11 C 9/2021

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 15.245 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7.555 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co částky 12.389,63 Kč, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10.000 Kč od [datum] do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 9 % z částky 10.000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 2.445 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], doplněným dne [datum] a [datum], se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 15.245 Kč – sestávající z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 5.245 Kč – s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.419,63 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.280 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10.000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10.000 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ Právní předchůdkyně“) a žalovanou. Po dobu trvání závazku zaplatila žalovaná 2.445 Kč.

2. Žalovaná se k návrhu ve věci samé nevyjádřila.

3. Ve věci bylo jednáno v nepřítomnosti účastnic. Žalobkyně se podáním ze dne [datum] omluvila z jednání nařízeného na den [datum]. Žalovaná, ač řádně a včas předvolaná, se bez omluvy k jednání soudu nedostavila, a proto soud jednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

4. Z listiny nazvané SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU soud zjistil, že byla Právní předchůdkyní a žalovanou podepsána dne [datum]. Dle textu této listiny si žalovaná při jejím podpisu převzala od Právní předchůdkyně spotřebitelský úvěr (zápůjčku) ve výši 10.000 Kč. V listině se dále uvádí, že úroková míra činí 23,72 % ročně. Žalovaná se dle znění uvedené smlouvy zavázala vrátit poskytnutou částku a vedle toho zaplatit Právní předchůdkyni náklady se spotřebitelským úvěrem spojené, konkrétně úrok ve výši 1.400 Kč, poplatek ve výši 2.000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč a pojistné [anonymizováno] ve výši 290 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. První splátku byla dle textu uvedené listiny žalovaná povinna zaplatit nejpozději sedmý kalendářní den od uzavření smlouvy a každou další splátku pak do konce následujícího týdenního období.

5. V listině označené KARTA ZÁKAZNÍKA ŽÁDOST O ZÁPŮJČKU datované dne [datum] jsou uvedeny generálie žalované, mj. adresa trvalého pobytu [ulice a číslo], [anonymizována dvě slova] [obec], adresa místa výběru [ulice a číslo], [PSČ] [obec], pod rubrikou druh bydlení je označeno„ [příjmení]“ s tím, že žalovaná bydlí na místě výběru od září 2016 na základě nájemní smlouvy a od této doby žije v domácnosti s partnerem a jiným rodinným příslušníkem. Pod nadpisem další kontakt se uvádí adresa [adresa]. Za zdroj příjmů je označen hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, trvající od ledna 2017, pracovní pozice [anonymizováno], zaměstnavatel [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa], výše čistého měsíčního příjmu 10.900 Kč. Výdaje na bydlení činí 1.000 Kč, osobní výdaje 4.000 Kč. K ověření finanční situace žalované měly být předloženy výplatní pásky a pracovní smlouva.

6. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení], [IČO], jakožto zaměstnavatelem a žalovanou jako zaměstnankyní. V rámci generálií žalované je uvedena adresa přechodného bydliště [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]. Jako den nástupu do práce byl sjednán den [datum], mzda byla ujednána ve výši 12.000 Kč s možností odměn až do výše 7.000 Kč.

7. Z výplatní pásky za období březen 2017 vyplývá, že čistý příjem vyplacený žalované [právnická osoba] [anonymizováno]. činil 10.906 Kč.

8. Z výplatní pásky za období duben 2017 se podává, čistý příjem vyplacený žalované [právnická osoba] [anonymizováno]. činil 10.918 Kč.

9. Z listiny ZAŘAZENÍ DO POJISTNÉHO PROGRAMU soud zjistil, že byla Právní předchůdkyní a žalovanou podepsána dne [datum] a jejím obsahem je ujednání, že žalovaná bere na vědomí své zařazení do pojistného programu pro zákazníky Právní předchůdkyně. Tímto měla být žalované poskytnuta pojistná ochrana pro případ smrti a úplné i dočasné invalidity, přičemž Právní předchůdkyně měla být obmyšlenou osobou a všechny pohledávky z rámcové pojistné smlouvy se měly vinkulovat v její prospěch.

10. Z listiny označené Smlouva o postoupení pohledávek vyplývá, že tuto žalobkyně jakožto postupnice i Právní předchůdkyně jako postupitelka podepsaly dne [datum], přičemž dle textu smlouvy postupitelka postupuje své pohledávky specifikované v příloze 1 smlouvy dnem postoupení pod podmínkou, že nebude-li uhrazena úplata za postoupení v ujednaném termínu, k postoupení nedojde.

11. V příloze 1 smlouvy o postoupení pohledávek je uvedena pohledávka Právní předchůdkyně za žalovanou ve výši 15.245 Kč.

12. Listinou nazvanou Oznámení o postoupení pohledávky datovanou [datum] Právní předchůdkyně zpravila žalovanou o postoupení své pohledávky ve výši 15.245 Kč ze smlouvy o půjčce na žalobkyni a vyzvala žalovanou k uhrazení do 10 dnů od doručení na č. ú. [bankovní účet].

13. Z podacího lístku č. [anonymizováno] se podává, že oznámení o postoupení pohledávky bylo Právní předchůdkyní předáno České poště s. p. k doručení žalované dne [datum].

14. Z výzvy žalobkyně datované dne [datum] a z podacího lístku č. [anonymizováno] soud zjistil, že tuto zaslala žalované dne [datum] k zaplacení dlužné částky v celkové výši 21.344,32 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to na č. ú. [bankovní účet] nejpozději do [datum]

15. Ze sjetiny z databáze časových řad [příjmení] vyplývá, že v květnu 2017 úroková míra u úvěrů na spotřebu dosahovala 9,38 % ročně.

16. Ze sjetiny z databáze poskytovatelů spotřebitelského úvěru v přechodném období se podává, že Právní předchůdkyně byla v této databázi zapsána od [datum].

17. Československá obchodní banka, a.s. sdělila, že poskytuje neúčelové úvěry až od výše 20.000 Kč.

18. Ze sdělení Komerční banky, a. s. vyplývá, že ke dni 18. 5. 2017 poskytovala bezúčelové spotřebitelské úvěry ve výši 10.000 Kč s úrokem ve výši 13,65 % ročně.

19. Česká spořitelna, a.s. zaslala k dotazu soudu ceník pro soukromé klienty účinný od 17. 4. 2021, z nějž se podává, že poplatek za vyřízení úvěru činí 1 % z poskytnutého úvěru, maximálně 5.000 Kč, správa úvěru se poskytuje zdarma.

20. Z ostatních listin provedených při jednání konaném dne [datum] soud neučinil žádná skutková zjištění pro posouzení tohoto sporu, a proto se těmito důkazními prostředky nezabýval.

21. Z úřední činnosti je soudu známo, že proti žalované bylo zahájeno celkem pět exekučních řízení, přičemž zdejší soud jejich prováděním pověřoval soudní exekutory v letech 2018 až 2020 k vymožení pohledávek (s příslušenstvím) ve výši 3.068,79 Kč, 27.960 Kč, 4.389 Kč, 13.135,45 Kč a 61.160 Kč.

22. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] podepsaly Právní předchůdkyně, zapsaná v databázi poskytovatelů spotřebitelských úvěrů od [datum], a žalovaná listinu nazvanou SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU. Svým podpisem žalovaná potvrdila, že od Právní předchůdkyně převzala v hotovosti částku 10.000 Kč jako spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky s úrokovou mírou 23,72 % ročně. Poskytnutou částku se žalovaná zavázala vrátit Právní předchůdkyni spolu s náklady se spotřebitelským úvěrem spojenými, a to úrokem ve výši 1.400 Kč, poplatkem ve výši 2.000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč a pojistným [anonymizováno] ve výši 290 Kč. Právní předchůdkyně nechala žalovanou vyplnit tzv. kartu zákazníka, v níž jsou uvedeny generálie žalované, mj. adresa trvalého pobytu [ulice a číslo], [anonymizována dvě slova] [obec], dále adresa místa výběru [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a jako další kontakt adresa [adresa]. Žalovaná sdělila, že bydlí na místě výběru od září 2016 na základě nájemní smlouvy a od této doby žije v domácnosti s partnerem a jiným rodinným příslušníkem. Zdrojem příjmu měl být pracovní poměr na dobu neurčitou, trvající od ledna 2017, zaměstnavatel [jméno] [příjmení], [IČO], výše čistého měsíčního příjmu 10.900 Kč. Výdaje na bydlení dle karty zákazníka činily 1.000 Kč, osobní výdaje 4.000 Kč. K ověření finanční situace byly předloženy: 1) výplatní pásky, dle nichž čistý příjem vyplacený žalované [právnická osoba] [anonymizováno]. činil za březen 2017 částku 10.906 Kč a za duben 2017 částku 10.918 Kč; a 2) pracovní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou jako zaměstnankyní s adresou přechodného bydliště [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]. Den nástupu do práce byl sjednán na [datum], mzda byla ujednána ve výši 12.000 Kč s možností odměn až do výše 7.000 Kč. Dne [datum] podepsaly Právní předchůdkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek vymezených v příloze 1 smlouvy, kde je uvedena pohledávka Právní předchůdkyně za žalovanou ve výši 15.245 Kč. Postoupení své pohledávky oznámila Právní předchůdkyně dopisem zaslaným žalované prostřednictvím České pošty, s.p. dne [datum], jímž žalovanou zároveň vyzvala k uhrazení pohledávky do 10 dnů od doručení. Výzvou žalobkyně zaslanou dne [datum] byla žalovaná vyzvána uhradit 21.344,32 Kč nejpozději do [datum] na stejné číslo účtu jako v oznámení o postoupení pohledávky. Úroková míra spotřebitelských úvěrů dle systému [příjmení] v květnu 2017 činila 9,38 % [právnická osoba] v rozhodné době poskytovala úvěry ve výši 10.000 Kč s úrokovou sazbou 13,65 % ročně. Soudu je z úřední činnosti známo, že již rok po podpisu předmětné smlouvy byla proti žalované zahájena exekuční řízení, neboť v letech v letech 2018 až 2020 zdejší soud pověřoval k vymožení pohledávek (s příslušenstvím) ve výši 3.068,79 Kč, 27.960 Kč, 4.389 Kč, 13.135,45 Kč a 61.160 Kč jednotlivé soudní exekutory.

23. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů: Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], ve znění pozdějších předpisů (dále též„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

24. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení:

25. Právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ten den totiž Právní předchůdkyně poskytla žalované částku 10.000 Kč (jistinu, zápůjčku), kterou se žalovaná zavázala vrátit se sjednanou úplatou a se sjednanými poplatky za„ služby“ v 58 týdenních splátkách ve výši 305 Kč. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitelka, což se podává jak ze smlouvy, tak z karty zákazníka. Zato Právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí zápůjčky jako podnikatelka, o čemž svědčí i skutečnost, že v dané době byla oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry.

26. S ohledem na údaje uvedené v kartě zákazníka a vyplývající z výplatních pásek žalované a pracovní smlouvy je zjevné, že Právní předchůdkyně řádně nezkoumala a nevyhodnotila tzv. úvěruschopnost spotřebitelky (zde žalované) ve smyslu § 86 z. s. ú. Právní předchůdkyně se vůbec nepozastavila nad skutečností, že žalovaná v době poskytnutí zápůjčky bydlela v bytě v Praze, a to na základě nájemní smlouvy, přičemž však uvedla, že její náklady na bydlení činí 1.000 Kč měsíčně a osobní výdaje 4.000 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně měla řádně zkoumat, zda životní výdaje žalované mohly v květnu 2017 v Praze činit pouze 5.000 Kč; v té době částka životního minima jednotlivce činila 3.410 Kč – § 2 zákona č. 110/2006 Sb., ve znění účinném do 31. 3. 2020. Ohledně výdajů žalované se Právní předchůdkyně spolehla jen na údaje tvrzené žalovanou, aniž by prověřila, byť vzhledem k uvedenému musela mít, resp. měla mít důvodné pochybnosti o jejich výši. Mzda žalované měla dosahovat 10.900 Kč, čemuž tak ovšem bylo jen za měsíce březen a duben 2017. Od května 2017 totiž žalovaná pracovala pro jiného zaměstnavatele. Pravděpodobným se však jeví, že se čistá mzda žalované příliš nezměnila, neboť s novým zaměstnavatelem byla sjednána mzda v hrubé výši 12.000 Kč/měsíc (s možností odměn až 7.000 Kč). Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by Právní předchůdkyně ověřovala, zda má žalovaná další závazky či zda proti ní nejsou vedena exekuční řízení. Soud je proto toho názoru, že Právní předchůdkyně zanedbala svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované. Z toho důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a § 87 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Ke zjevnému narušení dobrých mravů došlo i sjednáním úplaty a poplatků za„ služby“. Námitka žalované, že ustanovení § 87 z. s. ú. stanovuje za porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost sankci v podobě relativní neplatnost je lichá. I přes znění předmětného ustanovení je nutno neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť zákonem č. 257/2016 Sb. mělo dojít k implementaci předpisů Evropské unie, zejm. Směrnice, vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

27. V řízení bylo prokázáno, že Právní předchůdkyně poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč. Pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy celkem 2.445 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaná v rozsahu částky 7.555 Kč (10000-2445) bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně, původně Právní předchůdkyně.

28. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do žalobního žádání na zaplacení částky 7.555 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně prokázala, že Právní předchůdkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částek z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru dopisem zaslaným žalované prostřednictvím České pošty s. p. dne [datum], přičemž jí stanovila lhůtu k zaplacení do 10 dnů od doručení. Lhůtu k zaplacení do 10 dnů lze pokládat za přiměřenou, tedy vyhovující právnímu pojmu„ lhůta bez zbytečného odkladu“ ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Na základě § 573 o. z. se má za to, že dopis se došel žalované dne [datum], žalovaná tak byla povinna vydat bezdůvodné obohacení do [datum]. Úroky z prodlení z částky, kterou se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, tj. z částky 7.555 Kč, je tak žalobkyně oprávněna požadovat od [datum]. V té době činila výše úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. 9 %.

29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Z větší části úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, pročež soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

30. Lhůty k plnění jsou stanoveny podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř., místo plnění pro platbu náhrady nákladů řízení žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.