11 C 4/2026

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 37 966,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 876 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do části jistiny ve výši 22 090,46 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 43,82 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 37 966,46 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 37 298,40 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 668,06 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 3. 9. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 37 966,46 Kč z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi společností , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně“), a to částky 37 298,40 Kč jako neuhrazeného zůstatku úvěru a částky 668,06 Kč jako připsaných neuhrazených úroků z úvěru, dále částky 43,82 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 21. 1. 2013 do 1. 10. 2013, úroku z úvěru ve výši 16,9 % ročně z připsaných neuhrazených úroků úvěru ve výši 668,06 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení, úroku z úvěru ve výši 16,9 % ročně z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 37 298,40 od 10. 10. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 37 996,46 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení uvedená v žalobě tak, že uvedla, že právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru, když byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl při žádosti o poskytnutí úvěru, zejména o výši jeho příjmu, dospěla po jejich posouzení právní předchůdkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému ve věci se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byla řádně a včas předvolán.

4. Smlouvou o úvěru ze dne , datum, bylo prokázáno, že byla podepsána právní předchůdkyní a žalovaným, jejím obsahem je závazek právní předchůdkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a závazek žalovaného tyto prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 16,9 % ročně 84měsíčními splátkami ve výši 827 Kč vždy k 20. dni v měsíci s tím, že první splátka měla být zaplacena dne 21. 3. 2011 a poslední ve výši 765 Kč měla být zaplacena dne 20. 2. 2018. Roční procentuální sazba nákladů byla ve smlouvě uvedena ve výši 21,94 %. Žalovaný ve smlouvě potvrdil, že je mu znám obsah všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně a s těmito souhlasí.

5. Dokumentem s názvem , Anonymizováno, bylo prokázáno, že žalovaný dne , datum, načerpal finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a na dluh celkem zaplatil 24 124 Kč.

6. Výzvou před zesplatněním ze dne 25. 12. 2012 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu do 20. 1. 2013 a upozornila jej na možnost zesplatnění celého úvěru v případě neuhrazení dluhu ve lhůtě.

7. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, a potvrzením o úplatě bylo prokázáno, že jsou podepsány právní předchůdkyní jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, obsahem smlouvy o postoupení pohledávek je ujednání, že postupitel postupuje pohledávky z úvěrových smluv podle seznamu pohledávek na postupníka, obsahem potvrzení o úplatě je prohlášení postupitele, že žalobkyně jako postupník za postoupené pohledávky uhradila smluvenou cenu.

8. Seznamem pohledávek ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo prokázáno, že v seznamu je uvedena žalovaná pohledávka.

9. Předžalobní upomínkou a podacím lístkem z 29. 7. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 13. 8. 2025. Upomínka byla k poštovní přepravě předána téhož dne.

10. Výpisem z obchodního rejstříku týkajícího se žalobkyně bylo prokázáno, že žalobkyně je zapsána v rejstříku od , datum, .

11. Z ostatních listinných důkazů, zejména ze sazebníku a všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně a jejího oznámení o úrokových sazbách s účinností od 30. 5. 2011, soud s ohledem na právní posouzení věci nečinil žádné skutkové zjištění.

12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne , datum, podepsali žalovaný a právní předchůdkyně smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaný se tyto zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 16,9 % ročně, a to 84měsíčními splátkami ve výši 827 Kč vždy k 20. dni v měsíci. První splátka měla být zaplacena dne 21. 3. 2011 a poslední splátka ve výši 765 Kč měla být zaplacena dne 20. 2. 2018. Roční procentuální sazba nákladů byla ve smlouva uvedena ve výši 21,94 %. Žalovaný z úvěru načerpal celkem 40 000 Kč dne , datum, , řádně však úvěr nesplácel, proto ho výzvou ze dne 25. 12. 2012 právní předchůdkyně vyzvala k úhradě dluhu a upozornila na možnost zesplatnění úvěru v případě, že do 20. 1. 2013 dluh neuhradí. Žalovaný za dobu splácení uhradil na úvěr celkem 24 124 Kč. Právní předchůdkyně a žalobkyně podepsaly dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek ve smlouvě specifikovaných, mimo jiné i žalované pohledávky za žalovaným. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2025. Výzva byla předána k poštovní přepravě téhož dne. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně posuzovala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného, a to dotazy na žalovaného ohledně jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů a ověřováním těchto informací doklady vyžádanými od žalovaného, své tvrzení však žádnými důkazy neprokázala.

13. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

14. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

15. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obch. zák.“), tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství.

17. Podle § 1 odst. 2 obch. zák. právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad na kterých spočívá tento zákon.

18. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476), smlouvy o nájmu podniku (§ 488b), zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a), smlouvy o úvěru (§ 497), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591), smlouvy zasílatelské (§ 601), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638), smlouvy o tichém společenství (§ 673), smlouvy o otevření akreditivu (§ 682), smlouvy o inkasu (§ 692), smlouvy o bankovním uložení věci (§ 700), smlouvy o běžném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716).

19. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

20. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli.

22. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

23. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen „obč. zák.“), neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

24. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

25. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

26. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

27. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.

28. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

29. Podle § 524 odst. 2 obč. zák. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

30. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

31. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

32. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení: Dne , datum, uzavřeli žalovaný a právní předchůdkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve spojení s § 497 obch. zák., na základě které poskytla právní předchůdkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit se sjednanými úroky. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí půjčky jako podnikatel. Žalobkyně však neprokázala, že před poskytnutím úvěru žalovanému byla posuzována jeho úvěruschopnost. S ohledem na to soud uzavírá, že právní předchůdkyně vůbec neověřovala schopnost žalovaného splácet podle čl. 8 odst. 1 Směrnice ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., a proto je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. K neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu, když zanedbání povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele vede k uzavření smlouvy v rozporu se zákonem (porušení § 9 odst. 1 zákona č 145/2010 Sb.), jedná se o porušení v neprospěch slabší strany (spotřebitele, jako laika a ekonomicky a zpravidla i odborně slabšího subjektu) a dané jednání zjevně narušuje veřejný pořádek, když poskytování úvěrům potenciálně neúvěruschopným osobám vede k sociálně nežádoucím jevům a poškozuje nejen dlužníka samotného ale společnost jako celek.

33. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaný na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy uhradil 24 124 Kč. Ve smyslu § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. se žalovaný v rozsahu částky 15 876 Kč bezdůvodně obohatil. Soud proto uložil žalovanému toto bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni, na kterou byla pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru smlouvou o postoupení pohledávek postoupena (výroku I.) a ve zbytku žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl (výrok II.).

34. Nárok na úrok z prodlení podle § 369 odst. 1 obch. zák. v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

35. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. kdy po porovnání částek, ve kterých byly účastníci sporu úspěšní, lze dospět k názoru, že více úspěšný v řízení byl žalovaný, kterému však za řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.