11 C 51/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 20 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 20 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 326,81 Kč a úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 20 500 Kč od [datum] do [datum] a ve výši 1,75% ročně z částky 20 500 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 272 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny zápůjčky poskytnuté žalované společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále„ právní předchůdkyně“) dle smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] ve výši 20 500 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 326,81 Kč (tj. úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 500 Kč za dobu od [datum] do [datum]) a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 500 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že pohledávky z těchto smluv na ni byly právní předchůdkyní postoupeny.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ o. s. ř.“)).

3. Listinou nazvanou„ SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – ZELENÁ v hotovosti“, [číslo] je prokázáno, že dne [datum] žalovaná a právní předchůdkyně podepsaly uvedenou listinu, dle jejíhož obsahu se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované„ zápůjčku“ ve výši 22 000 Kč a žalovaná se tyto prostředky zavázala vrátit spolu s úrokem 29 % ročně, vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 3 935 Kč, dále s částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 714 Kč, resp. 691 Kč pro poslední splátku. Listina obsahuje údaj, že se jedná o sjednání spotřebitelského úvěru a prohlášení žalované, že při podpisu smlouvy převzala v hotovosti částku 22 000 Kč.

4. Zákaznickou kartou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná a právní předchůdkyně toho dne podepsaly danou listinu a že žalovaná svým podpisem jako správné a úplné stvrdila tyto údaje: svobodná, má 4 vyživovací povinnosti, žije s rodiči, pracuje jako uklízečka u zednictví, lesnictví [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa], za čistý měsíční příjem 13 913 Kč, přičemž další čisté příjmy domácnosti dosahují 30 000 Kč; nemá žádné externí ani interní splátky a její odhadované měsíční výdaje činí 2 000 Kč. V listině je také uvedeno, že žalovaná předložila právní předchůdkyni pracovní smlouvu na dobu neurčitou a 2 výplatní pásky 2, 1 2019. Jiné dokumenty v kartě uvedeny nejsou.

5. Tabulkou umoření ke smlouvě [číslo] bylo prokázáno, že na smlouvu s daným číslem žalovaná uhradila celkem 1 500 Kč (800 Kč dne [datum], 500 Kč dne [datum] a 200 Kč dne [datum]).

6. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřená mezi právní předchůdkyní jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a seznam postoupených pohledávek prokazují, že uvedenou smlouvou právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávky ze smluv uvedených v příloze k této smlouvě – seznamu pohledávek, kde je uvedena smlouva [číslo] jméno a příjmení žalované.

7. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacím lístkem České pošty s. p. bylo prokázáno, že dne [datum] žalobkyně odeslala žalované poštou oznámení, kterým ji společně s právní předchůdkyní informovala o postoupení pohledávek ze smlouvy [číslo] vyzvala ji k úhradě dluhu do deseti dnů od doručení tohoto dopisu.

8. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] a podacím lístkem České pošty s. p. bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně upomínal žalovanou o zaplacení dluhu ze smlouvy [číslo] dopisem odeslaným dne [datum]

9. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] podepsaly právní předchůdkyně a žalovaná listinu nazvanou„ SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – ZELENÁ v hotovosti“. Svým podpisem žalovaná potvrdila, že od právní předchůdkyně převzala v hotovosti částku 22 000 Kč, kterou se zavázala vrátit s poplatky, a to s úrokem 29 % ročně, vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 3 935 Kč, s částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a s částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč, v ujednaných splátkách. V listině nazvané ZÁKAZNICKÁ KARTA žalovaná svým podpisem jako pravdivé a úplné stvrdila tyto údaje: svobodná, má 4 vyživovací povinnosti, žije s rodiči, pracuje jako uklízečka u zednictví, lesnictví [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa], přičemž další čisté příjmy domácnosti dosahují 30 000 Kč; nemá žádné externí ani interní splátky a její odhadované měsíční výdaje činí 2 000 Kč. V listině je také uvedeno, že žalovaná předložila právní předchůdkyni pracovní smlouvu na dobu neurčitou a 2 výplatní pásky 2, 1 2019. Dne [datum] pak právní předchůdkyně a žalobkyně podepsaly listinu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek vymezených v příloze 1 smlouvy, kde je uvedena pohledávka právní předchůdkyně za žalovanou. Postoupení své pohledávky oznámila právní předchůdkyně dopisem zaslaným žalované prostřednictvím pošty dne [datum], přičemž v tomto dopise byla žalovaná zároveň vyzvána k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Žalovaná právní předchůdkyni uhradila celkem 1 500 Kč.

10. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů: Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení § 2 odst. 1 z. s. ú. Ten den totiž právní předchůdkyně poskytla žalované částku 22 000 Kč (jistinu, zápůjčku), kterou žalovaná v hotovosti převzala a zavázala se vrátit se sjednanou úplatou a se sjednanými poplatky v ujednaných splátkách. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitelka, což se podává jak ze smlouvy, tak z tzv. zákaznické karty, kdežto právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí zápůjčky jako podnikatelka.

12. S ohledem na údaje uvedené v tzv. zákaznické kartě, kterou žalobkyně předložila k prokázání řádného přezkoumání úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní – k výzvě soudu již ničeho dalšího nepředložila –, je zjevné, že právní předchůdkyně řádně nezkoumala a nevyhodnotila tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalované) ve smyslu § 9 odst. 1 z. s. ú. a rozhodovací praxe Ústavního soudu (srov. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) a Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdkyně se ohledně výdajů spolehla jen na údaje tvrzené žalovanou, aniž by je prověřila. Žalovaná své měsíční výdaje pouze odhadla na 2 000 Kč, s čímž se právní předchůdkyně spokojila, byť o nich vzhledem k tomu, že žalovaná bydlela se svými rodiči, měla čtyři vyživovací povinnosti, musela mít pochybnosti. Nadto žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by právní předchůdkyně ověřovala, zda má žalovaná další závazky či zda proti ní nejsou vedena exekuční řízení. Ze všech uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně zanedbala svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované. Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, je tak absolutně neplatná dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 9 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Ke zjevnému narušení dobrých mravů došlo i sjednáním úplaty a poplatků za„ služby“, které ve svém souhrnu přesáhly 86 % jistiny. Nelze opominout ani skutečnost, že z důvodu nesplácení zápůjčky žalovanou nemohla být zcela realizována služba hotovostního inkasa splátek. Poplatky za služby jsou skrytým úrokem (úplatou) za poskytnutí peněžité zápůjčky. Bez ujednání o úplatě by ke kontraktaci nedošlo, a i proto je smlouva o zápůjčce neplatná jako celek (§ 576 o. z.) Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

13. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalované částku 22 000 Kč. Pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Dále soud vyšel z toho, že žalovaná na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy uhradila celkem 1 500 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaná v rozsahu částky 20 500 Kč bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně, potažmo právní předchůdkyně, která tuto svou pohledávku (byť jako pohledávku z platné smlouvy o zápůjčce) postoupila na žalobkyni.

14. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení žádané dlužné jistiny, tj. částky 20 500 Kč, a dále jen co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 500 Kč od [datum] do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně prokázala, že vyzvala žalovanou k zaplacení částky z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru dopisem zaslaným žalované prostřednictvím České pošty s. p. dne [datum]. Na základě § 573 o. z. se má za to, že dopis došel žalované dne [datum]. Žalobkyně stanovila lhůtu k zaplacení 10 dnů od doručení, tedy do [datum], což byla neděle, a proto připadl poslední den lhůty na pondělí [datum] (§ 607 o. z.) Lhůtu 10 dnů lze pokládat za přiměřenou, tedy vyhovující právnímu pojmu„ lhůta bez zbytečného odkladu“ ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Úroky z prodlení z částky, kterou se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, je tak žalobkyně oprávněna požadovat až od [datum]. V té době činila výše úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. 8,25 % a takto ho soud přiznal 15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšnější žalobkyně má právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů. Žalobě bylo totiž vyhověno v rozsahu převyšujícím 90 % předmětu řízení. Rozsah, v němž žalobě vyhověno nebylo, představuje tzv. neúspěch v poměrně nepatrné části ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. Náhrada účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyně zastoupené advokátem sestává z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 820 Kč, z náhrady odměny advokáta za 3 úkony právní služby – 1) předžalobní výzva, 2) převzetí a příprava zastoupení a 3) návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ AT“) – ve výši 300 Kč/úkon dle § 14b odst. 1 (bod 2) AT, tj. celkem 900 Kč, a z náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s každým ze tří uvedených úkonů právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, tj. celkem 300 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 14a AT ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Tyto náklady žalobkyně vynaložila k účelnému uplatňování svého práva, a proto jí soud jejich poměrnou náhradu v celkové výši 2 272 Kč přiznal (výrok III.). Doplnění návrhu na zahájení řízení k výzvě soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., soud nepovažuje za účelný úkon, neboť povinností žalobkyně, natož zastoupené advokátem, je podat návrh bezvadný, tedy takový, jehož doplnění není třeba. Soud ve věci aplikoval § 14b AT, jelikož mu je z úřední činnosti známo, že se žalobkyně opakovaně domáhá návrhy na ustáleném vzoru v obdobných věcech téhož, potažmo obdobného plnění (např. řízení vedená zdejším soudem pod sp. zn. 11 C 46/2022, 11 C 10/2022, 11 C 9/2022).

16. Lhůta k plnění je stanovena podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř.; místo plnění pro platbu náhrady nákladů řízení žalobkyně je stanoveno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.