11 C 9/2023

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 73 941,24 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 62 024,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 66 199,11 Kč od 26. 5. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 15,90 % ročně z částky 62 024,11 Kč od 31. 8. 2021 do zaplacení, obchodního úroku ve výši 4 235,14 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z částky jistiny ve výši 3 241,89 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z částky obchodního úroku ve výši 265,10 Kč a poplatků ve výši 4 175 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum], tak jak byl v průběhu řízení doplněn, částečně vzat zpět a změněn, se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 62 024,11 Kč jako dlužné jistiny úvěru, částky 4 235,14 Kč jako kapitalizovaného úroku za poskytnutí úvěru (tj. úroku ve výši 15,90 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 22. 2. 2023 do 30. 8. 2023), částky 1 475 Kč a 2 700 Kč jako dlužných poplatků (tj. 5 x poplatek za pojištění schopnosti splácet vždy ve výši 295 Kč za poplatek, 4 x poplatek za zaslání upomínky vždy ve výši 600 Kč za poplatek a 1x poplatek za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč), částky 265,10 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužného obchodního úroku za dobu od 1. 4. 2021 do 25. 5. 2022, částky 3 241,89 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné jistiny za období následující po prodlení dlužníka s úhradou splatné jistiny dluhu do 25. 5. 2022, úroku ve výši 15,90 % ročně z částky 62 024,11 Kč od 31. 8. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 66 199,11 Kč od 26. 5. 2022 do zaplacení vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] se sídlem [adresa původní účastnice], [IČO], nyní [právnická osoba] (dále jako„ právní předchůdkyně“) a žalovaným.

2. Žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela právní předchůdkyně z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr ze dne [datum]. Žalovaný zde uvedl, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], [IČO], na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši [částka] a celkový čistý měsíční příjem jeho domácnosti činí [částka]. Právní předchůdkyně porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ a výpočtem získala částku disponibilních zdrojů žalovaného, přičemž zjistila, že ke dni podání žádosti o úvěr žalovaný vůči ní měl závazky s celkovou výší měsíčních splátek 1 000 Kč a žádné jiné závazky neměl.

3. Žaloba byla původně podána právní předchůdkyní, protože však v průběhu řízení právní předchůdkyně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, mimo jiné i pohledávky za žalovaným, jež je předmětem tohoto řízení, navrhla právní předchůdkyně, aby na místo ní vstoupila do řízení nabyvatelka práva společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], [obec a číslo], [IČO] Okresní soud v Jeseníku usnesením ze dne 18. 4. 2023, č.j. 11 C 9/2023-37, tomuto návrhu vyhověl.

4. Žalovaný se k návrhu ve věci samé nevyjádřil, a ač byl řádně a včas předvolán, bez omluvy se k jednání soudu nedostavil.

5. Žádostí o úvěr ze dne [datum] podepsané žalovaným bylo prokázáno, že žalovaný požádal právní předchůdkyni o poskytnutí úvěru ve výši 253 000 Kč s tím, že částka 153 179,15 Kč bude určena ke splacení jiného úvěru poskytnutého právní předchůdkyní a že úvěr splatí v 96 měsíčních splátkách. V žádosti je uvedeno, že žalovaný, identifikovaný jménem, příjmením, č. občanského průkazu, rodným číslem, má střední vzdělání, žije v druhovském poměru, má 1 vyživovací povinnost, je zaměstnán od [datum] u společnosti [právnická osoba], [IČO], na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši [částka], jiný příjem nemá, srážky ze mzdy také nemá, celkový čistý příjem jeho domácnosti činí [částka], bydlí od 1. 4. 2000 v pronajatém domu či bytu. V kolonce ostatní životní náklady je uvedeno 0 Kč.

6. Listinou nazvanou„ Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“ včetně přílohy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z toho, že žalovaný žije v druhovském poměru, má 1 vyživovací povinnost, bydlí v pronajatém domě nebo bytě, kde hradí 61,84 % nákladů na bydlení, jeho dosavadní interní splátky činí 1 000 Kč, externí splátky nemá žádné, má pouze 1 zdroj příjmů ve výši [částka] čistého měsíčně, je zaměstnán na dobu neurčitou, čistý měsíční příjem jeho domácnosti činí [částka]. Právní předchůdkyně provedla výpočet disponibilní částky tak, že od příjmů odečetla splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, přičemž při výpočtu počítala s částkou životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků.

7. Smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet a formulářem pro standardní informaci o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že smlouva byla podepsána dne [datum] právní předchůdkyní jako věřitelkou a žalovaným jako dlužníkem. Obsahem smlouvy byl závazek právní předchůdkyně poskytnout žalovanému převodem z úvěrového účtu č. [bankovní účet] úvěr ve výši 249 000 Kč, a to na úplnou úhradu dluhů sjednaných mezi žalovaným a právní předchůdkyní na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] a zbývající část jistiny úvěru neúčelově ve prospěch běžného účtu č. [bankovní účet], a závazek žalovaného tyto prostředky vrátit formou 96 pravidelných měsíčních anuitních splátek, tj. splátek jistiny úvěru a úroků, ve výši 4 894,04 Kč včetně úhrady pojištění ve výši 295 Kč splatnými k 26. dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. Ve smlouvě je uvedeno, že roční úroková pevná sazba činí 15,90 %, RPSN 17,60 % a celková částka, kterou má žalovaný jako spotřebitel zaplatit, činí 447 210,53 Kč Smlouva dále obsahuje ujednání, že poplatky jsou dle platného Sazebníku a právní předchůdkyně je oprávněna tyto poplatky jednostranně zvýšit nebo snížit za předpokladu včasného informování žalovaného o změně související s poskytnutím, vedením, změnou úvěru. V čl. V. je uvedeno, že žalovaný se seznámil a převzal Rámcovou pojistnou smlouvu č. [anonymizováno] [číslo] uzavřenou mezi právní předchůdkyní jako pojistníkem a [právnická osoba] jako pojistitelem a souhlasil s pojištěním schopnosti splácet v rozsahu souboru pojištění B, které zahrnuje pojistnou ochranu žalovaného pro případ smrti, invalidity III. stupně, dlouhodobé pracovní neschopnosti a pro případ ztráty zaměstnání s tím, že počátkem pojištění je den čerpání úvěru, koncem pojištění datum splatnosti poslední splátky úvěru, pokud konec pojištění nenastane jinak, a žalovaný se zavázal hradit právní předchůdkyni měsíčně úhradu za pojištění v den splatnosti splátky jistiny a úroku úvěru. Dle čl. VI. smlouvy právní předchůdkyně před podpisem smlouvy poskytla žalovanému aktuální PPSÚv, Podmínky, Sazebník, se kterými se žalovaný seznámil.

8. Všeobecnými produktovými podmínkami vydanými právní předchůdkyní účinnými od [datum] bylo prokázáno, že případem porušení smlouvy je, že se klient ocitne v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky banky a v takovém případě je banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kteroukoli pohledávku banky za klientem za ihned splatnou a požádat klienta o její splacení. Dále je v podmínkách uvedeno, že cenu poskytnutých produktů a služeb tvoří částky označované jaké poplatky, které se klient zavazuje platit ve výši účtované ke dni zúčtování s tím, že banka uveřejňuje přehled sjednaných poplatků v Sazebníku.

9. Sazebníky poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platnými od 1. 9. 2013 a od 18. 4. 2019 bylo prokázáno, že v případě splátkových úvěrů pro účely konsolidace půjček činil poplatek za zaslání každé upomínky 600 Kč a poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný 300 Kč.

10. Výpisy z úvěrového účtu vedeného právní předchůdkyní na jméno žalovaného č. [bankovní účet], platební historií tohoto účtu a výpisem z běžného účtu žalovaného vedeného rovněž právní předchůdkyní na jméno žalovaného č. [bankovní účet] bylo prokázáno, že dne 27. 6. 2024 žalovaný čerpal z úvěrového účtu úvěr v celkové výši 249 000 Kč, z toho částka 95 820,85 byla poukázána dne 27. 6. 2014 na jeho běžný účet, na tento úvěr žalovaný celkem zaplatil částku 397 094,33 Kč, přičemž poslední platba provedl dne 6. 4. 2021. Právní předchůdkyně vyčíslila ke dni 29. 4. 2022 jistinu po splatnosti částkou 62 024,11 Kč, splatný smluvní úrok částkou 4 235,14 Kč, splatný úrok z prodlení z jistiny částkou 2 905,41 Kč, splatný úrok z prodlení z úroku částkou 242,06 Kč a splatné poplatky částkou 4 175 Kč.

11. Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 1. 9. 2021 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně tímto oznámila žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlašuje úvěr č. [bankovní účet] na částku 249 000 Kč za splatný ke dni 30. 8. 2021 12. Potvrzením České pošty, s. p., bylo prokázáno, že dne 2. 9. 2021 byla žalovanému odeslána zásilka.

13. Předžalobní výzvou ze dne 27. 5. 2022 a podacím lístkem z téhož data bylo prokázáno, že dne 27. 5. 2022 odeslala právní předchůdkyně žalovanému výzvu k zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] to do 7 dnů ode dne odeslání této výzvy.

14. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že je podepsána žalobkyní jakožto postupníkem a právní předchůdkyní jako postupitelem, jejím obsahem je ujednání, že postupitel postupuje postupníkovi pohledávky specifikované v příloze [číslo] této smlouvy, jak stojí a leží, za úplatu stanovenou v samostatně dohodě o úplatě splatnou do 22. 3. 2023.

15. Přílohou č. 1 nazvanou Seznam postupovaných pohledávek na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že pod pořadovým [číslo] je uvedena předmětná pohledávka za žalovaným.

16. Potvrzením ze dne 22. 3. 2023 bylo prokázáno, že úplata za jednotlivé pohledávky postupované dle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] byla dne [datum] připsána na účet postupitele.

17. Výsledkem lustrace Centrální evidence exekucí bylo prokázáno, že lustrace byla provedena ke dni 27. 5. 2022 s výsledkem, že na žalovaného jsou vedeny 2 exekuce nařízené v roce 2021 a 2022.

18. Z dalších provedených důkazů při jednání soud neučinil v této věci žádná skutková zjištění, a proto se jimi blíže nezabýval.

19. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný dne [datum] požádal právní předchůdkyni o poskytnutí úvěru ve výši 253 000 Kč. V žádosti uvedl, že má střední vzdělání, žije v druhovském poměru, má 1 vyživovací povinnost, je zaměstnán od [datum] u společnosti [právnická osoba], [IČO], na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši [částka], jiný příjem nemá, srážky ze mzdy také nemá, celkový čistý příjem jeho domácnosti činí [částka], bydlí v pronajatém domu či bytu od [datum]. V kolonce ostatní životní náklady uvedl žalovaný 0 Kč. Právní předchůdkyně zjistila, že žalovaný má interní splátky ve výši 1 000 Kč, externí splátky žádné nemá, podíl žalovaného na výdajích na bydlení stanovila ve výši 61,84 %. Dne [datum] podepsali právní předchůdkyně a žalovaný smlouvu o úvěru, v níž se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 249 000 Kč za podmínek, že roční úroková pevná sazba činí 15,90 %, RPSN 17,60 % a celková částka, kterou má žalovaný jako spotřebitel zaplatit, činí 447 210,53 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit v 96 měsíčních splátkách po částkách 4 894,04 Kč splatných k 26. dni v měsíci počínaje dnem [datum]. Součástí splátky byl i poplatek za pojištění zajištěné právní předchůdkyní dle Rámcové smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní jako pojistníkem a [právnická osoba] jako pojistitelem. V produktových podmínkách, se kterými se žalovaný před podpisem smlouvy seznámil a které převzal, je stanoveno, že žalovaný je povinen platit také poplatky stanovené v Sazebníku, mimo jiné poplatek 600 Kč za zaslání každé písemně upomínky a poplatek 300 Kč za prohlášení úvěru za ihned splatný a že v případě prodlení žalovaného se splněním jakékoliv pohledávky právní předchůdkyně je tato oprávněna prohlásit svým rozhodnutím pohledávku za žalovaným za ihned splatnou a požádat žalovaného o její předčasné splacení. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne [datum], na tento úvěr splatil žalovaný celkem částku 397 094,33 Kč, poslední úhradu provedl žalovaný dne 6. 4. 2021. Protože žalovaný sjednané splátky řádně nehradil, právní předchůdkyně dopisem ze dne [datum] předaným k poštovní přepravě dne 2. 9. 2021 prohlásila úvěr poskytnutý žalovanému za splatný ke dni 30. 8. 2021. K úhradě pohledávky ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] vyzval právní předchůdkyně žalovaného ještě předžalobní výzvou ze dne [datum] předanou k poštovní přepravě téhož dne. Dne [datum] podepsali právní předchůdkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se právní předchůdkyně zavázala postoupit na žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. 1 této smlouvy, kde je mimo jiné uvedena i předmětná pohledávka za žalovaným, a žalobkyně se zavázala uhradit sjednanou úplatu za postoupení. Úplata za postoupené pohledávky byla řádně žalobkyní jako postupníkem dne 22. 3. 2023 uhrazena.

20. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, (dále jen„ z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

21. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení: Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 249 000 Kč jako úvěr, který se žalovaný zavázal vrátit se sjednanou úplatou. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, z úřední činnosti soudu je známo, že právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatelka. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně vycházela z jeho příjmu ze zaměstnání a lustrací za účelem zjištění, zda má žalovaný další závazky, nijak si však neověřovala tvrzené příjmy žalovaného a vůbec nezjišťovala ani neověřovala jeho výdaje, zejména jeho výdaje na bydlení. S ohledem na výši poskytovaného úvěru a s ohledem na výši tvrzeného příjmu žalovaného se právní předchůdkyně neměla spokojit s odkazem na normativní výdaje na bydlení a měla zjišťovat a ověřovat skutečnou výši nákladů na bydlení žalovaného, zejména za situace, kdy žalovaný uvedl, že bydlí v pronajatém domě či bytě. Normativní náklady na bydlení by měly věřiteli sloužit k tomu, aby je porovnal s náklady uváděnými dlužníkem a v případě, že náklady na bydlení uváděné dlužníkem jsou nižší než náklady normativní, pečlivě tyto prověřit. Stejně tak se měla právní předchůdkyně zabývat tím, jaké jsou příjmy družky žalovaného, aby mohla stanovit, v jakém poměru náklady na bydlení hradí žalovaný a jeho družka. Pokud právní předchůdkyně vycházela z toho, že žalovaný hradí 61,84 % nákladů na bydlení, není vůbec zřejmé, jak k tomuto závěru dospěla. Právní předchůdkyně nevěnovala také žádnou pozornost tomu, že žalovaný má 1 vyživovací povinnost, protože ani nezjišťovala, zda se jedná o dítě ze současného druhovského poměru žalovaného nebo o dítě z předchozího vztahu, na něž žalovaný platí rozhodnutím soudu stanovené výživné. Rovněž údaj o celkovém čistém příjmu domácnosti nebyl nijak ověřen. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) S přihlédnutím ke shora uvedenému si právní předchůdkyně při prověřování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru nepočínala pečlivě. Soud tedy uzavírá, že právní předchůdkyně neověřila řádně úvěruschopnost žalovaného a s ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 9 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

22. Nárok žalobkyně soud v takovém případě může posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 věty první o. z. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku ve výši 249 000 Kč, žalovaný z této částky vrátil 397 094,33 Kč, je tedy zřejmé, že žalovaný již bezdůvodné obohacení získané na základě neplatné smlouvy o úvěru žalobkyni, na kterou byla pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru smlouvou o postoupení pohledávek postoupena, resp. právní předchůdkyni uhradil. Soud proto zamítl žalobu včetně nároku na smluvní úrok, úrok z prodlení a poplatků. Pokud jde o úrok z prodlení, žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení oznámením o prohlášení úvěru za splatný odeslaným dne 2. 9. 2021 a k tomuto datu již žalovaný bezdůvodné obohacení vydal, když částku 397 094,33 Kč k uvedenému datu již vrátil a poslední platbu v tomto směru provedl dne 6. 4. 2021. Žalobkyně tedy nemá nárok na běžící úrok z prodlení od 31. 8. 2021, nárok na kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny za dobu předchozí ve výši 3 241,89 Kč by soud mohl shledat důvodným, ovšem s ohledem na výši bezdůvodného obohacení a částku, kterou žalovaný žalobkyni vrátil, je zřejmé, že takový nárok byl v plné výši uspokojen.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení v plném rozsahu úspěšný, měl by tedy právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu mu však dosud v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.