3 C 16/2025
č. j. 3 C 16/2025-55
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 38.385 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 29.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 7.145 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36.145 Kč od 20. 7. 2023 do zaplacení a co do částky 2.240 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce částku ve výši 594 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 5. 8. 2024, tak jak byl doplněn vyjádřením ze dne 10. 4. 2025 doručeného téhož dne, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 38.385 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, mezi žalobcem a žalovanou uzavřené dne , datum, distančním způsobem na adrese , právnická osoba, , na jejím základě se žalobce zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 29.000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit žalobci poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby. Žalobce ověřoval úvěruschopnost žalované podle interní metodiky schválené ČNB, zjistil u žalované celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další, když tyto informace žalovaná sdělila žalobci, dále žalobce ověřil, zda se žalovaná nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovanou a před poskytnutím úvěru žalobce shromáždil a zkontroloval informace uvedené žalovanou, jakož i jakékoliv jiné související informace, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaná dala svůj souhlas. Žalobce uzavřel, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí, žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 25.161 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované, což žalobce doložil výpisem o posouzení úvěruschopnosti. Úvěr byl žalované vyplacen po částech na účet , č. účtu, prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobce a to dne , datum, v částce 6.000 Kč, dne , datum, v částce 20.000 Kč a dne , datum, v částce 3.000 Kč. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila volitelné služby, a to službu “, anonymizováno, ” za poplatek ve výši 495 Kč, splatnost úvěru nastala dne 19. 7. 2023. Žalovaná částka ve výši 36.145Kč představuje jistinu ve výši 29.000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 6.650 Kč, poplatek za službu „, anonymizováno, “ 495 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalovaná na dluh neuhradila ničeho.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a ačkoliv byla řádně předvolána, k nařízenému jednání se nedostavila.
3. Listinou s obecnými principy posuzování a filozofií společnosti bylo prokázáno, že žalobce se zabývá poskytováním spotřebitelských úvěrů a má interně stanovený systém posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr, konkrétní údaje ve vztahu k prověření úvěruschopnosti žalované metodika neobsahuje.
4. Výpisem o posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce vycházel při posuzování úvěruschopnosti žalované z těchto údajů: žalovaná žije ve dvoučlenné domácnosti, nemá pravidelné výdaje na půjčky, výdaje na bydlení činí 15.000 Kč, další nezbytné výdaje činí 1.000 Kč, ostatní výdaje činí 5.000 Kč, ověřený čistý příjem byl , částka, , přičemž žalovaná uvedla příjem ve výši , částka, , rezerva pro výdaje byla stanovena žalované na 500 Kč, minimální výdaje byly vypočteny na 5.705 Kč a disponibilní příjem byl stanoven na , částka, .
5. Listinou nazvanou jako „Autorizace ověření totožnosti“ bylo prokázáno, že žalobce dne , datum, ověřil bankovní identitu žalované přes účet č. , č. účtu, .
6. Listinou nazvanou jako „Identifikované příjmy“ bylo prokázáno, že žalobce vycházel co do ověřených příjmů žalované z údaje , částka, . Nebylo tímto důkazem prokázáno, že takové příjmy žalovaná skutečně měla, když se jedná pouze o výpis z interní databáze žalobce.
7. Informacemi o úvěru bylo prokázáno, že žalovaná před uzavřením smlouvy obdržela informace o parametrech sjednávaného úvěru, zejména informace týkající se výše úvěru, splatnosti, úrokové sazby, RPSN, nákladů spojených s prodlením a právu na odstoupení od smlouvy.
8. Smlouvou o úvěru a veřejnými obchodními podmínkami bylo prokázáno, že dne , datum, žalobce a žalovaná podepsali elektronicky listinu, na základě které se žalobce zavázal žalované převodem na účet č. , č. účtu, poskytnout peníze až do výše 29 000 Kč a žalovaná se poskytnuté prostředky zavázala vrátit spolu s poplatkem za službu „, anonymizováno, “ ve výši 495 Kč a poplatkem ve výši 6.650 Kč do , datum, , celkem tak měla žalovaná uhradit 36.145 Kč. Nedílnou součástí smlouvy se měl stát Ceník a Všeobecné obchodní podmínky, přičemž podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že se s nimi seznámila.
9. Ceníkem bylo prokázáno, že služba „, anonymizováno, “ spočívá ve vyplacení úvěrového rámce do tří minut od schválení půjčky žalobcem na ujednaný účet.
10. Přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo prokázáno, že žalobce zaslal na účet žalované dne , datum, částku ve výši 6.000 Kč, dne , datum, částku ve výši 20.000 Kč a dne , datum, částku ve výši 3.000 Kč.
11. Výpisem z běžného účtu žalované bylo prokázáno, že žalobce měl při procesu ověření úvěruschopnosti k dispozici podrobný výpis transakcí na účtu žalované.
12. Předžalobní výzvou ze dne 7. 6. 2024 a podacím lístkem z téhož dne bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě předmětu tohoto řízení.
13. Ze souhlasu se zpracováním osobních údajů a výpisu BankID soud neučinil žádné relevantní skutková zjištění.
14. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobce poskytuje spotřebitelské úvěry, přičemž pro tyto účely má stanovenu interní metodiku posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr. V případě uzavírání smlouvy s žalovanou žalobce ověřil její identitu prostřednictvím bankovního účtu a dále vycházel z údajů, že žalovaná žije ve dvoučlenné domácnosti, nemá pravidelné výdaje na půjčky, výdaje na bydlení činí 15.000 Kč, další nezbytné výdaje činí 1.000 Kč, ostatní výdaje činí 5.000 Kč, ověřený čistý příjem byl stanoven na , částka, , přičemž žalovaná uvedla příjem ve výši , částka, , rezerva pro výdaje byla stanovena žalované na 500 Kč, minimální výdaje byly vypočteny na 5.705 Kč a disponibilní příjem byl stanoven na , částka, . Žalobce žalované před uzavřením smlouvy poskytl informace o sjednávaném úvěru, zejména pak údaje o výši úvěru, splatnosti, úrokové sazbě, RPSN, nákladech spojených s prodlením a právu na odstoupení od smlouvy. Na to dne , datum, žalobce s žalovanou podepsali elektronicky listinu, kde ujednali, že žalobce poskytne převodem na účet č. , č. účtu, žalované peněžní prostředky až do výše 29.000 Kč a žalovaná se poskytnuté prostředky zavazuje vrátit společně s poplatkem za službu „, anonymizováno, “ ve výši 495 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6.650 Kč, a to do , datum, . Nedílnou součástí smlouvy se měl stát Ceník a Všeobecné obchodní podmínky, přičemž podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že se s nimi seznámila. Služba „, anonymizováno, “ spočívala ve vyplacení úvěrového rámce do tří minut od schválení půjčky žalobcem na ujednaný účet. Peněžní prostředky byly na účet žalované zaslány prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobce a to dne , datum, v částce 6.000 Kč, dne , datum, v částce 20.000 Kč a dne , datum, v částce 3.000 Kč. Žalovaná dosud na úvěr ničeho neuhradila. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 7. 6. 2024.
15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. Ten den se žalobce zavázal žalované poskytnout částku 29.000 Kč jako úvěr, který se žalovaná zavázala vrátit společně se sjednanou úplatou. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitel, žalobce vystupoval při poskytnutí zápůjčky jako podnikatel. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřil úvěruschopnost žalované. Je však zřejmé, že nepostupoval s řádnou péčí. Žalobce z údajů mu poskytnutých žalovanou dostatečně zjistil příjmy a výdaje žalované, avšak neprovedl dostatečný výpočet disponibilního příjmu pro splácení úvěru. Při porovnání příjmů žalované ve výši , částka, a výdajů na bydlení ve výši 15.500 Kč nemohl disponibilní příjem činit žalobcem tvrzených , částka, , a to i v případě, že nebude do výdajové stránky započítáno nic jiného. Soud považuje za důležité nadto poukázat na fakt, že splatnost úvěru byla 1 měsíc s tím, že splátka značně převyšovala celkový čistý příjem žalované. Při rozdílu příjmů a výdajů žalované lze uvažovat o úvěrovém limitu ve výši cca 5.000 Kč a nikoliv 29.000 Kč při splatnosti úvěru 1 měsíc. Soud tedy uzavírá, že žalobce neověřil úvěruschopnost žalované řádně (vizte nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, došlo ve smyslu § 588 o. z. ke zjevnému porušení zákonných ustanovení chránících spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení žalovaných částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích – tyto nároky tak soud zamítl.
22. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované částku 29.000 Kč a žalovaná dosud ničeho neuhradila. Jistinu poskytnutou na základě neplatné smlouvy je dle § 87 z. s. ú. spotřebitel povinen vrátit.
23. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 29.000 Kč a v tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří zanedbají povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaná netvrdila v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 594 Kč, přičemž tato částka představuje 16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobce v řízení v rozsahu 58 % a úspěchu žalované v rozsahu 42 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b (jedná se o podání podaném na ustáleném vzoru opakovaně týmž žalobcem viz další řízení vedená před tímto soudem např. sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, ) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a čl. II. vyhl. č. 258/2024 Sb. z tarifní hodnoty ve výši 38 385 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 378 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1.536 Kč. O platebním místě k náhradě nákladů řízené soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s. ř., o lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro uložení lhůty delší ani pro přivolení k plnění ve splátkách.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.