11 C 123/2021

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 27 364,09 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 644 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 10 720,09 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 395,4 Kč, úroku ve výši 29% ročně z částky 9 261,11 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 786,94 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 9 261,11 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 053,11 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2 323,22 Kč, úroku ve výši 28% ročně z částky 18 102,98 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 538,25 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 18 102,98 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 8 666,98 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení dlužné jistiny zápůjčky poskytnuté žalovanému společností právnická osoba se sídlem adresa, IČO, (dále„ právní předchůdkyně“) dle smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum ve výši 18 102,98 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 323,22 Kč (tj. úroku ve výši 28% ročně z částky 18 102,98 Kč za dobu od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 538,25 Kč (tj. úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 18 102,98 Kč za dobu od datum do datum) spolu s úrokem ve výši 28% ročně z částky 18 102,98 Kč za dobu od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 18 102,98 Kč za dobu od datum do zaplacení. Dále se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení dlužné jistiny zápůjčky poskytnuté žalovanému právní předchůdkyní dle smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum ve výši 9 261,11 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 395,40 Kč (tj. úroku ve výši 29% ročně z částky 9 261,11 Kč za dobu od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 786,94 Kč (tj. úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 9 261,11 Kč za dobu od datum do datum) spolu s úrokem ve výši 29% ročně z částky 9 261,11 Kč za dobu od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 9 261,11 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že pohledávky z těchto smluv na ni byly právní předchůdkyní žalobkyně postoupeny.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil, soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jako „o. s. ř.“).

3. Zákaznickou kartou ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně toho dne podepsali danou listinu, kde je uvedeno, že žalovaný požaduje výši zápůjčky 26 000 Kč s týdenní splatností. Žalovaný v kartě uvedl, že bydlí jako nájemník, pracuje jako seřizovač v právnická osoba, ulice a číslo, obec, IČO, má čistý měsíční příjem ve výši 19 500 Kč, jiné příjmy neuvedl, uvedl, že nemá žádné externí ani interní splátky a jeho odhadované měsíční výdaje činí 8 300 Kč. V kartě je uvedeno, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu na dobu neurčitou, 3 výplatní pásky 7/8/9 a potvrzení o příjmu. Jiné dokumenty v kartě uvedeny nejsou.

4. Smlouvou o zápůjčce – zelená v hotovosti číslo ze dne datum je prokázáno, že toho dne žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali uvedenou listinu, dle jejíhož obsahu se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 26 000 Kč a žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit spolu s úrokem 28% ročně, vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 4 482 Kč, částkou za zpracování a doručení ve výši 2 450 Kč a částkou za flexibilní a komfortní splácení ve výši 15 166 Kč v 60 týdenních splátkách po 802 Kč, resp. 780 Kč pro poslední splátku. Dále strany dohody ujednaly, že částka 10 392 Kč bude použita na uhrazení závazku žalovaného ze smlouvy s právní předchůdkyní žalobkyně číslo zbytek z jistiny zápůjčky žalovaný obdrží v hotovosti. Listina obsahuje prohlášení o tom, že se jedná o sjednání spotřebitelského úvěru a že žalovaný částku 15 608 Kč v hotovosti převzal při podpisu smlouvy.

5. Tabulkou umoření ke smlouvě číslo bylo prokázáno, že na smlouvu s daným číslem žalovaný uhradil částku 16 564 Kč.

6. Zákaznickou kartou ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně toho dne podepsali danou listinu, kde je uvedeno, že žalovaný požaduje výši zápůjčky 11 000 Kč s týdenní splatností. Žalovaný v kartě uvedl, že žije s rodiči, pracuje jako řetězář v právnická osoba, ulice a číslo, obec, IČO, s čistým měsíčním příjmem ve výši 19 500 Kč, další příjmy neuvedl, externí splátky ani interní splátky nemá a jeho odhadované měsíční výdaje činí 9 600 Kč. V kartě je uvedeno, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu, potvrzení o příjmu a 3 výplatní pásky. Jiné dokumenty v kartě uvedeny nejsou.

7. Smlouvou o zápůjčce – zelená v hotovosti číslo ze dne datum je prokázáno, že toho dne žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali listinu uvedeného čísla, dle jejíhož obsahu se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 11 000 Kč a žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit spolu s úrokem 29% ročně, vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 1 968 Kč, částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 942 Kč a částkou za administrativní činnost ve výši 4 849 Kč v 60 týdenních splátkách po 349 Kč, resp. 345 Kč pro poslední splátku. Listina obsahuje prohlášení o tom, že se jedná o sjednání spotřebitelského úvěru a že žalovaný částku 11 000 Kč v hotovosti převzal při podpisu smlouvy.

8. Tabulkou umoření ke smlouvě číslo bylo prokázáno, že na smlouvu s daným číslem žalovaný uhradil 3 792 Kč.

9. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a seznam postoupených pohledávek prokazují, že uvedenou smlouvou právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávky ze smluv uvedených v příloze k této smlouvě – seznamu pohledávek, kde je uvedena smlouva číslo jméno a příjmení žalovaného a smlouva číslo jméno a příjmení žalovaného.

10. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum a podacím lístkem České pošty s. p. bylo prokázáno, že dne datum žalobkyně žalovanému odeslala poštou oznámení, kterým ho informovala společně s právní předchůdkyní žalobkyně o postoupení pohledávek ze smluv číslo číslo vyzvala ho k úhradě dluhu do deseti dnů od doručení tohoto dopisu.

11. Předžalobní upomínkou ze dne datum a podacím lístkem České pošty s. p. bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně upomínal žalovaného o zaplacení dluhu ze smluv číslo číslo dopisem odeslaným dne datum.

12. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný dne datum požádal právní předchůdkyni žalobkyně o zápůjčku ve výši 26 000 Kč s týdenní splatností, přičemž uvedl, že bydlí jako nájemník, pracuje jako seřizovač v právnická osoba, ulice a číslo, obec, IČO, s čistým měsíčním příjmem ve výši 19 500 Kč, jiné příjmy nemá, nemá žádné externí ani interní splátky a jeho odhadované měsíční výdaje činí 8 300 Kč. V kartě je uvedeno, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu na dobu neurčitou, 3 výplatní pásky 7/8/9 a potvrzení o příjmu. Jiné dokumenty v kartě uvedeny nejsou, v kartě vyjmenované dokumenty žalobkyně soudu nepředložila. Dne datum žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali smlouvu číslo na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky ve výši 26 000 Kč a žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit spolu s úrokem 28% ročně, vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 4 482 Kč, částkou za zpracování a doručení ve výši 2 450 Kč a částkou za flexibilní a komfortní splácení ve výši 15 166 Kč v 60 týdenních splátkách po 802 Kč, resp. 780 Kč pro poslední splátku, přičemž částka 10 392 Kč byla použita na uhrazení závazku žalovaného ze smlouvy s právní předchůdkyní žalobkyně číslo zbytek z jistiny zápůjčky žalovaný obdržel v hotovosti při podpisu smlouvy (15 608 Kč). Žalovaný uhradil na danou smlouvu částku 16 564 Kč. Dne datum žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o další zápůjčku ve výši 11 000 Kč s týdenní splatností. Žalovaný v kartě uvedl, že žije s rodiči, pracuje jako řetězář v právnická osoba, ulice a číslo, obec, IČO, s čistým měsíčním příjmem ve výši 19 500 Kč, další příjmy nemá, nemá žádné externí splátky ani interní splátky a jeho odhadované měsíční výdaje činí 9 600 Kč. V kartě je uvedeno, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu, potvrzení o příjmu a 3 výplatní pásky, tyto dokumenty žalobkyně soudu nepředložila. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu s úrokem 29% ročně, vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 1 968 Kč, částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 942 Kč a částkou za administrativní činnost ve výši 4 849 Kč v 60 týdenních splátkách po 349 Kč, resp. 345 Kč pro poslední splátku. Žalovaný částku 11 000 Kč obdržel v hotovosti při podpisu smlouvy, na tuto smlouvu uhradil částku 3 792 Kč. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně podepsaly smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávky z výše uvedených smluv. O postoupení pohledávek byl žalovaný vyrozuměn společným oznámením žalobkyně a její právní předchůdkyně odeslaným dne datum, v němž byl současně vyzván k úhradě dluhu do deseti dnů od doručení tohoto dopisu. Výzvou odeslanou poštou dne datum právní zástupce žalobkyně upomínal žalovaného o zaplacení dluhu ze smluv číslo číslo.

13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jako „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

15. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

16. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění od 1. 1. 2014 do 30. 11. 2016, (dále jen„ zákon č. 145/2010“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

17. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

27. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

28. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

30. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

31. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum a dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 (starší smlouva) a § 2 odst. 1 z. s. ú. (mladší smlouva). Není sporu o tom, že v době uzavření smluv žalovaný vystupoval jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel. V obou případech právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala ověření tvrzených příjmů a zejména výdajů žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně tak neučinila ani tehdy, když žalovaný v případě mladší smlouvy v žádosti o zápůjčku neuvedl splátku jiného úvěru, ačkoliv ji tato okolnost musela být známa, neboť se jednalo o splátku jí poskytnuté zápůjčky dle starší smlouvy. Je pak nutno zdůraznit, že poskytovatel úvěru má dle § 78 z. s. ú sám, nebo prostřednictvím zprostředkovatele, povinnost uchovávat dokumenty týkající se i ověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr, žádné dokumenty prokazující příjmy nebo výdaje žalovaného však žalobkyně nebyla schopna předložit. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Soud je vzhledem k výše uvedenému toho názoru, že právní předchůdkyně žalobkyně zanedbala svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalovaného (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Z tohoto důvodu jsou smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejichž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatné dle § 588 o. z. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 (starší smlouva) a § 87 odst. 1 z. s. ú. (mladší smlouva). Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplněním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 37 000 Kč, z toho žalovaný uhradil 20 356 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaný v částce 16 644 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, na kterou byly pohledávky z absolutně neplatných smluv o zápůjčce platně postoupeny.

32. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 16 644 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně prokázala, že vyzvala žalovaného k zaplacení částek z absolutně neplatných smluv o spotřebitelském úvěru dopisem zaslaným žalovanému prostřednictvím České pošty s. p. dne datum, na základě § 573 o. z. se má za to, že dopis došel žalovanému dne datum, přičemž žalobkyně stanovila lhůtu k zaplacení 10 dnů, tedy do datum Lhůtu 10 dnů lze pokládat za přiměřenou, tedy vyhovující právnímu pojmu„ lhůta bez zbytečného odkladu“ ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Úroky z prodlení z částky, kterou se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, je tak žalobkyně oprávněna požadovat od datum. V té době činila výše úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. 8,05% a takto ho soud přiznal.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 21 650,97 Kč ke dni vyhlášení rozsudku, neúspěšná co do částky 49 113,45 Kč ke dni vyhlášení rozsudku, podle poměru úspěchu a neúspěchu by měl tedy nárok na náhradu nákladů řízení žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly a soud tak žádnou náhradu nákladů účastníkům nepřiznal.

34. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.