11 C 31/2021

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 21.231 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13.366 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2.420 Kč od datum do zaplacení a ve výši 9,75 % ročně z částky 10.946 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 7.865 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7.865 Kč od datum do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 2.420 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 599 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 21.231 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení. Uvedená částka sestává z žalovaným nezaplacených úhrad za: 1) elektřinu ve výši 2.246 Kč, 2) plyn v celkové výši 11.120 Kč, 3) deaktivační poplatek ve výši 6.050 Kč a 4) poplatek za odpojení ve výši 1.815 Kč.

2. Žalovaný se k návrhu ve věci samé nevyjádřil.

3. Ve věci bylo jednáno v nepřítomnosti účastníků. Žalobkyně podáním ze dne datum omluvila svou neúčast na jednání nařízeném na datum a nežádala o přerušení řízení z důvodu své nepřítomnosti. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

4. Z listiny označené jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny/zemního plynu domácnosti soud zjistil, že ji žalovaný podepsal dne datum. Po generáliích žalovaného je obsaženo ujednání, že se žalovaný jako zákazník zavazuje zaplatit dodavateli, společnosti právnická osoba (dále též„ Právní předchůdkyně“) cenu za dodanou elektřinu a zemní plyn, za jejich dopravu, distribuci a související služby, přičemž odběrným místem je ulice a číslo, PSČ obec (dále jen„ Odběrné místo“). Dále se uvádí, že cena za komodity bude hrazena zálohově, způsob placení doplatků složenka, doba trvání smlouvy 1 rok, prolongace 1 rok od účinnosti. Práva a povinnosti neupravená smlouvou se řídí všeobecnými obchodními podmínkami, produktovými podmínkami a ceníkem.

5. Z faktury číslo vyplývá, že byla vystavena žalovanému příjmení předchůdkyní dne datum k vyúčtování dodávky elektřiny do Odběrného místa za období od datum do datum s tím, že doplatek činí 2.246 Kč a je splatný do datum.

6. Z faktury číslo složenky k ní připojené se podává, že byla vystavena žalovanému příjmení předchůdkyní dne datum k vyúčtování zemního plynu do Odběrného místa za období od datum do datum s tím, že doplatek činí 2.420 Kč a je splatný do datum.

7. Z faktury číslo soud zjistil, že byla vystavena žalovanému příjmení předchůdkyní dne datum k vyúčtování doplatku plynu do Odběrného místa za období od datum do datum za cenu 8.700 Kč splatného datum.

8. Z faktury číslo vyplývá, že byla vystavena žalovanému příjmení předchůdkyní dne datum k vyúčtování deaktivačního poplatku ve výši 6.050 Kč, jehož splatnost Právní předchůdkyně stanovila na datum.

9. Z faktury číslo se podává, že byla vystavena žalovanému příjmení předchůdkyní dne datum k vyúčtování poplatků za připojení a odpojení elektřiny v celkové výši 1.815 Kč, jejichž splatnost Právní předchůdkyně stanovila na datum.

10. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek soud zjistil, že tuto žalobkyně jakožto postupník podepsala dne datum a Právní předchůdkyně jako postupitel dne datum, přičemž dle textu smlouvy postupitel postupuje postupníkovi své pohledávky (včetně veškerého příslušenství a veškerých práv) za dlužníky specifikované v příloze 1 smlouvy, a to ke dni úplného zaplacení úplaty za postoupení.

11. V listině nazvané Příloha smlouvy o postoupení pohledávek číslo – seznam pohledávek jsou uvedeny pohledávky Právní předchůdkyně za žalovaným, a to v následující výši a se splatností a označením: 1) 2.420 Kč, datum, řádná fakturace; 2) 4.306 Kč, datum, konečná fakturace; 3) 200 Kč, poplatek za upomínku; a 4) 8.700 Kč, datum, konečná fakturace.

12. Z listiny nazvané Oznámení postupitele o postoupení pohledávky soud zjistil, že jejím obsahem je sdělení Právní předchůdkyně o postoupení její pohledávky za žalovaným ve výši 1.920 Kč z titulu neuhrazené zálohy za poskytování dodávek elektřiny a plynu, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 20.423 Kč do tří dnů.

13. Z listiny nazvané Výzva k úhradě před podáním žaloby a k ní připojenému podacímu lístku podací číslo RR2593084413F vyplývá, že tato byla datována dnem datum a téhož dne odevzdána k doručení prostřednictvím České pošty, s. p., na adresu žalovaného, přičemž jejím obsahem je výzva k zaplacení dlužné částky v celkové výši 28.554 Kč.

14. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne datum podepsal žalovaný listinu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny/zemního plynu domácnosti (dále též„ Smlouva“), v níž se uvádí, že žalovaný jako zákazník bude hradit Právní předchůdkyni jako dodavatelce cenu za dodanou elektřinu a zemní plyn, za jejich dopravu, distribuci a související služby do Odběrného místa, a to zálohově, placení doplatků se má dít složenkou. Doba trvání smlouvy je vymezena na 1 rok s prolongací. Práva a povinnosti neupravená Smlouvu se mají řídit všeobecnými obchodními podmínkami, produktovými podmínkami a ceníkem. Právní předchůdkyně vyúčtovala žalovanému daňovým dokladem číslo ze dne datum za dodávku a odběr elektřiny částku 2.246 Kč, splatnou do datum, daňovým dokladem číslo ze dne datum za dodávku a odběr plynu částku 2.420 Kč, splatnou do datum, daňovým dokladem číslo ze dne datum za dodávku a odběr plynu částku 8.700 Kč, splatnou do datum. Dále vyúčtovala deaktivační poplatek ve výši 6.050 Kč a poplatky za připojení a odpojení elektřiny v celkové výši 1.815 Kč. Dne datum podepsala žalobkyně jako postupník a dne datum Právní předchůdkyně jako postupitel smlouvu o postoupení pohledávek, dle jejíhož textu a přílohy postupitel postupuje postupníkovi své pohledávky, mimo jiné i celkem čtyři pohledávky za žalovaným v této výši, se splatností a tímto označením: 1) 2.420 Kč, datum, řádná fakturace; 2) 4.306 Kč, datum, konečná fakturace; 3) 200 Kč, poplatek za upomínku; 4) 8.700 Kč, konečná fakturace, datum. Účinnost postoupení měla dle smlouvy o postoupení pohledávek nastat ke dni zaplacení úplaty. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum sdělila Právní předchůdkyně žalovanému, že její pohledávka ve výši 1.920 Kč ze Smlouvy byla postoupena žalobkyni. Předžalobní výzva k zaplacení celkové částky 20.423 Kč ze Smlouvy uzavřené mezi žalovaným a Právní předchůdkyní a nákladů právního zastoupení byla žalovanému zaslána dne datum.

15. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů: Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ EnerZ“) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice Podle § 72 odst. 2 EnerZ smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cen. Podle § 2430 o. z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Podle § 2438 odst. 1 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení:

17. Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny a plynu dle § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 EnerZ na dobu určitou – jeden rok. Ve věcech neupravených Smlouvou a EnerZ se užijí ustanovení o závazcích typově nejbližších, koupi a příkazu. Vzhledem k tomu, že Právní předchůdkyně jakožto podnikatelka uzavřela Smlouvu se žalovaným jakožto spotřebitelem, aplikují se i ustanovení občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. o. z.). Právní předchůdkyně se jako dodavatelka zavázala dodávat elektřinu a zemní plyn do Odběrného místa, jakož i k poskytování služeb s tím souvisejících, za což se žalovaný jakožto zákazník zavázal platit úplatu s tím, že tato bude hrazena zálohově a případný doplatek bude vyúčtován a zaplacen složenkou. Doplatky dle vyúčtování činí 13.366 Kč. Na zaplacení této částky má žalobkyně jakožto nabyvatelka těchto pohledávek na základě smlouvy o postoupení pohledávek právo (§ 1879, § 1880 o. z.). V této části shledal žalobu důvodnou, a proto žalovanému uložil zaplatit částku 13.366 Kč (výrok I.).

18. Pokud jde o úroky z prodlení, žalobkyně sice žalovaného vyzvala k zaplacení nedoplatků výzvou ze dne datum, kdy žádala zaplacení do 3 dnů. Právní předchůdkyně však vyzvala žalovaného k zaplacení nedoplatků jednotlivými vyúčtováními. Soud dospěl k tomu, že žalovaný byl na základě vyúčtování povinen zaplatit nedoplatek ve výši 2.246 Kč do datum, nedoplatek ve výši 2.420 Kč do datum a nedoplatek ve výši 8.700 Kč do datum. Ode dne následujícího pak mohla žalobkyně požadovat úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. příjmení sazba stanovená Českou národní bankou pro datum činila pouze 1 %, pro datum pak 1,75 %. Žalobkyně má proto právo na úrok z prodlení z částky 2.420 Kč pouze ve výši 9 % ročně. Skutečnost, že úrok z prodlení žádá až od datum a ve výši 9,75 %, na tom nic nemění, neboť rozhodným dnem pro stanovení sazby je okamžik, den (resp. pololetí), kdy dojde k prodlení, nikoli den, od kterého věřitelka úrok skutečně žádá. Ohledně úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částek 2.246 Kč a z částky 8.700 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2.420 Kč od datum do zaplacení je žaloba důvodná, a proto bylo tomuto žalobnímu žádání vyhověno (výrok I.). V rozsahu žalobního požadavku na zaplacení úroku z prodlení z částky 2.420 Kč ve výši nad 9 %, tedy ve výši 0,75 % ročně, žaloba důvodná není, pročež byla zamítnuta (výrok II.).

19. Ohledně poplatků v celkové výši 7.865 Kč soud žalobu zamítl, neboť žalobkyně ani netvrdila, kdy a kde bylo ujednáno mezi účastníky smluvního vztahu hrazení deaktivačního poplatku a poplatku za připojení a odpojení elektřiny a jejich výše, zda byly splněny podmínky pro vyúčtování takových poplatků a v čem tyto podmínky spočívaly, přičemž k těmto tvrzením neoznačila ani důkazy, byť k tomuto byla soudem vyzvána a byla poučena o následcích nesplnění výzvy – zamítnutí žaloby. Dále je nutno poznamenat, že žalobkyně k návrhu nepřipojila listinu, jíž se dovolává k prokázání oprávněnosti svých nároků, konkrétně všeobecné obchodní podmínky Právní předchůdkyně. I kdyby však žalobkyně dotvrdila a prokázala skutečnosti dle výzvy soudu, lze mít za to, že sjednané poplatky zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, a proto se k jejich ujednání vůbec nepřihlíží (§ 1813 věta první ve spojení s § 1815 o. z.). Svou podstatou jsou zmíněné poplatky smluvní pokutou. Nadto ze smlouvy o postoupení pohledávek není vůbec zřejmé, zda pohledávky na zaplacení uvedených poplatků byly postoupeny, neboť nejsou uvedeny v příloze předmětné smlouvy.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 21.231 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení. Jelikož v části žalobního žádání na zaplacení úroku z prodlení žalobkyně neuspěla, bylo třeba pro zjištění míry úspěchu účastníků spočítat úroky z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. datum. Předmětem řízení byla tak částka ve výši 23.212,68 Kč, neboť úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 21.231 Kč ke dni datum činí 1.981,68 Kč. Ve věci byla žalobkyně úspěšná jen částečně, procentuálně vyjádřeno dosahuje úspěch žalobkyně 63 % původně žalované částky. Neúspěšná byla žalobkyně co do zbytku, tedy žalobního žádání na zaplacení 8.616,48 Kč, což představuje 37 % původně žalované částky. Žalobkyni tak náleží 26 % náhrady účelně vynaložených nákladů.

21. Soud aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), neboť je mu z úřední činnosti známo, že se žalobkyně opakovaně domáhá návrhy na ustáleném vzoru v obdobných věcech téhož, potažmo obdobného plnění (např. řízení vedená zdejším soudem pod sp. zn. 3 C 16/2021, 4 C 227/2020).

22. Náhrada účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyně zastoupené advokátem sestává ze: a) zaplaceného soudního poplatku ve výši 850 Kč; b) náhrady odměny advokáta za 3 úkony právní služby, a to 1) předžalobní výzva, 2) převzetí a příprava zastoupení a 3) návrh ve věci samé, ve výši 300 Kč/úkon dle § 14b odst. 1 AT ve spojení s § 8 odst. 1 AT, tj. celkem 900 Kč; a c) z náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s každým ze tří uvedených úkonů právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, tj. celkem 300 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 14a AT ve výši 252 Kč, neboť její zástupce je plátcem DPH. Tyto náklady v celkové výši 2.302 Kč žalobkyně vynaložila k účelnému uplatňování svého práva, a proto jí soud jejich náhradu v celkové výši 599 Kč (tj. 26 %) přiznal (výrok III.).

23. Lhůty k plnění jsou stanoveny podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř., místo plnění pro platbu náhrady nákladů řízení žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu Jeseník. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.