11 C 2/2025

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 13 134,46 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 13 134,46 Kč s úrokem ve výši 13,1 % ročně z částky 13 134,46 Kč od 21. 4. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 134,46 Kč ročně od 27. 3. 2024 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 29. 7. 2024, tak jak byl v průběhu řízení doplněn, se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 13 134,46 Kč jako dlužné jistiny úvěru s úrokem ve výši 13,1 % ročně z částky 13 134,46 Kč od 21. 4. 2020 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 134,46 Kč od 27. 3. 2024 do zaplacení vyplývajících ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka uzavřené dne 16. 9. 2018 mezi společností , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , IČ , IČO, (dále jako „právní předchůdkyně“) a žalovaným.

2. Žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela právní předchůdkyně z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr ze dne 16. 9. 2018. Žalovaný zde uvedl, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, , od 2. 1. 2017 na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši 27 393 Kč, bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost k dalším osobám. Právní předchůdkyně zjistila z interních a externích zdrojů, že žalovaný v době podání žádosti má vůči ní závazky s celkovou výší měsíčních splátek 5 249 Kč a další závazky vůči jiným věřitelům s celkovou výší měsíčních splátek 6 296 Kč. Do výdajů žalovaného byly započteny výdaje doložené v žádosti o úvěr, dále částka životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb./výdaje na bydlení vydané Českým statistickým úřadem a výše měsíčních splátek dosavadních závazků; výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarovaní výdaje. Protože byla zjištěna dostatečná disponibilní částka, byl úvěr žalovanému poskytnut.

3. Žalovaný se k návrhu ve věci samé nevyjádřil, a ač byl řádně a včas předvolán, bez omluvy se k jednání soudu nedostavil.

4. Žádostí o úvěr ze dne 16. 9. 2018 podepsané žalovaným bylo prokázáno, že žalovaný požádal právní předchůdkyni o poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč. V žádosti je uvedeno, že žalovaný, identifikovaný jménem, příjmením, rodným číslem, č. občanského průkazu a č. rodného listu, je svobodný, má střední vzdělání, bydlí u rodičů na adrese , adresa, , nemá žádnou vyživovací povinnost, jeho příjem činí 27 393 Kč, nemá žádné splátky mimo , právnická osoba, . a jeho jiné nezbytné výdaje jsou 0 Kč. Dále je v žádosti uvedeno, že žalovaný je zaměstnán od 2. 1. 2017 u společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, , na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši 27 393 Kč.

5. Listinou nazvanou „Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“ včetně přílohy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z toho, že žalovaný je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, kde hradí 100 % nákladů na bydlení, jeho dosavadní interní splátky činí 5 249,49 Kč, externí splátky pak 6 296 Kč, má pouze 1 zdroj příjmů ve výši 27 393 Kč čistého měsíčně, který byl ověřen z běžného účtu klienta, je zaměstnán na dobu neurčitou. Právní předchůdkyně provedla výpočet disponibilní částky tak, že od příjmů odečetla splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, přičemž při výpočtu počítala s částkou životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků.

6. Smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka bylo prokázáno, že smlouva byla podepsána dne 16. 9. 2018 právní předchůdkyní jako věřitelkou a žalovaným jako dlužníkem. Obsahem smlouvy byl závazek právní předchůdkyně poskytnout žalovanému převodem z úvěrového účtu č. , č. účtu, úvěr ve výši 100 000 Kč, a to na účet žalovaného č. , č. účtu, , a závazek žalovaného tyto prostředky vrátit formou 40 pravidelných měsíčních anuitních splátek, tj. splátek jistiny úvěru a úroků, ve výši 3 374,84 Kč včetně úhrady pojištění ve výši 276 Kč, splatných k 15. dni v měsíci počínaje dnem 15 10. 2018, přičemž poslední splátka měla činit 3 319,26 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že roční úroková pevná sazba činí 13,1 %, RPSN 13,91 % a celková částka, kterou má žalovaný jako spotřebitel zaplatit, činí 123 898,02 Kč. Smlouva v čl. III. obsahuje ujednání, že žalovaný se zavazuje hradit poplatky zde uvedené, v čl. IV. je dále uvedeno, že žalovaný se seznámil a převzal Rámcovou pojistnou smlouvu č. NEX 1/2010 uzavřenou mezi právní předchůdkyní jako pojistníkem a PNB Paribas Cardif Pojišťovnou, a.s. jako pojistitelem a souhlasil s pojištěním schopnosti splácet v rozsahu souboru pojištění Extra, které zahrnuje pojistnou ochranu žalovaného pro případ smrti, invalidity III. stupně, dlouhodobé pracovní neschopnosti a pro případ ztráty zaměstnání anebo hospitalizace v důsledku úrazu s tím, že počátkem pojištění je den čerpání úvěru, koncem pojištění datum splatnosti poslední splátky úvěru, pokud konec pojištění nenastane jinak, a žalovaný se zavázal hradit právní předchůdkyni měsíčně úhradu za pojištění v den splatnosti splátky jistiny a úroku úvěru. Dle čl. V. smlouvy právní předchůdkyně před podpisem smlouvy poskytla žalovanému aktuální Podmínky a právní informace před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, se kterými se žalovaný seznámil.

7. Výpisy z úvěrového účtu vedeného právní předchůdkyní na jméno žalovaného č. , č. účtu, bylo prokázáno, že dne 17. 9. 2018 žalovaný čerpal z úvěrového účtu úvěr v celkové výši 100 000 Kč, na tento úvěr žalovaný celkem zaplatil částku 112 157,05 Kč, přičemž poslední platbu provedl dne 31. 7. 2023.

8. Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 22. 4. 2020 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně tímto oznámila žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlašuje úvěr č. , č. účtu, na částku 100 000 Kč za splatný ke dni 20. 4. 2020, dlužná částka k tomuto dni činila 78 034,46 Kč.

9. Poštovním podacím archem bylo prokázáno, že dne 23. 4. 2020 byla žalovanému odeslána zásilka.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 3. 2024 bylo prokázáno, že je podepsána žalobkyní jako postupníkem a právní předchůdkyní jako postupitelem, jejím obsahem je ujednání, že postupitel postupuje postupníkovi pohledávky specifikované v příloze č. 1 této smlouvy, jak stojí a leží, za úplatu stanovenou v samostatně dohodě o úplatě splatnou do 22. 3. 2024. K postoupení dojde okamžikem zaplacení sjednané úplaty.

11. Přílohou č. 1 nazvanou Seznam postupovaných pohledávek na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 3. 2024 bylo prokázáno, že pod pořadovým č. 48 je uvedena předmětná pohledávka za žalovaným.

12. Dohodou o úplatě ze dne 19. 3. 2024 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně a žalobkyně se dohodli na výši úplaty za postoupení pohledávek dle smlouvy ze dne 19. 3. 2024.

13. Potvrzením ze dne 21. 3. 2024 bylo prokázáno, že úplata za jednotlivé pohledávky postupované dle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 3. 2024 byla dne 21. 3. 2024 připsána na účet postupitele.

14. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2. 4. 2024 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně sdělila žalovanému, že pohledávka, jež je předmětem tohoto řízení, byla postoupena na žalobkyni.

15. Podacím lístkem ze dne 15. 4. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala žalovanému dne 15. 4. 2024 zásilku.

16. Předžalobní výzvou ze dne 27. 6. 2024 a podacím lístkem z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, jež je předmětem tohoto řízení, výzva byla odeslána dne 27. 6. 2024.

17. Z dalších provedených důkazů jako jsou Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., sazebník a Všeobecné produktové podmínky, soud neučinil s ohledem na právní posouzení věci žádné relevantní skutkové zjištění, a proto se jimi blíže nezabýval.

18. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný dne 16. 9. 2018 požádal právní předchůdkyni o poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč. V žádosti uvedl, že je svobodný, má střední vzdělání, bydlí u rodičů na adrese , adresa, , nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán od 2. 1. 2017 u společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, , na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši 27 393 Kč a nemá žádné splátky mimo , právnická osoba, . V kolonce jiné nezbytné náklady uvedl žalovaný 0 Kč. Právní předchůdkyně zjistila, že žalovaný má interní splátky ve výši 5 249,49 Kč a externí splátky ve výši 6 296 Kč, podíl žalovaného na výdajích na bydlení stanovila ve výši 100 %. Téhož dne podepsali právní předchůdkyně a žalovaný smlouvu o úvěru, v níž se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč za podmínek, že roční úroková pevná sazba činí 13,1 %, RPSN 13,91 % a celková částka, kterou má žalovaný jako spotřebitel zaplatit, činí 123 898,02 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve 40měsíčních splátkách po částkách ve výši 3 374,84 Kč splatných k 15. dni v měsíci počínaje dnem 15 10. 2018, přičemž poslední splátka měla činit 3 319,26 Kč. Součástí splátky byl i poplatek ve výši 276 Kč měsíčně za pojištění zajištěné právní předchůdkyní dle Rámcové smlouvy č. NEX 1/2010 uzavřené mezi právní předchůdkyní jako pojistníkem a PNB Paribas Cardif Pojišťovnou, a.s. jako pojistitelem. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 17. 9. 2018, na tento úvěr splatil žalovaný celkem částku 112 157,05 Kč, poslední úhradu provedl žalovaný dne 31. 7. 2023. Protože žalovaný sjednané splátky řádně nehradil, právní předchůdkyně dopisem ze dne 22. 4. 2020 předaným k poštovní přepravě dne 23. 4. 2020 prohlásila úvěr poskytnutý žalovanému za splatný ke dni 20. 4. 2020. Dne 19. 3. 2024 podepsali právní předchůdkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se právní předchůdkyně zavázala postoupit na žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. 1 této smlouvy, kde je mimo jiné uvedena i předmětná pohledávka za žalovaným, a žalobkyně se zavázala uhradit sjednanou úplatu za postoupení. Úplata za postoupené pohledávky byla řádně žalobkyní jako postupníkem dne 21. 3. 2024 uhrazena a tímto dnem byly pohledávky dle shora uvedené smlouvy o postoupení pohledávek postoupeny na žalobkyni. Právní předchůdkyně postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni oznámila žalovanému přípisem ze dne 2. 4. 2024 předaným k poštovní přepravě dne 15. 4. 2024. Předžalobní výzvou ze dne 27. 6. 2024 předanou k poštovní přepravě téhož dne žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, jež je předmětem tohoto řízení.

19. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:

20. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

22. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

23. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

24. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

26. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

30. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

31. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

32. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení: Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne 16. 9. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, z úřední činnosti soudu je známo, že právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatelka. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně vycházela z jeho příjmu ze zaměstnání a lustrací za účelem zjištění, zda má žalovaný další závazky, provedení takového ověření však nijak žalobkyně neprokázala. Za podstatnější však považuje soud skutečnost, že žalobkyně vůbec nezjišťovala ani neověřovala výdaje žalovaného, zejména jeho výdaje na bydlení. S ohledem na výši poskytovaného úvěru se právní předchůdkyně neměla spokojit s odkazem na normativní výdaje na bydlení a měla zjišťovat a ověřovat skutečnou výši nákladů na bydlení žalovaného, zejména za situace, kdy muselo být právní předchůdkyni zřejmé, že žalovaný vzhledem k sídlu svého zaměstnavatele, jež je v , adresa, (tato informace je soudu známa z úřední činnosti), nemůže bydlet u rodičů v , adresa, . Normativní náklady na bydlení by měly věřiteli sloužit k tomu, aby je porovnal s náklady uváděnými dlužníkem a v případě, že náklady na bydlení uváděné dlužníkem jsou nižší než náklady normativní, pečlivě tyto prověřit. Rovněž mělo být pro právní předchůdkyni varující, že žalovaný v době poskytování úvěru byl již zatížen splátkami jiných závazků, a to poměrně vysokými, i když se jednalo o osobu ve věku teprve 23 let, bez vyživovací povinnosti, a že závazky mimo závazků vůči právní předchůdkyni vůbec v žádosti o úvěr neuvedl. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018: „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) S přihlédnutím ke shora uvedenému si právní předchůdkyně při prověřování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru nepočínala pečlivě. Soud tedy uzavírá, že právní předchůdkyně neověřila řádně úvěruschopnost žalovaného a s ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

33. Nárok žalobkyně soud v takovém případě může posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 věty první o. z. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku ve výši 100 000 Kč, žalovaný z této částky vrátil 112 157,05 Kč, je tedy zřejmé, že žalovaný již bezdůvodné obohacení získané na základě neplatné smlouvy o úvěru žalobkyni, na kterou byla pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru postoupena, resp. právní předchůdkyni uhradil. Soud proto zamítl žalobu včetně nároku na smluvní úrok a úrok z prodlení.

34. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení v plném rozsahu úspěšný, měl by tedy právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu mu však dosud v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.