111 C 14/2020

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr Věrou Procházkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2.210 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.210 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 200 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jeseníku soudní poplatek za žalobu ve výši 1.000 Kč měsíčně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podle ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.

2. Předmětem tohoto řízení zahájeného žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum je zaplacení částky 2.210 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od datum do zaplacení jako nákladů na dopravu žalovaného k odbornému lékařskému vyšetření a nákladů na takové vyšetření. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému ve věci se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán.

3. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný dne datum ve údaj o čase hodin řídil vozidlo značka automobilu, registrační značka, a v obci obec na ul. ulice u domu adresa byl kontrolován hlídkou stát. instituce. Žalovaný byl podroben dechové zkoušce přístrojem příjmení, jejíž výsledek byl negativní, a testu na přítomnost jiných návykových látek anonymizována dvě slova, jehož výsledek byl pozitivní. Žalovanému byla zakázaná další jízda a byl vyzván, aby se podrobil lékařskému vyšetření s následným odběrem biologického materiálu, čemuž se podrobil a hlídkou Policie ČR byl převezen služebním vozidlem značka automobilu, registrační značka, do příjmení anonymizována dvě slova k lékařskému vyšetření a odběru žilní krve za účelem zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu Služebním vozidlem byla ujeta vzdálenost anonymizováno km, jeho spotřeba činí anonymizována dvě slova číslo anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, náklady na použití služebního dopravního prostředku byly vyúčtovány ve výši 12 Kč. V příjmení anonymizována dvě slova bylo provedeno klinické vyšetření žalovaného a odběr žilní krve, za což vyúčtovala instituce anonymizována dvě slova Policii ČR fakturou číslo ze dne datum částku 781 Kč. Vyšetřením bylo zjištěno, že žalovaný má kolísavou chůzi, pokus prst a nos dopadl nepřesně. Toxikologické vyšetření odebraného vzorku bylo provedeno ve Fakultní nemocnici obec s výsledkem pozitivního nálezu amfetaminů a canabinoidů v krvi, za což nemocnice vyúčtovala Policii ČR částku 1.416,80 Kč fakturou číslo ze dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nákladů na dopravu a nákladů na anonymizováno vyšetření v celkové výši 2.210 Kč výzvou ze dne datum, doručenou dne datum, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy, ovšem bezvýsledně.

4. Podle ust. § 20 odst. 1 písmeno a) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba, u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek. Podle odst. 4 téhož ustanovení za účelem stanovení krevních hladin alkoholu nebo jiných návykových látek pomocí specifických toxikologických metod se provede toxikologické vyšetření biologického materiálu odebraného v rámci odborného lékařského vyšetření (dále jen "toxikologické vyšetření").

5. Podle ust. § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle odst. 2 téhož ustanovení prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle odst. 5 citovaného ustanovení toxikologické vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal. Není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce.

6. Podle ust. § 1 vyhl. č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u osobních silničních motorových vozidel 4,20 Kč. Podle ust. § 4 písmeno a) téže vyhlášky výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí 32 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů.

7. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval shora uvedená zákonná ustanovení a shledal žalobu žalobkyně za zcela důvodnou. Žalovaný byl osobou, u níž bylo důvodné podezření, že řídí vozidlo pod vlivem návykových látek, tedy vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví svoje či jiné osoby nebo poškodit majetek. Z toho důvodu byl vyzván, aby se podrobil odbornému lékařskému vyšetření a odběru žilní krve a za tím účelem byl odvezen hlídkou Policie ČR do instituce anonymizována dvě slova, kde bylo vyšetření a odběr žilní krve proveden. Toxikologické vyšetření odebraného vzorku pak provedla Fakultní nemocnice obec Náklady na dopravu činí při ujeté vzdálenosti anonymizováno km, spotřebě použitého vozidla anonymizováno l číslo Km benzínu 95 oktanů, sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4, 20 Kč a ceně použitého paliva 32 Kč /1 l dle vyhl. č. 358/2016 Sb. částku 12 Kč, náklady na odborné lékařské vyšetření dle faktur zdravotnických zařízení, jež odborné vyšetření provedla, částku 2.

207. Protože se u žalovaného prokázala přítomnost návykových látek, je povinen ve smyslu shora citovaných ustanovení uhradit obec ČR náklady na dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření a náklady na odborné lékařské vyšetření. Neuhrazením uvedených nákladů ve lhůtě stanovené ve výzvě žalobkyně se žalovaný ocitl v prodlení se splněním svého peněžitého závazku, s čímž ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, spojuje povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni úroky z prodlení. Tyto úroky požaduje žalovaná ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. správně ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě ze dne datum, jež byla doručena žalovanému dne datum. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu včetně požadovaného úroku z prodlení (výrok I.).

8. Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má proto právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jsou tvořeny náhradou paušálních výdajů za dva úkony – výzvu k plnění a návrh ve věci samé ve výši 200 Kč dle ust. § 1, § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Tyto náklady žalobkyně vynaložila k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobkyni jejich náhradu ve výši 200 Kč přiznal (výrok II.).

9. Žalobkyně je dle ust. § 11 odst. 2 písmeno a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozena od placení soudního poplatku za žalobu. S přihlédnutím k výsledku tohoto sporu soud v souladu s ust. § 2 odst. 3 citovaného zákona rozhodl o přenosu poplatkové povinnosti na žalovaného, kterému byla stanovena povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč státu na účet Okresního soudu v Jeseníku (výrok III.). 10. lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.