3 C 145/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 399 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 399 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 399 Kč od 23. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jeseníku soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ o. s. ř“), odůvodnění tohoto rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné dle § 202 odst. 2 o. s. ř., obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení je pohledávka žalobce za žalovaným ve výši 399 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 23. 9. 2021 do zaplacení za náklady žalobce na převoz žalovaného z obec do Protialkoholní záchytné stanice v obec dne datum. Soud po provedeném dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Hlídka policie dne datum přibližně v čase od údaj o čase hodin do údaj o čase hodin provedla převoz žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice v obec. Důvodem převozu bylo to, že žalovaný v opilosti napadal jiné osoby a ohrožoval je i sebe, proto byl zadržen a převezen do Protialkoholní záchytné stanice v obec. Žalovaný odmítl dechovou zkoušku, lékař protialkoholní záchytné stanice potvrdil, že žalovaný jevil známky opilosti. V souvislosti s převozem žalovaného na záchytnou stanici vynaložil žalobce částku ve výši 399 Kč, když služebním vozidlem urazil vzdálenost 64 km, spotřeba služebního vozidla je 6,6 litru benzínu na 100 km. Žalovaný byl vyzván k zaplacení do 22. 9. 2021, a to výzvou ze dne 8. 9. 2021, podanou k poštovní přepravě dne téhož dne. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Podle §89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Žalobci vznikly náklady na dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení (záchytné stanice) ve výši 399 Kč vyčíslených dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. U žalovaného se prokázala přítomnost alkoholu, proto je povinen uhradit žalobci náklady na dopravu na záchytnou stanici podle ustanovení §89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Neuhrazením nákladů na dopravu v přiměřené lhůtě splatnosti stanovené žalobcem dle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se žalovaný ocitl v prodlení se splněním svého peněžitého závazku. S tímto prodlením spojuje § 1970 občanského zákoníku vznik povinnosti žalovaného zaplatit žalobci i úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení v žalobě požadovaná je souladná s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství – úroku z prodlení, soud tak vyhověl žalobě zcela (výrok I). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náhradu nákladů řízení žalobce představuje náhrada paušálních výdajů ve výši 3 x 100 Kč za 3 úkony (předžalobní výzva, podání návrhu, příprava účasti na jednání), tj. celkem 300 Kč dle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu ve výši 300 Kč přiznal (výrok II). Žalobce je podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozen od placení soudního poplatku za podání žaloby. S přihlédnutím k výsledku tohoto sporu, když ve sporu byl neúspěšný žalovaný, soud v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. rozhodl o přenosu poplatkové povinnosti na žalovaného, kterému byla z výše předmětu sporu stanovena povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 400 Kč státu na účet Okresního soudu v Jeseníku (výrok III.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné dle § 202 odst. 2 o. s. ř. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.