11 C 54/2024

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o 28 198 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do částky 11 898 Kč, úroku ve výši 28,17 % ročně z částky 24 298 Kč za dobu od 27. 1. 2024 do 26. 4. 2024, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 24 298 Kč za dobu od 27. 4. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 24 298 Kč za dobu od 27. 1. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 300 Kč ve lhůtě do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl soudu podán dne 11. 3. 2024, se žalobkyně domáhala zaplacení částky 28 198 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou uzavřela se žalovaným dne , datum, . Na základě dané smlouvy žalobkyně poskytla částku 27 500 Kč žalovanému jako úvěr a částku 2 500 Kč zprostředkovateli spotřebitelského úvěru jako provizi a žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 25měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, s první splátkou splatnou dne 20. 5. 2023. K ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla, že zjistila příjmy žalovaného ze zaměstnání ze dvou výplatních pásek za leden a únor 2023, z nichž zjistila průměrnou čistou mzdu žalovaného ve výši , částka, a jeho průměrný příjem z diet ve výši , částka, , celkem tedy průměrný čistý měsíční příjem ve výši , částka, , dále opatřila potvrzení o zaměstnání, výpisy z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí a z registru CRIF a od žalovaného čestné prohlášení o jeho příjmech a výdajích, kterými zjistila, že na žalovaného ani jeho manželku není vedena exekuce ani insolvenční řízení, jeho manželka je vlastníkem domu a žalovaný měsíčně hradí splátku hypotečního úvěru ve výši 2 350 Kč. Pokud jde o výdaje, žalobkyně brala v úvahu normativní náklady na bydlení, životní minimum a průměrné výdaje obyvatelstva dle statistiky ČSÚ za rok 2016 a údaje ČSÚ o výdajích na konečnou spotřebu domácností za roky 2016 až 2021, na základě těchto údajů žalobkyně od zjištěných čistých příjmů žalovaného odečetla normativní náklady na bydlení ve výši 8 900 Kč a životní minimum ve výši 4 860 Kč a dospěla k závěru, že žalovanému na úhradu sjednané měsíční splátky úvěru zůstává částka 23 902 Kč, z níž je žalovaný schopen splatit měsíční splátku hypotečního úvěru ve výši 2 350 Kč a měsíční splátku spotřebitelského úvěru ve výši 1 600 Kč. Žalovaná částka sestává ze zesplatněné jistiny úvěru ve výši 21 135 Kč, jistiny z dlužných splátek před zesplatněním ve výši 3 163 Kč, dlužných úroků před zesplatněním ve výši 1 737 Kč, smluvní pokuty ve výši 100 Kč za odeslanou upomínku, smluvních pokut ve výši 1 996 Kč za 4 případy prodlení s placením splátek vždy po 499 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 067 Kč (tj. smluvní pokuty 0,1 % denně z částky 26 035 Kč za dobu od 27. 1. 2024 do 7. 3. 2024), úroku ve výši 28,17 % ročně z částky 24 298 Kč za dobu od 27. 1. 2024 do 26. 4. 2024, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 24 298 Kč za dobu od 27. 4. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 24 298 Kč za dobu od 27. 1. 2024 do zaplacení. Žalobkyně podáním ze dne 21. 6. 2024 pro částečnou úhradu žalovaného ve výši 1 000 Kč (500 Kč dne 15. 3. 2024 a 500 Kč dne 14. 4. 2024) vzala žalobu zpět co do částky 100 Kč jako smluvní pokuty za zaslanou upomínku a částky 900 Kč jako části smluvní pokuty za prodlení s placením splátek ve výši 1 996 Kč. Usnesením zdejšího soudu ze dne 22. 7. 2024, č. j. 11 C 54/2024-35, které nabylo právní moci dne 9. 8. 2024, bylo řízení v uvedeném rozsahu zastaveno.

2. Žalovaný k věci uvedl, že mezi ním a žalobkyní byla ujednána předmětná smlouva, od žalobkyně obdržel částku 27 500 Kč, kterou splácel tak, jak vyplývá z tvrzení a podkladů doložených žalobkyní, nadto uhradil žalobkyni ještě částku 200 Kč dne 16. 7. 2024 a částku 500 Kč dne 15. 8. 2024, celkem uhradil částku 11 200 Kč. Dle žalovaného žalobkyně zcela rezignovala na skutečné ověření jeho výdajů a provedla pouze jejich formální posouzení, ačkoli takové ověření je povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru a netíží žalovaného. Žalovaný uvedl, že nelze do jeho příjmů započítávat poskytnuté diety, když ty slouží pouze k zajištění jeho potřeb při cestách do zahraničí a jsou tak plně spotřebovány. Žalovaný poukázal na to, že žalobkyní předložená prohlášení žalovaného nejsou podepsána a na listině „Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ se sice podpis nachází, není ale jeho. Dle žalovaného je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná a je tak povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu. Žalovaný je pak více zadlužen.

3. Nespornými tvrzeními účastníků řízení bylo prokázáno, že žalovaný uhradil verifikační platbu 1 Kč jako souhlas s uzavřením smlouvy o úvěru, žalobkyně poskytla žalovanému 27 500 Kč, úvěr žalovaný splácel tak, jak je uvedeno v přehledu předloženém žalovanou, a žalovanému byl doručen zesplatňující přípis a upomínka žalobkyně. Tato nesporná tvrzení vzal soud za svá skutková zjištění.

4. Výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo prokázáno, že žalobkyně byla od 18. 5. 2018 do 31. 12. 2023 registrována jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru.

5. Posouzením úvěruschopnosti zákazníka ze dne , datum, bylo prokázáno, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy č. , hodnota, žalobkyně vycházela z jeho příjmů ve výši , částka, + , částka, s poznámkou diety, zohlednila, že žalovaný splácí hypotéku se splátkou 2 350 Kč a žije ve vlastním bydlení za náklady ve výši 8 900 Kč, přičemž rozdíl příjmů a výdajů stanovila na 30 362 Kč, dále žalobkyně uvažovala s tím, že žalovaný vyživuje jednu osobu včetně manželky, jeho normativní náklady na bydlení činí 8 932 Kč, jeho životní minimum včetně vyživovaných osob činí 8 510 Kč a jeho nezabavitelná částka včetně vyživovaných osob činí 11 494 Kč. Dále žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný při uzavírání smlouvy vyčíslil své příjmy na , částka, a příjmy domácnosti na , částka, , přičemž údaje o mzdě žalobkyně zjistila z potvrzení zaměstnavatele a z výplatních pásek žalovaného.

6. Potvrzením zaměstnavatele a výplatními páskami bylo prokázáno, že v lednu 2023 žalovaný obdržel od zaměstnavatele čistou mzdu ve výši , částka, a diety ve výši , částka, a v únoru 2023 čistou mzdu ve výši , částka, a diety ve výši , částka, .

7. Informací o pozemku bylo prokázáno, že manželka žalovaného je evidována jako vlastník pozemku p. č. st. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , hodnota, , to vše v k. ú. , adresa, .

8. Výpisem z insolvenčního rejstříku ze dne , datum, bylo prokázáno, že toho dne žalobkyně lustrovala žalovaného a jeho manželku v insolvenčním rejstříku a ti byli bez záznamu.

9. Výpisem z Centrální evidence exekucí ze dne , datum, bylo prokázáno, že toho dne žalobkyně lustrovala žalovaného a jeho manželku v centrální evidenci exekucí a ti byli bez záznamu.

10. Výpisem z REPI ze dne , datum, bylo prokázáno, že toho dne žalobkyně lustrovala žalovaného v REPI a tento registr byl bez záznamu.

11. Smlouvou č. , hodnota, bylo prokázáno, že ve smlouvě pod daným číslem je ujednáno, že žalobkyně poskytne žalovanému částku 30 000 Kč, z čehož 2 500 Kč je provize zprostředkovatele, která bude zaslána zprostředkovateli, a částku 27 500 Kč obdrží na účet č. , č. účtu, žalovaný. Žalovaný měl poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 28,17 % ročně, a to v 25měsíčních splátkách ve výši 1 600 Kč s první splátkou splatnou dne 20. 5. 2023. Žalovaný měl splátky hradit na účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem shodným s číslem smlouvy. Ve smlouvě je dále uvedeno, že žalobkyně je oprávněna zesplatnit celý nesplacený úvěr (čl. IV. odst. 1 smlouvy) v důsledku porušení povinnosti tím, že žalovaný je v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy žalobkyně odeslala oznámení o zesplatnění úvěru. Dále byla ujednána povinnost žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s placením splátky, k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně v případě zesplatnění úvěru z důvodu prodlení zákazníka (čl. IV. odst. 2 smlouvy) a k úhradě paušálních nákladů na zaslání upomínky ve výši 100 Kč za upomínku (čl. IV. odst. 4 smlouvy). Smlouva je uzavřena podpisem návrhu smlouvy prostřednictvím verifikační platby učiněné žalovaným pod variabilním symbolem shodným s číslem smlouvy (čl. XII. odst. 1 odrážka druhá).

12. Potvrzením o platbě bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na účet žalobkyně č. , č. účtu, částku 1 Kč dne , datum, pod variabilním symbolem , var. symbol, .

13. Potvrzením o platbě bylo prokázáno, že žalobkyně převedla na účet č. , č. účtu, částku 27 500 Kč dne , datum, .

14. Potvrzením o platbě bylo prokázáno, že žalobkyně převedla na účet č. , č. účtu, částku 2 500 Kč.

15. Přehledem plateb bylo prokázáno, že žalovaný uhradil žalobkyni dne , datum, částku 1 Kč, dne 9. 3. 2023 částku 1 599 Kč, dne 17. 6. 2023 částku 1 600 Kč, dne 13. 7. 2023 částku 1 600 Kč, dne 18. 8. 2023 částku 1 600 Kč, dne 15. 11. 2023 částku 1 300 Kč, dne 15. 12. 2023 částku 1 400 Kč, dne 16. 1. 2024 částku 400 Kč.

16. Potvrzením o platbě bylo prokázáno, že žalovaný uhradil žalobkyni pod variabilním symbolem , var. symbol, dne 16. 7. 2024 částku 200 Kč.

17. Potvrzením o platbě bylo prokázáno, že žalovaný uhradil žalobkyni pod variabilním symbolem , var. symbol, dne 15. 8. 2024 částku 500 Kč.

18. Upomínkou ze dne 26. 12. 2023 s přiloženým seznamem zásilek a prohlášením o odeslání bylo prokázáno, že žalovanému byla dne 26. 12. 2023 zaslána upomínka k zaplacení dluhu ze smlouvy č. , hodnota, ve výši 3 700 Kč a poplatku za upomínku 100 Kč.

19. Přípisem ze dne 26. 1. 2024 s podacím lístkem bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne 26. 1. 2024 přípis o zesplatnění veškerých pohledávek plynoucích ze smlouvy č. , hodnota, .

20. Z čestných prohlášení žalovaného o závazcích a výdajích spotřebitele nečinil soud žádné skutkové zjištění, neboť tyto listiny nejsou podepsány.

21. Z tabulky umoření soud nečiní žádné skutkové zjištění, když ujednané započítávání splátek na jistinu a úroky není pro věc rozhodné.

22. Z obchodních podmínek soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť vedlejší ujednání ke smlouvě vzhledem k závěru o neúvěruschopnosti žalovaného nebyla pro věc rozhodná.

23. Z e-mailu žalobkyně s instrukcemi o verifikační platbě nečiní soud žádné skutkové zjištění, když provedení verifikační platby bylo dostatečně prokázáno jinými důkazy.

24. Soud nečiní žádné skutkové zjištění z „Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru“ neboť splnění informační povinnosti nebylo pro věc rozhodné.

25. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně byla v době od , datum, do , datum, registrována jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru. Žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla lustraci žalovaného a jeho manželky v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, a samotného žalovaného v registru REPI, kde všude nebyly o žalovaném a jeho manželce žádné negativní záznamy, dále žalobkyně ověřila, že žalovaný je zaměstnán, bydlí ve vlastním bydlení a získala jeho výplatní pásky a sdělení zaměstnavatele o dietách vyplácených žalovanému v měsících leden a únor 2023. Pro účely posouzení úvěruschopnosti pak žalobkyně vycházela z údajů uvedených výše, zohlednila jeho čistou mzdu ve výši , částka, (průměr z doložených , částka, a , částka, ) a diety ve výši , částka, , zohlednila, že žalovaný splácí hypotéku se splátkou 2 350 Kč a žije ve vlastním bydlení za náklady 8 900 Kč, přičemž rozdíl příjmů a výdajů stanovila na 30 362 Kč (součet mzdy a diet bez splátky hypotéky a nákladů na bydlení). Dále žalobkyně uvažovala s tím, že žalovaný vyživuje jednu osobu včetně manželky, jeho normativní náklady na bydlení činí 8 932 Kč, jeho životní minimum včetně vyživovaných osob činí 8 510 Kč a jeho nezabavitelná částka včetně vyživovaných osob činí 11 494 Kč. Není však zřejmé, jak s těmito údaji žalobkyně naložila, stejně jako s údajem o příjmech domácnosti žalovaného ve výši , částka, . Žalobkyně a žalovaný ujednali smlouvu č. , hodnota, , dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč, z čehož 2 500 Kč byla určena jako provize zprostředkovatele a částka 27 500 Kč byla určena pro žalovaného. Žalovaný měl poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 28,17 % ročně, a to v 25měsíčních splátkách ve výši 1 600 Kč s první splátkou splatnou dne 20. 5. 2023. Žalovaný měl splátky hradit na účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem shodným jako číslo smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že žalobkyně je oprávněna zesplatnit celý nesplacený úvěr (čl. IV. odst. 1 smlouvy) v důsledku porušení povinnosti tím, že žalovaný je v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy žalobkyně odeslala oznámení o zesplatnění úvěru. Dále byla ujednána povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s placením splátky, k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně v případě zesplatnění úvěru z důvodu prodlení zákazníka (čl. IV. odst. 2 smlouvy) a k úhradě paušálních nákladů na zaslání upomínky ve výši 100 Kč za upomínku (čl. IV. odst. 4 smlouvy). Dle smlouvy k jejímu uzavření došlo podpisem návrhu smlouvy prostřednictvím verifikační platby učiněné žalovaným pod variabilním symbolem shodným s číslem smlouvy (čl. XII. odst. 1 odrážka druhá), což žalovaný učinil zaplacením 1 Kč v souladu se smlouvou dne , datum, . Žalobkyně převedla dne , datum, žalovanému 27 500 Kč a částku 2 500 Kč pak na jiný účet (zprostředkovateli). Žalovaný uhradil žalobkyni dne , datum, částku 1 Kč, dne 9. 3. 2023 částku 1 599 Kč, dne 17. 6. 2023 částku 1 600 Kč, dne 13. 7. 2023 částku 1 600 Kč, dne 18. 8. 2023 částku 1 600 Kč, dne 15. 11. 2023 částku 1 300 Kč, dne 15. 12. 2023 částku 1 400 Kč, dne 16. 1. 2024 částku 400 Kč, dne 15. 3. 2024 částku 500 Kč, dne 14. 4. 2024 částku 500 Kč, dne 16. 7. 2024 částku 200 Kč a dne 15. 8. 2024 částku 500 Kč, celkem tedy 11 200 Kč. Upomínkou ze dne 26. 12. 2023 odeslanou téhož dne žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy č. , hodnota, ve výši 3 700 Kč a poplatku za upomínku 100 Kč. Přípisem ze dne 26. 1. 2024 odeslaným žalovanému téhož dne zástupce žalobkyně zesplatnil veškeré pohledávky plynoucí ze smlouvy č. , hodnota, . Upomínku i zesplatnění žalovaný obdržel.

26. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

27. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

28. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

29. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

30. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 z. s. ú. Ten den totiž žalobkyně poskytla žalovanému částku 27 500 Kč jako úvěr, který se žalovaný zavázal vrátit se sjednanou úplatou. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, žalobkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatelka, byla i registrována jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného. S takovým tvrzením se soud neztotožňuje. Žalobkyně započítala do příjmu žalovaného také tzv. diety, kterými mohou být náhrada výdajů za ubytování a stravné, popř. kapesné. Tyto diety však kryjí zvýšené náklady na živobytí žalovaného na služebních cestách a nepočítají se do mzdy. Pokud chtěla žalobkyně k těmto dietám přihlédnout (ovšem nikoliv v celém rozsahu), musela by se podrobněji zabývat tím, o jaké diety se jednalo a jak je žalovaný konkrétně používal, což však neučinila. Spokojila se také s ověřením příjmů žalovaného ze zaměstnání pouze za 2 měsíce, což s ohledem na to, že hlavní příjmovou složkou žalovaného byly právě diety, jejichž výše však může výrazně kolísat v jednotlivých měsících, zjevně nemohlo pro řádné ověření úvěruschopnosti žalovaného postačovat. V případě výdajů žalovaného žalobkyně rezignovala na jejich ověření zcela – u výdajů na bydlení vycházela z normativních nákladů na bydlení, ačkoliv tento údaj by ji měl sloužit pouze k porovnání s náklady tvrzenými žalovaným, v případě splátky hypotéky není vůbec jasné, kde žalobkyně zjistila výši splátky hypotečního úvěru placeného žalovaným, a to ačkoliv poskytovatele spotřebitelského úvěru stíhá archivační povinnost dle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. Stejně tak v hodnocení úvěruschopnosti žalovaného není nikde zachyceno, jakým způsobem žalobkyně zohlednila jakékoliv údaje ČSÚ, vycházela pouze z životního minima, normativních nákladů na bydlení a nezabavitelné částky. K jednání soudu se však žalobkyně nedostavila a připravila se tak o beneficium poučení soudem k těmto okolnostem. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně neověřila řádně úvěruschopnost žalovaného a s ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 87 z. s. ú. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích a smluvních pokutách. K neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu (§ 87 z. s. ú.), když zanedbání povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele vede k uzavření smlouvy v rozporu se zákonem, jedná se o porušení v neprospěch slabší strany (spotřebitele, jako laika a ekonomicky a zpravidla i odborně slabšího subjektu) a dané jednání zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrům potenciálně neúvěruschopným osobám vede k sociálně nežádoucím jevům a poškozuje nejen dlužníka samotného ale společnost jako celek (§ 588 o. z., srov. rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-679/18 OPR Finance ze dne 5. 3. 2020).

32. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 27 500 Kč a žalovaný uhradil na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy částku 11 200 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaný v rozsahu 16 300 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně a dosud neuhrazenou jistinu je povinen vydat žalobkyni dle § 87 odst. 1 z. s. ú. v době přiměřené jeho možnostem.

33. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 16 300 Kč a v tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalovanému jsou vedena další řízení o zaplacení peněžitých částek (sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ), a je tak pravděpodobné, že má vícero závazků. S ohledem na to stanovil soud žalovanému k úhradě dluhu lhůtu 60 dní v souladu s § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“).

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. s ohledem na zjištění, že žalobkyně byla k datu vyhlášení rozsudku ve sporu úspěšná co do 47 %, žalovaný co do 53 %, poměr úspěchu účastníků řízení je tak v zásadě stejný, rozdíl činí jednotky procent. Soud tak nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.