11 C 36/2025

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 14 910,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do části jistiny ve výši 910,71 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 28 657,86 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 11 218,69 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 14 910,71 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 14 910,71 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 15. 11. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 910,71 Kč jako nesplacené jistiny úvěru, částky 28 657,86 Kč jako kapitalizovaného úroku z úvěru (tj. úroku ve výši 19,98 % ročně z jistiny od 5. 4. 2014 do 27. 9. 2023), částky 11 218,69 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení (tj. úroku ve výši 7,05 % ročně z jistiny od 22. 3. 2013 do 27. 9. 2023), úroku z úvěru ve výši 19,98 % ročně z jistiny úvěru od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z jistiny úvěru od 28. 9. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že tyto nároky vyplývají ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba se sídlem adresa, IČ IČO (dále jako „právní předchůdkyně“) a žalovaným, přičemž žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Dle žalobkyně žalovaný uhradil na úvěr částku 2 000 Kč.

2. Podáním doručeným soudu dne 2. 6. 2025 žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení uvedená v žalobě tak, že uvedla, že právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě informací získaných od žalovaného, jež jsou zaznamenány v zákaznické kartě a které ověřila výpisem z bankovního účtu a potvrzením/souhlasem o trvalém pobytu a nahlédnutím do insolvenčního rejstříku. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr ve výrobě ve společnosti právnická osoba., jeho měsíční příjem činí částka, další čisté příjmy domácnosti činí částka, nemá vyživovací povinnost, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. S ohledem na výši příjmu žalovaného a výši požadované půjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že schopnost žalovaného splácet půjčku je dostatečná. Nesplnění této povinnosti však dle žalobkyně nezpůsobuje neplatnost předmětné smlouvy, a to s ohledem na to, že smlouva o úvěru byla uzavřena před datum a až po tomto dni byla novelou zákona č. 145/2010 Sb. stanovena sankce absolutní neplatnosti smlouvy pro případ, kdy věřitel poskytne spotřebitelský úvěr, aniž by bylo po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet.

3. Zákaznickou kartou ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný a právní předchůdkyně toho dne podepsali danou listinu, kde je uvedeno, že žalovaný požaduje zápůjčku ve výši 16 000 Kč. Žalovaný uvedl, že je jeho trvalý pobyt je na adrese adresa, bydlí s rodiči a pracuje jako profese ve výrobě u společnosti právnická osoba. na plný pracovní úvazek s čistým měsíčním příjmem částka, další čisté příjmy domácnosti činí částka, externí splátky žádné nemá, běžné měsíční výdaje domácnosti jsou ve výši 20 900 Kč. V zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný předložil výpis z účtu jiného člena domácnosti, potvrzení a souhlas s trvalým pobytem, smlouvu na internet a že zaměstnání žalovaného bylo ověřeno telefonicky.

4. Smlouvou o půjčce č. hodnota ze dne datum je prokázáno, že toho dne žalovaný a právní předchůdkyně podepsali uvedenou listinu, dle jejíhož obsahu se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 16 000 Kč a žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit spolu s úrokem vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 2 043 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 041 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 293 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 490 Kč, resp. 467 Kč pro poslední splátku. Listina obsahuje prohlášení o tom, že se jedná o sjednání spotřebitelského úvěru a že žalovaný převzal částku 16 000 Kč od právní předchůdkyně v hotovosti při uzavření smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že zápůjční úroková sazba činila 19,98 % a byla pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr činila 63,93 %.

5. Přehledem plateb bylo prokázáno, že na dluh žalovaný uhradil celkem 2 000 Kč.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že je podepsána žalobkyní jako postupníkem a právní předchůdkyní jako postupitelem dne datum, obsahem smlouvy je ujednání, že právní předchůdkyně postupuje žalobkyni pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce a ze smluv o zápůjčce, které uzavřel postupitel se svými zákazníky jako dlužníky, jakož i pohledávky za dlužníky z titulu náhrady škody nebo z titulu bezdůvodného obohacení vzniklé v souvislosti s uzavřením, plněním či porušením těchto smluv, a závazek žalobkyně postoupené pohledávky převzít a zaplatit řádně a včas dohodnutou úplatu za postoupení. Postupované pohledávky jsou specifikované v Příloze č. 1 smlouvy.

7. Seznamem postupovaných pohledávek je prokázáno, že je zde uvedena pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy č. hodnota.

8. Potvrzením o uhrazení úplaty bylo prokázáno, že platba za postoupené pohledávky dle seznamu postupovaných pohledávek byla připsána na účet právní předchůdkyně dne datum.

9. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum bylo prokázáno, že právní předchůdkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy č. hodnota ve výši 27 377 Kč a vyzvala jej k úhradě pohledávky do 10dní od doručení dopisu.

10. Podacím lístkem bylo prokázáno, že dne 27. 10. 2023 žalobkyně odeslala žalovanému přípis.

11. Předžalobní výzvou ze dne 30. 7. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení pohledávky ze smlouvy č. hodnota uzavřené dne datum mezi žalovaným a právní předchůdkyní ve výši 70 690,54 Kč ve lhůtě do 14. 8. 2024.

12. Podacím archem ze dne 31. 7. 2024 bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně odeslal uvedeného dne přípis žalovanému.

13. Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je zapsána v rejstříku od datum.

14. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne datum požádal žalovaný právní předchůdkyni o poskytnutí úvěru ve výši 16 000 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že jeho trvalý pobyt je na adrese adresa, bydlí s rodiči a pracuje jako profese ve výrobě u společnosti právnická osoba. na plný pracovní úvazek s čistým měsíčním příjmem částka, další čisté příjmy domácnosti činí částka, externí splátky žádné nemá, běžné měsíční výdaje domácnosti jsou ve výši 20 900 Kč. V zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný předložil výpis z účtu jiného člena domácnosti, potvrzení a souhlas s trvalým pobytem a smlouvu na internet a že zaměstnání žalovaného bylo ověřeno telefonicky. Dne datum podepsali žalovaný a právní předchůdkyně smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 16 000 Kč a žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit spolu s úrokem vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 2 043 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 041 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 293 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 490 Kč, resp. 467 Kč pro poslední splátku. Žalovaný obdržel peněžní prostředky od právní předchůdkyně ve výši 16 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy a na spotřebitelský úvěr uhradil celkem 2 000 Kč. Právní předchůdkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž obsahem bylo postoupení na žalobkyni pohledávek právní předchůdkyně vzniklých ze smluv o půjčce a ze smluv o zápůjčce, které uzavřela právní předchůdkyně se svými zákazníky jako dlužníky, jakož i pohledávek za dlužníky z titulu náhrady škody nebo z titulu bezdůvodného obohacení vzniklých v souvislosti s uzavřením, plněním či porušením těchto smluv spolu se všemi právy a povinnostmi, mimo jiné i pohledávky za žalovaným ze smlouvy o půjčce č. hodnota. Postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni právní předchůdkyně oznámila žalobci přípisem ze dne 29. 9. 2023, odeslaném dne 27. 10. 2023. Žalobkyně následně výzvou odeslanou dne 31. 7. 2024 vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky ze smlouvy č. hodnota ve lhůtě do 14. 8. 2024.

15. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

16. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

17. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 24. 2. 2013 (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

18. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

19. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

20. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

21. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

22. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

23. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

24. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

25. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

26. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

27. Podle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

28. Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě půjčky dle § 657 a násl. obč. zák. Ten den totiž právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 16 000 Kč jako půjčku, kterou se žalovaný zavázal vrátit se sjednanou úplatou. Není sporu o tom, že v době uzavření smluv žalovaný vystupoval jako spotřebitel a právní předchůdkyně jako podnikatelka. Poskytovatel úvěru má dle § 9 odst. 1 z. s. ú povinnost ověřit úvěruschopnost žadatele o úvěr. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018: „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Právní předchůdkyně neprokázala ověření tvrzených příjmů a zejména výdajů žalovaného, ačkoliv samotný příjem žalovaného v tvrzené výši částka byl tak nízký, že bylo zjevné, že žalovaný není reálně schopen půjčku splnit. Soud je vzhledem k výše uvedenému toho názoru, že právní předchůdkyně zanedbala svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalovaného (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 39 obč. zák. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplněním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

29. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku ve výši 16 000 Kč, žalovaný uhradil na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy částku 2 000 Kč. Ve smyslu § 451 a § 457 obč. zák. se žalovaný v částce 14 000 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o půjčce platně postoupena. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení dlužné jistiny, tj. částky 14 000 Kč, představující bezdůvodné obohacení žalovaného, a ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Z porovnání přiznané částky a zamítnutých nároků je zřejmé, že převážně úspěšný byl v řízení žalovaný, který však žádnou náhradu nákladů řízení po žalobkyni nepožadoval, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.