11 C 116/2024

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované adresa k doručení: adresa o 11 101 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 850 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do částky 8 251 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 736,59 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 019,24 Kč, úroku ve výši 25,41 % ročně z částky 5 657,21 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 657,21 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 4. 4. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 657,21 Kč jako nesplacené jistiny úvěru, částky 5 443,79 Kč jako nesplaceného poplatku, částky 2 736,59 Kč jako kapitalizovaného úroku z úvěru (tj. úroku ve výši 25,41 % ročně z jistiny od 19. 11. 2021 do 27. 9. 2023), částky 1 019,24 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení (tj. úroku ve výši 11,75 % ročně z jistiny od 25. 3. 2022 do 27. 9. 2023), úroku z úvěru ve výši 25,41 % ročně z jistiny úvěru od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny úvěru od 28. 9. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že tyto nároky vyplývají ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, se sídlem , adresa, , IČ , IČO, (dále jako „právní předchůdkyně“) a žalovanou, přičemž žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Dle žalobkyně žalovaná uhradila na úvěr částku 4 150 Kč.

2. Podáním doručeným soudu dne 23. 12. 2024 žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení uvedená v žalobě tak, že uvedla, že právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě informací získaných od žalované, jež jsou zaznamenány v Zákaznické kartě a které ověřila doklady předloženými žalovanou (výplatními listinami za měsíce září a říjen 2020 a pracovní smlouvou), a nahlédnutím do insolvenčního rejstříku. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr ve výrobě ve společnosti , právnická osoba, , její měsíční příjem činí , částka, , bydlí v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti.

3. Žalovaná potvrdila, že od právní předchůdkyně obdržela částku 7 000 Kč a z ní splatila pouze částku 4 150 Kč. Příjem , částka, byl souhrnný příjem její a jejich dvou dcer, které s ní žily ve společné domácnosti a byly v té době na mateřské dovolené. Sama v době poskytnutí úvěru vydělávala cca , částka, čistého měsíčně.

4. Zákaznickou kartou ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaná a právní předchůdkyně toho dne podepsaly danou listinu, kde je uvedeno, že žalovaná požaduje zápůjčku ve výši 10 000 Kč s týdenní splatností. Žalovaná v kartě uvedla, že její trvalý pobyt je na adrese , adresa, , což je i adresa výběru, žije v druhovském soužití, má , anonymizováno, vzdělání, má 4 vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, pracuje jako , profese, u společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , na plný pracovní úvazek s čistým měsíčním příjmem , částka, , další čisté příjmy domácnosti činí 19 000 Kč, externí splátky žádné nemá, interní splátky má u právní předchůdkyně ve výši 1 338 Kč měsíčně, její odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč. V Zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaná předložila právní předchůdkyni pracovní smlouvu a výplatní listiny za měsíce září a říjen 2020.

5. Výplatními listinami žalované bylo prokázáno, že její čistý měsíční příjem u společnosti , právnická osoba, činil za měsíc září 2020 částku , částka, a za měsíc říjen 2020 částku , částka, .

6. Smlouvou o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, je prokázáno, že toho dne žalovaná a právní předchůdkyně podepsaly uvedenou listinu, dle jejíhož obsahu se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 7 000 Kč a žalovaná se tyto prostředky zavázala vrátit spolu s úrokem vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 3 570 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 621 Kč a pojistným za sjednané doplňkové pojištění ve výši 1 560 Kč v 52 týdenních splátkách po 294 Kč, resp. 257 Kč pro poslední splátku. Listina obsahuje prohlášení o tom, že se jedná o sjednání spotřebitelského úvěru a že žalovaná z celkové částky úvěru částku 4 418 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy a částka 2 582 Kč byla použita na splacení jejího zůstatku z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Ve smlouvě je uvedeno, že zápůjční úroková sazba činila 88 % a byla pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr činila 227,21 %.

7. Tabulkou umoření ke smlouvě č. , hodnota, bylo prokázáno, že na smlouvu s daným číslem žalovaná uhradila částku 4 150 Kč.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že je podepsána žalobkyní jako postupníkem a právní předchůdkyní jako postupitelem dne , datum, , obsahem smlouvy je ujednání, že právní předchůdkyně postupuje žalobkyni pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce a ze smluv o zápůjčce, které uzavřel postupitel se svými zákazníky jako dlužníky, jakož i pohledávky za dlužníky z titulu náhrady škody nebo z titulu bezdůvodného obohacení vzniklé v souvislosti s uzavřením, plněním či porušením těchto smluv, a závazek žalobkyně postoupené pohledávky převzít a zaplatit řádně a včas dohodnutou úplatu za postoupení. Postupované pohledávky jsou specifikované v Příloze č. 1 smlouvy.

9. Přílohou č. 1 – seznam pohledávek je prokázáno, že je zde uvedena pohledávka za žalovanou vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, .

10. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně oznámila žalované postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, ve výši 22 173,16 Kč na žalobkyni a vyzvala ji k úhradě pohledávky do 10ti dnů od doručení přípisu.

11. Podacím lístkem bylo prokázáno, že dne 27. 10. 2023 žalobkyně odeslala žalované přípis.

12. Předžalobní výzvou ze dne 15. 2. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a právní předchůdkyní ve výši 15 680,20 Kč ve lhůtě do 1. 3. 2024.

13. Podacím archem ze dne 15. 2. 2024 bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně odeslal uvedeného dne žalované přípis.

14. Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je zapsána v rejstříku od , datum, .

15. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne , datum, žalovaná požádala právní předchůdkyni o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že její trvalý pobyt je na adrese , adresa, , což je i adresa výběru, žije v druhovském soužití, má učňovské vzdělání, má 4 vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, pracuje jako , profese, u společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , na plný pracovní úvazek s čistým měsíčním příjmem , částka, , další čisté příjmy domácnosti činí 19 000 Kč, externí splátky žádné nemá, interní splátky má u právní předchůdkyně ve výši 1 338 Kč měsíčně, její odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč. V Zákaznické kartě je uvedeno, že spolu se žádostí předložila žalovaná právní předchůdkyni také pracovní smlouvu a výplatní listiny za měsíce září a říjen 2020, dle nichž čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání činil za měsíc září 2020 částku , částka, a za měsíc říjen 2020 částku , částka, . Dne , datum, podepsaly právní předchůdkyně a žalovaná smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit v 52 týdenních splátkách po 294 Kč, resp. 257 Kč pro poslední splátku, spolu s úrokem vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 3 570 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 621 Kč a pojistným za doplňkové pojištění ve výši 1 560 Kč. Úvěr byl zčásti vyplacen žalované v hotovosti, a to ve výši 4 418 Kč, a zbylá část ve výši 2 582 Kč byla použita na uhrazení zůstatku žalované z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaná na spotřebitelský úvěr uhradila celkem částku 4 150 Kč. Právní předchůdkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž obsahem bylo postoupení na žalobkyni pohledávek právní předchůdkyně vzniklých ze smluv o půjčce a ze smluv o zápůjčce, které uzavřela právní předchůdkyně se svými zákazníky jako dlužníky, jakož i pohledávek za dlužníky z titulu náhrady škody nebo z titulu bezdůvodného obohacení vzniklých v souvislosti s uzavřením, plněním či porušením těchto smluv spolu se všemi právy a povinnostmi, mimo jiné i pohledávky za žalovanou ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni právní předchůdkyně oznámila žalované přípisem ze dne 29. 9. 2023 odeslaným dne 27. 10. 2023, přičemž žalovanou současně vyzvala k úhradě postoupené pohledávky ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení. Žalobkyně pak výzvou odeslanou dne 15. 2. 2024 vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve lhůtě do 1. 3. 2024.Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:

16. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

18. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

27. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

28. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení: Právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. Ten den totiž právní předchůdkyně poskytla žalované částku 7 000 Kč jako zápůjčku, kterou se žalovaná zavázala vrátit se sjednanou úplatou. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitel, právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí zápůjčky jako podnikatelka. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřila úvěruschopnost žalované, a to na základě informací poskytnutých žalovanou a zaznamenaných v Zákaznické kartě a nahlédnutím do insolvenčního rejstříku. Je však zřejmé, že právní předchůdkyně nepostupovala s řádnou pečlivosti při vyhodnocování informací od žalované, neboť se blíže nezabývala tím, že žalovaná měla mít v době uzavření smlouvy 4 vyživovací povinnosti, nijak neověřovala tvrzené výdaje žalované, které byly navíc tvrzeny v nepřiměřeně nízké výši, do příjmu žalované započítala i další příjmy domácnosti, které však již neověřila žádným způsobem. Jen na okraj soud doplňuje, že je běžným standardem ověřovat příjmy a výdaje za nejméně tři měsíce předcházející poskytnutí úvěru, v tomto případě se mělo jednat dle zákaznické karty jen o měsíce dva. Soud tedy uzavírá, že právní předchůdkyně neověřila úvěruschopnost žalované a s ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 86 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. K neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu, když zanedbání povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele vede k uzavření smlouvy v rozporu se zákonem (porušení § 87 z. s. ú.), jedná se o porušení v neprospěch slabší strany (spotřebitele, jako laika a ekonomicky a zpravidla i odborně slabšího subjektu) a dané jednání zjevně narušuje veřejný pořádek, když poskytování úvěrům potenciálně neúvěruschopným osobám vede k sociálně nežádoucím jevům a poškozuje nejen dlužníka samotného ale společnost jako celek. Nadto soud upozorňuje, že dle rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-679/18 OPR Finance ze dne 5. 3. 2020 jsou soudy povinny zkoumat posouzení úvěruschopnosti ze zákona a jedná se o neplatnost absolutní a vnitrostátní právní úprava tomuto bránící je rozporná s komunitním právem. Na to konečně reagoval i český zákonodárce novelou z. s. ú. účinnou od 29. 5. 2022, kterou výslovně zanesl do z. s. ú. absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru pro případy, kdy není řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele. Soud tak vykládal § 87 odst. 1 z. s. ú. ve znění do 28. 5. 2022 v tomto světle a vzal smlouvu za absolutně neplatnou. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích a smluvních pokutách.

29. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalované částku ve výši 7 000 Kč, žalovaná uhradila na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy částku 4 150 Kč a tato pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaná v rozsahu částky 2 850 Kč bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně, původně právní předchůdkyně.

30. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 2 850 Kč a v tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

31. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Z porovnání přiznané částky a zamítnutých nároků je zřejmé, že převážně úspěšná byla v řízení žalovaná, která však žádnou náhradu nákladů řízení po žalobkyni nepožadovala, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.