11 C 97/2021

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o splnění smluvní povinnosti

I. Žalovaný je povinen poskytnout žalobcům a) a b) potřebnou součinnost pro provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch společného jmění manželů – žalobců a) a b) k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] – [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to tím, že: 1) k [stát. instituce], odbor stavební úřad, podá ve smyslu § 82 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, bezvadnou žádost o vydání rozhodnutí o dělení pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] – [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, 2) doručí žalobcům a) a b) rozhodnutí [stát. instituce], odbor stavební úřad, o žádosti podané dle bodu 1), a to ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho vydání.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b) na náhradu nákladů řízení částku 37 645,89 Kč k rukám zástupce žalobců a) a b) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2021 se žalobci domáhali po žalovaném poskytnutí součinnosti k provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch společného jmění manželů – žalobců a) a b) k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] (dále jako„ předmětný pozemek“), který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] – [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to tím, že 1) k [stát. instituce], odbor stavební úřad, podá ve smyslu § 82 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“), bezvadnou žádost o vydání rozhodnutí o dělení pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] – [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a doručí žalobcům a) a b) rozhodnutí [stát. instituce], odbor stavební úřad, o žádosti podané dle bodu 1), a to ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho vydání. Žalobu žalobci odůvodnili tím, že podepsali s žalovaným kupní smlouvu, na základě které jim žalovaný měl převést předmětný pozemek, který měl vzniknout vydělením z jiného jeho pozemku (rozdělením pozemků). Žalovaní ani žalobce však neopatřili souhlas stavebního úřadu s dělením pozemku dle § 82 stavebního zákona a katastrální úřad proto neprovedl vklad vlastnického práva k předmětnému pozemku do katastru nemovitostí a katastrální řízení o vkladu bylo zastaveno. Žalobcům se nepodařilo potřebný souhlas opatřit z vlastní iniciativy, když ten může být vydán dle citovaného ustanovení stavebního zákona pouze na žádost vlastníka děleného pozemku, kterým je žalovaný. Žalobci uvedli, že jedinou překážkou k tomu, aby nabyli vlastnické právo k předmětnému pozemku, je získání souhlasu s dělením pozemku dle § 82 stavebního zákona, což musí učinit žalovaný, po získání tohoto souhlasu katastrální úřad vloží vlastnické právo k předmětnému pozemku do katastru nemovitostí, čímž k němu žalobci nabydou vlastnické právo. Dle žalobců se k součinnosti potřebné k provedení vkladu jejich vlastnického práva do katastru nemovitostí žalovaný v kupní smlouvě k předmětnému pozemku zavázal.

2. Žalovaný nezpochybnil uzavření kupní smlouvy k předmětnému pozemku, uvedl však, že kupní smlouva je absolutně neplatná, neboť zavazuje k plnění od počátku nemožnému – neexistujícímu pozemku, nadto od kupní smlouvy odstoupil. Dále uvedl, že jeho povinnost součinnosti se vztahuje pouze k podání návrhu na vklad vlastnického práva k předmětnému pozemku do katastru nemovitostí, přičemž žádost o souhlas s dělením pozemku dle § 82 stavebního zákona je jiným procesním úkonem, odlišným od návrhu na vklad. Žalovaný dále namítl i promlčení práva žalobců žádat součinnost s odůvodněním, že výzva k odstranění vad návrhu na vklad vlastnického práva k předmětnému pozemku do katastru nemovitostí je datována 19. 9. 2018 a tedy již od tohoto okamžiku muselo být žalobcům zřejmé, že vklad trpí nedostatky, žaloba však byla podána až dne 23. 9. 2021.

3. Okresní soud v Jeseníku rozsudkem ze dne 12. 1. 2022, č.j. 11 C 97/2021-76, žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť dospěl k závěru, že kupní smlouva uzavřená mezi účastníky je platná, odstoupení žalovaného od této smlouvy platné není, žalovaného stíhá povinnost poskytnout požadovanou součinnost a právo domáhat se této součinnosti promlčeno není. Soud dovodil, že žalovaný je povinen poskytnout součinnost na výzvu žalobců, kteří mají jednak právo žádat součinnost, a to první den následující po dni, ve kterém byla uzavřena předmětná smlouva, a jednak právo na poskytnutí součinnosti, kdy toto právo se stalo dospělým po uplynutí lhůty bez zbytečného odkladu po doručení výzvy žalovanému dne 17. 6. 2021, což znamená, že tříletá promlčecí doba nemohla do podání žaloby dne 23. 9. 2021 uběhnout.

4. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud uvedl, že sdílí názor okresního soudu o tom, že účastníci uzavřeli platnou kupní smlouvu, jejíž předmět je jasně vymezen a existentní (viz okresním soudem uváděné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 256/2004). Rovněž tak sdílí právní argumentaci okresního soudu ohledně toho, že žalovanému jednoznačně dle smlouvy povinnost k součinnosti vznikla. V kupní smlouvě je v čl. V. uvedeno, že účastníci se zavazují vyvinout vzájemně potřebnou součinnost pro případ, kdy katastrální úřad vklad práva dle smlouvy zamítne nebo oznámí účastníkům řízení, že je potřeba návrh na vklad opravit či upravit tak, aby následně došlo ke vkladu práva. Takovou povinnost je potřeba chápat v širším slova smyslu a ujednání zde existuje z důvodu, aby došlo k naplnění účelu smlouvy, tj. došlo ke vkladu vlastnického práva, nikoliv pro účely odstraňování formálních vad návrhu. Odvolací soud se ztotožnil i se závěrem okresního soudu ohledně neplatnosti odstoupení žalovaného od kupní smlouvy pro údajnou nemožnost plnění a stavbu přístřešku. Ani odvolací soud nepovažuje toto odstoupení za platné a to z týchž důvodů jako okresní soud. Odvolací soud rovněž odmítl námitku žalovaného ohledně nevykonatelnosti petitu a soudního výroku tak, jak byl formulován, kdy dle odvolacího soudu je možno žalobní petit takto formulovat (viz rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. 71 Co 526/2012). Odvolací soud se však neztotožnil s názorem okresního soudu ohledně toho, že nárok žalobců není promlčen. V souladu s ustálenou soudní praxí nese možnost vyvolání splatnosti závazku s sebou současně i právo věřitele vymáhat splnění závazku; pak (objektivně posuzováno) může své právo také vykonat. První objektivní možnost výkonu práva je dána okamžikem, kdy věřitel nejdříve mohl o splnění požádat. V těchto případech je třeba považovat za okamžik rozhodný pro počátek běhu promlčecí doby den bezprostředně následující dni, ve kterém dluh vznikl, a nikoliv až den, kdy došlo ke splatnosti dluhu. V daném případě se jedná o právo, které podléhá promlčení, a v rámci obecné tříleté promlčecí doby, která na daný případ dopadá, pak bylo nutné jak nárok uplatnit u soudu, tak i současně žalovaného vyzvat k plnění, neboť v daném případě věřitel je ten, kdo může splatnost dluhu vyvolat. Promlčecí doby – pro výzvu ke splnění povinnosti i pro uplatnění nároku u soudu jsou tedy dvě, avšak běží současně, přičemž promlčecí doby běží v obou případech od chvíle, kdy mohli žalobci vyvolat splatnost dluhu. Uvedené nastalo den následující po dni 21. 9. 2018, kdy jim byla doručena výzva katastrálního úřadu ze dne 19. 9. 2018, z níž se nepochybně dozvěděli o tom, že bude nutná součinnost žalovaného k provedení vkladu práva, tj. ode dne 22. 9. 2018 začala běžet tříletá promlčecí doba, která měla skončit dne 22. 9. 2022, tedy den před podáním žaloby. Dle odvolacího soudu je však třeba zabývat se tím, zda uplatněná námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy, jak namítli žalobci, a zda nedošlo ve smyslu § 647 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) ke stavění promlčecí doby. Za tím účelem odvolací soud uložil okresnímu soudu vyzvat žalobce k podrobnému doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů ve vztahu k okolnostem, zda námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy, a k doplnění tvrzení v tom směru, co se dělo mezi účastníky po dobu od 23. 1. 2018, kdy bylo zastaveno vkladové řízení o prvním podaném návrhu na vklad, do doby podání druhého návrhu na vklad dne 27. 8. 2021.

5. Žalobci uvedli, že v prvé řadě nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že počátek běhu promlčecí doby je nutno odvozovat od doručení výzvy katastrálního úřadu k odstranění nedostatků návrhu na vklad žalobcům, když rozhodný je podle nich až okamžik doručení této výzvy žalovanému, k čemuž došlo až dne 5. 10. 2018. Žalobci dále uvedli, že mezi účastníky byl původně přátelský vztah, žalovaný dojížděl do [část obce] zhruba 1x měsíčně na svůj pozemek, jenž se nachází v sousedství nemovitostí žalobců, nebo se stavil přímo u žalobců. Žalovaný pochází ze [obec] a má zde své rodiče. Po uzavření kupní smlouvy a zamítnutí prvního návrhu na vklad s ním žalobci tuto věci při jeho návštěvách projednávali. Do toho však vstoupil covid, kdy žalovaný přestal jezdit do lokality. Dne 21. 1. 2021 žalobci po předchozí ústní dohodě zajistili pro žalovaného zpracování žádosti o souhlas s rozdělením pozemku a žalovanému navrhli, že podání žádosti vyřídí na základě plné moci od žalovaného pro otce žalobců. Žalovaný nejprve ústně v telefonickém rozhovoru s touto možností souhlasil, dne 2. 2. 2022 se však žalobcům ozval, že tím nechce otce žalobců zatěžovat, a přislíbil, že jakmile přijede do [obec], žalobcům se ozve a celou záležitost dokončí. Žalovaný se však nedostavil a proto se účastníci dohodli, že příslušnou žádost žalobci nachystají a odešlou žalovanému, který buď žádost sám podá, nebo udělí otci žalobců plnou moc pro tento účel. Dne 17. 2. 2021 žalobci po marném pokusu kontaktovat žalovaného telefonicky, opětovně SMS zprávou požádali žalovaného o zpětné zaslání dokumentů s podpisy žalovaného s tím, že žádost doručí příslušnému úřadu sám nebo zašle plnou moc na otce žalobců. Poté spolu účastníci opět telefonicky komunikovali, kdy žalovaný požádal o poskytnutí času, aby předpřipravenou žádost zkontroloval jeho právník. Dne 2. 3. 2021 se žalobci připomínali se žádostí o urychlení věci, na to reagoval žalovaný dne 3. 3. 2021 tak, že jeho právníkovi se v žádosti něco nelíbilo a že během dne bude mít bližší informaci co a že ho žalobci nemají urgovat, neboť když věc počkala 3 roky, ještě pár dní počká. Od tohoto data se žalovaný odmlčel a nereagoval ani na poslední přímou SMS komunikaci mezi účastníky ze dne 23. 3. 2021. Dne 28. 7. 2021 byl příslušným stavebním úřadem vydán k žádosti žalobců souhlas s dělením pozemku č.j. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] [spisová značka], na jehož podkladě podali žalobci dne [datum] nový návrh na vklad vlastnického práva dle kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky do katastru nemovitostí. S ohledem na vzniklou situaci neměli žalobci relevantní důvod se dále domáhat splnění povinnosti součinnosti po žalovaném. V důsledku aktivity žalovaného však došlo ke zrušení souhlasu stavebního úřadu a následně k zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva. Žalobci namítli, že nejméně od 21. 1. 2021 do 23. 3.2021, kdy probíhalo mimosoudní jednání mezi účastníky, promlčecí doba neběžela. K namítanému rozporu námitky promlčení s dobrými mravy žalobci uvedli, že žalovaný zjevně v průběhu roku 2021 důvodně vyvolal v žalobcích dojem, že má zájem své povinnosti z uzavřené kupní smlouvy splnit, když odmítl nabídku žalobců, aby jeho jménem podal žádost o souhlas s rozdělením pozemku otec žalobců, přičemž z odmítnutí této nabídky současně vyplývalo, že tuto svou povinnost splní osobně. Z pozdějšího jednání žalovaného však je zřejmé, že se jednalo toliko o úmyslné průtahy bez skutečného zájmu věc dořešit. Stejně tak v rámci vzájemné komunikace žalovaný žalobce upozorňoval na to, aby na něj netlačili, že tím nic nezískají. V postupu žalovaného, který sdělil žalobcům, že žádost o souhlas s rozdělením pozemku reviduje jeho právník, žádné další kroky k opatření tohoto souhlasu však již nečinil a následně žalobcům po podání žaloby sdělil, že považuje kupní smlouvu za neplatnou, spatřují žalobci nepoctivé jednání žalovaného. Žalovaný zcela úmyslně v žalobcích důvodně vyvolával dojem, že má zájem žádost podat a předmětnou kupní smlouvu realizovat, přestože považoval uzavřenou smlouvu za neplatnou. Dle žalobců ke změně chování žalovaného došlo na přelomu měsíců dubna a května roku 2021, kdy přestal brát žalobcům telefony a odpovídat na SMS. V měsíci květnu roku 2020 byl na pozemku žalovaného nalezen mrtvý kůň, což žalobci oznámili [jméno] [příjmení], která koně na pozemku žalovaného chovala. Následně popravdě vylíčili, jak bylo s koňmi na sousedním pozemku zacházeno, pracovníku Státní veterinární správy, který je navštívil a šetřil podnět ve věci týrání zvířat.

6. Žalovaný potvrdil skutková tvrzení žalobců ohledně toho, jakým způsobem probíhal kontakt a komunikace mezi účastníky ve věci součinnosti žalovaného k podání návrhu na vklad. Dále uvedl, že považuje za správný názor odvolacího soudu, že rozhodným okamžikem pro počátek promlčecí doby je doručení výzvy žalobcům jakožto oprávněným osobám ve smyslu § 619 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Dle žalovaného mezi stranami nebyla uzavřena dohoda o mimosoudním jednání ve smyslu § 647 o. z., neboť taková dohoda musí splňovat určité náležitosti a především z ní musí vyplývat oboustranná snaha jednat o předmětném právu nebo okolnosti a přivodit účinky předvídané v § 647 o. z. Z toho důvodu komentářová literatura uvádí, že nikoliv každou komunikaci mezi věřitelem a dlužníkem lze pokládat za dohodu o mimosoudním jednání, přičemž zejména pouhé upomínání dlužníka o splnění povinnosti tyto účinky nepřivodí. Ze skutečností tvrzených žalobci dle žalovaného přitom vyplývá pouze to, že v lednu roku 2021 počali žalobci žalovaného urgovat o splnění povinnosti, přičemž žádnou z jejich výzev žalovaný neuposlechl. K rozporu námitky promlčení s dobrými mravy žalovaný uvedl, že judikatura se k odepření účinků námitky promlčení odkazem na její rozpor s dobrými mravy staví spíše restriktivně a jeho využívání umožňuje pouze ve výjimečných případech, kdy závažné a mimořádné okolnosti neumožnily oprávněnému včas uplatnit nárok u soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3507/2014). Dále žalovaný poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000, a uzavřel, že marné ubezpečování věřitele, že dlužník svou povinnost splní (a to i tehdy, když dlužníkovým skutečným úmyslem je dosáhnout uplynutí promlčecí doby, což není případ žalovaného v posuzovaném případě), není možné kvalifikovat jako výkon práva v rozporu s dobrými mravy. Stejně tak se o jednání v rozporu s dobrými mravy nejedná v případě žalovaného. Žalovaný dále vysvětlil své subjektivní důvody, pro které k výzvám žalobců v období ledna až března roku 2021 nepřistoupil k dokončení procesu, který se žalobci započal v roce 2018 podpisem kupní smlouvy. Těmito důvody je, že právě v období první třetiny roku 2021 bylo se žalovaným coby vlastníkem pozemků zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v k.ú. [část obce] zahájeno správní řízení ze strany Státní veterinární správy v souvislosti s úmrtím koně, k němuž došlo na pozemku žalovaného. Pozemky má od žalovaného za účelem chovu koní pronajaty [jméno] [příjmení]. Uvedené řízení bylo zahájeno na podnět žalobců, což žalovaný právem považuje za zradu ze strany žalobců, a proto jim odmítl poskytnout součinnost k převodu vlastnického práva k předmětnému pozemku, resp. s nimi přestal komunikovat.

7. Kupní smlouvou (dále jako„ předmětná smlouva“) bylo prokázáno, že žalobci dne [datum] a žalovaný dne [datum] podepsali smlouvu, na základě které se žalovaný zavázal prodat žalobcům pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] nacházející se v k. ú. [část obce], vzniklý vydělením z pozemku parc. [číslo] na základě geometrického plánu zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl přílohou této smlouvy, za cenu ve výši 16 800 Kč splatnou do deseti dnů od podpisu smlouvy na účet číslo [bankovní účet] Součástí smlouvy bylo ujednání obsažené v čl. V. smlouvy o tom, že účastníci smlouvy se zavazují vyvinout vzájemně potřebnou součinnost pro případ, kdy katastrální úřad vklad práva dle smlouvy zamítne či oznámí účastníkům řízení, že je potřeba návrh na vklad opravit či upravit tak, aby následně došlo ke vkladu práva dle úmyslu účastníků smlouvy, tedy k převodu vlastnického práva k nemovitostem ve smlouvě popsaným z prodávajícího na kupující, a to za podmínek popsaných v dané smlouvě.

8. Geometrickým plánem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] [rok] bylo prokázáno, že tímto geometrickým plánem byl rozdělen pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] na pozemek par. [číslo] pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra].

9. Záznamem o podrobném měření změn [číslo] rok [rok], bylo prokázáno, že dne 17. 11. 2017 se žalovaný a dne [datum] žalobci seznámili v terénu s průběhem a trvalým označením nových navrhovaných nebo změněných hranic v terénu, přičemž změnou byla dotčena parcela parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], a to v důsledku geometrického plánu [číslo] [rok] vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

10. Výpisem z účtu č. [bankovní účet] bylo prokázáno, že tento účet náleží žalobci b), který dne 6. 8. 2018 zaslal na účet. č. [bankovní účet] částku ve výši 16 800 Kč.

11. Výzvou [stát. instituce], [stát. instituce] dále jen„ katastrální úřad“) ze dne 19. 9. 2018, [číslo jednací], bylo prokázáno, že je adresovaná žalovanému a zaslaná taktéž žalobcům. Z výzvy vyplývá, že dne [datum] byl katastrálnímu úřadu podán návrh na vklad vlastnického práva k předmětnému pozemku ve prospěch žalobců na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi účastníky, kdy katastrální úřad přezkoumal náležitosti návrhu a zjistil, že nebyl doložen souhlas s dělením pozemku. Účastníci vkladového řízení byli ve výzvě poučeni, že dle § 82 odst. 2 stavebního zákona rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků je možno vydat pouze na žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků, které jsou předmětem rozhodnutí nebo oprávněnou osobou za účelem uplatňování předkupního práva pro veřejně prospěšné stavby. Dále byli upozorněni, že se mění druh pozemku z trvalého travního porostu na ostatní plochu, jinou plochu a pokud má být druh pozemku změněn, je potřeba doložit ohlášení vlastníka pozemku, ze kterého musí být zjevné, že změna druhu pozemku byla realizována bez územního rozhodnutí nebo bez územního souhlasu stavebního úřadu.

12. Doručenkami bylo prokázáno, že výzva uvedená v bodě 11. tohoto rozsudku byla doručena žalobkyni a) a žalobci b) dne 21. 9. 2019 a žalovanému byla zásilka obsahující tuto výzvu uložena na poště dne 24. 9. 2019 a dne 5. 10. 2018 byla vhozena do poštovní schránky adresáta.

13. Usnesením o zastavení katastrálního řízení ze dne [datum], číslo jednací [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], bylo prokázáno, že výzvě k odstranění nedostatků návrhu na vklad ze dne 19. 9. 2018, [číslo jednací], nebylo vyhověno a katastrální úřad tak řízení o povolení vkladu vlastnického práva žalobců k předmětnému pozemku zastavil.

14. E-mailem odeslaným z adresy [email], což je e-mailová adresa žalobkyně, dne 14. 1. 2021 v 11:14 hodin žalovanému bylo prokázáno, že obsahuje toto sdělení:„ Posílám první dokument, který jde na MěÚ [obec]. Ahoj [jméno]“ K e-mailu je připojen dokument ve formátu PDF, obsahující formulář žádosti o rozhodnutí v pochybnostech podle ustanovení § 1 odst. 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a to změnu kultury pozemku parc. [číslo] z trvalého travního porostu na ostatní plochu, jinou plochu. Formulář je předpřipravený v tom směru, že je opatřený datem 11. 1. 2021, adresou adresáta [stát. instituce], odboru životního prostředí, jménem, příjmením, datem narození a adresou žalovaného jako žadatele a je zde vepsáno zdůvodnění požadované změny.

15. E-mailem odeslaným z adresy [email] dne 14. 1. 2021 v 11:17 hodin žalovanému bylo prokázáno, že obsahuje toto sdělení:„ A druhý, který jde do [obec]“ Opět je k e-mailu připojen dokument ve formátu PDF, obsahující formulář žádosti o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků. Formulář je předpřipravený v tom směru, že je opatřený adresou adresáta [stát. instituce], odboru stavební úřad, v části I. nazvané„ Navržené pozemky, kterých se dělení nebo scelování týká“ je rukou vepsáno:„ [územní celek], [katastrální uzemí], parcelní [číslo] druh pozemku podle katastru nemovitostí trvalý travní porost, výměra [číslo]“, v části II. nazvané„ Identifikační údaje žadatele“ je vepsáno:„ [celé jméno žalovaného], [datum], [ulice a číslo], [číslo] [obec]“, v části IV. nazvané„ Popis navrhovaného dělení nebo scelování pozemků s uvedením výměr nově vznikajících pozemků, důvody pro dělení nebo scelování pozemků“ je vepsáno:„ pozemek se dělí na pozemky [číslo] a [číslo], přičemž pozemek [číslo] byl kupní smlouvou a na základě geometrického plánu prodán manželům [příjmení] na jejich žádost. Část jejich zástavby byla v minulosti postavena na pozemku [číslo]. Celé dělení je snaha o nápravu vlastnických práv.“ 16. SMS komunikací mezi žalobkyní a) a žalovaným bylo prokázáno následující: -) V SMS ze dne 21. 1. 2021 se žalobkyně a) dotazuje žalovaného, zda se na to již díval, že s tím potřebuje hnout, že to oběhá, jen by potřebovali tu plnou moc na tátu, ať v této věci může jednat za něj. -) V SMS ze dne 2. 2. 2021 žalovaný žalobkyni a) sděluje, že se na to díval, tátu s tím nechce zatěžovat kvůli covidu, dá vědět, kdy přijede a dokončí to. Na závěr uvádí, že zítra se ozve. V následné SMS z téhož dne žalobkyně a) sděluje žalovanému, že mu to dává do pošty, aby nezatěžovali tátu, a pak se domluví, jak dál. -) V SMS ze dne 8. 2. 2021 žalobkyně a) sděluje žalovanému, že by mu dnes měly dorazit ty papíry, k nim přidruží i plnou moc na ně v této věci, aby mohli za něj vložit papíry na patřičné úřady. -) V SMS ze dne 16. 2. 2021 žalobkyně a) žádá žalovaného o to, aby jim papíry poslal, kdy je potřebují vložit na úřady. Uvádí, že jim s tím pomáhá paní ze stavebního úřadu ve [anonymizováno] a čeká, až to bude podané, ať můžou postupovat v dalších krocích. Uvádí, že bez žalovaného to nejsou sto dotáhnout do konce. -) V SMS ze dne 17. 2. 2021 se žalobkyně a) dotazuje žalovaného, proč s ní nekomunikuje s tím, že se s ním potřebuje opravdu domluvit na předání těch dokumentů. V SMS z téhož dne ze 14:07 hodin je ofoceno rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] o zastavení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. -) V SMS ze dne 18. 2. 2021 žalovaný uvádí, že MMS mu nejde stáhnout. V následující SMS z téhož dne mu žalobkyně a) sděluje, že to má v mailu. -) V SMS ze dne 2. 3. 2021 se žalobkyně a) dotazuje žalovaného, zda už se právníkem pohnuli z nějakého bodu, že to potřebuje vložit na úřady a že na tom není nic k nepochopení – jedná se o žádost na rozdělení pozemku dle kupní smlouvy a dle plánu od geodetky. Současně žalobkyně a) se dotazuje žalovaného, zda si má také zařídit právníka, neboť má peníze dle kupní smlouvy ale neumožňuje jim převést pozemek do vlastnictví, protože není schopen vložit potřebné věci dle požadavku katastru na patřičné úřady. -) V SMS ze dne 3. 3. 2021 žalovaný uvádí, že s ním mluvil včera večer, něco se mu nelíbí ale neví co, dnes by od něj měl mít odpověď. Dále uvádí, že když to vydrželo tři roky, takto pár dní vydrží a že tlačením nic nevyřídí. -) V SMS následující, neuvedeného data žalobkyně a) uvádí, že žalovanému muselo přijít z katastru stejné rozhodnutí a že návrh na dělení pozemku může dát jenom on. Sama to rozjela, ale pak už neměla čas to řešit, napřed byla rok sama s dětmi a pak nastoupila do práce a neví, kam dřív skočit. Teď jim s dělením pozemku na dva díly dle kupní smlouvy a geodetického výměru pomáhá paní [příjmení] ze stavebního úřadu, která žádost nachystala. Vše je v souladu s tím, na čem se domluvili. -) V SMS ze dne 23. 3. 2021 žalobkyně a) činí dotaz na žalovaného, zda by jim mohl navrhnout nějaký způsob řešení s tím, že bez něj to opravdu na sebe nepřepíšou.

17. Návrhem na vklad ze dne 26. 8. 2021, výzvou k odstranění nedostatků návrhu na vklad ze dne [datum] a usnesením o přerušení řízení ze dne [datum] bylo prokázáno, že dne 27. 8. 2021 byl katastrálnímu úřadu podán žalobci návrh na vklad vlastnického práva žalobců k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], čímž bylo zahájeno vkladové řízení sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], v tomto řízení byli žalobci vyzvání k odstranění nedostatku návrhu na vklad spočívajícího v absenci souhlasu s dělením pozemku dle § 82 stavebního zákona a vkladové řízení bylo přerušeno do doby odstranění vady návrhu na vklad.

18. Sdělením [stát. instituce], odboru stavební úřad (dále jako„ stavební úřad“), ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] [číslo] [rok] [spisová značka], bylo prokázáno, že stavební úřad na žádost žalobců posoudil dle § 82 odst. 3 stavebního zákona záměr dělení pozemků, a to pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], a schválil dělení pozemku z důvodu jeho prodeje.

19. Usnesením o zrušení sdělení pro rozpor s právními předpisy ze dne 1. 9. 2021, č. j. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] [spisová značka], bylo prokázáno, že stavební úřad zrušil své sdělení ze dne 28. 7. 2021, č. j. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] [číslo] [rok] [spisová značka], pro rozpor se zákonem, neboť nebylo vydáno na žádost oprávněné osoby – vlastníka pozemku dle § 82 odst. 2 stavebního zákona, když dne 30. 8. 2021 žalovaný telefonicky informoval stavební úřad o tom, že nesouhlasí s dělením pozemku.

20. Předžalobní výzvou ze dne 8. 6. 2021 a informací o stavu zásilky bylo prokázáno, že žalobci vyzvali žalovaného ke splnění povinnosti součinnosti dle předmětné smlouvy spočívající v podání žádosti o souhlas s dělením pozemku stavebnímu úřadu za účelem nabytí vlastnického práva k předmětnému pozemku, výzva byla podána k poštovní přepravě dne 8. 6. 2021 a žalovanému doručena dne 17. 6. 2021.

21. Odstoupením od kupní smlouvy ze dne 25. 11. 2021 a podací stvrzenkou bylo prokázáno, že žalovaný dne 25. 11. 2021 odeslal žalobcům prostřednictvím pošty odstoupení od kupní smlouvy ze dne 15. 8. 2018 (datováno dle data ověření podpisu žalobce), kterou měl být z pozemku parc. [číslo] oddělen předmětný pozemek a tento prodán žalobcům. Jako důvod odstoupení žalovaný uvedl absenci souhlasu s dělením pozemku dle § 82 odst. 3 stavebního zákona, pročež je plnění smlouvy od počátku nesplnitelné a nemožné, dále žalovaný uvedl, že na předmětném pozemku byla bez jeho souhlasu realizována stavba zastřešeného parkovacího stání, což považuje za zásah do svého vlastnického práva.

22. Informací o pozemku ze dne 23. 9. 2021 bylo prokázáno, že k tomuto dni žalovaný vlastnil pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce].

23. Nespornými tvrzeními účastníků řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný stále je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], byl si v době podpisu předmětné smlouvy vědom toho, že na předmětném pozemku se nachází přístřešek pro auta, který zbudovali žalobci.

24. Ze zjištěných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobci dne [datum] a žalovaný dne [datum] podepsali kupní smlouvu, na základě které se žalovaný zavázal prodat žalobcům pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] v k. ú. [část obce] vzniklý vydělením z pozemku parc. [číslo] na základě geometrického plánu zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl přílohou této smlouvy, za cenu ve výši 16 800 Kč. V čl. V. smlouvy se účastníci zavázali vyvinout vzájemně potřebnou součinnost pro případ, kdy katastrální úřad vklad práva dle smlouvy zamítne či oznámí účastníkům řízení, že je potřeba návrh na vklad opravit či upravit tak, aby následně došlo ke vkladu práva dle úmyslu účastníků smlouvy, tedy k převodu vlastnického práva k nemovitostem ve smlouvě popsaným z prodávajícího na kupující, a to za podmínek popsaných v předmětné smlouvě. Na předmětném pozemku žalobci ještě před podpisem kupní smlouvy zbudovali přístřešek pro auta, čehož si byl žalovaný vědom. S hranicemi nově vzniklého pozemku parc. [číslo] se účastníci seznámili v terénu v roce 2017. Žalobci uhradili kupní cenu dle předmětné smlouvy dne 6. 8. 2018. Dne 19. 9. 2018 katastrální úřad vyzval žalovaného k odstranění vady návrhu na vklad vlastnického práva dle shora uvedené kupní smlouvy, a to doložením souhlasu s dělením pozemku dle § 82 stavebního zákona. Výzva byla doručena žalobkyni a) a žalobci b) dne 21. 9. 2019 a žalovanému byla zásilka obsahující tuto výzvu uložena na poště dne 24. 9. 2019 a dne 5. 10. 2018 byla vhozena do poštovní schránky adresáta. Protože výzvě nebylo vyhověno, katastrální úřad řízení zastavil dne 23. 10. 2018. Dne 14. 1. 2021 zaslala žalobkyně a) žalovanému e-mailem formulář žádosti o rozhodnutí v pochybnostech podle ustanovení § 1 odst. 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a to změnu kultury pozemku parc. [číslo] z trvalého travního porostu na ostatní plochu, jinou plochu. Ve formuláři bylo již vyplněno datum – dne 11. 1. 2021, údaje o adresátovi - [stát. instituce], odbor životního prostředí, údaje o žalovaném jako žadateli a zdůvodnění žádosti. Téhož dne žalobkyně a) e-mailem poslala žalovanému druhý formulář, a to formulář žádosti o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků. I v tomto formuláři již byly vyplněny údaje týkající se adresáta – [stát. instituce], odboru stavební úřad, je označen pozemek, kterého se dělení nebo scelování týká – parc. [číslo] (trvalý travní porost), výměra [číslo], označen žalovaný jako žadatel a uveden důvod pro dělení či scelování. V žádosti je uvedeno, že tímto důvodem je snaha o nápravu vlastnických vztahů, kdy na pozemku parc. [číslo] byla v minulosti postavena část zástavby manželů [příjmení], proto se pozemek parc. [číslo] rozdělil na pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] jenž byl kupní smlouvu a na základě geometrického plánu prodán manželům [příjmení]. Obě žádosti poslala žalobkyně a) bez bližšího vysvětlení, jen s tím, že posílá první dokument a druhý dokument. Poté vedla žalobkyně a) se žalovaným komunikaci prostřednictvím SMS zpráv, kdy v SMS ze dne 21. 1. 2021 se dotazuje žalovaného, zda se již na to díval a že by potřebovali plnou moc pro otce, aby v této věci mohl za něj jednat, žalovaný v SMS ze dne 2. 2. 2021 odpovídá, že se již na to díval, ale otce tím nechce zatěžovat, záležitost vyřídí sám, na což žalobkyně v SMS z téhož dne reaguje tak, že mu pošle poštou příslušné podklady a pak se domluví, jak dál. Dne 8. 2. 2021 poslala žalobkyně a) žalovanému [příjmení], v níž ho informuje, že by mu měly již být podklady doručeny včetně plně moci, aby mohli žádosti doručit za něj na patřičné úřady, dne 16. 2. 2021 druhou SMS, v níž požádala žalovaného o vrácení podkladů, dne 17. 2021 další SMS, v níž urguje žalovaného o zaslání dokumentů. V SMS ze dne 2. 3. 2021 se žalobkyně a) dotazovala žalovaného, zda už se s právníkem pohnuli z nějakého bodu, že potřebuje žádost vložit na úřady, na což žalovaný reagoval SMS ze dne 3. 3. 2021, v níž uvedl, že s právníkem mluvil předešlý den, tomuto se něco nelíbí, co konkrétně neví, a ať na něj žalobkyně netlačí. Žalobkyně a) pak zaslala žalovanému další SMS dne 3. 3. 2021 a dne 23. 3. 2021, v nichž informuje žalovaného, že bez jeho součinnosti nemohou věc vyřešit, neboť návrh na dělení pozemků může dát jen on, a žádá ho o součinnost. Stavební úřad dne 28. 7. 2021 na žádost žalobců posoudil dle § 82 odst. 3 stavebního zákona záměr dělení pozemků, a to pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a schválil dělení pozemku z důvodu jeho prodeje, dne 1. 9. 2021 stavební úřad usnesením zrušil své sdělení ze dne 28. 7. 2021 neboť nebylo vydáno na žádost oprávněné osoby – vlastníka pozemku dle § 82 odst. 2 stavebního zákona, když dne 30. 8. 2021 žalovaný telefonicky informoval stavební úřad o tom, že nesouhlasí s dělením pozemku. Žalobci dne 8. 6. 2021 zaslali žalovanému předžalobní výzvu ke splnění povinnosti součinnosti spočívající v podání žádosti dle § 82 stavebního zákona ke stavebnímu úřadu. Předžalobní výzva byla žalovanému doručena dne 17. 6. 2021, výzvě však žalovaný nevyhověl. Žalobci se v září 2021 opětovně pokusili podat katastrálnímu úřadu návrh na vklad svého vlastnického práva k předmětnému pozemku do katastru nemovitostí, obdobně jako v roce 2018 je však katastrální úřad vyzval k doložení souhlasu dle § 82 stavebního zákona a řízení do odstranění vad přerušil. Dne 25. 11. 2021 odeslal žalovaný žalobcům prostřednictvím pošty odstoupení od předmětné smlouvy. Jako důvod odstoupení žalovaný uvedl absenci souhlasu s dělením pozemku dle § 82 odst. 3 stavebního zákona, pročež je plnění smlouvy od počátku nesplnitelné a nemožné, dále žalovaný uvedl, že na předmětném pozemku byla bez jeho souhlasu realizována stavba zastřešeného parkovacího stání, což považuje za zásah do svého vlastnického práva.

25. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem žalobkyně a žalovaného a výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], neboť tyto důkazy považoval za nadbytečné.

26. Dle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

27. Dle § 1105 o. z. převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

28. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

29. Dle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 téhož ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

30. Dle § 647 o. z. v případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží.

31. Nejdříve se soud vypořádá s námitkami žalovaného, a to jednak s námitkou neplatnosti kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky, námitkou, že od kupní smlouvy platně odstoupil, a konečně s námitkou neexistence jeho povinnosti poskytnout žalobcům součinnost spočívající v podání žádosti o souhlas s dělením pozemku. Co se týče žalovaným tvrzené neplatnosti kupní smlouvy pro neexistenci pozemku, soud se s jeho argumentací neztotožňuje, přičemž odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 356/2004, dle kterého:„ Má-li být předmětem převodu pozemek jako samostatná věc (nikoliv jde-li jen o spoluvlastnický podíl, který není právně reálně oddělen), je třeba, aby šlo o takový pozemek, který je vyznačen na pozemkové mapě a opatřen parcelním číslem, anebo aby oddělení reálné části pozemku bylo vyznačeno na geometrickém plánu potvrzeném střediskem geodézie; v takovém případě je totiž oddělení části dosavadního pozemku a vytvoření samostatné parcely přípustné a vyznačený díl pozemku lze považovat za samostatnou věc, která je způsobilá být předmětem právního jednání (úkonu). V tomto případě je geometrický plán nezbytnou součástí listiny obsahující jednání týkající se převodu reálného dílu dosavadního pozemku jako samostatné věci, neboť zakreslení uvedené části na tomto plánu, potvrzeném střediskem geodézie, umožňuje též identifikovat pozemek jako samostatnou věc, která je předmětem právního úkonu. Geometrický plán musí být vždy součástí listiny o smlouvě týkající se převodu nemovitostí.“ V dané věci účastníci ve smlouvě označili převáděný pozemek podle geometrického plánu zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], na tento plán ve smlouvě odkázali a předložili jej se smlouvou katastrálnímu úřadu. Za těchto okolností nelze učinit závěr o neplatnosti smlouvy pro neexistenci pozemku. Stran odstoupení od předmětné smlouvy soud uvádí, že od předmětné smlouvy nebylo platně odstoupeno a smlouva trvá. Důvodem odstoupení mělo být od počátku nesplnitelné a nemožné plnění v důsledku absence souhlasu s dělením pozemku a okolnost, že na převáděném pozemku byla bez souhlasu žalovaného realizována stavba zastřešeného parkovacího stání, čímž bylo zasaženo do jeho vlastnického práva. Žalovaným tvrzená nemožnost plnění však plyne pouze z jeho neochoty řádně požádat o souhlas s dělením pozemku, když v řízení bylo prokázáno, že příslušný stavební úřad s dělením pozemku již jednou souhlasil, avšak své sdělení usnesením zrušil z toho důvodu, že žádost byla podána neoprávněnou osobou. Právní nemožnost plnění by bylo možné konstatovat jen v případě, kdyby stavební úřad pravomocně zamítl žádost o vydání souhlasného rozhodnutí s dělením pozemku z důvodů, jež nelze odstranit. K takové situaci nedošlo, neochota něco vykonat pro splnění smlouvy neznamená nemožnost plnění. Pokud jde o druhý důvod pro odstoupení, a to je zastavění pozemku přístřeškem pro auta, soud konstatuje, že mezi stranami je nesporné, že předmětný pozemek byl zastavěn přístřeškem žalobců již v době podpisu kupní smlouvy, žalovaný tedy o něm musel vědět. § 2002 odst. 1 o. z. předpokládá, že odstoupení od smlouvy je založeno na skutečnosti, která nastala až po uzavření smlouvy, což zastavění pozemku před uzavřením smlouvy zjevně není. Pokud jde o žalovaným namítanou neexistenci jeho povinnosti poskytnout součinnost spočívající v podání žádosti o souhlas s dělením pozemku, když dle něj byl povinen poskytnout pouze součinnost k opravě návrhu na vklad, i tuto námitku soud považuje za nedůvodnou. V kupní smlouvě uzavřené mezi účastníky je v čl. V. uvedeno, že účastníci se zavazují vyvinout vzájemně potřebnou součinnost pro případ, kdy katastrální úřad vklad práva dle smlouvy zamítne nebo oznámí účastníků řízení, že je potřeba návrh na vklad opravit či upravit tak, aby následně došlo ke vkladu práva. Takovou povinnost je potřeba chápat v širším slova smyslu. Uvedené ujednání zde existuje z důvodu, aby došlo k naplnění účelu smlouvy, tj. došlo ke vkladu vlastnického práva, nikoliv pro účely odstraňování formálních vad návrhu. Soud připomíná, že samotný návrh na vklad, jakožto podání ve smyslu § 14 katastrálního zákona, je formulářovým podáním, které se v prostředí webové aplikace vytváří v zásadě samo po vložení základních údajů stran kupní smlouvy a převáděného pozemku, jedinou nutnou součinností žalovaného při podání návrhu na vklad je v zásadě jeho podpis a ani ten není nutný, není-li zároveň navrhovatelem. Při výkladu, jenž uplatňuje žalovaný, by jeho povinnost součinnosti byla v zásadě bezobsažná. Dále návrh na vklad je jen podáním v rámci veřejného práva, jímž dochází k naplnění soukromoprávní povinnosti, která plyne ze smluvního vztahu mezi účastníky řízení a jako takový je na tomto soukromoprávním jednání plně závislý. Obdobně pak lze konstatovat, že i souhlas s rozdělením pozemku je pouze dalším úkonem, který je odvislý od předmětné smlouvy a pouze slouží k její realizaci ve formě přílohy k návrhu na vklad. Závěrem k této otázce soud zdůrazňuje základní zásady soukromého práva, a to zejména zásadu, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny, taktéž že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a konečně má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. S těmito zásadami se pak zjevně neslučuje argumentace a postup žalovaného, který učiní soukromoprávní jednání a zaváže se z něj k určitým povinnostem, avšak odmítne učinit veřejnoprávní úkony nutné k naplnění dané povinnosti a jeho soukromoprávní jednání se tak stane zcela lichým, bezobsažným. Z předmětné smlouvy plyne povinnost žalovaného umožnit žalobcům nabýt vlastnické právo k pozemku a tento jim předat, této povinnosti se žalobce nemůže zbavit tím, že odmítne učinit úkony k tomu ze zákona nutné. Soud vzhledem k výše uvedenému konstatuje, že ustanovení článku V. předmětné smlouvy vykládá tak, že se žalovaný platně zavázal k součinnosti spočívající i v povinnosti podat bezvadnou žádost o souhlas s dělením pozemků dle § 82 stavebního zákona.

32. Žalovaný rovněž vznesl námitku promlčení práva na poskytnutí součinnosti ze strany žalovaného k podání návrhu na vklad vlastnického práva dle kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky. Jak konstatoval odvolací soud, možnost vyvolání splatnosti závazku s sebou nese současně i právo věřitele vymáhat splnění závazku; pak (objektivně posuzováno) může své právo také vykonat. První objektivní možnost výkonu práva je dána okamžikem, kdy věřitel nejdříve mohl o splnění požádat. V těchto případech je třeba považovat za okamžik rozhodný pro počátek běhu promlčecí doby den bezprostředně následující dni, ve kterém dluh vznikl, a nikoliv až den, kdy došlo ke splatnosti dluhu. V daném případě se jedná o právo, které podléhá promlčení, a v rámci obecné tříleté promlčecí doby, která na daný případ dopadá, pak bylo nutné jak nárok uplatnit u soudu, tak i současně vyzvat žalovaného k plnění, neboť v daném případě věřitel je ten, kdo může splatnost dluhu vyvolat. Promlčecí doby – pro výzvu ke splnění povinnosti i pro uplatnění nároku u soudu jsou tedy dvě, avšak běží současně, přičemž promlčecí doby běží v obou případech od chvíle, kdy mohli žalobci vyvolat splatnost dluhu. Uvedené nastalo den následující po dni 21. 9. 2018, kdy byla žalobcům doručena výzva katastrálního úřadu ze dne 19. 9. 2018 a z níž se nepochybně dozvěděli o tom, že bude nutná součinnost žalovaného k provedení vkladu práva, tj. ode dne 22. 9. 2018 začala běžet tříletá promlčecí doba, která měla skončit dne 22. 9. 2021. Pokud tedy soud nedospěje k závěru, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, jak namítli žalobci, či nezjistí, že promlčecí doba v důsledku zákonné překážky uběhla později, musel by konstatovat, že právo žalobců na poskytnutí součinnosti žalovaným k podání návrhu na vklad vlastnického práva je promlčeno.

33. Pokud jde o námitku žalobců, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, soud tento názor nesdílí. Žalobci mohli své shora uvedené právo uplatnit u žalovaného a současně u soudu již dne 22. 9. 2018, bez zjevných příčin však za tímto účelem oslovili žalovaného až počátkem roku 2021 a právo uplatnili u soudu až dne 24. 9. 2021. Nebyla zjištěna ba ani tvrzena žádná překážka, která by jim v dřívějším uplatnění jejich práva bránila. Za těchto okolností nelze žalovanému odepřít právo na vznesení námitky promlčení.

34. Soud však dospěl k závěru, že mezi stranami byla uzavřena dohoda o mimosoudním jednání ve smyslu § 647 o. z. Dle názoru soudu je zcela nepochybné, že se účastníci nejpozději dne 14. 1. 2021 dohodli na podání jednak žádosti na [stát. instituce], odbor životního prostředí, o změnu kultury pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] z trvalého travního porostu na ostatní plochu, jinou plochu, a jednak žádosti na [stát. instituce], odbor stavební úřad, o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků, kdy za tím účelem měli žalobci žádosti žalovanému zaslat a on je podat nebo k tomu účelu zplnomocnit otce žalobců. Tato skutečnost vyplývá z toho, že žalobkyně a) předpřipravené formuláře těchto žádostí poslala žalovanému bez bližšího vysvětlení a žalovaný se ani žádného vysvětlení nedomáhal, bylo mu tedy zjevně jasné, za jakým účelem mu je žalobkyně zasílá. Ostatně v SMS ze dne 2. 2. 2021 žalovaný potvrzuje, že se na žádosti podíval a že jejich vyřízením nechce zatěžovat otce žalobců a vyřídí je sám. Lze zcela jistě souhlasit se žalovaným, že nelze každou komunikaci mezi věřitelem a dlužníkem považovat za dohodu o mimosoudním jednání ve smyslu § 647 o. z., dle komentářové literatury však tak již může být kvalifikována oboustranná výměna stanovisek týkajících se předmětného práva mezi věřitelem, jejichž obsahem není pouze informování protistrany o konečném a další jednání a jakékoliv smírné řešení nepřipouštějícím odmítnutí jejího práva. Mezi účastníky tedy byla uzavřena dohoda o mimosoudním jednání dle § 647 o. z. ve věci poskytnutí součinnosti žalovaného k podání návrhu na vklad vlastnického práva, a to nejpozději dne 14. 1. 2021, kdy žalobkyně a) zaslala žalovanému předpřipravené formuláře jednotlivých žádostí potřebných pro vklad práva do katastru nemovitostí dle kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky. Dle § 347 o. z. taková dohoda staví běh promlčecí doby, přičemž k odpadnutí překážky běhu promlčecí doby dochází odmítnutím pokračování v mimosoudním jednání. V daném případě žalovaný odmítl pokračovat v mimosoudním jednání dne 3. 3. 2021, kdy již žádným způsobem nereagoval na SMS žalobkyně a), v nichž ho urgovala o vyřízení předmětných žádostí. Soud tedy uzavírá, že v době od 14. 1. 2021 do 3. 3. 2021 promlčecí doba neběžela, protože tomu bránila překážka v podobě dohody účastníků o mimosoudním jednání ve smyslu § 647 o. z., takže v den podání žaloby 24. 9. 2021 nemohla tříletá promlčecí doba běžící od 22. 9. 2018 uplynout. Právo žalobců žádat žalovaného o poskytnutí součinnosti k provedení návrhu na vklad vlastnického práva dle kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 21. 7. 2018 tudíž není promlčeno.

35. Soud tedy z důvodů rozvedených výše žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost poskytnout součinnost tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 645,89 Kč, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem ve výši 35 645,89 Kč Náklady zastoupení advokátem tvoří odměna advokáta stanovená dle § 9 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč, snížená dle § 12 odst. 4 a. t. o 20%, tedy odměna ve výši 12 000 Kč za každou zastupovanou osobu za 10 úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 3. 1. 2022, účast na jednání soudu dne 5. 1. 2022, sepis vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu dne 14. 7. 2022, sepis podání obsahujícího doplnění skutkových tvrzení ze dne 12. 8. 2022, účast u jednání soudu dne 19. 10. 2022 a sepis závěrečného návrhu), náhrada hotových výdajů za 10 úkonů právní služby ve výši 3 000 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovné ve výši 1 510,65 Kč dle § 157 a násl. zákoníku práce, náhrada za promeškaný čas cestou k jednání odvolacího soudu a zpět ve výši 800 Kč za 8 půlhodin dle § 14 a.t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 6 155,24 Kč dle § 137 o. s. ř. Při výpočtu náhrady cestovních výdajů soud vycházel z toho, že zástupce žalobců ujel [značka automobilu], [registrační značka], s průměrnou spotřebou 4,6 l motorové nafty /100 km, vzdálenost [anonymizováno] km, přičemž podle vyhl. č. 116/2022 Sb. činila cena použitého paliva 47,10 Kč l a sazba základních náhrad za použití osobních silničních motorových vozidel 4,7 Kč km.

37. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř., když neshledal důvody pro uložení lhůty delší. O místě k placení náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s ř.