11 C 5/2023

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 57 339,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 596,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 596,30 Kč od 23. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 39 742,72 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 324,01 Kč od 24. 2. 2021 do 22. 9. 2022 a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 727,71 Kč od 23. 9. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou soudu dne 5. 10. 2022 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 57 339,02 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum]. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši 38 324,01 Kč, smluvní pokutou ve výši 17 665,01 Kč (tj. pokutou 0,1 % denně z částky, s jejímž placením je žalovaná v prodlení, od zesplatnění dne 23. 2. 2021 do 5. 10. 2022) a poplatky za tři odeslané upomínky à 450 Kč v celkové výši 1 350 Kč. Příslušenství je pak tvořeno kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 15 865,3 Kč od 21. 11. 2019 do 23. 2. 2021 z částky 40 000 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 324,01 Kč za dobu od 24. 2. 2021 do zaplacení. Žalobkyně před uzavřením smlouvy měla ověřit úvěruschopnost žalované tím způsobem, že zjistila údaje o jejím příjmu, provedla odhad jejich životních nákladů (10 500 Kč dle údajů na jednoho člena průměrné domácnosti dle dat ČSÚ) a porovnala je s příjmy, provedla lustraci žalované v rejstříku exekucí a insolvenčním rejstříku, opatřila úvěrovou zprávu NRKI a BRKI, posoudila výpisy z účtu žalované a provedla lustraci žalované v dalších veřejně přístupných rejstřících, seznamech a evidencích.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a ač byla řádně předvolána, k nařízenému jednání se nedostavila. Stejně tak se nedostavila řádně předvolaná žalobkyně ani její zástupce. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků řízení dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“).

3. Výplatní páskou [anonymizována dvě slova] bylo prokázáno, že žalovaná pracuje u zaměstnavatele – [anonymizována dvě slova], region [obec a číslo], za září 2019 obdržela čistou mzdu ve výši [částka].

4. Výpisem z účtu č. [bankovní účet] bylo prokázáno, že účet daného čísla je veden na jméno a příjmení žalované, na účet žalovaná dne 11. 10. 2019 obdržela mzdu ve výši [částka] a pravidelně prováděla v průběhu měsíce října 2019 platby u obchodníků v [obec], zejména v [obec a číslo] (9 plateb), naopak není zjevná jediná platba, kterou by bylo možné bezpochyby přiřadit k okresu [obec]. Dne 11. 10. 2019 z účtu žalované byla stržena platba označená jako splátka úvěru ve výši 1 899,89 Kč a dne 31. 10. 2019 byla stržena platba označená jako splátka úvěru ve výši 1 974,95 Kč (která se však ihned vrátila), obě platby proběhly na účet č. [bankovní účet].

5. Lustrací Centrální evidence exekucí bylo prokázáno, že dne 20. 11. 2019 žalobkyně lustrovala žalovanou v Centrální evidenci exekucí a v této o žalované nebyl žádný záznam.

6. Úvěrovou zprávou NRKI-BRKI bylo prokázáno, že žalobkyně lustrovala dne 20. 11. 2019 žalovanou v daných registrech, kdy o žalované zjistila, že tato má sjednán úvěr ve zbývající výši 812 704 Kč se splátkou 9 455 Kč měsíčně a úvěr se zbývající částkou 24 192 Kč se splátkou 625 Kč měsíčně.

7. Smlouvou o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] bylo prokázáno, že dne [datum] žalobkyně a žalovaná podepsaly uvedenou listinu, ve které uvedly, že se smlouva řídí mimo jiné zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále, že žalobkyně se zavazuje žalované poskytnout úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavazuje částku vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 111,33 % ročně, a to ve 30 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 990 Kč s první splátkou splatnou dne 20. 12. 2019 a dalšími splátkami splatnými měsíčně vždy do jednoho měsíce ode dne první splátky. Žalobkyně měla poskytnout sjednané peníze na účet žalované číslo [bankovní účet]. Žalovaná je ve smlouvě identifikována svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště a doručovací adresou [adresa]. Ve smlouvě je uvedeno, že nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky a informace o spotřebitelském úvěru, se kterými se žalovaná seznámila prostřednictvím internetových stránek žalobkyně.

8. Úvěrovými podmínkami bylo prokázáno, že v čl. VI. je uvedeno, že dojde-li k prodlení klienta s jakoukoliv splátkou, jedná se o porušení smlouvy, úvěrující v takovém případě vyzve klienta k úhradě splátky a poskytne mu lhůtu nejméně 30 dní k dodatečnému placení; nezaplatí-li klient ani v dodatečné lhůtě, může úvěrující prohlásit celý úvěr za splatný a dále je povinen klient hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále je v podmínkách v čl. VI. uvedeno, že úvěrující může v případě prodlení s placením jakékoliv splátky účtovat klientovi poplatek za upomínku ve výši 450 Kč.

9. Potvrzením o provedené platbě bylo prokázáno, že z účtů žalobkyně bylo dne [datum] odesláno na účet číslo [bankovní účet] celkem 40 000 Kč.

10. Žádostí o odklad splátek bylo prokázáno, že žalovaná dne 20. 4. 2020 požádala žalobkyni o odklad splátek do 31. 10. 2020 a žalobkyně tomu vyhověla.

11. Výpisem plateb bylo prokázáno, že žalovaná na smlouvu [číslo] uhradila dne 22. 12. 2019 částku 4 489 Kč, dne 27. 2. 2020 částku 9 379 Kč, dne 20. 3. 2020 částku 4 000 Kč a dne 19. 6. 2020 částku 4 535,7 Kč Celkem tedy žalovaná na smlouvu uhradila částku 22 403,70 Kč.

12. Předžalobní výzvou ze dne 15. 9. 2022 a podacím lístkem České pošty, s. p., ze dne 15. 9. 2022 bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení předmětu tohoto řízení do 22. 9. 2022 výzvou z výše uvedeného dne odeslanou prostřednictvím České pošty, s. p., dne 15. 9. 2022.

13. Informacemi o spotřebitelském úvěru, splátkovým kalendářem a odstoupením od smlouvy se soud nezabýval, když z těchto listin žádná ze stran nedovozovala žádný svůj nárok a jsou tak nadbytečné.

14. Předloženými upomínkami se soud blíže nezabýval, neboť k těmto žalobkyně nedoložila, že by byly upomínky kdykoliv žalované zaslány. O poučení v tomto směru se žalobkyně připravila, když se nedostavila k jednání.

15. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru skutkovém stavu. Dne [datum] žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] ve které uvedly, že se řídí mimo jiné zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a že žalobkyně se zavazuje žalované poskytnout úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavazuje úvěr vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 111,33 % ročně, a to ve 30 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 990 Kč z první splátkou splatnou dne 20. 12. 2019 a dalšími splátkami splatnými měsíčně vždy do jednoho měsíce ode dne první splátky. Žalobkyně částku ve výši 40 000 Kč poskytla žalované na její účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaná je ve smlouvě identifikována svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště a doručovací adresou [adresa] Součástí smlouvy se staly úvěrové podmínky, které stanoví, že dojde-li k prodlení klienta s jakoukoliv splátkou, jedná se o porušení smlouvy, úvěrující v takovém případě vyzve klienta k úhradě splátky a poskytne mu lhůtu nejméně 30 dní k dodatečnému placení; nezaplatí-li klient ani v dodatečné lhůtě, může úvěrující prohlásit celý úvěr za splatný a dále je povinen klient hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále je v podmínkách uvedeno, že úvěrující může v případě prodlení s placením jakékoliv splátky účtovat klientovi poplatek za upomínku 450 Kč. Před uzavřením uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru měla žalobkyně k dispozici výplatní pásku žalované za měsíc září 2019, dle níž čistý měsíční příjem žalované u [anonymizována dvě slova], region [obec a číslo] za uvedený měsíc činil [částka]. Dále měla žalobkyně k dispozici výpisy z účtu žalované č. [bankovní účet], z nichž vyplývá, že dne 11. 10. 2019 žalovaná obdržela na tento účet mzdu dle výše uvedené výplatní pásky a že žalovaná v průběhu měsíce října 2019 z tohoto účtu prováděla platby u obchodníků v [obec], zejména v [obec a číslo] (9 plateb), z účtu nebyla provedena žádná platba, kterou by bylo možné bezpochyby přiřadit k okresu [obec]. Dne 11. 10. 2019 z účtu žalované byla stržena platba označená jako splátka úvěru ve výši 1 899,89 Kč a dne 31. 10. 2019 byla stržena platba označená jako splátka úvěru ve výši 1 974,95 Kč (která se však ihned vrátila), obě platby proběhly na účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně žalovanou lustrovala v Centrální evidenci exekucí bez negativního záznamu, dále v registru NRKI-BRKI s výsledkem, že žalovaná má sjednán úvěr ve zbývající výši 812 704 Kč se splátkou 9 455 Kč měsíčně a úvěr ve zbývající výši 24 192 Kč se splátkou 625 Kč měsíčně. Dne 20. 4. 2020 žádala žalovaná žalobkyni o odklad splátek do 31. 10. 2020 a žalobkyně tomuto vyhověla. Žalovaná na smlouvu uhradila celkem částku 22 403,70 Kč. Předžalobní výzva k zaplacení předmětu tohoto řízení do 22. 9. 2022 byla žalované odeslána dne 15. 9. 2022.

16. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění k 20. 11. 2019, (dále jen„ z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Dle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen 25. Dle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

26. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Soud dospěl k následujícímu posouzení. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení § 2 odst. 1 z. s. ú. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitelka, kdežto žalobkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatelka., strany smlouvy ostatně na z. s. ú. výslovně odkázaly.

28. S ohledem na doložený proces ověřování úvěruschopnosti je zjevné, že žalobkyně řádně nezkoumala a nevyhodnotila tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalované) ve smyslu § 86 z. s. ú. a rozhodovací praxe Ústavního soudu (srov. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) a Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně se ohledně výdajů na živobytí spolehla jen na průměrný odhad, aniž by je prověřila, zde soud podotýká, že žalovaná zjevně žila v [obec] a je notorietou, že ve velkých městech obecně, natož v [obec], jsou životní náklady nadprůměrné. Odhad vztažený k průměru na jednoho obyvatele v rámci celé ČR tak bude ve vztahu k [obec] podhodnocený. Dále je s podivem, že žalobkyně ověřila pouze příjem žalované za jeden měsíc, a to ještě ne měsíc přímo předcházející uzavření smlouvy. Zpravidla bývá ověřován příjem za více měsíců předcházejících uzavření smlouvy, aby se čistý příjem očistil od nahodilých odměn či naopak srážek a byl zjištěn obvyklý čistý měsíční příjem a zároveň ověřena jeho trvalost. To však žalobkyně neučinila. Konečně i kdybychom uvažovali, že žalovaná skutečně měla čistý měsíční příjem [částka] stabilně a její životní náklady byly odhadovaných 10 500 Kč, pak z doložených dokladů vyplynulo, že žalovaná měsíčně splácela tři splátky v celkové výši 11 979,89 Kč (1 899,89 + 9 455 + 625) a na sjednávanou splátku jí tak zbývalo 3 664,11 Kč, sjednáním úvěru (splátka 3 990 Kč) se tak žalovaná dostala do negativní měsíční bilance - 325,89 Kč. Žalovaná tak zjevně nebyla úvěruschopná a žalobkyně toto nezjistila, opomenula – řádně neprověřila, byť k tomu měla všechny doklady. Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, je tak absolutně neplatná dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. Soud pak přihlédl k absolutní neplatnosti ex officio, jak je jeho povinností, což soudy konstantně činí, k tomu srov. v rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 1. 2023 sp. zn. 15 Co 246/2022 (vizte zejm. body 13 až 15 odkazovaného rozsudku včetně tam bohatě citované judikatury), zákonodárce pak novelou s účinností od 29. 5. 2022 (která na tento případ sice nedopadá) promítl tuto povinnost i do znění § 87 z. s. ú.

29. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 40 000 Kč. Žalovaná na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy uhradila celkem 22 403,70 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaná v rozsahu částky 17 596,30 Kč bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně.

30. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 17 596,30 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 596,30 Kč od 23. 9. 2022 do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně prokázala, že vyzvala žalovanou k zaplacení částky z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru dopisem zaslaným žalované prostřednictvím České pošty s. p. dne 15. 9. 2022, v němž stanovila lhůtu k zaplacení do 22. 9. 2022. Tuto lhůtu lze pokládat za přiměřenou, tedy vyhovující právnímu pojmu„ lhůta bez zbytečného odkladu“ ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Úroky z prodlení z částky, kterou se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, je tak žalobkyně oprávněna požadovat až od 23. 9. 2022. V té době činila výše úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. 8,25 % a takto soud úrok přiznal.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy zjevně převážně úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly a soud jí tedy náhradu nepřiznal. Lhůta k plnění je stanovena podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř.