11 C 30/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2 500 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 200 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť se jedná o rozsudek, proti němuž není přípustné odvolání.

2. Předmětem tohoto řízení zahájeného žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum je zaplacení částky 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení jako úhrady za ošetření a pobyt v záchytné stanici žalobkyně dne datum.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum byl žalovaný převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné ošetření a následný pobyt v zařízení. Při přijetí byla u žalovaného zjištěna dechovým analyzátorem hladina alkoholu 2,0‰. Za tyto úkony žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 2 500 Kč. Žalovaný uznal svůj závazek zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč za ošetření v protialkoholní záchytné stanici dne datum v písemném prohlášení ze dne datum s tím, že se zavázal závazek splnit nejpozději do 8 dnů, svůj závazek však nesplnil. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne datum předanou k poštovní přepravě téhož dne.

6. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

7. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný svůj závazek vyplývající z § 89e zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, vůči žalobkyni výslovně uznal, čímž byla založena vyvratitelná právní domněnka trvání dluhu v době jeho uznání dle § 2053 o. z. Zároveň žalovaný nijak nerozporoval tvrzení žalobkyně, že svoji povinnost vůči žalobkyni dobrovolně nesplnil a taková skutečnost se nepodává ani z předložených listinných důkazů. Soud proto dospěl k závěru, že předmětný dluh nadále trvá, a proto žalovaného zavázal k zaplacení žalované částky, včetně požadovaných úroků z prodlení, na něž žalobkyni vznikl nárok ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v uznání dluhu.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a z paušální náhrady ve výši 200 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. za dva úkony, a to za výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 citované vyhlášky, když se jedná o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkové i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč. Náhradu za odměnu za zastupování advokátem soud žalobkyni nepřiznal pro jejich neúčelnost s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 9. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 2933/15, (odst. 16 a 19 nálezu), ze kterého vyplývá, že i na Vojenskou nemocnici, jakožto příspěvkovou organizaci zřízenou Ministerstvem obrany ČR a hospodařící tak s majetkem státu, je třeba nahlížet dle dosavadní judikatury Ústavního soudu ČR, dle které stát, který je vybaven příslušnými organizačními složkami, nemá důvod, aby výkon svých práv a povinností přenášel na soukromý subjekt (advokáta) a pokud tak učiní, není důvod uznat takto vzniklé náklady řízení jako účelně vynaložené.

11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení delší lhůty k plnění či pro povolení splátek nebyly shledány žádné důvody. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.