3 C 172/2025

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 17 480 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 3 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 250 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a co do částky 4 230 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 17 480 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaný uzavřel dne , datum, s žalobcem smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč (jistina), které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne , datum, . Dne , datum, žalovaný uzavřel s žalobcem žádost o navýšení půjčky o 3 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne , datum, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3 250 Kč (poplatek). Jistina a poplatek byly splatné dne 15. 3. 2024, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, . Žalobce před uzavřením smlouvy ověřil totožnost klienta. Před uzavřením smlouvy si žalobce od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových a výdajových a jiných relevantních poměrech. Celková výše dluhu žalovaného ke dni podání návrhu, kterou žalobce požaduje činí 15 750 Kč, z toho jistina a poplatek 13 250 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Žalobce dále požaduje smluvní pokutu dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 10 000 Kč od , datum, (den následující po splatnosti zápůjčky) do dne , datum, . Jedná se o částku 4 230 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil, ač byl řádně předvolán. Bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Soud učinil následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že dne , datum, žalobce a žalovaný uzavřeli distančním způsobem smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobce zavázal žalovanému poskytnout bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 7 000 Kč, žalovaný se poskytnuté peníze zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 2 275 Kč nejpozději do 15. 3. 2024. Žalobce se zavázal, že peněžní částka odpovídající výši zápůjčky bude věřitelem poskytnuta převodem na bankovní účet klienta , č. účtu, .

5. Z dodatku ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, dodatek, kterým se žalobce zavázal klientovi navýšit bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku o 3 000 Kč, celková výše zápůjčky bude činit 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit věřiteli poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 750 Kč. Celkový poplatek tak činí 3 025 Kč. Zápůjčka a poplatek jsou splatné dne 15. 3. 2024.

6. Z výpisu z běžného účtu žalobce bylo zjištěno, že žalovanému byla žalobcem dne , datum, poskytnuta částka 7 000 Kč na účet č. , č. účtu, .

7. Z výpisu z běžného účtu žalobce bylo zjištěno, že žalovanému byla žalobcem dne , datum, poskytnuta částka 3 000 Kč na účet č. , č. účtu, .

8. Z upomínky ze dne 22. 3. 2024, upomínky ze dne 29. 3. 2024, opakované výzvy k úhradě ze dne 5. 4. 2024, opakované výzvy k úhradě ze dne 14. 4. 2024 a opakované výzvy k úhradě ze dne 29. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 1. 2025 bylo zjištěno, že zástupce žalobce vyzýval žalovaného k zaplacení částky 19 801 Kč jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a nákladů právního zastoupení ve výši 1 121 Kč ve lhůtě 3 dnů a upozornil žalovaného na možnost zahájení soudního řízení.

10. Z podacího lístku bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 30. 1. 2025.

11. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce nikterak neověřoval úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, distančním způsobem smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobce zavázal žalovanému poskytnout bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 7 000 Kč, žalovaný se poskytnuté peníze zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 2 275 Kč nejpozději do 15. 3. 2024. Žalobce se zavázal, že peněžní částka odpovídající výši zápůjčky bude věřitelem poskytnuta převodem na bankovní účet klienta , č. účtu, . Žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, dodatek, kterým se žalobce zavázal klientovi navýšit bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku o 3 000 Kč, celková výše zápůjčky bude činit 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit věřiteli poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 750 Kč. Celkový poplatek tak činí 3 025 Kč. Zápůjčka a poplatek jsou splatné dne 15. 3. 2024. Žalovanému byla žalobcem dne , datum, poskytnuta částka 7 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Žalovanému byla žalobcem dne , datum, poskytnuta částka 3 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Zástupce žalobce vyzýval žalovaného k zaplacení částky 19 801 Kč jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a nákladů právního zastoupení ve výši 1 121 Kč ve lhůtě 3 dnů a upozornil žalovaného na možnost zahájení soudního řízení. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 30. 1. 2025.

12. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Dle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Dle § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. 1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Účastníci řízení uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2 z. s. ú. ve formě zápůjčky dle § 2390 o.z. Před uzavřením smlouvy žalobce zcela rezignoval na ověření majetkových poměrů žalovaného, nijak neprověřoval jeho příjmy a výdaje, tedy zanedbal povinnost k ověření jeho schopnosti úvěr splácet ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18). Jelikož žalobce zanedbal svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalovaného, je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení žalovaných částek, absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 z. s. ú. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluvených poplatcích či smluvní pokutě. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy ničeho neuhradil. Žalovaný se tak obohatil na základě absolutně neplatné smlouvy o rozdíl uvedených částek, tedy o částku 10 000 Kč a ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 10 000 Kč. K tomu § 87 odst. 1 z. s. ú. stanoví samostatně splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neplatně ujednané smlouvy o spotřebitelském úvěru, jedná se o speciální úpravu splatnosti k obecné právní úpravě dle o. z., splatnost nastává až rozhodnutím soudu o povinnosti spotřebitele vrátit poskytnuté plnění. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021. Až do rozhodnutí soudu o povinnosti žalovaného plnit tak žalovaný nebyl v prodlení, žalobci proto nemůže náležet právo na úrok z prodlení, ale ani náhrada na náklady na vymáhání pohledávky, když vymáhání nesplatné pohledávky nelze považovat za jakkoliv přičitatelné žalovanému. Soud tak veškeré nároky mimo nároku na vydání bezdůvodného obohacení zamítl. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 10 000 Kč (výrok I.) a ve zbytku žalobu zamítl (výrok II.). Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k závěru o tom, že není schopen vrátit plnění, které obdržel, má soud za to, že je v možnostech žalovaného peníze vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud se tak přidržel obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a rozhodl tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Převážně úspěšnému žalovanému (58 %) podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly a soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).