11 C 136/2023

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: právnická osoba IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 10 035,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 5. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 3 035,36 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 224 Kč od 18. 11. 2022 do 4. 10. 2023 a z částky 2 224 Kč od 5. 10. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 608 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl soudu podán dne 15. 8. 2023, se žalobkyně domáhá zaplacení částky 10 035,36 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou uzavřela se žalovanou dne , datum, . Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 7 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 030 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 165 Kč, poplatku za službu „Informační SMS servis“ ve výši 29 Kč a smluvní pokuty ve výši 811,36 Kč, kdy jde o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za dobu od 18. 11. 2022 do 16. 2. 2023, příslušenství pak je tvořeno úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 224 Kč od 18. 11. 2022 do zaplacení. K ověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že zjistila od žalované počet členů její domácnosti s příjmem a bez příjmu a její pravidelné měsíční příjmy a výdaje a provedla lustraci žalované v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů Ministerstva vnitra, registru hledaných osob, registru politicky aktivních osob, katastrálním rejstříku a registru „sankční seznamy“.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání nařízenému ve věci se nedostavila.

3. BankID výpisem a autorizací ověření totožnosti bylo prokázáno, že totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím bankovní identity a současně bylo ověřeno, že bankovní účet číslo , č. účtu, náleží žalované.

4. Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . bylo prokázáno, že dne , datum, prováděla žalobkyně ověření úvěruschopnosti žalované, kdy žalovaná pro tyto účely uvedla, že v jednočlenné domácnosti hospodaří sama, její pravidelné měsíční výdaje jsou 2 000 Kč a její čistý měsíční příjem činí , částka, . V listině je uvedeno, že žalobkyně zjistila ověřený čistý měsíční příjem žalované ve výši , částka, , stanovila její minimální výdaje na 9 120 Kč a rezervu na 500 Kč a dospěla k závěru, že disponibilní příjem žalované činí , částka, a žalovaná je úvěruschopná.

5. Listinou nazvanou „Identifikované příjmy“ bylo prokázáno, že žalobkyně v této listině prohlašuje, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované činí , částka, a že tento příjem byl doložen prostřednictvím bankovního výpisu, jenž obsahoval příjmové transakce.

6. Smlouvou o úvěru bylo prokázáno, že dne , datum, žalobkyně a žalovaná elektronicky podepsaly listinu, na základě které se žalobkyně zavázala žalované na její žádost poskytnout prostředky až do výše 7 000 Kč s výplatou na účet žalované č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, a žalovaná se peněžní prostředky zavázala vrátit do 17. 11. 2022 spolu se sjednanými poplatky a úrokem.

7. Potvrzením o platbě bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala ze svého účtu na účet č. , č. účtu, dne , datum, částku 7 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .

8. Předžalobní výzvou a podacím lístkem bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně zaslal výzvu k plnění předmětu tohoto řízení žalované dne 20. 5. 2023, doručení výzvy nebylo prokázáno.

9. Z metodiky posuzování úvěruschopnosti soud nečiní žádné skutkové zjištění, pro dokumentaci procesu posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je nezbytné doložit v prvé řadě to, že nějaké ověřování poskytovatel úvěru skutečně v konkrétní věci učinil, popis obecných postupů nevypovídá nic o tom, zda byla úvěruschopnost žalovaného skutečně prověřena.

10. Soud nečinil žádná skutková zjištění ze sazebníku, obchodních podmínek, informací o spotřebitelském úvěru a ze souhlasu se zpracováním osobních údajů, když vzhledem k níže uvedeným závěrům o neplatnosti smlouvy nejsou vedlejší ustanovení smlouvy podstatná a stejně tak ani další aspekty kontraktačního procesu (splnění informační povinnosti vzhledem ke spotřebiteli).

11. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne , datum, před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně ověřila totožnost žalované prostřednictvím bankovní identity a současně ověřila, že bankovní účet č. , č. účtu, náleží žalované. Pro účely posouzení úvěruschopnosti žalovaná žalobkyni sdělila, že v jednočlenné domácnosti hospodaří sama, její pravidelné měsíční výdaje jsou 2 000 Kč a její čistý měsíční příjem je , částka, . Žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši , částka, , výdaje žalované stanovila odhadem na částku 9 120 Kč a dále stanovila žalované rezervu ve výši 500 Kč, a tak dospěla k tomu, že disponibilní příjem žalované činí , částka, a úvěr jí lze poskytnout. Stejného dne, tedy , datum, , pak žalobkyně a žalovaná elektronicky podepsaly listinu, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout prostředky až do výše 7 000 Kč s výplatou na účet žalované číslo , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, a žalovaná se peněžní prostředky zavázala vrátit do 17. 11. 2022 spolu se sjednanými poplatky a úrokem. Částku 7 000 Kč pod sjednaným variabilním symbolem žalobkyně ještě téhož dne převedla na ujednaný účet žalované. Předžalobní výzva k plnění předmětu tohoto řízení byla žalované zaslána dne 20. 5. 2023, její doručení nebylo prokázáno. Nebylo rovněž prokázáno, že by žalobkyně provedla lustraci žalovaného v jakýchkoli registrech nebo nějak ověřovala její výdaje.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k , datum, , (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Soud dospěl k následujícímu posouzení. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 z. s. ú. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitel, žalobkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatel. Proces posouzení úvěruschopnosti žalované však dle soudu vykazuje významné nedostatky. Žalobkyně jednak neprokázala tvrzený způsob ověřování příjmu žalované, jednak si vůbec nezjišťovala, zda má žalovaná vyživovací povinnost a jakým způsobem uspokojuje svou potřebu bydlení, takže pouze odhadla její výdaje na částku 9 120 Kč, aniž pro tento odhad měla k dispozici jakékoliv údaje. Zcela však žalobkyně rezignovala na to výdaje žalované ověřit. Konečně žalobkyně tvrdila, že provedla lustraci žalované v různých registrech, její vlastní dokumentace o provedení ověření úvěruschopnosti však nic takového neobsahuje. Soud nemohl poskytnout žalobkyni potřebné poučení dle § 118a odst. 1 o. s. ř. ve vztahu k její povinnosti tvrzení a důkazní, neboť žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně zanedbala svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalované (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení žalovaných částek, absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 z. s. ú. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluvených poplatcích.

20. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 7 000 Kč a žalovaná z této částky nevrátila žalobkyni ničeho. Soud tedy uzavírá, že žalovaná se ve smyslu § 2991 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. v rozsahu částky 7 000 Kč bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně a je povinna vrátit poskytnutou jistinu úvěru.

21. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 5. 10. 2023 do zaplacení a v tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Soud pak za takovou výzvu považuje až doručení žaloby, když se neprokázalo, že by se do dispozice žalované dostala nějaká výzva dříve. Žaloba byla žalované doručena dne 3. 10. 2023, následující den se nárok stal splatným a do prodlení s jeho vrácením se tak žalovaná dostala dne 5. 10. 2023. Úroky z prodlení je tak žalobkyně oprávněna požadovat od uvedeného dne, kdy výše úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. činila 15 %.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Náhradu nákladů řízení soud přiznal žalobkyni v poměru 27 %, když předmětem řízení byla k datu vyhlášení rozsudku částka 11 782,86 Kč včetně kapitalizovaného příslušenství a žalobkyně byla úspěšná co do částky 7 402,73 Kč včetně kapitalizovaného příslušenství. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 035,36 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, z toho všeho tedy bylo přiznáno 27 %, což odpovídá částce 608 Kč. K aplikaci § 14b a. t. soud přistoupil z toho důvodu, že z úřední činnosti je mu známo, že žalobkyně podává větší množství formulářových žalob, např. před Okresním soudem v Jeseníku jde o věci pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, . O platebním místě náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

23. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody.