11 C 78/2023

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 17 414,20 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 999 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 999 Kč od 25. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do části jistiny ve výši 2 006,38 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 694,46 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 026,71 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 408,82 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 005,38 Kč od 28. 10. 2022 do 24. 11. 2022 a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 006,38 Kč od 25. 11. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 15. 3. 2023, tak jak byl v průběhu řízení doplněn, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 005,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 28. 10. 2022 do zaplacení, a to jako nesplacené jistiny úvěru, částky 1 026,71 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení (tj. úroku ve výši 8,5 % ročně z jistiny za dobu od 9. 11. 2021 do 14. 10. 2022), částky 12 694,46 Kč jako kapitalizovaného úroku, kdy tato částka sestává z nesplaceného smluvního úroku ve výši 1 080,10 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 295,78 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 193,99 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 2 312,74 Kč a nesplaceného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků za období po konečné splatnosti ve výši 1 811,85 Kč, dále částky 217 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky a částky 4 408,82 Kč jako smluvní pokuty s odůvodněním, že tyto nároky vyplývají ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jako„ právní předchůdkyně“) a žalovaným. Žalobkyně uvedla, že žalovaná pohledávka na ní byla postoupena rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného splácet byla ověřovaná právní předchůdkyní na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, ve které žalovaný uvedl své osobní údaje, jakož i další údaje, jako jsou jeho příjmy a výdaje. S ohledem na výši příjmu a výši úvěru právní předchůdkyně vyhodnotila žalovaného jako způsobilého splácet poskytnutý úvěr, neboť k úhradě případných dalších závazků mu zbývalo 16 318 Kč. Žalovaný tak měl po odečtení měsíční splátky úvěru dostatek volných prostředků, s nimiž mohl disponovat. Dle žalobkyně žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 4 001 Kč.

2. Žádostí o úvěr bylo prokázáno, že je datována [datum], podepsána žalovaným, který požádal právní předchůdkyni o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč na 14 měsíců, přičemž uvedl, že je svobodný, vyživuje jedno dítě do 26 let, bydlí u rodičů, nemá žádné dluhy, jeho vzdělání je [anonymizována tři slova], je zaměstnaný u [právnická osoba], [anonymizováno] od 1. 1. 2019 s příjmem [částka] měsíčně, jeho trvalý pobyt je na adrese [adresa žalovaného], adresa výběru na adrese [adresa žalovaného], jeho celkové měsíční příjmy činí [částka] měsíčně a měsíční výdaje 11 256 Kč, jež sestávají z výdajů na bydlení a energie ve výši 5 590 Kč měsíčně, z výdajů na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 1 000 Kč měsíčně a ze srážek ze mzdy, výživného ve výši 4 666 Kč měsíčně. V žádosti je uvedeno, že žalovaný předložil právní předchůdkyni výplatní pásky a pracovní smlouvu.

3. Pracovní smlouvou žalovaného bylo prokázáno, že od 1. 1. 2019 je zaměstnán jako [anonymizováno] u [právnická osoba] [právnická osoba] se sídlem [adresa], [obec] [obec], a to na dobu neurčitou.

4. Výplatními listinami žalovaného za měsíce duben až červen roku 2020 bylo prokázáno, že průměrný měsíční čistý příjem žalovaného za tyto měsíce činil [částka], když v měsíci dubnu mu byla vyplacena ve mzdě náborová odměna ve výši 20 000 Kč, a dále tyto výplatnice prokazují, že žalovaný uplatňoval slevu na děti a z výplaty jsou mu sráženy nepřednostní zákonné srážky.

5. Smlouvou o úvěru [číslo] standardní informací o spotřebitelském úvěru s předpisem splátek bylo prokázáno, že smlouva byla podepsána dne [datum] právní předchůdkyní jako věřitelkou a žalovaným jako dlužníkem, který téhož dne podepsal i standardní informací o spotřebitelském úvěru. Obsahem smlouvy byl závazek právní předchůdkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a závazek žalovaného tyto prostředky vrátit ve 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč, celkem tedy částku 27 888 Kč, přičemž roční zápůjční úroková sazba činila 15 % a RPSN 272,44 %. Splatnost splátek byla sjednána tak, že první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Dlužník rovněž ve smlouvě potvrdil, že celkovou výši úvěru převzal při podpisu smlouvy v hotovosti.

6. Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek a dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě o postupování pohledávek bylo prokázáno, že rámcová smlouva je podepsána žalobkyní jako postupníkem dne [datum] a právní předchůdkyní jako postupitelem dne [datum] a dodatek je podepsán žalobkyní jako postupníkem dne [datum] a právní předchůdkyní jako postupitelem dne [datum]. Obsahem těchto listin je stanovení podmínek, za nichž bude postupitel postupníkovi postupovat pohledávky vzniklé z úvěrových smluv, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky, nebo které nabyl od původního poskytovatele úvěrů, společnosti [právnická osoba], přičemž smlouva byla uzavřena na dobu jednoho roku od [datum] do [datum] a byla sjednána její automatická prolongace. Ve smlouvě se postupitel zavazuje alespoň 4 x ročně předat postupníkovi datovou pásku obsahující seznam pohledávek, které má v úmyslu postoupit způsobem uvedeným ve smlouvě a současně odeslat postupníkovi e-mail s vyčíslenou kupní cenou za tyto pohledávky s tím, že postupník ověří soulad datové pásky s podmínkami uvedenými ve smlouvě a v případě, že portfolio pohledávek bude tyto podmínky splňovat, zavazují se strany ve lhůtě uvedené ve smlouvě uzavřít dílčí smlouvu o postoupení pohledávek. Ve smlouvě je sjednáno, že postoupení každého jednotlivého portfolia pohledávek bude účinné dnem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio.

7. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že je podepsána žalobkyní jako postupníkem dne [datum] a právní předchůdkyní jako postupitelem dne [datum], ve smlouvě je uvedeno, že dne [datum] byla postupitelem předána datová páska, což je seznam postupovaných pohledávek, a tyto pohledávky postupitel postupuje postupníkovi za ujednanou kupní cenu.

8. V seznamu pohledávek je uvedena pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy [číslo] ve výši 23 887,99 Kč.

9. Potvrzením o provedení transakce bylo prokázáno, že dne 27. 10. 2022 žalobkyně uhradila právní předchůdkyni kupní cenu za portfolio.

10. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum] bylo prokázáno, že dne 11. 11. 2022 zaslala právní předchůdkyně prostřednictvím České pošty s. p. žalovanému oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] ve výši 37 599,47 Kč na žalobkyni a vyzvala žalovaného k úhradě této částky ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu.

11. Informací k zásilkám bylo prokázáno, že zásilka pro žalovaného předaná k poštovní přepravě dne 11. 11. 2022 byla doručována žalovanému dne 14. 11. 2022, neúspěšně.

12. Oznámením žalobkyně ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] požádala o úhradu pohledávky v celkové výši 37 690,33 Kč do 15. 12. 2022.

13. Předžalobní výzvou ze dne 1. 3. 2023 a podacím archem ze dne 3. 3. 2023 bylo prokázáno, že dne 3. 3. 2023 odeslala žalobkyně prostřednictvím České pošty s. p. žalovanému výzvu k zaplacení pohledávky ve výši 37 599,47 Kč včetně příslušenství ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní ve lhůtě do 9. 3. 2023.

14. Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je zapsána v rejstříku od 21. 12. 2010.

15. Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky bylo prokázáno, že žalobkyně eviduje v přehledu úkonů realizovaných ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky za žalovaným ze smlouvy o úvěru [číslo] úkon, a to cestu pověřeného terénního pracovníka žalobkyně na kontaktní adresu žalovaného dne 7. 3. 2023.

16. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] žalovaný požádal právní předchůdkyni o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč na dobu 14 měsíců. Žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, vyživuje jedno dítě do 26 let, bydlí u rodičů, nemá žádné dluhy, jeho vzdělání je [anonymizována tři slova], je zaměstnaný u [právnická osoba], [anonymizováno] od [datum] s příjmem [částka] měsíčně, jeho trvalý pobyt je na adrese [adresa žalovaného], adresa výběru na adrese [adresa žalovaného], jeho celkové měsíční příjmy činí [částka] měsíčně a měsíční výdaje 11 256 Kč, jež sestávají z výdajů na bydlení a energie ve výši 5 590 Kč měsíčně, z výdajů na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 1 000 Kč měsíčně a ze srážek ze mzdy, výživného ve výši 4 666 Kč měsíčně. Spolu s touto žádostí předložil žalovaný právní předchůdkyni pracovní smlouvu a výplatní pásky, z nichž vyplývalo, že žalovaný je od 1. 1. 2019 zaměstnán jako [anonymizováno] u [právnická osoba] [právnická osoba] se sídlem [adresa], [anonymizováno] [obec], a to na dobu neurčitou, jeho průměrný čistý měsíční příjem činil za měsíce duben až červen roku 2020 částku [částka], kdy tento průměr byl zvýšen tím, že v měsíci dubnu byla žalovanému vyplacena ve mzdě náborová odměna ve výši 20 000 Kč. Žalovaný u svého zaměstnavatele uplatňoval slevu na děti, ze mzdy mu byly sráženy nepřednostní zákonné srážky. Téhož dne, tedy [datum], podepsali právní předchůdkyně a žalovaný smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr včetně úroku ve výši 1 444 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasního poplatku ve výši 2 700 Kč, celkem tedy částku 27 888 Kč. Roční zápůjční úroková sazba byla ve smlouvě stanovena ve výši 15 %, RPSN činilo 272,44 %. Splatnost splátek byla sjednána tak, že první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Úvěr byl vyplacen žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly rámcovou smlouvu o postupování pohledávek, a to právní předchůdkyně dne [datum] a žalobkyně dne [datum], a následně dodatek k této smlouvě, jejichž obsahem je stanovení podmínek pro postoupení pohledávek vzniklých z úvěrových smluv, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky, nebo které nabyl od původního poskytovatele úvěrů, společnosti [právnická osoba] Smlouva byla sjednána na dobu 1 roku od [datum] do [datum] s možností automatické prolongace. Na základě této smlouvy pak podepsaly právní předchůdkyně a žalobkyně dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, a to právní předchůdkyní dne [datum] a žalobkyně dne [datum], kterou byly na žalobkyni postoupeny pohledávky ke dni zaplacení kupní ceny za postupované pohledávky, tj. ke dni [datum], uvedené v seznamu postupovaných pohledávek, v němž je mimo jiné uvedena i pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 23 887,99 Kč. Postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni právní předchůdkyně oznámila žalovanému přípisem odeslaným dne 11. 11. 2022, v němž současně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky do 10 dnů od doručení oznámení. Uvedený přípis byl doručován žalovanému dne 14. 11. 2022, neúspěšně. Žalobkyně pak přípisem ze dne [datum] informovala žalovaného o postoupení pohledávky, odeslání tohoto přípisu žalobkyně nijak neprokázala, následně výzvou odeslanou 3. 3. 2023 vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] ve lhůtě do 9. 3. 2023. Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 4 001 Kč.

17. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:

18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

20. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

27. Podle § 2991 odst. 2 o. z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

30. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

31. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení:

32. Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatelka. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy byly zjišťovány od žalovaného osobní údaje a údaje o jeho příjmech a výdajích, které byly ověřovány pracovní smlouvou a výplatními lístky žalovaného. Tento postup nepovažuje soud za dostačující pro řádné prověření úvěruschopnosti žalovaného, neboť právní předchůdkyně nijak neověřovala informace žalovaného o jeho výdajích, zejména o výdajích na bydlení, ačkoliv ze žádosti o úvěr bylo zjevné, že žalovaný kromě bydliště u rodičů musí ještě nějakým způsobem uspokojovat své bytové potřeby v místě výkonu práce, kterým byla [obec] a [obec]. Ostatně uvedení adresy výběru ve smlouvě v [obec] žalovaným napovídá, že buď fakticky bydlí na této adrese nebo je zde alespoň ubytován v pracovních dnech. Dále právní předchůdkyně nijak nerozklíčovala informaci zjištěnou od žalovaného, že má vyživovací povinnost k jednomu dítěti a jeho srážky ze mzdy, vyživovací povinnost činí 4 666 Kč a informaci zjištěnou z výplatních listin žalovaného, že mu jsou ze mzdy sráženy nepřednostní zákonné srážky. Právní předchůdkyně tyto informace nijak nezkoumala, nezjišťovala, zda má žalovaný výživné stanovené soudem a v jaké výši a jaké nepřednostní pohledávky jsou mu sráženy ze mzdy. Z úřední činnosti je soudu známo, že nepřednostními pohledávkami jsou všechny ostatní pohledávky kromě pohledávky výživného, náhrady škod způsobené ublížením na zdraví a úmyslnými trestnými činy a pohledávky daní a poplatků. V důsledku toho právní předchůdkyně nemohla udělat řádnou analýzu domácího rozpočtu žalovaného, nehledě na to, že informace o výdajích žalovaného nebyly nijak právní předchůdkyní ověřeny. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Soud tedy uzavírá, že právní předchůdkyně zanedbala svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalovaného (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení žalovaných částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplněním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

33. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy částku 4 001 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaný v rozsahu částky 10 999 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, na kterou byly pohledávky z absolutně neplatné smlouvy o úvěru platně postoupeny.

34. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 10 999 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 999 Kč od 25. 11. 2022 do zaplacení a v tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částek z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru výzvou odeslanou dne 11. 11. 2022 s lhůtou k plnění do 10 dnů od doručení tohoto přípisu, což bylo 14. 11. 2022. Do prodlení s plněním tohoto nároku se tak žalovaný dostal dne 25. 11. 2022. Úroky z prodlení z částky, kterou se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, je tak žalobkyně oprávněna požadovat od 25. 11. 2022 a v té době činila výše úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. 15 %, žalobkyně však požadovala úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně a její žalobní žádání nemůže soud překročit. K požadavku na zaplacení náhrady nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 217 Kč, a to za cestu vykonanou pověřeným terénním pracovníkem žalobkyně dne 7. 3. 2023, soud uvádí, že i tento nárok zamítl, neboť žalobkyně neprokázala vůbec uskutečnění takové cesty.

35. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Z porovnání přiznané částky a zamítnutých nároků je zřejmé, že převážně úspěšný byl žalovaný, podle poměru úspěchu a neúspěchu by měl tedy nárok na náhradu nákladů řízení žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly a soud tak žádnou náhradu nákladů účastníkům nepřiznal.

36. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly, zejména s přihlédnutím k nízké výši přisouzené částky, shledány důvody.