11 C 116/2021

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné zletilého dítěte

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném placení výživného ve výši 2 000 Kč měsíčně s účinností od [datum] se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v Jeseníku dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném jako svém otci placení výživného ve výši 2 000 Kč měsíčně počínaje dnem podání žaloby s ohledem na skutečnost, že začala opětovně studovat obor pečovatelka ve škole v [obec].

2. Žalovaný uvedl, že žalovanou přemlouval, aby ve studiu pokračovala, to odmítla a odstěhovala se od něj, již asi dva roky si žije vlastním životem. Podle něj žalovaná školu opět nedodělá, zvláště když je těhotná. Ke svým poměrům žalovaný uvedl, že je zdráv, bydlí ve společné domácnosti s družkou, která je invalidní ve II. stupni, on je pečující osobou, s družkou má dceru, taktéž invalidní (I. stupeň), během hospitalizací družky pečuje o dceru. Jeho náklady na bydlení činí 1 539 Kč měsíčně a jsou tvořeny zálohami na elektrickou energii. Má poměr s další ženou, se kterou má syna a očekává s ní narození dalšího dítěte.

3. Shodnými skutkovými tvrzeními účastníků řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je dcerou žalovaného, který je nezaměstnaný, nebydlí s ním, studuje na střední škole, přičemž své studium již jednou přerušila.

4. Rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 7. 6. 2018, č. j. 7 P 1/2009-72, 10 P a Nc 64/2018, bylo prokázáno, že tímto rozhodnutím soud svěřil toho času nezletilou žalobkyni do péče otce od [datum], výživné matce [jméno] [příjmení], narozené [datum], na nezletilou nestanovil s ohledem na její nemajetnost a psychickou nemoc. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. V době této úpravy žalovaný bydlel ve společné domácnosti se svou družkou [jméno] [příjmení] a jejich společnou dcerou [jméno] [celé jméno žalobkyně] a dělal pečovatele svojí matce [jméno] [celé jméno žalobkyně] a své družce.

5. Výpovědí žalobkyně bylo prokázáno, že je zdravá, pouze nosí brýle, nemá vyživovací povinnost, nemá dluhy ani pohledávky, je nemajetná, vykonává praxi vždy jeden den v týdnu za odměnu 200 Kč. Bydlí s matkou a bratrem v družstevním bytě. Obědy a svačiny ve škole jí stojí 1 500 Kč měsíčně, jízdné do školy činí denně 16 Kč. Dřívější studium ukončila z důvodu nevhodného chování spolužáků k ní, důvodem jejich absencí ve škole je běžná nemocnost, se žalovaným se nestýká.

6. Potvrzením o studiu Střední školy řemesel a Odborného učiliště [obec] a zprávami této školy bylo prokázáno, že žalobkyně nastoupila ve školním roce 2017 2018 do I. ročníku oboru Pečovatelské služby. V prvním pololetí I. ročníku měla absenci 125 hodin, průměr známek 3,44, nedostatečnou z tělesné výchovy a základů pečovatelství, ve druhém pololetí I. ročníku měla absenci 303 hodin, průměr známek 3,33. Na základě žádosti jejího zákonného zástupce I. ročník ve školním roce 2018 2019 opakovala, přičemž v prvním pololetí měla absenci 56 hodin a prospěch 2,56, ve druhém pololetí absenci 124 hodin a prospěch 2,44. Ve školním roce 2019 /2020 žalobkyně studovala II. ročník, v prvním pololetí měla průměr 2,55 a absenci 120 hodin, ve druhém pololetí byla neklasifikována a její absence činila 178 hodin. Dne [datum] zanechala žalobkyně na vlastní žádost studia, dne [datum] na vlastní žádost a na základě rozhodnutí ředitele školy nastoupila opětovně do II. ročníku, z důvodu vysoké absence nebyla v prvním pololetí klasifikována v pěti předmětech a klasifikace jí byla prodloužena do [datum]. Prospěch žalobkyně v prvním pololetí II. ročníku je 2,72, má jednu nedostatečnou známku a 2 dostatečné.

7. Zprávou Úřadu práce ČR bylo prokázáno, že žalovaný byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od [datum] do [datum], kdy byl z evidence vyřazen pro nedostavení se ve stanoveném termínu, v době od [datum] do [datum] byla žalovanému vyplácena podpora v nezaměstnanosti v počáteční výši 5 015 Kč, následné výši 4 012 Kč a konečné výši 3 678 Kč měsíčně. Žalovaný je osobou poskytující péči osobě pobírající příspěvek na péči, pobírá přídavek na dítě [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], ve výši 1 270 Kč měsíčně, je v okruhu společně posuzovaných osob žadatelky [jméno] [příjmení], narozené [datum], pro dávku pomoci v hmotné nouzi – příspěvku na živobytí.

8. Zprávou Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec] a zprávou [obec] správy sociálního zabezpečení bylo prokázáno, že za žalovaného není nikým hrazeno nemocenské pojištění, žalovaný nepobírá nemocenské dávky, peněžitou pomoc v mateřství, ani důchodové dávky.

9. Potvrzením o provedené lustraci v ISZR bylo prokázáno, že dětmi žalovaného jsou [jméno] [příjmení], narozen [datum], [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozena [datum], a [celé jméno žalovaného], narozen [datum].

10. Platebními doklady SIPO bylo prokázáno, že žalovaný hradil za měsíce říjen a listopad 2021 zálohu na elektřinu ve výši 1 539 Kč měsíčně.

11. Zprávou Úřadu práce ČR bylo prokázáno, že matka žalobkyně [jméno] [příjmení] byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od [datum] do [datum], aktuálně pobírá příspěvek na bydlení a dávku pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí.

12. Potvrzením [příjmení] [rok] [anonymizována tři slova] [ulice a číslo], [obec] bylo prokázáno, že je zaměstnavatelem matky žalobkyně, její průměrný čistý měsíční plat za měsíce listopad 2021 až leden 2022 činil 5 790 Kč, v měsících listopadu a prosinci 2021 obdržela daňový bonus ve výši 1 267 Kč a v měsíci lednu 2022 karanténní příspěvek ve výši 554 Kč.

13. Platebním dokladem SIPO a příjmovým pokladem dokladem Bytového družstva [anonymizováno] bylo prokázáno, že matka žalobkyně hradí za bydlení uvedenému družstvu částku 5 821 Kč měsíčně, zálohu na elektřinu ve výši 620 Kč měsíčně, zálohu na plyn ve výši 700 Kč čtvrtletně a poplatek za televizi a rozhlas ve výši180 Kč měsíčně.

14. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně je dcerou žalovaného, studuje studiu Střední školu řemesel a Odborné učiliště [obec], obor Pečovatelství, studium zahájila v roce 2017, I. ročník opakovala a po ukončení II. ročníku studium přerušila pro nevhodné chování spolužáků. Od roku 2021 ve studiu pokračuje, když nastoupila opět do II. ročníku. Studijní prospěch žalobkyně je t. č. průměrný, ve škole má časté absence z důvodů nemoci. Žalobkyně v rámci školní docházky vykonává jeden den v týdnu praxi za odměnu 200 Kč Náklady žalobkyně spojené se studiem zahrnují náklady na školní stravování (svačina, oběd) ve výši 1 500 Kč měsíčně a náklady na dopravu do školy ve výši 16 Kč denně. Žalobkyně je zdravá, pouze nosí brýle, nemajetná, nemá žádnou vyživovací povinnost a nemá žádný významnější příjem. Bydlí se svou matkou v družstevním bytě, kde náklady spojené s bydlením zahrnují platbu družstvu ve výši 5 821 Kč měsíčně, zálohu na elektřinu ve výši 620 Kč měsíčně, zálohu na plyn ve výši 700 Kč čtvrtletně a poplatek za televizi a rozhlas ve výši180 Kč měsíčně. Žalovaný je pak v současnosti osobou bez příjmů, vykonává péči o osobu pobírající příspěvek na péči, s družkou pobírá dávku pomoci v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí a pobírá přídavek na dítě – [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Kromě žalobkyně a dcery [jméno] [celé jméno žalobkyně] má ještě syna [celé jméno žalovaného], narozeného [datum] Náklady na bydlení žalovaného jsou 1 539 Kč měsíčně na elektřinu. Matka žalobkyně je zaměstnána, její průměrný čistý měsíční plat za měsíce listopad 2021 až leden 2022 činil 5 790 Kč, kromě toho pobírá příspěvek na bydlení a dávku pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí.

15. Dle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

16. Dle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

17. Dle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

18. Dle § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

19. Soud hodnotí, že žalovaného jako otce váže vyživovací povinnost k jeho dceři - žalobkyni dle § 910 o. z. Žalobkyně se připravuje na výkon povolání na střední škole, proto vyživovací povinnost žalovaného k ní trvá. Na tomto závěru ničeho nemění skutečnost, že žalobkyně na jeden rok své vzdělávání přerušila, když po přerušení studia ve studiu téhož oboru pokračuje a lze i zaznamenat zlepšení v prospěchu žalobkyně. Žalobkyně studuje střední školu odborného typu, dle soudu je zřejmé, že získanou kvalifikací si žalobkyně zlepší své schopnosti se samostatně živit a vést řádný život. V opačném případě by žalobkyně měla ukončené pouze základní vzdělání, což by jejímu uplatnění jistě nepomohlo. Poměry otce však stanovení výživného pro žalobkyni neumožňují. Sám žalovaný je bez příjmu, spolu se svou družkou a dcerou pobírá dávku pomoci v hmotné nouzi, přičemž mu přibyla další vyživovací povinnost k nezletilému [celé jméno žalovaného], narozenému [datum]. Dle žalovaného pak očekává narození ještě dalšího dítěte. Za tohoto stavu nemohl soud určit žalovanému povinnost platit žalobkyni výživné v jakékoliv výši a z toho důvodu soud žalobu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, přičemž plně úspěšný byl ve věci žalovaný, tomu však žádné náklady nevnikly a soud mu tedy ničeho nepřiznal.