3 C 17/2020

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 2.660 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2.660 Kč -) s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7.110 Kč od [datum] do [datum], -) s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7.110 Kč od [datum] do [datum], -) s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7.110 Kč od [datum] do [datum], -) s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7.110 Kč od [datum] do [datum], -) s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7.110 Kč od [datum] do [datum], -) s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.110 Kč od [datum] do [datum], -) s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2.660 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce částku ve výši 16.529,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.). Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 2.660 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum]. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce jako pronajímatel uzavřel se žalovanou jako nájemcem dne [datum] smlouvu o nájmu bytu dle ustanovení § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. Dle článku I. smlouvy o nájmu bytu je předmětem nájmu byt [číslo] v v domě [adresa] na ulici [příjmení], [územní celek]. Dle článku II. bod (2) smlouvy o nájmu bytu byl nájem bytu sjednán na dobu určitou s účinností od [datum] do [datum]. Dle článku V. bod (1) smlouvy o nájmu bytu bylo nájemné + služby sjednáno ve výši 7.110 Kč měsíčně. Dle článku V. bod (2) se nájemné platí dopředu a je splatné do 20. dne měsíce. Žalovaná byt užívala v období od ledna 2019 do konce července 2019. Na sjednané nájemné a služby uhradila částku 7.110 Kč. Ke dni [datum] činil dluh žalované na nájemném a službách částku 42.660 Kč (7 x 7.110 = 49.770 – 7.110 = 42.660). Žalobce vyzýval žalovanou o úhradu dluhu a žalovaná uhradila žalobci dne [datum] částku 40.000 Kč. Žalované tak zbývá uhradit žalobci částku 2.660 Kč s příslušenstvím (42.660 – 40.000 = 2.660). Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: Dle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ustanovení § 2230 odst. 1 o.z. užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu. Žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu bytu dle ustanovení § 2201 a násl. o.z. Předmětem nájmu byl byt [číslo] v domě [adresa] na ulici [příjmení], [územní celek]. Nájem bytu byl sjednání na dobu určitou s účinností od [datum] do [datum]. Žalovaná jako nájemce užívala byt i po uplynutí nájemní doby v souladu s ustanovením § 2230 odst. 1 o.z. až do [datum]. Žalovaná dosud žalobci dluží nájemné ve výši 2.660 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, což je v souladu s ustanovením § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn jednak ustanovením § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., když žalovaná uhrazením části dlužné částky žalobci až po podání žaloby procesně zavinila částečně zastavení řízení a jednak ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 7.050 Kč za 2,5 úkonu právní pomoci po 2.820 Kč z tarifní hodnoty 42.660 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. – ½ předžalobní výzva, převzetí a příprava, podání žaloby), z odměny advokáta ve výši 2.700 Kč za 1 úkon právní pomoci po 2.700 Kč z tarifní hodnoty 40.000 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. – částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum]), z odměny advokáta ve výši 1.000 Kč za 1 úkon právní pomoci po 1.000 Kč z tarifní hodnoty 2.660 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb. – účast u jednání dne [datum]), náhrady hotových výdajů za 5 úkonů právní pomoci po 300 Kč, tj. celkem 1.500 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 2.572,50 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1.707 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu v celkové výši 16.529,50 Kč (7.050 + 2.700 + 1.000 + 1.500 + 2.572 + 1.707) přiznal (výrok II.). Žalobce dále účtoval 1 úkon právní služby ve výši 2.820 Kč za změnu žaloby ze dne [datum] a 1 režijní paušál za tento úkon právní služby. Soud nemá změnu žaloby za účelný právní úkon v tomto řízení, a tudíž není tento právní úkon pro neúčelnost honorovatelný a soud nepřiznal za tento úkon právní služby a režijní paušál žalobci odměnu.