11 C 74/2021

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného adresa pro doručování adresa žalovaného o 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 50 000 Kč, se zamítá.

II. Po právní moci tohoto usnesení bude žalobci vrácena část soudního poplatku ve výši 863 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 67 255 Kč, a to částky 16 000 Kč jako dvou splátek kupní ceny dle kupní smlouvy o prodeji vozidla [značka automobilu] ze dne [datum], částky 4 148 Kč jako nákladů za odtah tohoto vozidla na trase [obec] – [obec] – [obec] u [obec], částky 42 607 Kč jako nákladů na opravu uvedeného vozidla (tj. 1 068 Kč za výměnu olejového, palivového a vzduchového filtru, 1 200 Kč za výměnu oleje, 1 812 Kč za výměnu brzdových destiček a brzdových kotoučů, 1 088 Kč za výměnu čepů řízení, 8 039 Kč za opravu spojky, 2 200 Kč za výměnu těsnění pod hlavou motoru, 100 Kč za instalaci chybějící krytky odstřiku předních světlometů, 400 Kč za nové pneumatiky, 1 200 Kč za vyvážení a přezutí nových pneu, 16 000 Kč za opravu poškozeného laku, 3 500 Kč za odtlakování a zbroušení hlavy, 500 Kč za čištění motoru a 1 000 Kč za čištění interiéru), částky 4 000 Kč za odcizený výfuk od katalyzátoru až po koncový tlumič výfuku a částky 500 Kč za odcizené autorádio. Žalobce svou žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel se žalovaným kupní smlouvu o prodeji vozidla [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] kW za kupní cenu ve výši 64 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních splátek po 8 000 Kč, žalovaný však žádnou splátku neuhradil, proto žalobce převzal vozidlo dne 28. 5. 2020 zpět. Ke dni vrácení vozidla byly splatné dvě splátky kupní ceny ve výši 16 000 Kč, které žalovaný neuhradil. Protože vozidlo bylo nepojízdné a žalovaný ho odmítal vrátit do bydliště žalobce, nechal ho žalobce odtáhnout, přičemž náklady na odtah činily 4 148 Kč. Vozidlo v době koupě bylo pojízdné a v dobrém technickém i estetickém stavu, v době jeho převzetí žalobcem však bylo nepojízdné a ve špatném stavu, proto se žalobce domáhá po žalovaném náhrady nákladů na opravu vozidla v celkové výši 42 607 Kč. Konečně žádá žalobce po žalovaném náhradu ve výši 4 500 Kč za autorádio a výfuk katalyzátoru až po koncový výfuk tlumiče, které byly z auta odcizeny.

2. Podáním doručeným soudu dne 25. 3. 2022 žalobce uvedl, že žalovaný uznal svůj dluh plynoucí z porušení kupní smlouvy o koupi vozidla ze dne [datum] a podepsáním uznáním dluhu se zavázal uhradit dluh ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně. Protože však neplní splátkový kalendář dle uznání dluhu, podává žalobce žalobu o zaplacení dluhu ve výši 50 000 Kč. Dalším podáním doručeným soudu dne 26. 5. 2022 pak žalobce doplnil, že požaduje po žalovaném nadále zaplacení pouze částky 50 000 Kč. Usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne 27. 6. 2022 byl žalobce vyzván, aby odstranil neurčitost svého podání ze dne 25. 3. 2022 spočívající v tom, že z něj nelze zjistit, jaký konkrétní nárok bere žalobce zpět a co představuje částka 50 000 Kč, kterou nadále požaduje po žalovaném zaplatit. Současně byl žalobce poučen, jakým způsobem má vady podání odstranit. Podáním doručeným soudu dne 13. 7. 2022 žalobce uvedl, že bere zpět žalobu co do splátek kupní ceny ve výši 16 000 Kč a co do částky 1 255 Kč za odtah vozidla. Nadále požaduje po žalovaném uhradit škodu na vozidle ve výši 42 607 Kč, hodnotu odcizeného autorádia a koncového výfuku ve výši 4 500 Kč a náklady na odtah vozidla ve výši 2 893 Kč. Soud usnesením ze dne 9. 8. 2022, č. j. 11 C 74/2021-87, zastavil řízení co do nároku na zaplacení splátek kupní ceny ve výši 16 000 Kč a co do části nároku na zaplacení nákladů na odtah vozidla ve výši 1 255 Kč.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k jednání nařízenému soudem se bez omluvy nedostavil.

4. Kupní smlouvou bylo prokázáno, že je datována [datum], podepsána žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, předmětem smlouvy je prodej [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] kW za cenu 63 000 Kč žalovanému, která měla být uhrazena v hotovosti při podpisu smlouvy.

5. Dodatkem ke smlouvě bylo prokázáno, že je datován [datum] a podepsán žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím a [jméno] [příjmení] jako třetí osobou. Obsahem tohoto dodatku je ujednání účastníků o zaplacení kupní ceny za auto ve výši 64 000 Kč ve splátkách po 8 000 Kč splatných vždy k prvnímu dni měsíce počínaje měsícem květen 2020. V dodatku je uvedeno, že„ při nedodržení splátek bude majitelem panem [celé jméno žalobce] odebráno vozidlo [anonymizováno], [registrační značka] kupujícímu [celé jméno žalovaného] s vyplacením poměrné částky a to polovinou každé vyplacené splátky“. Obsahem dodatku je rovněž ujednání o tomto znění:„ Dále se kupující zavazuje k placení oprav a servisu zmíněného auta“.

6. E-mailovou komunikací bylo prokázáno, že žalobce urgoval žalovaného o úhradu splátek kupní ceny a účastníci spolu jednali o úhradě nákladů na opravu vozu ve výši 30 000 Kč.

7. Listinou nazvanou„ uznání dluhu a dohoda o splátkách“ bylo prokázáno, že je datována [datum], podepsána žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, obsahem této listiny je prohlášení žalovaného, že uznává, že dluží svému věřiteli – žalobci ke dni podpisu tohoto uznání částku ve výši celkem 50 000 Kč jako„ dluh z kupní smlouvy vozidla [anonymizována tři slova], [VIN kód] ze dne [datum] uzavřené mezi věřitelem a dlužníkem“ a„ tento svůj dluh ve výši 50 000 Kč dlužník uznává co do důvodu i výše“. Dále je v listině uvedeno, že se dlužník zavazuje částku 50 000 Kč zaplatit věřiteli ve stanovených měsíčních splátkách.

8. Žalobce předložil soudu fotografie vozu, z nichž soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť není seznatelné, jaký vůz je na fotografiích zachycen a kdy byly fotografie pořízeny. Stejně tak soud neučinil žádné skutkové zjištění z žalobcem předložené předžalobní výzvy, neboť žalobce nepředložil žádný důkaz o tom, že taková výzva byla žalovanému doručena.

9. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Účastníci podepsali dne [datum] kupní smlouvu a současně dodatek ke kupní smlouvě, na základě kterých žalobce prodal žalovanému [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] kW za kupní cenu 64 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit ve splátkách po 8 000 Kč splatných vždy k prvnímu dni v měsíci počínaje měsícem květen roku 2020. Ve smlouvě je obsaženo ujednání, že„ při nedodržení splátek bude majitelem panem [celé jméno žalobce] odebráno vozidlo [anonymizováno], [registrační značka] kupujícímu [celé jméno žalovaného] s vyplacením poměrné částky a to polovinou každé vyplacené splátky“. Obsahem smlouvy je rovněž ujednání o tomto znění:„ Dále se kupující zavazuje k placení oprav a servisu zmíněného auta“. Žalovaný sjednané splátky nehradil, žalobce žalovanému vozidlo, které vykazovalo nějaká poškození, dne 28. 5. 2020 odebral. Za tohoto stavu byl ochoten žalovaný uhradit žalobci částku 30 000 Kč na opravu vozidla, což však neučinil. Dne [datum] účastníci podepsali další listinu nazvanou„ uznání dluhu a dohoda o splátkách“. V této listině žalovaný prohlásil, že uznává, že žalobci ke dni podpisu tohoto uznání částku ve výši celkem 50 000 Kč jako„ dluh z kupní smlouvy vozidla [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [VIN kód] ze dne [datum] uzavřené mezi věřitelem a dlužníkem“ a„ tento svůj dluh ve výši 50 000 Kč dlužník uznává co do důvodu i výše“.

10. Po právní stránce soud uzavírá, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu, jejíž součástí je rozvazovací podmínka dle § 548 odst. 2 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dle níž se v případě nedodržení sjednaných splátek kupní ceny obnovuje vlastnické právo pro žalobce. Rozvazovací podmínka se naplnila a v takovém případě byl žalovaný povinen vrátit to, co mu ještě zbývá a ve stavu, v jakém se daná věc nachází.

11. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda žalovaný platně uznal žalovaný nárok, kdy důsledkem platného uznání dluhu ve smyslu § 2053 o. z. je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Důkazní břemeno se v takovém případě přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. Uznání dluhu musí splňovat obecné náležitosti předepsané pro právní úkony, k jeho platnosti je dále třeba písemná forma, vyjádření příslibu zaplatit dluh a uvedení důvodu dluhu a jeho výše. Není nezbytné uvést výslovně důvod dluhu přímo v uznávacím projevu, avšak uznávací projev musí obsahovat takové údaje, z nichž za případné pomoci výkladu důvod dluhu nepochybně vyplývá. Uvedení důvodu dluhu znamená označení, jakého dluhu se uznání týká nebo v čem dluh (skutkově) spočívá. Výše označeného dluhu musí být vyjádřena tak, aby byla objektivně určitelná. Nestačí, ví-li dlužník i věřitel, o jaký dluh a v jaké výši se jedná, nýbrž - vzhledem k obligatorní písemné formě úkonu - musí být tyto údaje obsaženy v písemném projevu vůle nebo alespoň z něj musí bez pochybností vyplývat. V listině předložené žalobcem a datované dne [datum] je důvod dluhu vymezen pouze velmi neurčitě jako“ dluh z kupní smlouvy vozidla [anonymizována tři slova], [VIN kód] ze dne [datum]“. Přitom z kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky mohly vzniknout různé dluhy – např. na kupní ceně, na úhradě nákladů na opravy a servis vozidla a není tedy objektivně seznatelné, jaký dluh žalovaný uznal. Soud přitom odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2536/2009, v němž se uvádí„ Protože uznání dluhu je právním jednáním, pro které je pod sankcí neplatnosti stanovena písemná forma (§ 582 odst. 1 věta první o. z.), musí být určitost projevu vůle uznat dluh co do důvodu a výše dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán; nestačí, že dlužníku, který jednostranné právní jednání učinil, případně věřiteli, kterému bylo toto právní jednání adresováno, byl jasný jak důvod uznávaného dluhu, tak jeho výše, není-li to poznatelné z textu listiny. Určitost písemného projevu vůle je objektivní kategorií a takový projev vůle by neměl vzbuzovat důvodně pochybnosti o jeho obsahu ani u třetích osob (srov. – vedle již uvedených rozhodnutí – právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2002 sp. zn. 33 Odo 507/2001, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2003 sp. zn. 33 Odo 779/2002 nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012 sp. zn. 29 Cdo 4975/2010).“ 12. Soud tedy uzavírá, že prohlášení žalovaného obsažené v listině ze dne [datum] nesplňuje náležitosti uznání dluhu podle § 2053 o. z., a proto nedošlo k přesunu důkazního břemene na žalovaného. V takovém případě bylo na žalobci, aby prokázal vznik jednotlivých nároků uplatněných v žalobě a jejich výši, v tomto směru však žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní a soudu nezbylo, než žalobu pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního zamítnout. Soud nemohl žalobci poskytnout v tomto směru příslušné poučení dle § 118a odst. 1 a 2 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpis, neboť se jednání ve věci neúčastnil.

13. Soud současně dle § 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb. rozhodl o vrácení části soudního poplatku, s ohledem na částečné zastavení řízení před prvním jednáním ve věci (výrok II.).

14. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok III.) opírá soud o § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Žalovaný byl ve sporu plně úspěšný a měl by tedy právo na náhradu nákladů, které v tomto řízení vynaložil. Protože žalovaný se však jednání neúčastnil a podle obsahu spisu mu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, soud rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.