11 C 72/2021

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,50% ročně od [datum] do [datum], ve výši 8% ročně od [datum] do [datum], ve výši 8,05% ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,25% ročně od [datum] do [datum] a ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 5 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 7,05% ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,50% ročně od [datum] do [datum], ve výši 8% ročně od [datum] do [datum], ve výši 8,75% ročně od [datum] do [datum], ve výši 9% ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,25% ročně od [datum] do [datum], ve výši 8,25% ročně od [datum] do [datum], ve výši 8,5% ročně od [datum] do [datum] a od [datum] co do úroku z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši, která odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení výši repo sazby stanovené Českou národní bankou k prvnímu dni kalendářního pololetí zvýšené o sedm procentních bodů, co do úroku z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum] a co do úroku z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 0,7% ročně od [datum] do [datum], ve výši 0,95% ročně od [datum] do [datum], ve výši 0,2% ročně od [datum] do [datum], ve výši 0,45% ročně od [datum] do zaplacení a co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 960 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 690 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] a postupně v řízení doplněným se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,05% ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,05% ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,05% ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,05% ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,50% ročně od [datum] do [datum], ve výši 8,00% ročně od [datum] do [datum], ve výši 8,75% ročně od [datum] do [datum], ve výši 9,0 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 9,00% ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,25% ročně od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 960 Kč. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny půjčky ve výši 15 000 Kč poskytnuté dle smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným a z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 960 Kč. Žalovaný na tuto půjčku uhradil před zahájením řízení částku ve výši 5 000 Kč.

2. Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytuje cizí prvek daný sídlem žalobkyně, řešil soud primárně otázku vlastní pravomoci a příslušnosti v projednávané věci. Za situace, kdy Česká republika i [anonymizováno] republika jsou členy Evropské unie a řízení ve věci bylo zahájeno po [datum], je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012. Podle čl. 18 odst. 2 citovaného nařízení u spotřebitelských smluv smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V dané věci jde o závazek ze spotřebitelské smlouvy, žalovaný jako spotřebitel má bydliště v České republice a tím je dána příslušnost tohoto soudu k projednání a rozhodnutí sporu.

3. Žalovaný se k návrhu ve věci samé nevyjádřil, a ač byl řádně a včas předvolán, bez omluvy se nedostavil k jednání soudu.

4. Smlouvou o půjčce [číslo] bylo prokázáno, že tato smlouva byla právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podepsána dne [datum]. Dle textu listiny právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč a tuto částku žalovaný při podpisu smlouvy převzal. Žalovaný se dle znění uvedené smlouvy zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 960 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 480 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7 dnů od data uzavření smlouvy.

5. Výpisem z evidence České národní banky bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně v době poskytnutí půjčky měla oprávnění poskytovat spotřebitelský úvěr jako nebankovní poskytovatel.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohou [číslo] k této smlouvě bylo prokázáno, že je podepsána právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem [adresa], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] jako postupníkem. Obsahem této smlouvy je postoupení pohledávek uvedených v příloze této smlouvy, mimo jiné i pohledávky za žalovaným ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], na postupníka k okamžiku uhrazení úplaty za postupované pohledávky.

7. Potvrzením o přijetí úplaty bylo prokázáno, že úhrada za postupované pohledávky byla právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena [právnická osoba] [anonymizováno] dne [datum].

8. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a poštovním podacím archem bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného informovala o postoupení pohledávky z titulu předmětné smlouvy o půjčce na [právnická osoba] [anonymizováno] a toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne [datum]. Součástí oznámení byla i výzva k úhradě žalované částky do 10 dnů od doručení oznámení.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] č. [bankovní účet], dodatkem [číslo] k této smlouvě ze dne [datum], seznamem postupovaných pohledávek k uvedené smlouvě a seznamem pohledávek k dodatku [číslo] bylo prokázáno, že jsou podepsány [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem [adresa], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Obsahem této smlouvy je postoupení pohledávek uvedených v přílohách této smlouvy, mimo jiné i pohledávky za žalovaným ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], na postupníka k okamžiku podpisu smlouvy.

10. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a poštovním podacím archem bylo prokázáno, že [právnická osoba] [anonymizováno] žalovaného informovala o postoupení pohledávky z titulu předmětné smlouvy o půjčce na žalobkyni a toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne [datum].

11. Předžalobní výzvou žalobkyně ze dne [datum] a poštovním podacím archem bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu vyplývajícího ze shora uvedené smlouvy o půjčce ve lhůtě do [datum]. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum].

12. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne [datum] podepsali právní předchůdkyně žalobkyně, která byla nebankovním subjektem s oprávněním poskytovat spotřebitelský úvěr, a žalovaný smlouvu o půjčce [číslo] Touto smlouvou právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 960 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 480 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7 dnů od data uzavření smlouvy. Dne [datum] podepsala právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem [adresa], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, kterou právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky ve smlouvě specifikované, mimo jiné i pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], na postupníka. O postoupení pohledávky byl žalovaný právní předchůdkyní žalobkyně informován v oznámení ze dne [datum] předaným k poštovní přepravě dne [datum], přičemž současně byl žalovaný v tomto oznámení i vyzván k úhradě žalované částky ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení. Dne [datum] podepsala [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem [adresa], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek včetně dodatku [číslo] k této smlouvě, kterou [právnická osoba] [anonymizováno] postoupila pohledávky ve smlouvě specifikované, mimo jiné i pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], na žalobkyni. O tomto postoupení informovala [právnická osoba] [anonymizováno] žalovaného oznámením ze dne [datum] předaným k poštovní přepravě dne [datum]. Žalovaný dosud na poskytnutou půjčku uhradil částku 5 000 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu z titulu smlouvy o půjčce, a to předžalobní výzvou ze dne [datum] předanou k poštovní přepravě dne [datum] Lhůta k úhradě dluhu byla stanovena do [datum].

13. Žalobkyně na základě výzvy soudu uvedla, že půjčku bylo možné právní předchůdkyní žalobkyně poskytnout pouze žadateli s nenulovým příjmem, přičemž žadatel dokládá písemná potvrzení o svých příjmech, které jsou uvedeny v zákaznické kartě žadatele. K tomu žalobkyně přiložila nevyplněný vzor zákaznické karty.

14. S ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o půjčce a datum vzniku bezdůvodného obohacení soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. posuzoval věc podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném ke dni [datum] (dále jen„ obč. zák.“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů ve znění účinném ke dni 22. 11. 2005 (dále jen„ z. s. ú.“).

15. Podle § 1 z. s. ú. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje některá práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem (dále jen„ spotřebitelský úvěr“) ..

16. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

17. Podle § § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

18. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

19. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

20. Podle § 563 obč. zák. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

21. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

22. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě půjčky dle § 657 a násl. obč. zák. Není sporu o tom, že v době uzavření smlouvy vystupoval žalovaný jako spotřebitel, což se podává ze smlouvy, a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele spotřebitelských úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr či zápůjčku splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). S ohledem na shora uvedené se soud tedy nejprve zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného při poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle žalobkyně její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného posuzovala dle příjmů, kterých v době poskytnutí půjčky žalovaný dosahoval, což je však zcela nedostačující, nehledě na to, že své tvrzení v tomto směru žalobkyně ani nijak neprokázala. Pro účely takového posouzení je nutné zejména podrobně analyzovat domácí rozpočet spotřebitele, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak i výdaje. Soud je vzhledem k výše uvedenému toho názoru, že právní předchůdkyně žalobkyně zanedbala svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Z toho důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 39 obč. zák., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku či poplatcích.

23. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, přičemž žalovaný z této částky žalobkyni či její právní předchůdkyni k dnešnímu dni vrátil částku 5 000 Kč. Protože nebyl zjištěn žádný právní důvod pro takové plnění, soud nárok žalobkyně, která se stala novým věřitelem pohledávky, posoudil podle hmotněprávních norem upravujících nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, podle kterých strana, která plnila bez právního důvodu, má právo na vrácení toho, co plnila. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle ust. § 563 obč. zák. splatným na výzvu věřitele. V daném případě byl žalovaný vyzván k zaplacení poskytnuté částky výzvou obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], která byla předána k poštovní přepravě dne [datum]. Tato výzva musela být žalovanému doručena nejpozději dne [datum] a splatnost nároku tak nastala po uplynutí lhůty 10 dnů poskytnuté ve výzvě k plnění, tedy dne [datum]. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se v takovém případě žalovaný dostal dnem [datum] a k tomuto dni činil úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8,05% ročně. S ohledem na shora uvedené soud tedy uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku od [datum] do zaplacení (za období, kde žalobkyně požaduje úrok nižší, než činí 8,05% ročně, soud přiznal požadovaný úrok, neboť nemůže překročit návrh žalobkyně) jako plnění z bezdůvodného obohacení (výrok I.) a ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně má podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci právo na 33,33% z nákladů, které v tomto řízení vynaložila. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) ve výši 750 Kč a z náhrady hotových výdajů advokáta za tyto tři úkony právní služby ve výši 300 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.) a z náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 220,50 Kč dle § 137 o. s. ř., když jde o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Celkem žalobkyně vynaložila v řízení na nákladech řízení částku 2 070,50 Kč. Soud přiznal žalobkyni 33,33% z těchto nákladů, tedy částku ve výši 690 Kč.

25. Lhůty k plnění jsou stanoveny podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř., místo plnění pro platbu náhrady nákladů řízení žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.