3 C 1/2021

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa žaloba o určení neexistence zástavního práva a o určení promlčení zástavního práva

I. Žaloba na určení, že zástavní právo k zajištění pohledávky žalovaného ve výši 2.950.000 Kč na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s účinky vkladu práva ke dni [datum] k pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba budovy [adresa] ([územní celek]) a k pozemku p. [číslo] – ostatní plocha vše v obci a k.ú. [obec], je promlčené, se zamítá.

II. Žaloba na určení neexistence zástavního práva k zajištění pohledávky žalovaného ve výši 2.950.000 Kč na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s účinky vkladu práva ke dni [datum] k pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba budovy [adresa] ([územní celek]) a k pozemku p. [číslo] – ostatní plocha vše v obci a k.ú. [obec], se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného částku ve výši 33.006 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se určovací žalobou domáhal jednak určení, že zástavní právo k zajištění pohledávky žalovaného ve výši 2.950.000 Kč na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s účinky vkladu práva ke dni [datum] k nemovitostem uvedeným ve výroku I. je promlčené, dále určení neexistence zástavního práva k zajištění pohledávky žalovaného ve výši 2.950.000 Kč na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s účinky vkladu práva ke dni [datum] k týmž nemovitostem. Svou žalobu odůvodnil tak, že žalobce je vlastníkem pozemku p. [číslo] – jehož součástí je stavba budovy [adresa] a pozemku p. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec] (dále jen nemovitosti). K tíži uvedených nemovitostí je v katastru nemovitostí zapsáno zástavní právo k zajištění pohledávky s výší 2.950.000 Kč na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s účinky vkladu práva ke dni [datum] a u kterého je žalovaný evidován jako zástavní věřitel. Zástavní právo bylo zapsáno na základě zástavní smlouvy a smlouvy o půjčce datované dnem [datum]. Žalobce uvedenou pohledávku neuznává. Pohledávka žalovaného zajištěná předmětným zástavním právem se stala splatnou (vznikl nárok na uspokojení ze zástavy) co do jistiny dnem [datum], v části příslušenství (sjednaných úroků) však již v době do [datum] bylo sjednáno,,měsíčně, vždy k 5. dni následujícího měsíce“, přičemž je dlužník měl platit hotově věřiteli. Od splatnosti jistiny půjčky tak již uplynulo 15 let. Žalovaný se žalobou podanou u Okresního soudu v Jeseníku dne 5. 6. 2009 domáhal, aby soud nařídil k uspokojení pohledávky ve výši 2.950.000 Kč s příslušenstvím prodejem zástavy nemovitostí žalobce. Řízení bylo ukončeno usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Žalovaný dne 22. 9. 2014 podal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy u Okresního soudu v Jeseníku, věc byla projednávána pod sp. zn. [spisová značka] s tím, že řízení bylo dne [datum] zastaveno. Řízení o nařízení prodeje zástavy tak trvalo 3 roky a 10 měsíců. Žalobce v řízení o prodeji zástavy vznesl námitku promlčení. I pokud by žalobce odečetl dobu soudního řízení o nařízení prodeje zástavy, pak do dnešního dne uplynulo od splatnosti pohledávky více než 10 let. Žalobce má na určení, že právo je promlčeno a zástavní právo tak neexistuje naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem je dán, pokud jde o určení neexistence zástavního práva, především stavem zápisu v katastru nemovitostí, který vyvolává nejistotu ohledně skutečného stavu, přičemž zástavní věřitel dobrovolně součinnost neposkytuje. Naléhavý právní zájem (pokud jde o určení promlčení) pak žalobce dovozuje též z ustanovení § 618 o.z. (zákon č. 89/2012 Sb.). Promlčecí doba zástavního práva je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (tj. ode dne, kdy vzniklo právo na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy - § 101 obč. zák.). S ohledem na to, že údajná pohledávka i předmětné zástavní právo jsou k dnešnímu dni promlčeny, vyzval žalobce žalovaného k poskytnutí součinnosti k zajištění výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí. Na tuto žádost žalovaný nereagoval. Žalobci tak nezbývá, než se domáhat svých práv soudní cestou, a to prostřednictvím určení, že tu zástavní právo není.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. V písemném podání ze dne 15. 2. 2021 uvedl, že žalobce v souladu se skutečností popisuje v článku II. žaloby průběh řízení o nařízení soudního prodeje zástavy ve vedeného u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. [spisová značka], zapomněl ovšem uvést, že v tomto řízení uplatňoval celou řadu nepravdivých a nekorektních námitek, kterým se snažil popřít existenci a platnost svých závazků ze smlouvy o půjčce z [datum] i platnost zástavní smlouvy z téhož dne. Všechny námitky žalobce (tehdy jako zástavního dlužníka) byly vyvráceny a návrhu žalovaného (tehdy jako zástavního věřitele) vyhověno v žalobě citovanými usnesením Okresního soudu v Jeseníku a Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci. Žalobce nezmínil, že proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] podal dovolání, které Nejvyšší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] odmítl. Přestože ve shora zmíněném řízení byla spolehlivě prokázána existence pohledávky žalovaného za žalobce z titulu půjčky ze dne [datum] ve výši 2.950.000 Kč s příslušenstvím i zajištění této pohledávky předmětným zástavním právem, tvrdí žalobce i v této žalobě, že,,uvedenou pohledávku neuznává“ a tvrdí, že byly pouze osvědčeny, nikoli prokázány. Ze soudních rozhodnutí ovšem vyplývá opak, tedy, že soudy neměly žádné pochybnosti o existenci smluvního závazku, ani jej zajišťujícího zástavního práva. Žalobce nyní soustřeďuje svoji pozornost na tvrzení, že smluvní závazek i zástavní právo jsou promlčeny. S tím ovšem žalovaný rozhodně nesouhlasí. Žalobce nebere v úvahu, že námitku promlčení nemůže za dané situace uplatnit tak, jak to činí, tedy určovací žalobou, ale v řízení k tomu určeném. Žalovaný dosud skutečně nepřistoupil k přímému vymáhání své pohledávky ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], úspěšně uplatnil zajištění své pohledávky zástavním právem, když pravomocným usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl nařízení prodej zastavených nemovitostí. Oba soudy v odůvodnění svých rozhodnutí uvedly, že otázka promlčení vymáhané pohledávky či zástavního práva je věcí k řešení v případném následujícím exekučním řízení prodejem nemovitostí. K zahájení tohoto exekučního řízení dosud žalovaný nepřistoupil, nemůže tedy žalobce uplatňovat námitku promlčení. Citovaná soudní rozhodnutí mají účinky podle § 110 odst. 1 obč. zák. (zákon č. 40/1964 Sb.) tedy přerušují běh promlčecích lhůt, které běžely před uplatněním nároku zástavního věřitele u soudu. Zakládají právo zástavního věřitele vést exekuci prodejem nemovitostí, které se promlčuje až za 10 let ode dne právní moci zmíněných rozhodnutí. Řešení otázky promlčení, kterého se domáhá žalobce, je tedy předčasné. Protože právo žalovaného na uspokojení ze zástavy vzniklo v době do [datum], řídí se ustanovením § 151f obč. zák. ve znění účinném od 1. 1. 1992 do 31. 8. 1998 podle kterého není-li zajištěná pohledávka řádně a včas splněna, může se zástavní věřitel domáhat uspokojení ze zástavy, a to i tehdy, když zajištěná pohledávky je promlčena. Nelze tedy aplikovat nyní platnou právní úpravu. Pro úplnost žalovaný namítá, že uplatněná námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy a má povahu zneužití práva. Žalobce totiž zneužívá tolerantního přístupu žalovaného, který vždy respektoval a stále respektuje svůj blízký příbuzenský vztah k jedinému majiteli žalobce svému bratrovi [jméno] [celé jméno žalovaného].

3. Soud učinil z provedeného dokazování následující skutková zjištění:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 7 spisu bylo zjištěno, že ke dni 15. 7. 2019 bylo na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] evidováno vlastnické právo žalobce k pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a k pozemkům p. [číslo] – ostatní plocha a p. [číslo] – ostatní plocha (dále jen nemovitosti). Pozemky p. [číslo] jsou zatíženy zástavním právem smluvním k zajištění pohledávky ve výši 2.950.000 Kč pro žalovaného, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum].

5. Z usnesení na č.l. 8 spisu bylo zjištěno, že usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo zastaveno řízení ve věci výkonu rozhodnutí zástavního věřitele (v tomto řízení žalovaného) proti zástavnímu dlužníku (v tomto řízení žalobce) pro nezaplacení soudního poplatku. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

6. Ze žádosti o poskytnutí součinnosti s provedením výmazu zástavního práva na č.l. 14 spisu bylo zjištěno, že žalobce zastoupený zástupcem dopisem ze dne 23. 11. 2020 vyzval žalovaného k poskytnutí součinnosti k zajištění výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí, a to podpisem prohlášení o zániku zástavního práva a zaslání ověřeného podepsaného prohlášení zpět na adresu společnosti do 5 dnů od doručení dopisu.

7. Z návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy na č.l. 1-2 připojeného spisu Okresního soudu v Jeseníku sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že [celé jméno žalovaného] jako zástavní věřitel (v tomto řízení žalovaný) se podaným návrhem dne 5. 6. 2009 domáhal k uspokojení pohledávky za žalovanou [právnická osoba] jako zástavním dlužníkem (v tomto řízení žalobce) ve výši 2.950.000 Kč s příslušenstvím na základě zástavní smlouvy ze dne [datum] nařízení soudního prodeje zástavy nemovitostí.

8. Ze zástavní smlouvy a smlouvy o půjčce na č.l. 3-4 připojeného spisu Okresního soudu v Jeseníku sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že [celé jméno žalovaného] jako věřitel (v tomto řízení žalovaný) a [právnická osoba] jako dlužník (v tomto řízení žalobce) uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce částky 2.950.000 Kč. Byly dohodnuty úroky ve výši 12% ročně z nesplacené částky. Dle čl. III. byla dohodnuta splatnost půjčky do 31. 12. 2005. Dle čl. IV. se strany dohodly na zástavě nemovitostí, a to za účelem zajištění půjčky a jejího příslušenství.

9. Z usnesení Okresního soudu v Jeseníku č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] na č.l. 189-193 připojeného spisu Okresního soudu v Jeseníku sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že výrokem I. usnesení bylo řízení zastaveno v části, v níž se zástavní věřitel domáhal nařízení prodeje zastavených nemovitostí k uspokojení pohledávky na úroky ve výši 12% ročně z částky 2.950.000 Kč za období od 5. 2. 1996 do 31. 8. 1998. Výrokem II. byl nařízen prodej zastavených nemovitostí k uspokojení pohledávky vůči zástavnímu dlužníkovi ve výši 2.950.000 Kč s úroky ve výši 12% ročně z částky 2.950.000 Kč za období od 1. 9. 1998 do zaplacení.

10. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] na č.l. 248-257 připojeného spisu Okresního soudu v Jeseníku sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že výrokem I. bylo usnesení okresního soudu ve výroku II. v části, v níž nařídil prodej pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], zrušeno a řízení v tomto rozsahu zastaveno. Výrokem II. v další napadené části výroku II., v níž okresní soud k uspokojení pohledávky vůči zástavnímu dlužníku ve výši 2.950.000 Kč s úroky ve výši 12% ročně z částky 2.950.000 Kč za období od 1. 9. 1998 do zaplacení nařídil prodej zastavených nemovitostí. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

11. Z usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] na č.l. 273 připojeného spisu Okresního soudu v Jeseníku sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že dovolání zástavního dlužníka (v tomto řízení žalobce) bylo odmítnuto. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

12. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 39 spisu bylo zjištěno, že ke dni 25. 1. 2022 bylo na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] evidováno vlastnické právo žalobce k pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a k pozemku p. [číslo] – ostatní plocha (dále jen nemovitosti). Pozemky p. [číslo] jsou zatíženy zástavním právem smluvním k zajištění pohledávky ve výši 2.950.000 Kč pro žalovaného, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum].

13. Z dopisu na č.l. 46 spisu bylo zjištěno, že žalovaný zastoupený zástupcem sdělil dopisem ze dne 21. 4. 2015 [jméno] [celé jméno žalovaného], že jeho cílem není dosáhnout proti vůli [jméno] [celé jméno žalovaného] prodej zastavených nemovitostí a získat částku 2.950.000 Kč s příslušenstvím. Vzhledem k sourozeneckému stavu žalovaného a [jméno] [celé jméno žalovaného] a jejich věku by žalovaný upřednostňoval uzavření mimosoudní dohody spočívající v tom, že [jméno] [celé jméno žalovaného] resp. společnost [právnická osoba] (v tomto řízení žalobce) uzná svůj závazek vůči žalovanému a žalovaný se naproti tomu zaváže, že po dobu života [jméno] [celé jméno žalovaného] nebude ani on ani jeho případní právní nástupci nebudou vymáhat ani realizovat zástavní právo tuto pohledávku zajišťující.

14. Z účastnického výslechu žalovaného na č.l. 63 spisu bylo zjištěno, že v roce 1995 se rozcházeli s bratrem [jméno] ohledně podnikání, na návrh bratra [jméno], tak žalovaný slíbil bratrovi, že mu nebude dělat žádné problémy. Podepsali dokumenty ohledně vrácení peněz, když bratr mu měl vrátit 3.000.000 Kč. Dále slíbil bratrovi, že nebude dělat problémy se splacením dluhu. Nabízel bratrovi, že se domluví. Má za to, že bratr [jméno] se nechce domluvit, nabízel mu to opakovaně, ale neúspěšně. U posledního jednání opětovně i za přítomnosti zástupce žalobce nabízel návrh smírného řešení, ale neúspěšně. Jestli podá návrh na soudní prodej zástavy, se domluví se svým právním zástupcem.

15. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. [celé jméno žalovaného] jako věřitel (v tomto řízení žalovaný) a [právnická osoba] jako dlužník (v tomto řízení žalobce) uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce částky 2.950.000 Kč. Byly dohodnuty úroky ve výši 12% ročně z nesplacené částky. Dle čl. III. byla dohodnuta splatnost půjčky do 31. 12. 2005. Dle čl. IV. se strany dohodly na zástavě nemovitostí, a to za účelem zajištění půjčky a jejího příslušenství. [celé jméno žalovaného] jako zástavní věřitel (v tomto řízení žalovaný) se podaným návrhem dne 5. 6. 2009 domáhal k uspokojení pohledávky za žalovanou [právnická osoba] jako zástavním dlužníkem (v tomto řízení žalobce) ve výši 2.950.000 Kč s příslušenstvím na základě zástavní smlouvy ze dne [datum] nařízení soudního prodeje zástavy nemovitostí. Usnesením Okresního soudu v Jeseníku č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], a to výrokem I. usnesení bylo řízení zastaveno v části, v níž se zástavní věřitel domáhal nařízení prodeje zastavených nemovitostí k uspokojení pohledávky na úroky ve výši 12% ročně z částky 2.950.000 Kč za období od 5. 2. 1996 do 31. 8. 1998. Výrokem II. byl nařízen prodej zastavených nemovitostí k uspokojení pohledávky vůči zástavnímu dlužníkovi ve výši 2.950.000 Kč s úroky ve výši 12% ročně z částky 2.950.000 Kč za období od 1. 9. 1998 do zaplacení. Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], a to výrokem I. bylo usnesení okresního soudu ve výroku II. v části, v níž nařídil prodej pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], zrušeno a řízení v tomto rozsahu zastaveno. Výrokem II. v další napadené části výroku II., v níž okresní soud k uspokojení pohledávky vůči zástavnímu dlužníku ve výši 2.950.000 Kč s úroky ve výši 12% ročně z částky 2.950.000 Kč za období od 1. 9. 1998 do zaplacení nařídil prodej zastavených nemovitostí. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením Nejvyššího soudu ČR č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo dovolání zástavního dlužníka (v tomto řízení žalobce) odmítnuto. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo zastaveno řízení ve věci výkonu rozhodnutí zástavního věřitele (v tomto řízení žalovaného) proti zástavnímu dlužníku (v tomto řízení žalobce) pro nezaplacení soudního poplatku. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Žalovaný zastoupený zástupcem sdělil dopisem ze dne 21. 4. 2015 [jméno] [celé jméno žalovaného], že jeho cílem není dosáhnout proti vůli [jméno] [celé jméno žalovaného] prodej zastavených nemovitostí a získat částku 2.950.000 Kč s příslušenstvím. Vzhledem k sourozeneckému stavu žalovaného a [jméno] [celé jméno žalovaného] a jejich věku by žalovaný upřednostňoval uzavření mimosoudní dohody spočívající v tom, že [jméno] [celé jméno žalovaného] resp. společnost [právnická osoba] (v tomto řízení žalobce) uzná svůj závazek vůči žalovanému a žalovaný se naproti tomu zaváže, že po dobu života [jméno] [celé jméno žalovaného] nebude ani on ani jeho případní právní nástupci nebudou vymáhat ani realizovat zástavní právo tuto pohledávku zajišťující. Žalobce zastoupený zástupcem dopisem ze dne 23. 11. 2020 vyzval žalovaného k poskytnutí součinnosti k zajištění výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí, a to podpisem prohlášení o zániku zástavního práva a zaslání ověřeného podepsaného prohlášení zpět na adresu společnosti do 5 dnů od doručení dopisu. Ke dni 25. 1. 2022 bylo na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] evidováno vlastnické právo žalobce k pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a k pozemku p. [číslo] – ostatní plocha (dále jen nemovitosti). Pozemky p. [číslo] jsou zatíženy zástavním právem smluvním k zajištění pohledávky ve výši 2.950.000 Kč pro žalovaného, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum]. Žalovaný se v roce 1995 rozcházeli s bratrem [jméno] ohledně podnikání, na návrh bratra [jméno], tak žalovaný slíbil bratrovi, že mu nebude dělat žádné problémy. Podepsali dokumenty ohledně vrácení peněz, když bratr mu měl vrátit 3.000.000 Kč. Dále slíbil bratrovi, že nebude dělat problémy se splacením dluhu. Nabízel bratrovi, že se domluví. Žalovaný má za to, že bratr [jméno] se nechce domluvit, nabízel mu to opakovaně, ale neúspěšně. U posledního jednání opětovně i za přítomnosti zástupce žalobce nabízel návrh smírného řešení, ale neúspěšně. Jestli podá návrh na soudní prodej zástavy, se žalovaný domluví se svým právním zástupcem.

16. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:

17. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (nyní platný občanský zákoník dále jen o.z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

18. Podle ustanovení § 151a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. (dříve platný občanský zákoník dále jen obč. zák.) (ve znění účinném do 31. 12. 2000), slouží zástavní právo k zajištění pohledávky a jejího příslušenství tím, že v případě jejich řádného a včasného nesplnění je zástavní věřitel oprávněn se domáhat uspokojení z věci zastavené; zástavní právo se vztahuje na zástavu, její příslušenství a přírůstky, avšak z plodů jen na ty, které nejsou oddělené.

19. Podle ustanovení § 151f odst. 1 obč. zák. (ve znění účinném do 31. 8. 1998) není-li zajištěná pohledávka řádně a včas splněna, může se zástavní věřitel domáhat se uspokojení ze zástavy, a to i tehdy, když zajištěná pohledávka je promlčena.

20. Podle ustanovení § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

21. Podle ustanovení § 110 odst. 1 obč. zák. bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty.

22. Podle ustanovení § 112 obč. zák. uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení nebo od tohoto zahájení po dobu mediace. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí.

23. Žalobce se v petitu I. žaloby domáhal určení, že zástavní právo k zajištění pohledávky žalovaného ve výši 2.950.000 Kč na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s účinky vkladu ke dni [datum] k nemovitostem je promlčené. Soud zkoumal, zda je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení dle ustanovení § 80 o.s.ř. Žalobce navrhoval tento výrok z procesní opatrnosti s ohledem na znění ustanovení § 618 o.z., z něhož žalobce dovozuje, že pro výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí se vyžaduje vkladuschopná listina, která v tomto případě je rozhodnutí soudu, kterým se deklaruje promlčení věcného práva. Soud neshledal existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, když má za to, že žalobce se primárně má domáhat, aby soud určil neexistenci zástavního práva k nemovitostem, což ostatně učinil v petitu II. žaloby (výrok I.).

24. Žalobce se tedy v petitu II. žaloby domáhal určení neexistence zástavního práva k zajištění pohledávky žalovaného ve výši 2.950.000 Kč na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s účinky vkladu ke dni [datum] k nemovitostem. Žalobce jako zástavní dlužník se může bránit proti právu žalovaného jakožto zástavního věřitele na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy nejen obranou proti návrhu zástavního věřitele na zpeněžení zástavy, ale také prostřednictvím žaloby o určení, že tu zástavní právo není (např. určením, že věc není zatížena zástavním právem), je-li na takovém určení naléhavý právní zájem dle ustanovení § 80 o.s.ř. Došlo-li k promlčení zástavního práva, může se žalobce jako zástavní dlužník dovolat promlčení při každé zákonem poskytnuté obraně proti výkonu práva nároku žalovaného jako zástavního věřitele na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, tedy rovněž v řízení, zahájeném podáním žaloby o určení, že tu zástavní právo není (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud má za to, že je dán naléhavý právní zájem žalobce na určení neexistence zástavního práva k nemovitostem, a to z důvodu aktuálního stavu zápisu v katastru nemovitostí. Na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] je evidováno vlastnické právo žalobce k pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a k pozemku p. [číslo] – ostatní plocha (dále jen nemovitosti). Pozemky p. [číslo] jsou zatíženy zástavním právem smluvním k zajištění pohledávky ve výši 2.950.000 Kč pro žalovaného, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum]. Rozhodnutí soudu tak může být podkladem pro provedení změny zápisu v katastru nemovitostí.

25. Žalovaný se v řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] domáhal nařízení soudního prodeje zástavy k nemovitostem k uspokojení pohledávky žalovaného za žalobce ve výši 2.950.000 Kč s příslušenstvím. Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], a to výrokem II. v další napadené části výroku II., v níž okresní soud k uspokojení pohledávky vůči zástavnímu dlužníku ve výši 2.950.000 Kč s úroky ve výši 12% ročně z částky 2.950.000 Kč za období od 1. 9. 1998 do zaplacení nařídil prodej zastavených nemovitostí. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Soud má s ohledem na existenci pravomocného rozhodnutí soudu za to, že od právní moci tohoto rozhodnutí, tj. od 1. 7. 2013 počala běžet nová desetiletá promlčecí doba v souladu s ustanovením § 110 odst. 1 obč. zák. Zástavní právo žalovaného k nemovitostem žalobce tak dosud není promlčeno, když nová promlčecí desetiletá doba dosud běží a skončí dne 1. 7. 2023. S ohledem na výše uvedené je tak na místě žalobu zamítnou i v petitu II. žaloby (výrok II.).

26. Žalobce poukazoval v závěrečném návrhu, pokud jde o judikatorní výklad promlčení zástavního práva na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Soud má za to, že rozhodnutí v této věci je v souladu se závěry citovaného rozsudku, když Nejvyšší soud v citovaném rozsudku uvádí:,, Bylo-li však zástavní právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno (§ 110 odst. 1 věta první obč. zák.)“. Zdejší soud pak po zjištění, že existuje pravomocné rozhodnutí soudu, a to usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] má za to, že pro posouzení námitky promlčení zástavního práva je rozhodující ustanovení § 110 odst. 1 věta první obč. zák. s tím, že zástavní právo k nemovitostem dosud není promlčeno (viz. výše).

27. Žalobce dále namítal, že ke dni 1. 1. 2009 byla pohledávka i zástavní právo promlčeno. Soud má za to, že je nutné vycházet z ustanovení § 151f obč. zák. (ve znění účinném do 31. 8. 1998), když právo žalovaného jako zástavního věřitele na uspokojení zástavního věřitele ze zástavy vzniklo do 31. 8. 1998, řídí se toto právo zástavního věřitele i v době od 1. 9. 1998 právní úpravou účinnou do 31. 8. 1998. Žalovaný jako zástavní věřitel se tak může domáhat uspokojení ze zástavy i tehdy, když je zajištěná pohledávka promlčena. Jak bylo výše uvedeno, zástavní právo dosud promlčeno není a nelze tak nároku žalobce na určení neexistence zástavního práva k nemovitostem vyhovět.

28. Žalobce poukazoval na skutečnost, že žalovaný dne 22. 9. 2014 podal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy u zdejšího soudu, věc byla projednávána pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný nezaplatil soudní poplatek a řízení bylo dne 24. 10. 2014 zastaveno. Soud má za to, že po dobu trvání soudního řízení pod sp. zn. [spisová značka] nedošlo ke stavení promlčecí doby, když žalovaný tím, že po podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy nezaplatil soudní poplatek za návrh, řádně nepokračoval v zahájeném řízení. Nelze tak konstatovat stavení promlčecí doby v souladu s ustanovením § 112 obč. zák.

29. Žalovaný namítal, že i kdyby byla žalobcem uplatněná námitka promlčení důvodná, byla by v rozporu s dobrými mravy a měla by povahu zneužití práva. Žalobce totiž zneužil tolerantního přístupu žalovaného, který respektuje blízký příbuzenský vztah k jedinému majiteli žalobce svému bratrovi [jméno] [celé jméno žalovaného] a snaží se vyřešit vzájemné majetkové vztahy smírně. Soud má za to, že s ohledem na skutečnost, že jednatel žalobce [jméno] [celé jméno žalovaného] a žalovaný jsou bratři, je na místě, aby byla dána maximální doba pro mimosoudní jednání účastníků v této věci. Lze tak akceptovat delší přiměřenou lhůtu k podání návrhu zástavního věřitele na výkon rozhodnutí prodejem zástavy.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení žalovaného se sestává z odměny advokáta ve výši 21.700 Kč za 7 úkonů právní pomoci po 3.100 Kč (§7 bod 5. a § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě – ze dne 15. 2. 2021, replika žalovaného ze dne 24. 3. 2021, 3x účast u jednání soudu – dne 8. 12. 2021, dne 3. 8. 2022 a dne 7. 11. 2022, závěrečný návrh žalovaného), náhrada hotových výdajů za 7 úkonů právní pomoci po 300 Kč, tj. celkem 2.100 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. náhrady za ztrátu času za 3 x 4 půlhodiny po 100 Kč, tj. celkem 1.200 Kč dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady cestovních výdajů za cestu na soudní jednání dne 8. 12. 2021 [obec] – [obec] a zpět o délce cesty 100 km [značka automobilu] [registrační značka] o průměrné spotřebě benzínů 95 oktanů 7,3 l /100 km a amortizace ve výši 4,40 Kč/km (vyhl. č. 589/2020 Sb.), tj. celkem 687 Kč, náhrady cestovních výdajů za cestu na soudní jednání dne 3. 8. 2022 [obec] – [obec] a zpět o délce cesty 100 km [značka automobilu] [registrační značka] o průměrné spotřebě benzínů 95 oktanů 7,3 l /100 km a amortizace ve výši 4,70 Kč/km (vyhl. č. 511/2021 Sb.), tj. celkem 795 Kč, náhrady cestovních výdajů za cestu na soudní jednání dne 7. 11. 2022 [obec] – [obec] a zpět o délce cesty 100 km [značka automobilu] [registrační značka] o průměrné spotřebě benzínů 95 oktanů 7,3 l /100 km a amortizace ve výši 4,70 Kč/km (vyhl. č. 511/2021 Sb.), tj. celkem 795 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 5.729 Kč Tyto náklady žalovaný vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalovanému jejich náhradu v celkové výši 33.006 Kč (21.700 + 2.100 + 1.200 + 687 + 795 + 795 + 5.729) přiznal (výrok III.).