíčně od 21. 10. 2023, a to po celou dobu trvání úvěru (odst. 3.1.), ve 23 splátkách po 3 000 Kč měsíčně a 24 splátku ve výši 246 240 Kč s tím, že splátky jsou splatné vždy k 20. dni v měsíci, za nějž má být splátka uhrazena, počínaje dnem 20. 11. 2023 (odst. 3.3). Dalším ujednáním stran ve smlouvě je, že v případě zesplatnění úvěru přirůstá nesplacená část smluvní odměny k jistině „tzv. zesplatněná jistina“ (odst. 3.3, poslední část). Dále bylo ujednáno, že v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s placením jakékoli splátky či její části, stává se dnem následujícím po splatnosti takto neuhrazené splátky či její části splatným celý zbytek dlužné částky (odst. 3.5.). Smluvní strany dohodly, že pro případ prodlení žalovaného s placením jistiny nebo zesplatněné jistiny se sjednává smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % z dlužné částky (odst. 4.1.), a dohodly jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z jistiny, která se stává splatnou, jakmile prodlení žalovaného s placením jistiny či zesplatněné jistiny přesáhne 30 dní s tím, že uplatněním smluvní pokuty není dotčeno právo věřitele na náhradu škody (odst. 4.2.). Ve smlouvě byl ujednán poplatek ve výši 500 Kč za první upomínku k plnění a ve výši 1000 Kč za každou další upomínku k plnění (odst. 4.4.). Smluvní strany k zajištění veškerých pohledávek žalobce ze smlouvy ujednaly zřízení zástavního právo a zákazu zcizení a zatížení ke spoluvlastnickému podílu žalovaného o velikosti ideální ½ na nemovitých věcech, a to pozemku p. č. st. , číslo, o výměře , číslo, m2, jehož součástí je stavba č. p. , číslo, - rodinný dům, a pozemku p. č. , hodnota, o výměře , číslo, m2, to vše v k. ú. , adresa, . Podpis žalovaného na smlouvě je úředně ověřen, když listina byla před ověřovatelem osobně podepsána žalovaným.

4. Potvrzením o převzetí platby ze dne , datum, bylo prokázáno, že je zde označen žalobce jako osoba vydávající a žalovaný jako osoba přijímající, uvedena tučným písmem částka 63 000 Kč, která je ještě vyjádřena slovně, a konečně uveden účel platby – úhrada části úvěru dle smlouvy o úvěru ze dne , datum, . Pod tím se nachází text „Tímto potvrzuji převzetí částky 63 000 Kč v hotovosti dne , datum, “ a podpis žalovaného, který je úředně ověřen, když listina byla před ověřovatelem osobně podepsána žalovaným.

5. Výpisem z účtu č. , č. účtu, bylo prokázáno, že uvedený účet je veden na jméno žalobce a tento z něj odeslal na účet č. , č. účtu, dne , datum, částku 150 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .

6. Sdělením , právnická osoba, ., ze dne , datum, bylo prokázáno, že účet č. , č. účtu, je veden na jméno , Jméno žalovaného, , r. č. , RČ, , a dne , datum, na něj byla připsána částka 150 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .

7. Svědeckou výpovědí , Jméno žalovaného, bylo prokázáno, že tento je synem žalovaného, otec jej požádal o zprostředkování úvěru, svědek tak vyhledal na internetu žalobce a domluvil s ním zapůjčení peněz za účelem opravy domu otce (žalovaného). Svědek se s žalobcem a otcem sešli na poště v , adresa, , otec (žalovaný) měl dostatek času si listiny přečíst a podepsal je. Účet č. , č. účtu, je účtem svědka, s otcem (žalovaným) se domluvili, že peníze půjdou na svědkův účet, svědek peníze použil částečně na nákup materiálu na opravu domu otce (žalovaného) a zbytek mu předal v hotovosti. Svědek uvedl, že otci zařizoval dvě půjčky, nepamatuje si však již jejich výši, stejně tak si již nepamatuje, zda žalovaný na poště nějaké peníze v hotovosti od žalobce dostal či nikoliv.

8. Předžalobní výzvou s podacím lístkem bylo prokázáno, že zástupce žalobce zaslal žalovanému dne 17. 9. 2024 výzvu k úhradě částky 213 000 Kč jako jistiny úvěru, částky 21 300 Kč jako jednorázové smluvní pokuty, úroku ve výši 2 % měsíčně z částky 213 000 Kč za dobu od 1. 11. 2023 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,2 % denně z částky 213 000 Kč za dobu od 22. 11. 2023 do zaplacení a upozornil jej na možnost soudního řízení.

9. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný potřeboval peníze na opravu domu, požádal proto syna , Jméno žalovaného, o zprostředkování úvěru, který se v této věci obrátil na žalobce. Žalobce, žalovaný a jeho syn se sešli , datum, na poště v , adresa, , kde žalobce a žalovaný podepsali listinu „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “. V předmětné smlouvě se žalobce zavázal, že poskytne žalovanému částku 213 000 Kč, z čehož 63 000 Kč mu poskytne v hotovosti při podpisu smlouvy a částku 150 000 Kč do 3 dnů od vkladu zástavního práva k zastaveným nemovitostem dle této smlouvy do katastru nemovitostí na účet č. , č. účtu, (účet syna žalovaného, se kterým byl takto žalovaný dohodnut). Ve smlouvě smluvní strany ujednaly, že se žalovaný zavazuje vrátit poskytnutou částku s úrokem ve výši 2 % měsíčně od , datum, po celou dobu trvání úvěru, a to ve 23 splátkách po 3 000 Kč měsíčně a 24 splátku ve výši 246 240 Kč s tím, že splátky jsou splatné vždy k 20. dni v měsíci, za nějž má být splátka uhrazena, počínaje dnem 20. 11. 2023, a že v případě zesplatnění úvěru přirůstá nesplacená část smluvní odměny k jistině „tzv. zesplatněná jistina“. Dále bylo ujednáno, že v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s placením jakékoli splátky či její části, stává se dnem následujícím po splatnosti takto neuhrazené splátky či její části splatným celý zbytek dlužné částky, pro případ prodlení žalovaného s placením jistiny nebo zesplatněné jistiny byl ujednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % z dlužné částky a jednorázová smluvní pokuta ve výši 10 % z jistiny, která se stává splatnou jakmile prodlení žalovaného s placením jistiny či zesplatněné jistiny přesáhne 30 dní. Ve smlouvě byl sjednán poplatek ve výši 500 Kč za první upomínku k plnění a ve výši 1000 Kč za každou další upomínku k plnění. Dále smluvní strany k zajištění veškerých pohledávek žalobce ze smlouvy ujednaly zřízení zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení ke spoluvlastnickému podílu žalovaného o velikosti ideální ½ na nemovitých věcech, a to pozemku p. č. st. , číslo, o výměře , číslo, m2, jehož součástí je stavba č. p. , číslo, - rodinný dům, a pozemku p. č. , hodnota, o výměře , číslo, m2, to vše v k. ú. , adresa, . Částku 63 000 Kč žalovaný převzal po podpisu smlouvy v hotovosti, což potvrdil ve smlouvě a v samostatném potvrzení o převzetí platby. Částka 150 000 Kč byla připsána na účet uvedený ve smlouvě dne , datum, , tyto peníze pak syn žalovaného použil dle domluvy se žalovaným na nákupy materiálu na opravu domu žalovaného a zbytek mu předal v hotovosti. Soud neuvěřil žalovanému, že částku 63 000 Kč v hotovosti nepřevzal. Jeho tvrzení bylo vyvráceno obsahem smlouvy uzavřené mezi účastníky a obsahem potvrzení o převzetí platby, které žalovaný podepsal a jeho podpis byl na listinách úředně ověřen. Žalovanému s ohledem na to, že si listiny řádně nepřečetl, mohlo snad uniknout ustanovení o převzetí částky 63 000 Kč v hotovosti uvedené ve smlouvě, nikoliv již však v potvrzení, které je obsahově velmi stručné – kromě uvedení generálií žalobce a žalovaného obsahuje pouze jednu větu: „Tímto potvrzuji převzetí částky 63 000 Kč v hotovosti dne , datum, “. Je nevěrohodné, že by žalovaný takové potvrzení podepsal, aniž by skutečně peníze nepřevzal. Žalovaný nevrátil žalobci ničeho. Předžalobní výzva k zaplacení předmětu řízení byla žalovanému zaslána dne 17. 9. 2024.

10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jako „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Dle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

13. Dle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Dle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

16. Dle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

17. Soud posoudil věc následovně. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., když toho dne se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peníze v částce 213 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit v dohodnuté době a s ujednanými úroky. Žalovanému byly peníze poskytnuty tak, že při podpisu smlouvy obdržel 63 000 Kč v hotovosti a dále na účet svého syna ujednaný ve smlouvě obdržel dne , datum, i zbylou část úvěru, tedy 150 000 Kč. Žalovaný měl první splátku uhradit 20. 11. 2023, neučinil tak a v souladu se smlouvou se celý úvěr stal ihned splatným ke dni 21. 11. 2023. Ode dne 22. 11. 2023 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 213 000 Kč. Zároveň je žalovaný povinen hradit i ujednaný úrok ve výši 2 % měsíčně, který žalobce požaduje až ode dne následujícího po dni, kdy žalovaný obdržel celou částku. Oprávněný je i nárok žalobce na úhradu smluvní pokuty dle § 2048 o. z. ve výši 10 % z jistiny (21 300 Kč), splatnou dle smlouvy uplynutím 30. dne prodlení s úhradou splátky, tedy dnem 22. 12. 2023. Potud soud žalobě vyhověl (výrok I.), když se neprokázala tvrzení žalovaného, naopak se prokázala tvrzení žalobce a soud shledal tyto nároky po právu.

18. Pokud jde o nárok na zaplacení sjednaného úroku z prodlení ve výši 0,2 % denně z dlužné jistiny, je zjevné, že úrok byl sjednaný ve výrazně odchylující výši od sazby stanovené nařízením vlády – sjednaný smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % denně po přepočtu na roční úrok z prodlení činí 73 % ročně, což je 4,86 násobek oproti tehdy účinné sazbě zákonného úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 15 % ročně. Taková výrazná odchylka může být signálem rozporu ujednání o výši úroku z prodlení s dobrými mravy, a proto se soud zabýval dalšími okolnostmi jeho sjednání. Za tím účelem soud vyzval žalobce, aby uvedl okolnosti, které odůvodňovaly sjednání jednak přirůstání úroku k jistině a zároveň vyšší sazbu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,2 % denně z dlužné jistiny a úroků, tedy dle smlouvy z tzv. zesplatněné jistiny, a to vše s ohledem na další smluvní ujednání zajišťující nebo utvrzující povinnosti žalovaného. Na výzvu soudu žalobce uvedl, že ujednání o kapitalizaci úroku v případě prodlení dlužníka není aplikováno a po žalovaném požaduje úrok z prodlení pouze z dlužné jistiny. Úrok z prodlení ve sjednané sazbě byl zvolen proto, že žalobce běžně nepůjčuje peníze a že nemovitosti, které jsou předmětem zástavního práva vůbec fyzicky neviděl, jejich stav znal pouze z map.cz, kdy jejich hodnotu odhadl na 1 000 000 Kč. S ohledem na výši půjčené částky, hodnotu nemovitostí a skutečnost, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy o úvěru vlastníkem pouze poloviny nemovitostí, by v případě exekuce možná ani nedosáhl uspokojení v plném rozsahu. V případě, kdy by se nemovitosti prodávaly až v druhém dražebním kole, kdy cena dražených nemovitostí je snížena, už by se žalobce ocitl v minusu i co do jistiny. Tyto okolnosti však dle názoru soudu jednak neodůvodňovaly sjednání tak vysoké sazby úroku z prodlení a jednak s nimi nemůže soud souhlasit – pokud žalobce uváděl, že při zpeněžení nemovitostí žalovaného, respektive jeho spoluvlastnického podílu, by v případě exekuce možná ani nedosáhl uspokojení v plném rozsahu, nelze s jeho tvrzením souhlasit, protože částka 500 000 Kč (což je dle žalobce hodnota tohoto podílu) by na úhradu jistiny i úroku nepochybně dostačovala. Soud tedy neshledal žádné relevantní důvody, které by odůvodňovaly sjednání tak vysoké sazby úroku z prodlení, a za této situace s ohledem na další obsah posuzované smlouvy dospěl k závěru, že sjednání smluvního úroku z prodlení ve výši 0,2 % denně z dlužné částky se příčí dobrým mravům. Soud tento závěr učinil jednak s ohledem na již výše uvedené porovnání sjednané výše úroku z prodlení s výší vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy je třeba přihlédnout i k tomu, že pokud by žalobce požadoval úrok z prodlení ze zesplatněné jistiny (tedy jistiny včetně úroku), a k tomu ho smlouva opravňuje, činila by absolutní výše smluvního úroku z prodlení za jediný rok částky 230 125,20 Kč, tedy více než celá jistina úvěru. Dále soud zohlednil, že smluvní úrok z prodlení byl ujednán i vyšší, než jaké byly úroky samy (24 % ročně přepočteno z 2 % měsíčně). Jednak však soud zejména přihlédl k tomu, že úvěrová smlouva obsahovala i ujednání o zřízení zástavního práva k nemovitostem ve vlastnictví žalovaného k zajištění dluhu žalovaného vyplývajícího ze smlouvy o úvěru a povinnosti žalovaného byly dále utvrzeny smluvní pokutou, a to ještě při vyloučení aplikace § 2050 o. z., což znamená, že žalovaný byl stižen smluvní pokutou a je stále vystaven i riziku náhrady újmy. Konečně lze poukázat i na to, že smluvní strany ujednaly rovněž poplatky za upomínání dlužníka, byť tento nárok žalobce u soudu dosud neuplatnil. Splnění smlouvy tedy bylo utvrzeno vysokým smluvní úrokem z prodlení a smluvní pokutou, nadto bylo zajištěno zástavním právem, žalobce měl dále možnost účtovat i poplatky za upomínání a konečně mu zůstává i možnost domáhat se náhrady újmy způsobené porušením smlouvy žalovaným. Dle názoru soudu je hlavní závazek žalovaného k zaplacení jistiny a úroku dostatečně zajištěn a utvrzen vícero způsoby a smluvní úrok z prodlení ve výši 73 % ročně tak zbytečně a nadměrně zatěžuje žalovaného, aniž by to žalobci poskytovalo jakkoliv vyšší záruky splnění závazku. V poměrech projednávané věci soud tedy shledal, že sjednaná výše úroku z prodlení 0,2 % denně z dlužné částky již není odůvodněna plněním jeho sankčně – motivační a kompenzační funkce. Vzhledem k výše uvedeným okolnostem soud ve světle nálezu Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. II ÚS 3194/18 a rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1490/2019 a ze dne 10. 6. 2020, sp. zn. 312 ICdo 36/2020, uzavírá, že ujednání o úroku z prodlení ve výši 0,2 % denně obsažené v odst. 4.1. smlouvy o úvěru je ve zjevném rozporu s dobrými mravy a jako takové je neplatné dle § 580 o. z., když k této neplatnosti soud přihlédl z moci úřední dle § 588 o. z. Soud z těchto výše rozebraných důvodů přiznal žalobci úroky z prodlení dle § 1970 o. z. pouze v zákonné výši 15 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a ve zbylém rozsahu (58 % ročně) nárok na zaplacení úroků z prodlení zamítl (výrok II.). Nemravnost však soud shledal pouze ve vztahu k ujednání o smluvním úroku z prodlení, ve zbytku shledává smlouvu o úvěru platným ujednáním dle § 574 o. z.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 215 Kč, přičemž tato částka představuje 30 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 715 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 234 300 Kč sestávající z částky 9 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 1. 1. 2024, z částky 4 630 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 9 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 9 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 9 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši 17 619,37 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 3. 2025 náhrada 5 854,57 Kč za 496 ujetých km v částce 3 754,57 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 2 100 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 5. 2025 náhrada 5 882,40 Kč za 496 ujetých km v částce 3 782,40 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 2 100 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 6. 2025 náhrada 5 882,40 Kč za 496 ujetých km v částce 3 782,40 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 2 100 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 70 799,37 Kč ve výši 14 867,87 Kč. Platební místo k náhradě nákladů řízení soud stanovil dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

20. Třídenní lhůty k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro uložení lhůty delší ani pro přivolení k plnění ve splátkách.