11 C 128/2021

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 42 715,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 824 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 22 891,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 20 168,42 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 993,24 Kč, úroku ve výši 28% ročně z částky 21 952,73 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 27% ročně z částky 7 663,83 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 27% ročně z částky 13 099,27 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 42 715,83 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 22 891,83 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení dlužné jistiny zápůjčky poskytnuté žalovanému společností právnická osoba se sídlem adresa, IČO, (dále„ právní předchůdkyně“) dle smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum ve výši 13 099,27 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 887,70 Kč (tj. úroku ve výši 27% ročně z částky 13 099,27 Kč za dobu od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 031,89 Kč (tj. úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 13 099,27 Kč za dobu od datum do datum) spolu s úrokem ve výši 27% ročně z částky 13 099,27 Kč za dobu od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 13 099,27 Kč za dobu od datum do zaplacení. Dále se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení dlužné jistiny zápůjčky poskytnuté žalovanému právní předchůdkyní dle smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum ve výši 7 663,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 634,36 Kč (tj. úroku ve výši 27% ročně z částky 7 663,83 Kč za dobu od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 071,16 Kč (tj. úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 663,83 Kč za dobu od datum do datum) spolu s úrokem ve výši 27% ročně z částky 7 663,83 Kč za dobu od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 663,83 Kč od datum do zaplacení. Konečně se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení dlužné jistiny zápůjčky poskytnuté žalovanému právní předchůdkyní dle smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum ve výši 21 952,73 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 646,36 Kč (tj. úroku ve výši 28% ročně z částky 21 952,73 Kč za dobu od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 890,19 Kč (tj. úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 21 952,73 Kč za dobu od datum do datum) spolu s úrokem ve výši 28% ročně z částky 21 952,73 Kč za dobu od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 21 952,73 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že pohledávky z těchto smluv na ni byly právní předchůdkyní žalobkyně postoupeny.

2. Žalovaný potvrdil, že si vzal půjčky uvedené v žalobě ale má za to, že dvě z nich již zaplatil a jednu mu ještě zbývá doplatit, není však schopen uvést, jakou částku již uhradil.

3. Zákaznickou kartou ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně toho dne podepsali danou listinu, kde je uvedeno, že žalovaný požaduje zápůjčku ve výši 20 000 Kč s týdenní splatností. Žalovaný v kartě uvedl, že žije s rodiči, pracuje na částečný úvazek jako pomocný dělník u anonymizováno. jméno s čistou měsíční mzdou ve výši 10 000 Kč, další čisté měsíční příjmy domácnosti činí 5 000 Kč, jeho běžné měsíční výdaje zahrnují výdaje na nájem/inkaso ve výši 1 500 Kč, na telefon ve výši 500 Kč, na interní splátky PF ve výši 2 000 Kč a na domácnost ve výši 3 000 Kč. V kartě je uvedeno, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu, občanský průkaz, 3 výplatní pásky, SIPO. Jiné dokumenty v kartě uvedeny nejsou.

4. Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne datum je prokázáno, že toho dne žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali uvedenou listinu, dle jejíhož obsahu se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit spolu s úrokem 28,63% ročně, vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 3 540 Kč, částkou za administrativní činnost ve výši 4 982 Kč a částkou za hotovostní režim splátek ve výši 8 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 619 Kč, resp. 601 Kč pro poslední splátku. Listina obsahuje prohlášení o tom, že se jedná o sjednání spotřebitelského úvěru a že žalovaný částku 20 000 Kč v hotovosti převzal při podpisu smlouvy.

5. Tabulkou umoření ke smlouvě číslo bylo prokázáno, že na smlouvu s daným číslem žalovaný uhradil částku 16 264,38 Kč.

6. Zákaznickou kartou ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně toho dne podepsali danou listinu, kde je uvedeno, že žalovaný požaduje zápůjčku ve výši 13 000 Kč s týdenní splatností. Žalovaný v kartě uvedl, že bydlí jako spolubydlící, pracuje na plný pracovní úvazek jako opravář u anonymizováno. jméno s čistou měsíční mzdou ve výši 8 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti uvedl ve výši 15 000 Kč, jeho běžné měsíční výdaje sestávají z výdajů na telefon ve výši 500 Kč, na interní splátky PF ve výši 4 200 Kč a na domácnost ve výši 3 000 Kč. V kartě je uvedeno, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně občanský průkaz, pracovní smlouvu s datem datum a výplatní pásky za měsíce duben, květen a červen roku 2016. Jiné dokumenty v kartě uvedeny nejsou.

7. Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne datum je prokázáno, že toho dne žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali listinu uvedeného čísla, dle jejíhož obsahu se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 13 000 Kč a žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit spolu s úrokem 28,63% ročně, vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 2 301 Kč, částkou za administrativní činnost ve výši 3 238 Kč a částkou za hotovostní režim splátek ve výši 5 590 Kč v 60 týdenních splátkách po 403 Kč, resp. 352 Kč pro poslední splátku. Listina obsahuje prohlášení o tom, že se jedná o sjednání spotřebitelského úvěru a že žalovaný částku 13 000 Kč v hotovosti převzal při podpisu smlouvy.

8. Tabulkou umoření ke smlouvě číslo bylo prokázáno, že na smlouvu s daným číslem žalovaný uhradil částku 12 102,10 Kč.

9. Zákaznickou kartou ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně toho dne podepsali danou listinu, kde je uvedeno, že žalovaný požaduje zápůjčku ve výši 28 000 Kč s týdenní splatností. Žalovaný uvedl, že pracuje jako hlídač u zaměstnavatele Morong-Sluko, jeho čistý měsíční příjem činí 8 000 Kč, další čisté měsíční příjmy domácnosti činí 5 000 Kč, externí splátky nemá žádné, interní splátky ve výši 4 000 Kč, jeho měsíční výdaje činí 5 000 Kč. V kartě je uvedeno, že právní předchůdkyni žalobkyně předložil žalovaný pracovní smlouvu a potvrzení o příjmu za měsíce červenec, srpen a září roku 2016. Jiné dokumenty v kartě uvedeny nejsou.

10. Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne datum je prokázáno, že toho dne žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali listinu uvedeného čísla, dle jejíhož obsahu se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 28 000 Kč a žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit spolu s úrokem 28,00% ročně, vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 4 827 Kč, částkou za zpracování a doručení ve výši 2 600 Kč a částkou za komfortní a flexibilní splácení ve výši 16 332 Kč v 60 týdenních splátkách po 863 Kč, resp. 842 Kč pro poslední splátku. Dále strany ujednaly, že část zápůjčky ve výši 7 661 Kč bude použita na úhradu smlouvy číslo uzavřené mezi nimi. Listina obsahuje prohlášení o tom, že se jedná o sjednání spotřebitelského úvěru a že žalovaný rozdíl mezi jistinou zápůjčky a částečnou úhradou na jinou smlouvu převzal v hotovosti při podpisu smlouvy.

11. Tabulkou umoření ke smlouvě číslo bylo prokázáno, že na smlouvu s daným číslem žalovaný uhradil částku 12 806,52 Kč.

12. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a seznam postoupených pohledávek prokazují, že uvedenou smlouvou právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávky ze smluv uvedených v příloze k této smlouvě – seznamu pohledávek, kde jsou uvedeny smlouvy číslo číslo číslo vždy se jménem a příjmením žalovaného.

13. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum a podacím lístkem České pošty s. p. bylo prokázáno, že dne datum žalobkyně žalovanému odeslala poštou oznámení, kterým ho informovala společně s právní předchůdkyní žalobkyně o postoupení pohledávek ze smluv číslo číslo číslo vyzvala ho k úhradě dluhu do deseti dnů od doručení tohoto dopisu.

14. Předžalobní upomínkou ze dne datum a podacím lístkem České pošty s. p. bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně upomínal žalovaného o zaplacení dluhu ze smluv číslo číslo číslo dopisem odeslaným dne datum.

15. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný dne datum požádal právní předchůdkyni žalobkyně o zápůjčku ve výši 20 000 Kč, přičemž uvedl, že žije s rodiči, pracuje na částečný úvazek jako pomocný dělník u anonymizováno. jméno s čistým měsíčním příjmem ve výši 10 000 Kč, další čisté měsíční příjmy domácnosti činí 5 000 Kč, jeho výdaje zahrnují výdaje na nájem/inkaso ve výši 1 500 Kč, výdaje na telefon ve výši 500 Kč, výdaje na interní splátky PF ve výši 2 000 Kč a výdaje na domácnost ve výši 3 000 Kč. V žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu, občanský průkaz, 3 výplatní pásky a SIPO. Dne datum žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali smlouvu číslo na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit spolu s úrokem 28,63% ročně, vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 3 540 Kč, částkou za administrativní činnost ve výši 4 982 Kč a částkou za hotovostní režim splátek ve výši 8 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 619 Kč, resp. 601 Kč pro poslední splátku. Žalovaný částku 20 000 Kč při podpisu smlouvy převzal, na smlouvu posléze uhradil částku 16 264,38 Kč. Dne datum žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o další zápůjčku, tentokrát ve výši 13 000 Kč. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že bydlí jako spolubydlící, pracuje na plný pracovní úvazek jako opravář u R. jméno, jeho čistá měsíční mzda činí 8 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti pak 15 000 Kč, běžné měsíční výdaje zahrnují výdaje na telefon ve výši 500 Kč, výdaje na interní splátky PF ve výši 4 200 Kč, výdaje na domácnost ve výši 3 000 Kč. Jako ověřené dokumenty jsou v žádosti o úvěr uvedeny občanský průkaz, pracovní smlouva s datem datum a výplatní pásky za měsíce duben, květen a červen roku 2016. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky ve výši 13 000 Kč a žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit spolu s úrokem 28,63% ročně, vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 2 301 Kč, částkou za administrativní činnost ve výši 3 238 Kč a částkou za hotovostní režim ve výši 5 590 Kč v 60 týdenních splátkách po 403 Kč, resp. 352 Kč pro poslední splátku. Žalovaný částku 13 000 Kč v hotovosti převzal při podpisu smlouvy, na smlouvu posléze uhradil částku 12 102,10 Kč. Dne datum žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o další zápůjčku, tentokrát ve výši 28 000 Kč. V žádosti o úvěr uvedl, že pracuje jako hlídač u zaměstnavatele Morong-Sluko, jeho čistý měsíční příjem je 8 000 Kč, další čisté měsíční příjmy domácnosti činí 5 000 Kč, externí splátky nemá, interní splátky má ve výši 4 000 Kč, jeho odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Jako ověřené dokumenty jsou v žádosti o úvěr uvedeny pracovní smlouva a potvrzení o příjmu za měsíce červenec, srpen a září roku 2016. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky ve výši 28 000 Kč a žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit spolu s úrokem 28,00% ročně, vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 4 827 Kč, částkou za zpracování a doručení ve výši 2 600 Kč a částkou za komfortní a flexibilní splácení ve výši 16 332 Kč v 60 týdenních splátkách po 863 Kč, resp. 842 Kč pro poslední splátku. Část zápůjčky ve výši 7 661 Kč byla použita na úhradu smlouvy číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, rozdíl mezi jistinou zápůjčky a částečnou úhradou na jinou smlouvu v hotovosti převzal žalovaný při podpisu smlouvy, na smlouvu posléze uhradil částku 12 806,52 Kč. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně podepsaly smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávky ze smluv uvedených v příloze, mimo jiné ze smluv shora uvedených. O postoupení pohledávek byl žalovaný vyrozuměn společným oznámením žalobkyně a její právní předchůdkyně odeslaným dne datum, v němž byl současně vyzván k úhradě dluhu do deseti dnů od doručení tohoto dopisu. Výzvou odeslanou poštou dne datum právní zástupce žalobkyně upomínal žalovaného o zaplacení dluhu ze smluv číslo číslo číslo.

16. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jako „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

18. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

19. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, (dále jen„ z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

20. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

26. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

27. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

29. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

30. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum, dne datum a dne datum tři smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. Není sporu o tom, že v době uzavření smluv žalovaný vystupoval jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka. Poskytovatel úvěru má dle § 9 odst. 1 z. s. ú povinnost ověřit úvěruschopnost žadatele o úvěr. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Ve všech případech právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala ověření tvrzených příjmů a zejména výdajů žalovaného. Vůbec nebyly ověřeny tzv. další čisté příjmy domácnosti žalovaného a ze zákaznické karty samé ani není vůbec zřejmé, o jaký příjem se má jednat, tedy komu náleží, z čeho pochází, zda je pravidelný, zda s ním může žalovaný vůbec nakládat, atp. Zcela neověřeny pak zůstaly výdaje žalovaného. Už výše uvedené postačí k závěru o nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, při sjednání smluv se však vyskytují i další nesrovnalosti. V případě nejstarší smlouvy žalovaný uvedl v zákaznické kartě velmi nízké výdaje, zejména výdaje na živobytí a bydlení (3000 Kč a 1 500 Kč), k čemuž nedoložil žádný doklad, je sice uvedeno, že měl předložit tzv. SIPO, bez dalšího ale nelze usoudit, co tento dokument, i kdyby skutečně byl doložen, měl osvědčit. SIPO je využitelné pro širokou škálu plateb a ze zákaznické karty se nepodává, jestli a jaké výdaje a v jaké výši by měl osvědčovat. U prostřední smlouvy pak žalovaný vůbec výdaje na bydlení neuvedl, příslušná kolonka zákaznické karty zůstala nevyplněná. U poslední, nejmladší smlouvy, pak jsou opět uvedeny velmi nízké měsíční výdaje žalovaného zahrnující i výdaje na bydlení ve výši pouhých 5 000 Kč. Ze všech uvedených zákaznických karet je pak zřejmé, že žalovaný už od počátku žádnou ze zápůjček reálně nebyl schopen splnit, jeho příjem byl velmi nízký, výdaje zjevně podceněné, zdání úvěruschopnosti pak žalovaný dosáhl jen díky pochybnému údaji o dalších čistých měsíčních příjmech domácnosti. Soud je vzhledem k výše uvedenému toho názoru, že právní předchůdkyně žalobkyně zanedbala svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalovaného (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Z tohoto důvodu jsou smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejichž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatné dle § 588 o. z. ve spojení s § 9 odst. 1 z. s. ú. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplněním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla celkem částku ve výši 61 000 Kč, z toho žalovaný uhradil částku 41 176 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaný v částce 19 824 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, na kterou byly pohledávky z absolutně neplatných smluv o zápůjčce platně postoupeny.

31. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 19 824 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně prokázala, že vyzvala žalovaného k zaplacení částek z absolutně neplatných smluv o spotřebitelském úvěru dopisem zaslaným žalovanému prostřednictvím České pošty s. p. dne datum, na základě § 573 o. z. se má za to, že dopis došel žalovanému dne datum, přičemž žalobkyně stanovila lhůtu k zaplacení 10 dnů, tedy do datum Lhůtu 10 dnů lze pokládat za přiměřenou, tedy vyhovující právnímu pojmu„ lhůta bez zbytečného odkladu“ ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Úroky z prodlení z částky, kterou se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, je tak žalobkyně oprávněna požadovat od datum. V té době činila výše úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. 8,05% a takto ho soud přiznal.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Už z porovnání přiznané a zamítnuté jistiny je zřejmé, že převážně úspěšný byl žalovaný, nemluvě o zamítnutém vysokém smluvním úroku, podle poměru úspěchu a neúspěchu by měl tedy nárok na náhradu nákladů řízení žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly a soud tak žádnou náhradu nákladů účastníkům nepřiznal.

33. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.