11 C 9/2026

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 67 565,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 63 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do částky 4 065,65 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 940,74 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 081,05 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 67 565,65 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 67 565,65 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 10 250,30 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 22. 9. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 67 565,65 Kč jako nesplacené jistiny úvěru, částky 4 940,74 Kč jako kapitalizovaného úroku z úvěru (tj. úroku ve výši 12 % ročně z jistiny od 12. 3. 2025 do 28. 4. 2025), částky 1 081,05 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení (tj. úroku ve výši 12 % ročně z jistiny od 12. 3. 2025 do 28. 4. 2025), úroku z úvěru ve výši 12 % ročně z jistiny úvěru od 10. 6. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z jistiny úvěru od 29. 4. 2025 do zaplacení s odůvodněním, že tyto nároky vyplývají ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, se sídlem , adresa, , IČ , IČO, (dále jako „právní předchůdkyně“) a žalovaným, přičemž žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

2. Podáním doručeným soudu dne 2. 2. 2026 žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení uvedená v žalobě tak, že uvedla, že právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě informací získaných od žalovaného, jež jsou zaznamenány v Zákaznické kartě a které ověřila doklady předloženými žalovaným (fakturou), a nahlédnutím do insolvenčního rejstříku. Žalovaný uvedl, že je , Anonymizováno, a jeho měsíční příjem činí , částka, Kč, bydlí v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k jednání nařízenému ve věci se nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán.

4. Zákaznickou kartou ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaný a právní předchůdkyně toho dne podepsali danou listinu, kde je uvedeno, že žalovaný požaduje spotřebitelský úvěr. Žalovaný v kartě uvedl, že jeho trvalý pobyt je na adrese , adresa, , což je i adresa výběru, je , Anonymizováno, s čistým měsíčním příjmem , částka, Kč, další čisté příjmy domácnosti jsou , částka, Kč, má externí splátky ve výši 4 700 Kč, interní splátky u právní předchůdkyně ve výši 5 552 Kč, jeho odhadované měsíční výdaje činí 6 000 Kč, bydlí v nájmu, je , Anonymizováno, , má jednu vyživovací povinnost. V Zákaznické kartě je uvedeno, že čistý příjem žalovaného byl ověřen fakturami.

5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, je prokázáno, že toho dne žalovaný a právní předchůdkyně podepsali uvedenou listinu, dle jejíhož obsahu se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit spolu s úrokem vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 44 823 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 11 144 Kč ve 21 měsíčních splátkách po 6 070 Kč, resp. 6 067 Kč pro poslední splátku. Listina obsahuje prohlášení o tom, že se jedná o sjednání spotřebitelského úvěru a že žalovaný z celkové částky úvěru částku 42 109 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy a částka 27 891 Kč byla použita na splacení jeho zůstatku z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Ve smlouvě je uvedeno, že zápůjční úroková sazba činila 60,20 % a byla pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr činila 83,01 %.

6. Tabulkou umoření ke smlouvě č. , hodnota, bylo prokázáno, že na smlouvu s daným číslem žalovaný uhradil částku 6 500 Kč.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že je podepsána žalobkyní jako postupníkem a právní předchůdkyní jako postupitelem dne , datum, , obsahem smlouvy je ujednání, že právní předchůdkyně postupuje žalobkyni pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce a ze smluv o zápůjčce, které uzavřel postupitel se svými zákazníky jako dlužníky, jakož i pohledávky za dlužníky z titulu náhrady škody nebo z titulu bezdůvodného obohacení vzniklé v souvislosti s uzavřením, plněním či porušením těchto smluv, a závazek žalobkyně postoupené pohledávky převzít a zaplatit řádně a včas dohodnutou úplatu za postoupení. Postupované pohledávky jsou specifikované v Příloze č. 1 smlouvy.

8. Přílohou č. 1 – seznam pohledávek je prokázáno, že je zde uvedena pod č. , hodnota, pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, .

9. Potvrzením ze dne , datum, vystaveným právní předchůdkyní bylo prokázáno, že žalobkyně uhradila úplatu právní předchůdkyni za postoupené pohledávky dne , datum, .

10. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, ve výši 163 524,45 Kč na žalobkyni a vyzvala ho k úhradě pohledávky do 10ti dnů od doručení přípisu.

11. Podacím lístkem bylo prokázáno, že dne 22. 5. 2025 žalobkyně odeslala žalovanému přípis.

12. Předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a právní předchůdkyní ve výši 163 351,88 Kč ve lhůtě do 13. 8. 2025.

13. Podacím archem ze dne 30. 7. 2025 bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně odeslal uvedeného dne žalovanému přípis.

14. Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je zapsána v rejstříku od , datum, .

15. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne , datum, žalovaný požádal právní předchůdkyni o poskytnutí úvěru. Žalovaný v žádosti uvedl, že jeho trvalý pobyt je na adrese , adresa, , což je i adresa výběru, je rozvedený, má 1 vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, je , Anonymizováno, s čistým měsíčním příjmem , částka, Kč, další čisté příjmy domácnosti činí , částka, Kč, má externí splátky ve výši 4 700 Kč, interní splátky u právní předchůdkyně ve výši 5 552 Kč, jeho odhadované měsíční výdaje činí 6 000 Kč. V Zákaznické kartě je uvedeno, že tvrzený příjem žalovaného ověřila právní předchůdkyně fakturou. Dne , datum, podepsali právní předchůdkyně a žalovaný smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit ve 21 měsíčních splátkách po 6 070 Kč, resp. 6 067 Kč pro poslední splátku, spolu s úrokem vyčísleným pro řádnou dobu splácení částkou 44 823 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 11 144 Kč. Úvěr byl zčásti vyplacen žalovanému v hotovosti, a to ve výši 42 109 Kč, a zbylá část ve výši 27 891 Kč byla použita na uhrazení zůstatku žalovaného z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaný na spotřebitelský úvěr uhradil celkem částku 6 500 Kč. Právní předchůdkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž obsahem bylo postoupení na žalobkyni pohledávek právní předchůdkyně vzniklých ze smluv o půjčce a ze smluv o zápůjčce, které uzavřela právní předchůdkyně se svými zákazníky jako dlužníky, jakož i pohledávek za dlužníky z titulu náhrady škody nebo z titulu bezdůvodného obohacení vzniklých v souvislosti s uzavřením, plněním či porušením těchto smluv spolu se všemi právy a povinnostmi, mimo jiné i pohledávky za žalovanou ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni právní předchůdkyně oznámila žalovanému přípisem ze dne , datum, odeslaným dne 22. 5. 2025, přičemž žalovaného současně vyzvala k úhradě postoupené pohledávky ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení. Žalobkyně pak výzvou odeslanou dne 30. 7. 2025 vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve lhůtě do 13. 8. 2025.Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:

16. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. Soud dospěl k následujícímu posouzení: Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení s § 2 z. s. ú. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel a právní předchůdkyně jako podnikatelka. Právní předchůdkyně při ověřování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z jeho informací, že jeho příjem z , Anonymizováno, činí , částka, Kč, další čisté příjmy domácnosti jsou , částka, Kč, výdaje pak zahrnují externí splátky žalovaného ve výši 4 700 Kč, interní splátky žalovaného u právní předchůdkyně ve výši 5 552 Kč, své další výdaje pak žalovaný odhadl na 6 000 Kč. Žalobkyně však ani přes poučení soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. soudu neprokázala, jakým způsobem tvrzené příjmy a výdaje žalovaného právní předchůdkyně ověřovala, pouze uvedla, že příjmy žalovaného byly ověřovány z faktury bez bližšího určení, o jakou fakturu se jedná a jaký byl její obsah a předmětnou fakturu soudu nepředložila. Lze ovšem pochybovat o tom, že o příjmech , Anonymizováno, může vypovídat pouze faktura. Pokud jde o další příjmy domácnosti, u těchto rovněž není zřejmé, o jaké příjmy se jedná a jak byly ověřovány, stejně tak výdaje žalovaného nebyly žádným způsobem ověřovány, přitom muselo být právní předchůdkyně zřejmé, že částka 6 000 Kč zjevně nemůže postačovat na pokrytí nákladů žalovaného spojených s bydlením v nájemním bytě. Právní předchůdkyně rovněž zcela rezignovala na zjištění, ke komu a v jaké výši má žalovaný vyživovací povinnost, přitom případné výživné mohlo významně ovlivnit schopnost žalovaného splácet splátky úvěru. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavírá, že žalobkyně neověřila úvěruschopnost žalovaného (vizte nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, došlo ve smyslu § 588 o. z. ke zjevnému porušení zákonných ustanovení chránících spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení žalovaných částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

25. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 70 000 Kč a žalovaný z této částky vrátil pouze částku 6 500 Kč. Žalovaný se tak obohatil ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. na základě absolutně neplatné smlouvy o rozdíl uvedených částek, tedy o částku 63 500 Kč, a soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení uvedené částky (výrok I.) a ve zbylém rozsahu žalobu zamítl (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 nebo rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 75 Co 252/2023, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle o. z. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří zanedbají svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. v době rozhodování soudu tedy dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, proti ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Dle názoru soudu byla žalovanému takto poskytnuta dostatečná doba na zaplacení žalované částky, neboť o povinnosti vydat bezdůvodné obohacení musel vědět nejpozději od dojití žaloby do své dispoziční sféry, což je pro úhradu žalované částky doba přiměřená.

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Z porovnání žalobního nároku (89 225,64 Kč) a přiznané částky (63 500 Kč) je zřejmé, že převážně úspěšná byla žalobkyně, jíž podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci přísluší 42,34 % nákladů, které v tomto řízení vynaložila. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 703 Kč, z odměny advokáta za 4 úkony právní služby ve výši 15 280 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), z náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby ve výši 1 800 Kč dle § 13 a. t., z náhrady cestovních výdajů advokáta ve výši 394 Kč dle § 151 zákoníku práce, z náhrady za promeškaný čas za 2 půlhodiny ve výši 300 Kč dle § 14 a. t. a z náhrady DPH ve výši 3 732,50 Kč dle § 137 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně celkem tedy činí 24 209,50 Kč, z toho 42,34 % je 10 250,30 Kč. Soud uložil žalovanému zaplatit na náhradu nákladů řízení částku 10 250,30 Kč, a to k rukám zástupce žalovaného dle § 149 ods.t 1 o. s. ř.

27. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení doby delší nebo pro povolení splátek nebyly shledány žádné důvody.