3 C 135/2024

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky a manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství , Jméno manželky, , rozené , rodné přijmení, , a , Jméno manžela, uzavřené dne , datum, před , adresa, národním výborem v , město, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se podaným návrhem domáhala rozvodu manželství s manželem. Manželka uvedla, že manželé uzavřeli manželství dne , datum, v obci , město, . Za trvání manželství se narodily děti , jméno FO, a , jméno FO, , kteří jsou již zletilí. Manželé spolu nežijí od roku 2019. Manžel má přítelkyni, se kterou žije ve společné domácnosti. S manželem dlouhodobě nekomunikují. Po citové stránce k němu manželka nic necítí.Manžel se k návrhu na rozvod manželství písemně nevyjádřil, pouze telefonicky dne 30. 9. 2024 sdělil, že žádá, aby jednání o rozvodu manželství proběhlo bez jeho přítomnosti. Dále sdělil aktuální adresu , právnická osoba, , , adresa, , PSČ , adresa, , kde v současné době pracuje – , profese, .S ohledem na skutečnost, že manželka je státním občanem , anonymizováno, republiky, je ve věci přítomen prvek mezinárodního práva soukromého a procesního (tzv. věc s cizím prvkem), bylo tedy třeba nejprve zkoumat otázku pravomoci českých justičních orgánů a otázka právního řádu, kterým se rozvod manželství účastníků řídí. Pokud jde o otázku příslušnosti soudu České republiky věc projednat a rozhodnout, je třeba postupovat dle článku 3 odst. 1 Nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věch rodičovské zodpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí, který stanovuje, že ve věcech týkajících se rozvodu manželství jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území měli manželé poslední společné bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí. Tento předpoklad je naplněn, neboť poslední společné bydliště manželů bylo na území České republiky a oba manželé zde stále žijí. Podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, platí, že rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle ustanovení § 49 odst. 1 citovaného zákona se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Účastníci řízení jsou občany různých států a jelikož mají obvyklý pobyt na území České republiky, je rozhodným právem český právní řád.Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli manželství dne , datum, před matričním úřadem v , město, na území , anonymizováno, republiky. Z manželství se narodili synové , jméno FO, a , jméno FO, , kteří jsou již zletilí. Účastníci ukončili společné soužití v roce 2019. Příčinou rozvratu manželství jsou názorové neshody manželů.Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o. z.) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle ustanovení § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.V dané věci soud dospěl k závěru, že byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 odst. 1 o. z., neboť bylo prokázáno, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, když manželé ukončili společné soužití v roce 2019, a dosud společné soužití neobnovili. Manželé tedy nemají zájem na obnovení soužití. Soud zjistil existenci rozvratu manželství, když příčinou rozvratu manželství jsou názorové neshody manželů vedoucí k citovému odcizení manželů a následné nemožnosti společného soužití manželů v manželství.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 23 z. ř. s.