11 C 41/2021

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 7 953 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 175,89 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 704 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl soudu doručen dne [datum], se žalobkyně domáhala, po doplnění své argumentace podáními ze dne [datum] a [datum], zaplacení částky 20 000 Kč, a to částky 10 000 Kč jako jistiny úvěru poskytnutého dle smlouvy uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], (dále jako„ právní předchůdkyně“), dne [datum] a částky 10 000 Kč jako bezdůvodného obohacení, které právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne [datum], dále zaplacení částky 7 953 Kč tvořené v částce 5 000 Kč nesplaceným poplatkem za poskytnutí úvěru dle smlouvy ze dne [datum] a v částce 2 953 Kč administrativními poplatky a kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 3 175,89 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný právní předchůdkyni ani žalobkyni ničeho neuhradil.

2. Podáním ze dne [datum] doručeným soudu téhož dne žalobkyně vzala částečně žalobu zpět co do částky 7 953 Kč tvořené v částce 5 000 Kč nesplaceným poplatkem za poskytnutí úvěru dle smlouvy ze dne [datum] a v částce 2 953 Kč administrativními poplatky.

3. Žalovaný se k návrhu ve věci samé nevyjádřil, a ač byl řádně a včas předvolán, bez omluvy se nedostavil k jednání soudu.

4. Výpisem ze živnostenského rejstříku bylo prokázáno, že právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], měla oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru v době od [datum] do [datum].

5. Smlouvou o úvěru [číslo] bylo prokázáno, že byla dne [datum] uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku, jako věřitel je označena právní předchůdkyně a jako dlužník žalovaný, který je identifikován jménem, příjmením, bydlištěm, doručovací adresou, datem narození, rodným číslem, číslem občanského průkazu, číslem telefonu, adresou elektronické pošty a číslem bankovního účtu [bankovní účet]. Obsahem smlouvy byl závazek právní předchůdkyně poskytnout žalovanému převodem z účtu právní předchůdkyně č. [bankovní účet] částku ve výši 10 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] a závazek žalovaného tyto prostředky vrátit nejpozději dne [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 600 Kč. Číslo zákazníka na smlouvě je uvedeno jako [číslo].

6. Výpisem z účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] bylo prokázáno, že z tohoto účtu bylo odesláno 10 000 Kč na účet číslo [bankovní účet] dne [datum], u platby je uveden popis [číslo] [číslo] [číslo].

7. Výpisem z účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] bylo prokázáno, že z tohoto účtu bylo odesláno 10 000 Kč na účet číslo [bankovní účet] dne [datum], u platby je uveden popis [číslo] [číslo] [číslo].

8. Zprávou České spořitelny, a. s., bylo prokázáno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl v období od [datum] do [datum] žalovaný.

9. Dohodou o prodloužení splatnosti úvěru bylo prokázáno, že byla rovněž uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku dne [datum], jejím obsahem je prohlášení žalovaného o uznání dluhu ze smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní a žalovaným dne [datum] ve výši 25 000 Kč (20 000 Kč jistina a 5 000 Kč poplatek) a závazek žalovaného uhradit tento dluh nejpozději do [datum].

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že je podepsána žalobkyní jakožto postupníkem a právní předchůdkyní jako postupitelkou, obsahem je závazek postupitelky postoupit své pohledávky specifikované v příloze 1 smlouvy dnem postoupení postupníkovi pod podmínkou, že nebude-li uhrazena úplata za postoupení v ujednaném termínu, k postoupení nedojde.

11. Přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že obsahuje seznam postupovaných pohledávek, mimo jiné i pohledávky ze smlouvy uzavřené dne [datum] s žalovaným, splatné dne [datum], v celkové výši 34 583 Kč s výší jistiny 25 000 Kč a ID smlouvy [číslo].

12. Potvrzením o přijetí platby ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně obdržela od žalobkyně platbu za postoupení pohledávek dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].

13. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] bylo prokázáno, že dne [datum] zaslala právní předchůdkyně žalovanému prostřednictvím České pošty s. p. oznámení o postoupení pohledávky ve výši 34 583,00 Kč vzniklé na základě smlouvy ID [číslo] a vyzvala žalovaného k zaplacení této pohledávky ve lhůtě 10 dnů od obdržení předmětného oznámení na účet žalobkyně.

14. Předžalobní výzvou ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] bylo prokázáno, že dne [datum] odeslal právní zástupce žalobkyně prostřednictvím České pošty s. p. výzvu ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) žalovanému, kterou ho vyzval k zaplacení pohledávky ze smlouvy [číslo] (evidenční číslo závazku [číslo]) ve výši 34 583,00 Kč (vyčísleno ke dni [datum]) nejpozději do [datum].

15. Z dalších provedených důkazů při jednání dne [datum] soud neučinil v této věci žádná skutková zjištění a proto se jimi blíže nezabýval.

16. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] uzavřeli pomocí prostředků komunikace na dálku právní předchůdkyně jako podnikatelka, do jejíhož předmětu podnikání patřilo i poskytování spotřebitelského úvěru, a žalovaný smlouvu [číslo] (dále jako„ smlouva o úvěru“), na základě které právní předchůdkyně vyplatila dne [datum] na účet žalovaného částku 10 000 Kč. soud nemá pochybnosti o uzavření takové smlouvy s ohledem na podrobnou identifikaci žalovaného jako smluvní strany. Dne [datum] zaslala právní předchůdkyně na účet žalovaného další částku 10 000 Kč. Právní předchůdkyně a žalovaný pak uzavřeli dne [datum] dohodu o prodloužení splatnosti úvěru, v níž žalovaný uznal dluh ze smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní a žalovaným dne [datum] ve výši 25 000 Kč (20 000 Kč jistina a 5 000 Kč poplatek) a zavázal se uhradit tento dluh nejpozději do [datum]. Právní předchůdkyně pak své pohledávky ze smlouvy o úvěru za žalovaným postoupila smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni a dne [datum] pak právní předchůdkyně žalovanému odeslala oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru v celkové výši 34 583,00 Kč a vyzvala jej k úhradě dluhu nejpozději do 10 dnů od doručení tohoto dopisu na účet žalobkyně. Dne [datum] odeslal právní zástupce žalobkyně prostřednictvím České pošty s. p. výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. žalovanému k uhrazení pohledávek ze smlouvy o úvěru. Žalovaný na smlouvu o úvěru ničeho neuhradil. Právní předchůdkyně neověřila úvěruschopnost žalovaného.

17. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:

18. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

19. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

20. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

21. Podle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, není-li dále stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

22. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

24. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

27. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

28. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

29. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

30. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

32. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

33. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

34. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení:

35. Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ten den totiž právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč jako zápůjčku, kterou se žalovaný zavázal vrátit se sjednanou úplatou a se sjednanými poplatky, tato jistina pak byla navýšena o dalších 10 000 Kč, které právní předchůdkyně poskytla žalovanému dne [datum]. Vzhledem k Dohodě o prodloužení splatnosti úvěru ze dne [datum] a vzhledem k platbě právní předchůdkyně ze dne [datum] ve výši 10 000 Kč je soud přesvědčen, že tato platba se vztahovala ke smlouvě o úvěru uzavřené dne [datum], jehož jistina byla navýšena a dosahuje výše 20 000 Kč.

36. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí zápůjčky jako podnikatelka. Žalobkyně v podání ze dne [datum] uznala, že nedisponuje doložitelnými důkazy stran toho, zda právní předchůdkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného. Soud tedy vyšel z toho, že právní předchůdkyně neověřila úvěruschopnost žalovaného. Z toho důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 9 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

37. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč. Pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Žalovaný dle tvrzení žalobkyně neuhradil na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy ničeho. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaný v rozsahu částky 20 000 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, původně právní předchůdkyně.

38. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby ze dne [datum] soud v rozsahu tohoto zpětvzetí, tedy co do částky výši 7 953 Kč tvořené v částce 5 000 Kč nesplaceným poplatkem za poskytnutí úvěru dle smlouvy ze dne [datum] a v částce 2 953 Kč administrativními poplatky, řízení zastavil dle § 96 odst. 2 o. s. ř. (výrok I).

39. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok II.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok III.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení a částečnému zamítnutí žaloby je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částek z absolutně neplatné smlouvy o úvěru dopisem zaslaným žalovanému prostřednictvím České pošty s. p. dne [datum], přičemž mu stanovila lhůtu k zaplacení do 10 dnů od doručení. Lhůtu k zaplacení do 10 dnů lze pokládat za přiměřenou, tedy vyhovující právnímu pojmu„ lhůta bez zbytečného odkladu“ ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Na základě § 573 o. z. ve spojení s desetidenní lhůtou k dobrovolnému splnění závazku byl žalovaný bezdůvodné obohacení povinen vrátit nejpozději dne [datum]. Úroky z prodlení z částky, kterou se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, tj. z částky 20 000 Kč, je tak žalobkyně oprávněna požadovat od [datum]. V té době činila výše úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. 8,05%.

40. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 34 370,89 Kč (včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku), úspěšná však byla pouze co do částky ve výši 23 021 Kč (včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku), ve zbytku byl úspěšný žalovaný. Žalobkyně tedy byla úspěšná co do 67% žalobního nároku a žalovaný co do 33%. Žalobkyni tedy náleží právo na úhradu 34% náhrady nákladů řízení. Ve výše uvedeném poměru pak soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení tvořené soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta ve výši 750 Kč za 2,5 úkony právní služby po 300 Kč, resp. 150 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. – prostá předžalobní výzva - 1/2, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhradou hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.) a daní z přidané hodnoty ve výši 221 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně činí 2 071 Kč, z toho 34% činí 704 Kč.

41. Lhůty k plnění jsou stanoveny podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř.