Okresní soud v Jeseníku · Rozsudek

11 C 119/2025

č. j. 11 C 119/2025-26

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-03-04 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSJE:2026:11.C.119.2025.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 40 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 40 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 3 854 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá po žalovaném zaplacení částky 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z této částky od 1. 7. 2025 do zaplacení, a to jako bezdůvodného obohacení žalovaného s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , nyní , právnická osoba, . (dále jako „právní předchůdkyně“) jednala se žalovaným o uzavření smlouvy o úvěru a na základě toho poskytla žalovanému na jeho účet dne , datum, částku 9 000 Kč, dne , datum, částku 10 000 Kč, dne , datum, částku 8 000 Kč a dne , datum, částku 13 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , smlouvu však nemá k dispozici. Následně právní předchůdkyně postoupila žalovanou pohledávku na společnost , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ta pak na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný na úvěr ničeho nezaplatil2. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného ověřovala lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a dále vycházela z prohlášení žalovaného, že má pravidelný příjem a je schopen zápůjčku splatit.

3. Listinou nazvanou „smlouva o spotřebitelském úvěru“ bylo prokázáno, že ve smlouvě je označena jako věřitel právní předchůdkyně a jako klient žalovaný, který je označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, emailovou adresou a telefonním číslem, přičemž jako předmět smlouvy je v listině vymezen závazek právní předchůdkyně poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše limitu 9 000 Kč ve formě bezúčelového nezajištěného spotřebitelského úvěru na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání a závazek žalovaného úvěr spolu s příslušným smluvním úrokem vrátit právní předchůdkyní dle podmínek uvedených ve smlouvě pod svým rodným číslem jako variabilním symbolem. Smlouva je nedatovaná a není účastníky podepsaná.

4. Potvrzeními o provedené platbě z účtu právní předchůdkyně a zprávou , právnická osoba, ., bylo prokázáno, že účet č. , č. účtu, je účtem žalovaného a na tento účet byly připsány částka 9 000 Kč dne , datum, , částka 10 000 Kč dne , datum, , částka 8 000 Kč dne , datum, a částka 13 000 Kč dne , datum, , vždy pod variabilním symbolem , var. symbol, .

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo prokázáno, že je podepsána společností , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , jako postupitelem a společností , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , jako postupníkem, předmětem smlouvy je postoupení pohledávek postupitele vzniklých ze smluv o zápůjčce, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky a které jsou specifikovány v seznamu pohledávek, na postupníka ke dni uzavření smlouvy.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo prokázáno, že je podepsána společností , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, předmětem smlouvy je postoupení pohledávek postupitele vzniklých ze smluv o úvěru, které uzavřel původní věřitel se svými klienty jako dlužníky a které jsou specifikovány v seznamu pohledávek, na postupníka ke dni uzavření smlouvy.

7. Seznamem pohledávek bylo prokázáno, že je v něm pod č. , hodnota, uvedeno jméno a příjmení žalovaného, jeho rodné číslo , hodnota, , které je současně variabilním symbolem, a částka 40 000 Kč.

8. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, . dříve vystupovala pod názvem , právnická osoba, a tímto přípisem žalovanému oznamuje postoupení pohledávky za žalovaným vzniklé z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. , hodnota, ve výši 114 495,74 Kč včetně smluvních pokut, úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání na společnost , právnická osoba, . a následně na žalobkyni. Součástí oznámení je výzva žalobkyně k úhradě dluhu vzniklého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, , dle níž byla žalovanému zapůjčena částka ve výši 40 000 Kč.

9. Podacím lístkem bylo prokázáno, že dne 20. 6. 2025 byla žalovanému žalobkyní odeslána zásilka.

10. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně disponuje listinou nazvanou „smlouva o spotřebitelském úvěru“, která je nedatovaná a nepodepsaná. Ve smlouvě je označena právní předchůdkyně jako věřitel a žalovaný, který je identifikován svým jménem, příjmením, rodným číslem, telefonním číslem a emailovou adresou, jako klient. Předmět smlouvy je v této listině vymezen jako závazek právní předchůdkyně poskytnout úvěr žalovanému do výše limitu 9 000 Kč ve formě bezúčelového nezajištěného spotřebitelského úvěru na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání a závazek žalovaného úvěr spolu s příslušným smluvním úrokem vrátit právní předchůdkyní dle podmínek uvedených ve smlouvě pod svým rodným číslem jako variabilním symbolem. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného ověřovala lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a dále vycházela z prohlášení žalovaného, že má pravidelný příjem a je schopen zápůjčku splatit. Tato tvrzení o ověřování úvěruschopnosti však žalobkyně nijak neprokázala, a protože se neúčastnila jednání nařízeného ve věci, nemohla být v tomto směru ani soudem poučena. Právní předchůdkyně pod rodným číslem žalovaného jako variabilním symbolem poukázala na účet žalovaného u , právnická osoba, ., č. , č. účtu, částku 9 000 Kč dne , datum, , částku 10 000 Kč dne , datum, , částku 8 000 Kč dne , datum, a částku 13 000 Kč dne , datum, . Žalovaný dle tvrzení žalobkyně ničeho právní předchůdkyni ani žalobkyni nezaplatil. Dne , datum, podepsaly právní předchůdkyně nyní pod názvem , právnická osoba, . jako postupitel a společnost , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek a následně dne , datum, společnost , právnická osoba, ., jako postupník a žalobkyně jako postupitel rovněž smlouvu o postoupení pohledávek, jejichž předmětem bylo postoupení pohledávek, které vznikly ze smluv o úvěru a zápůjčce, které právní předchůdkyně uzavřela se svými klienty jako dlužníky, mimo jiné pohledávky ze smlouvy uzavřené se žalovaným ve výši 40 000 Kč. Právní předchůdkyně vystupující pod názvem , právnická osoba, . následně oznámila žalovanému přípisem odeslaným žalovanému dne , datum, , že pohledávka za žalovaným vzniklá z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. , hodnota, ve výši 114 495,74 Kč včetně smluvních pokut, úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání byla postoupena na společnost , právnická osoba, ., a následně na žalobkyni, která současně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky, přičemž specifikovala, že se jedná o dluh vzniklý na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, .

11. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval tato ustanovení právních předpisů:Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v měsíci prosinci roku 2023 (dále též jen „z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to ve formě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. O tom svědčí jednak skutečnost, že žalobkyně patřila mezi nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů, jak je soudu známo z úřední činnosti a jak tvrdí i sama žalobkyně, svědčí o tom i k důkazu předložené smlouvy o postoupení pohledávek, v nichž jsou postupované pohledávky vymezeny jako pohledávky ze smluv o úvěrech či zápůjček a jako jedna z těchto pohledávek je uvedena i žalovaná pohledávka, jakož i obsah oznámení právní předchůdkyně o postoupení pohledávky a výzvy žalobkyně k úhradě dluhu, kde se výslovně uvádí, že postoupená pohledávka vznikla z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne , datum, , a konečně i listina předložená žalobkyní k důkazu a nazvaná „smlouva o spotřebitelském úvěru“, byť nedatovaná a nepodepsaná, kde je označena právní předchůdkyně jako věřitel a žalovaný jako klient, kterému má byt poskytnut úvěr, přičemž nechybí údaje o žalovaném jako je jeho rodné číslo, telefonní číslo a emailová adresa. Žalovanému na základě této smlouvy měl být poskytován úvěr opakovaně a skutečně na účet žalovaného byly poskytnuty 4 částky, a to částka 9 000 Kč dne , datum, , částka 10 000 Kč dne , datum, , částka 8 000 Kč dne , datum, a částka 13 000 Kč dne , datum, , vždy pod stejným variabilním symbolem. Tato zjištění tvoří uzavřený okruh nepřímých důkazů svědčící bez pochybností o uzavření smlouvy o úvěru v měsíci , Anonymizováno, roku , rok, mezi právní předchůdkyní a žalovaným, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Z ničeho neplyne, že by tento úvěr měl být poskytnut žalovanému za účelem podnikání, takže soud posoudil tento úvěr jako spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú. Soud však dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní a žalovaným o spotřebitelském úvěru v měsíci , Anonymizováno, roku , rok, je absolutně neplatná, neboť právní předchůdkyně neověřila úvěruschopnost žalovaného. Tvrzení žalobkyně, že právní předchůdkyně tak učinila lustracemi žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a dále vycházela z prohlášení žalovaného, že má pravidelný příjem a je schopen zápůjčku splatit, nebylo prokázáno a je třeba podotknout, že ani v případě, že by svá tvrzení žalobkyně v tomto směru prokázala, nemohl by soud dospěl k jinému závěru. Pouhá lustrace spotřebitele ve veřejných databázích pro řádné prověření jeho úvěruschopnosti nepostačuje, k tomu je třeba ve smyslu § 86 odst. 2 z. s. ú. zejména porovnat jeho příjmy a výdaje, což se v daném případě nestalo. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavírá, že žalobkyně neověřila úvěruschopnost žalovaného řádně (vizte nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, došlo ve smyslu § 588 o. z. ke zjevnému porušení zákonných ustanovení chránících spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení žalovaných částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích či smluvní pokutě.

13. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru částku 40 000 Kč a žalovaný na tento úvěr ničeho nezaplatil. Žalovaný se tak obohatil o částku 40 000 Kč a ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do nároku na zaplacení uvedené částky (výrok I.), žalobkyně však dle soudu nemá právo na zaplacení požadovaných úroků z prodlení, proto soud v této části žalobu zamítl (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 nebo rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 75 Co 252/2023, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle o. z. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří zanedbají svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. v době rozhodování soudu tedy dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, proti ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci z tohoto rozsudku.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Podle míry úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci (žalobkyně požadovala ke dni vyhlášení rozsudku zaplacení částky 43 112,87 Kč a byla ji přiznána částka 40 000 Kč) má tato právo na náhradu 85,56 % nákladů řízení, které v tomto řízení vynaložila. Tyto náklady činí celkem 4 504 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 600 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) ve výši 2 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), z náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč dle § 14b a. t. a z náhrady DPH dle § 137 o. s. ř. ve výši 504 Kč. Z celkové částky nákladů řízení přísluší žalobkyni 85,56 %, což je 3 854 Kč a tuto částku soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení. K aplikaci § 14b a. t. přistoupil soud proto, že mu je z úřední činnosti známo, že se žalobkyně opakovaně domáhá návrhy na ustáleném vzoru v obdobných věcech téhož plnění na základě stejného či podobného skutkového základu.

15. Lhůta k zaplacení náhrady nákladů řízení je stanovena dle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř., místo plnění je stanoveno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.