3 C 189/2019

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o 206.785,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 170.885,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 170.885,38 Kč od 11. 9. 2018 do zaplacení, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 35.900,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 35.900,22 Kč od 11. 9. 2018 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku ve výši 121.388 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 206.785,60 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovaným v minulosti žili v partnerském vztahu a za trvání tohoto vztahu, v průběhu roku 2015 mezi nimi bylo dohodnuto, že žalobkyně uzavře smlouvu o bankovním úvěru na částku 160.000 Kč s tím, že dané prostředky budou následně použity na nákup motorového vozidla dle výběru žalovaného a k výhradnímu užívání žalovaným k výkonu jeho výdělečné činnosti. Žalovaný se zavázal, že bude hradit veškeré výdaje související s provozem vozidla a dále bude žalobkyni průběžně poskytovat finanční prostředky ve výši, která bude dostačující k plnění závazku žalované vůči úvěrující bance dle uzavřené smlouvy o úvěru. V souladu s dohodou uzavřenou mezi účastníky pak žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalobkyni dne [datum] na její účet připsána částka 160.000 Kč. Následně pak byla dne [datum] žalovaným uzavřena kupní smlouva se [právnická osoba] [anonymizováno], [titul] [jméno] [příjmení], na jejímž základě žalovaný pořídil motorové vozidlo [anonymizována tři slova] za kupní cenu 188.000 Kč. Na úhradu této kupní ceny, zaplacené v hotovosti bylo použito 160.000 Kč z prostředků výše specifikovaného úvěru žalované a zbylých 28.000 Kč bylo uhrazeno ze společných prostředků účastníků. V následujícím období pak žalobkyně splácela příslušný úvěr, přičemž žalovaný ji v rozporu s jejich dohodou neposkytl žádné finanční prostředky na úhradu daného úvěru. Porušování původní dohody mezi účastníky žalovaný odůvodňoval různými způsoby tak, aby poskytnutí příslušných finančních prostředků ze své strany oddálil, resp. aby se tomuto zcela vyhnul. Žalobkyně později zjistila, že ji žalovaný uváděl v omyl i v jiných záležitostech, přičemž partnerský vztah mezi účastníky byl ukončen. Žalobkyně žalovaného opakovaně žádala o splnění jejich dohody a tedy, aby jí žalobce poskytl finanční prostředky na úhradu závazku z citované smlouvy o úvěru. Žalovaný sice splnění této své povinnosti přislíbil, a to i prostřednictvím Messenger zprávy, nicméně v konečném důsledku ani z části dané přísliby nesplnil. Žalobkyně se rozhodla doplatit úvěr dle citované smlouvy o úvěru s tím, že ke dni 7. 5. 2018 na tento úvěr zaplatila celkovou částku 113.757,77 Kč, jak to vyplývá z Vyčíslení a potvrzení výše předčasné splátky ze dne 2. 5. 2018 a Tabulky umoření ze dne 2. 5. 2018. Přitom v období od [datum] a ž do dne 7. 5. 2018 žalobkyně zaplatila na splátkách úvěru a s tím souvisejících plateb a rovněž tak na platbách pojištění předmětného motorového vozidla celkovou částku ve výši 206.785,60 Kč. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne 24. 8. 2018, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 21. 8. 2019 uvedl, že nárok uplatněný žalobou zcela neuznává. Jako nespornou označil žalovaný skutečnost, že žil v partnerském vztahu s žalobkyní zhruba od roku 2010 a ve společné domácnosti od roku 2011 do listopadu 2016. Dále za nesporné označil dohodu, že si žalobkyně vezme úvěr na pořízení vozidla [anonymizována tři slova], byla žalobkyní uzavřena předpokládaná úvěrová smlouva, byla uzavřena kupní smlouva na vozidlo za kupní cenu 160.000 Kč z prostředků úvěru, vozidlo bude užívat výlučně žalovaný. Za sporné pak označuje veškeré další skutečnosti uvedené v žalobě. Není pravdou, že by rozdíl mezi částkou úvěrových prostředků a výší kupní ceny byl uhrazen ze společných prostředků žalobkyně a žalovaného. Tento rozdíl v částce 28.000 Kč byl uhrazen z prostředků žalovaného, který za účelem jejich získání uzavřel se svým vedoucím [jméno] [příjmení] smlouvu o zápůjčce v částce 40.000 Kč. Dále není pravdou, že by žalovaný žalobkyni neposkytoval za účelem splácení úvěru žádné prostředky neposkytoval. Žalovaný pracuje jako kvalifikovaný [anonymizována dvě slova], který je jako OSVČ najímán specializovanými firmami k [anonymizována dvě slova]. V roce 2015 však žalovaný pracoval v totožném segmentu ve [země]. Valnou část výdělků si žalovaný nechal vyplácet na účet žalobkyně. Dohodl se s žalobkyní, že platebním místem bude jí zřízený, tj. její běžný účet vedený u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet]. V případě výdělků z [země] pak žalovaný požádal žalobkyni, aby si nechal u [právnická osoba] založit devizový účet v zahraniční měně Euro, na který byly takto vydělané prostředky žalovaného zasílány. Žalovaný dokládá fakturu [číslo] ze dne [datum] na částku 4.256 Eur, fakturu [číslo] na částku 4.320 Eur a fakturu [číslo] v částce 4.339 Eur. První z uvedených faktur byla zcela uhrazena, a ve prospěch devizového účtu žalobkyně. Druhá faktura byla uhrazena pouze částečně v částce 2.320 Eur. Třetí z faktur nebyla uhrazena vůbec. Žalovaný od června 2015 působil opět na území České republiky s tím, že si výdělky opět nechával zasílat na běžný účet žalobkyně č. [bankovní účet]. Žalovaný dále uvádí, že některé platby inkasoval hotově. Žalobkyně měla inkasovat na svůj běžný účet vedený u [právnická osoba] [bankovní účet] za rok 2016 částku 360.680 Kč, kterou volně disponovala ve prospěch společné domácnosti. V této částce navíc není zohledněno plnění, které měl žalovaný obdržet ve prospěch devizového účtu žalobkyně z [země] dne 4. 10. 2016 v částce 6.339 Eur, což by vzhledem k tehdejšímu kurzu mělo představovat dalších cca 171.000 Kč. Žalobkyně disponoval prostředky žalovaného, který žalovanému po ukončení soužití nijak nevydala, a proto mohla úvěr splatit mnohem dříve, fakticky již v roce 2016, především s nižším přeplatkem. Pokud žalobkyně takto inkasované prostředky nesplatila ve prospěch úvěru, ačkoliv nad nimi měla kontrolu a sama je spotřeboval, ačkoli nešlo o její prostředky, jednala přinejmenším nepoctivě ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 občanského zákoníku. Žalovaný tak má za to, že by mu měl vůči žalobkyni z titulu vypořádání jeho prostředků evidovaných ke konci roku 2016 na účtech žalobkyně vznikat nárok v částce nejméně 150.000 Kč. Žalobkyně se žalovaným neměli po dobu společného soužití žádné další významné společné závazky, které by jakkoliv limitovaly žalobkyni v tom, aby prostředky, které inkasovala na své účty od subjektů, pro které žalovaný vykonával [anonymizována dvě slova], nemohla použít. Jedinou výjimku tvoří společný nákup vybavení zahrady v [anonymizováno] situované na pozemku ve vlastnictví města p. [číslo] za psán pro obec a k.ú. [obec] na [list vlastnictví] v rámci zahrádkářské kolonie za kupní cenu 148.000 Kč, která byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným jako kupujícím na straně jedné a předchozím majitelem snad panem [příjmení] (další identifikační údaje žalovaný v současné chvíli nezná) v roce 2014 či 2015. Kupní cena za toto vybavení byla hrazena ze společných prostředků žalobkyně a žalovaného formou měsíčních splátek po 2.500 Kč měsíčně s dobou splatnosti 59 měsíců. Vybavení zahrady bylo představováno především maringotkou, zahradní pergolou a grilem, sekačkou, křovinořezem, oplocením, vzešlými rostlinami. V rámci své procesní obrany proto žalovaný uplatňuje vůči žalobkyni své nároky z titulu zůstatku na účtech žalobkyně k období ukončení jejich společného soužití tj. k listopadu 2016 v částce 150.000 Kč, jakož i částku 74.000 Kč z titulu nároku na kompenzaci vydání poloviny kupní ceny, resp. poloviny hodnoty zakupovaného vybavení zahrady v zahradní kolonii na pozemku města Bruntál. Ačkoliv žalovaný nárok uplatněný žalobu s poukazem na shora uplatněnou argumentaci zcela odmítá, přesto za situace, pokud by hypoteticky byl žalobní nárok soudem shledán jako důvodný (tedy in eventum) vznáší z procesní opatrnosti vůči nároku žalobkyně tzv. kompenzační námitku ve smyslu § 98 o.s.ř., jejímž prostřednictvím započítává oproti žalobou uplatněné částce ve výši 206.786,60 Kč nárok ve výši 206.786,60 Kč.

3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o úvěru na čl. 4-7 bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s [anonymizováno] bankou smlouvu o úvěru s výší úvěru 160.000 Kč s termínem čerpání ke dni [datum]. Byla sjednána doba trvání úvěru 72 měsíců, splatnost 20. 12. 2021, úroková sazba 13,10 % ročně, výše anuitní splátky 3.251 Kč, celková splatná částka 232.371 Kč, cena pojištění 160 Kč měsíčně.

5. Z kupní smlouvy na čl. 8-9 bylo zjištěno, že žalovaný jako kupující, [titul] [jméno] [příjmení] jako prodávající a [právnická osoba] jako zprostředkovatel dne [datum] uzavřeli smlouvu o koupi [značka automobilu] za kupní cenu 188.000 Kč. Kupní cena byla kupujícím prodávajícímu zaplacena v hotovosti při podpisu smlouvy.

6. Z výpisů z bankovního účtu žalobkyně č. účtu [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba] na čl. 10-18 a [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet žalobkyně připsána částka 160.000 Kč. Dne 28. 12. 2015 byl žalobkyní učiněn výběr hotovosti ve výši 150.000 Kč. Za období od ledna 2016 do prosince 2016, a dále v období od září 2017 do dubna 2018 splácela žalobkyně úvěr v pravidelných splátkách ve výši 3251 Kč měsíčně a pojištění ve výši 160 Kč měsíčně.

7. Z vyčíslení a potvrzení předčasné splátky na čl. 18-19 bylo zjištěno, že žalobkyně dne 7. 5. 2018 uhradila úvěr předčasnou splátkou ve výši 113.757,77 Kč.

8. Z sms zprávy na čl. 19 bylo zjištěno, že žalovaný odeslal žalobkyni zprávu, kde oznamuje, že„ [anonymizováno] si zaplatím celé na zbytek ti dám půlku, já už toho zaplatil dost a všecko ti zůstalo“.

9. Z kopie Technického průkazu vozidla na čl. 23-25 bylo zjištěno, že dne [datum] byl vlastníkem vozidla [anonymizována dvě slova] zapsán žalovaný. Předchozím vlastníkem vozidla byl zapsán [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

10. Z předžalobní výzvy na čl. 25 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně dne 24. 8. 2018 vyzýval žalovaného předžalobní výzvou k úhradě pohledávky ve výši 206.785,60 Kč.

11. Z faktur na čl. 72-74 bylo zjištěno, že žalovaný vydal celkem tři faktury pro zahraniční subjekt v celkové výši 12.915 Eur za období březen-červen 2015. Dále bylo z faktur na čl. 75-88 zjištěno, že žalovaný provedenou lesní práci fakturoval odběratelům - subjektům v České republice v období červen 2015 až listopad 2016.

12. Z kurzovního lístku ČNB ke dni 4. 10. 2016 na čl. 71 bylo zjištěno, že kurz koruny vůči euru byl ke dni 4. 10. 2016 27, 020 Kč za 1 Euro.

13. Z dodacího listu na čl. 75 bylo zjištěno, že žalovaný prováděl služby těžebních činností pro odběratele společnost [právnická osoba] Z pokladního dokladu na čl. 77 bylo zjištěno, že dne 30. 9. 2015 vydal [jméno] [příjmení] pokladní doklad na částku 9600 Kč hotově pro žalovaného s účelem platby faktura 09/ 2015. Z příjmového pokladního dokladu na čl. 88 bylo zjištěno, že žalovaný přijal dne 15. 11. 2016 od [jméno] [příjmení] částku 44.800 Kč za [anonymizována dvě slova].

14. Z výpisů z běžného účtu žalobkyně, číslo účtu [bankovní účet] za období od listopadu 2015 do ledna 2017 na čl. 109-143 bylo zjištěno, že na účet žalobkyně byly do října 2016 poukazovány peněžní prostředky z výdělečné činnosti žalovaného v různých časových intervalech a částkách. Z výpisu na č.l. 135 bylo zjištěno, že dne 4. 10. 2016 byla připsána částka 167.911,71 Kč, originální částka 6.335 Eur z devizového účtu žalobkyně [bankovní účet]. Dne 4. 10. 2016 byla provedena platba ve výši 76.519 Kč na úhradu úvěru [anonymizováno] – karta a dne 4. 10. 2016 byla provedena platba ve výši 77.236 Kč na úhradu úvěru Premia karta od společnosti [právnická osoba] Z výpisu na č.l. 141 bylo zjištěno, že zůstatek účtu činil ke dni 30. 11. 2016 částku 8.166,27 Kč. Ke dni 23. 12. 2016 činil zůstatek účtu – 6.066,62 Kč.

15. Z výpisů devizového účtu, číslo účtu [bankovní účet] vedeného na žalobkyni na čl. 145-155 bylo zjištěno, že za období od prosince 2015 do října 2016 na tento účet přišla dne 3. 10. 2016 částka ve výši 6.339 Eur, přičemž částka 6.335 Eur byla dne 4. 10. 2016 odeslána na běžný účet žalobkyně, číslo účtu [bankovní účet].

16. Z listiny na čl. 164 bylo zjištěno, že si žalobkyně vedla roce v 2016 ručně psaný přehled výdajů.

17. Z výpisu z úvěrového účtu žalobkyně na čl. 165-168 bylo zjištěno, že žalobkyně měla uzavřený revolvingový úvěr se [právnická osoba] [anonymizována tři slova] s číslem úvěrového účtu [číslo] nejméně od prosince 2014. Výpisy obsahují ručně psané poznámky žalobkyně ke konkrétním výběrům v podobě: [jméno] oprava auta [číslo], [jméno] řetěz [číslo], [země] přiřazeno k částkám 30.000 a 32.000.

18. Z listiny na čl. 169, která je označená jako [příjmení] [jméno] bylo zjištěno, že žalobkyně z úvěrového účtu čerpala v roce 2015 a 2016 rozličné částky, které jsou ručně psanými poznámkami označeny jako: [jméno] na auto 16.000, [jméno] na placení 10.500 atd. Poznámka doplacení účtu z [země] se vztahuje ke dni 6. 10. 2016 na částku 77.236.

19. Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2016 žalovaného na čl. 174-176 bylo zjištěno, že žalovaný v položce příjmy vykázal za hlavní činnost [anonymizována dvě slova] částku [částka] a v položce výdaje částku 244.488 Kč. Dílčí základ daně tedy byl 162.992 Kč.

20. Z účastnického výslechu žalobkyně na čl. 178-180 bylo zjištěno, že s žalovaným sdíleli společnou domácnost od roku 2011 do listopadu 2016. K ukončení společné domácnosti došlo na konci listopadu 2016 z důvodu, kdy jí žalovaný nejprve tvrdil, že se budou stěhovat do většího bytu a následně zjistila, že si žalovaný obstaral nový byt v [obec], kde bydlel s novou přítelkyní [jméno] [příjmení]. Od počátku jejich soužití neměl žalovaný zřízený bankovní podnikatelský účet, když ji prosil, jestli by si nemohl posílat peníze ze své podnikatelské činnosti na její účet v [anonymizováno] bance. Na žalovaného bylo nařízení vícero exekucí. Od počátku příjmy žalovaného tak chodily na účet žalobkyně. Žalobkyně si za jejich společného soužití vzala vícero úvěrů, přičemž jeden z úvěrů byl uzavřen dne [datum] na pořízení vozidla [anonymizována dvě slova]. Dále uzavřela dva revolvingové úvěry u [právnická osoba] a [příjmení] [jméno], které byly doplaceny v říjnu 2016 částkami 76.519 Kč a 77.236 Kč. Po celou dobu neměl žalovaný k běžnému ani devizovému účtu dispoziční právo. Žalovaný ji vždy říkal, aby se o to starala ona, peníz většinou z účtu vybírali spolu a také úvěry u [anonymizováno] banky chodili vyřizovat společně. Žalovanému bylo zamítnuto zřízení běžného účtu u [anonymizováno] banky, také byl žalovanému zamítnut úvěr na pořízení televizoru u [právnická osoba]. Žalovaný s ní měl dohodu v tom smyslu, že budou zasílány finanční prostředky z jeho podnikání na její účet. Když žalovaný potřeboval peníze v hotovosti, tak ji zavolal do práce a ona se stavila v [anonymizováno] bance v bankomatu a peníze donesla domů, někdy také šli do banky společně a peníze vybrali. Nakládala s prostředky žalovaného vždy podle pokynů žalovaného. Kromě prostředků na provoz podnikaní žalovaného a jeho závazků se z prostředků žalovaného hradil i běžný společný život účastníků, kdy se na tomto podíleli společně jako žalobkyně, tak žalovaný. Po odchodu žalovaného ze společné domácnosti zaslal žalovaný prostřednictvím účtu [jméno] [příjmení], jeho nové přítelkyně, částku cca 10.000 Kč v roce 2017. Tuto částku ji poslal žalovaný s odůvodněním na doplacení dluhu např. u [právnická osoba], nájem garáže v [anonymizováno], splátky u [právnická osoba] na pořízení mobilního telefonu. Žalovaný jí nedal žádné peníze na předčasnou úhradu úvěru na pořízení vozidla [anonymizována dvě slova]. Neměla ani žádné prostředky na jednorázovou předčasnou úhradu úvěru na pořízení vozidla [anonymizována dvě slova].

21. Z účastnického výslechu žalovaného na čl. 180-183 bylo zjištěno, že žalovaný žil s žalobkyní v partnerském vztahu od roku 2011 nebo 2012 do listopadu 2016. Odstěhoval se z bytu na [obec a číslo] v [anonymizováno] dne 11. 11. 2016 z důvodu, že si zaplatil, co měl a co potřeboval. Řešil [země], ty peníze, aby mohl zaplatit úvěr za [značka automobilu]. Úvěr uhradil v říjnu 2016, když mu do práce volala žalobkyně, řekla mu, že přišly peníze z [země], byl v euforii, protože měl radost. Žalobkyně se ho zeptala co s tou částku, která přišla z [země], on se jí zeptal, kolik zbývá uhradit úvěr na [anonymizováno] a bylo mu řečeno, že asi 145.000 Kč. Řekl jí do telefonu, ať ten úvěr na [anonymizováno] uhradí. Bral to jako uzavřenou věc. Nerozešli se ve zlém, tzn., že si našel bydlení v [obec], to dosud s přítelkyní [jméno] [příjmení] nežil, která se do [obec] vůbec nepřistěhovala, pouze dojížděla. Když odcházel ze společné domácnosti se žalobkyní tak si vzal nějaké papíry, které se týkaly podnikání, tzn. daňové přiznání, záruční listy od [anonymizováno]. Chyběli mu nějaké doklady, a to kupní smlouva o koupi pergoly a jiného zařízení, které se nacházely na zahradě v [anonymizováno]. Dále mu chyběla kupní smlouvy od vozidla [anonymizována dvě slova], dále velký technický průkaz. Od roku 2011 nechával příjmy z podnikání posílat na účet žalobkyně z důvodu exekuce. Takto to fungovalo do prosince roku 2016. Nezaložil si podnikatelský bankovní účet, protože byl ve vícero exekucích a dlužná částka činila asi 200.000 Kč, toto již bylo uhrazeno. Neměl dispoziční právo k běžnému a dispozičnímu účtu žalobkyně u [anonymizováno] banky. S žalobkyní měli dohodu, že se z těchto peněž budou hradit náklady na provoz podnikání žalovaného včetně sociálního a zdravotního pojištění ve výši 10.000 Kč až 15.000 Kč a výživného na syna žalovaného [jméno] [příjmení], když vyživovací povinnost nyní činí 1.700 Kč měsíčně. Žalovaný vždy žalobkyni řekl částku, kterou potřebuje a následně žalobkyně tuto vybrala z bankomatu a předala žalovanému. Tato domluva o výběru hotovosti a předávání peněz fungovala po celou dobu jejich partnerského soužití. Když potřeboval zaplatit nějakou platbu například na exekuci nebo na zdravotní a sociální pojištění, tak žalobkyni předal podklady od účetní a následně mu žalobkyně řekla, že se to platí. Takto byli domluveni obecně, že když jí předá podklady od účetní, tak žalobkyně následně provede platby, protože byly každý měsíc stejné. Jednalo se o zdravotní pojištění, sociální pojištění a exekuce. Tato dohoda byla i u jednotlivých splátek na úvěr na pořízení vozidla [anonymizována dvě slova]. Po partnerském rozchodu v listopadu 2016 ji žalobkyni neposílal peníze, ale protože mu bylo řečeno, že má žalobkyně rakovinu, tak jí dával peníze v hotovosti. Jednalo se o různé částky, například 8.000 Kč nebo 12.000 Kč podle toho co si mohl dovolit, a to v období do poloviny roku 2017. Dále žalobkyni vozil na nákupy, do nemocnice.

22. Soud má účastnickou výpověď žalobkyně za věrohodnou a přesvědčivou, když její výpověď ohledně hospodaření s prostředky žalobkyně a žalovaného na běžném účtu žalobkyně č. účtu [bankovní účet] korespondují se zjištěními z listin na č.l. 109-143 ohledně jednotlivých přijatých a odeslaných plateb. Soud tak uvěřil žalobkyni, že s penězi žalovaného disponovala a nakládala vždy dle pokynů žalovaného případně po dohodě s žalovaným. Naopak účastnickou výpověď žalovaného nemá soud za přesvědčivou. Soud neuvěřil žalovanému, že se nerozešel s žalobkyní ve zlém, a že při ukončení společného soužití s žalobkyní v listopadu 2016 měl zaplacen úvěr na pořízení vozidla [anonymizována dvě slova], když tento úvěr uhradil v říjnu 2016 z peněz, které přišly z [země]. Soud také neuvěřil žalovanému, že dal v říjnu 2016 telefonický pokyn žalobkyni, aby doplatila úvěr na [anonymizováno] ve výši asi 145.000 Kč. Účastnické výpovědí žalovaného v této části zcela odporují zjištěním z listin (smlouva o úvěru ze dne [datum], výpisy z běžného účtu žalobkyně, nařízené exekuce na žalovaného), když žalovaný měl v říjnu 2016 vícero dluhů po splatnosti, bylo na něj nařízeno vícero exekucí, nemohl si ani založit běžný účet. Naopak úvěr u [anonymizováno] banky ze dne [datum] na pořízení vozidla byl splácen zcela pravidelně, nebyl po splatnosti a splátkový kalendář úvěru se splátkami 3.251 Kč měsíčně byl sjednán do prosince 2021. Rovněž v měsících říjen 2016 a listopad 2016 byla částka 3.251 Kč na úhradu úvěru na pořízení vozidla [anonymizována dvě slova] řádně uhrazena z běžného účtu žalobkyně. Nebyl tedy dán žádný důvod, aby žalovaný dával žalobkyni pokyn, aby doplatila v říjnu 2016 právě řádně splácený úvěr u [anonymizováno] banky. Navíc v říjnu 2016 žalobkyně a žalovaný žili dosud ve společné domácnosti, jak shodně uvedli a hospodařili s finančními prostředky žalovaného po společné dohodě.

23. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] na čl. 203-205 bylo zjištěno, že žalobkyně, která je její dcerou ji v roce 2010 požádala, aby ubytovala žalovaného. Dceři i přes svůj nesouhlas vyhověla. Žalovaný měl u sebe pouze igelitku osobních věcí, jinak nic. Žalovaného ubytovávala asi půl roku, kdy na nájem ani domácnost ji žalovaný nic nepřispíval. Následně se žalovaný nastěhoval k žalobkyni. Po půl roce se žalovaný odstěhoval k žalobkyni do bytu na [obec] ulici v [obec]. Jedná se o byt o velikosti 2+1. V té době byt obývala žalobkyně společně s manželem [jméno] [příjmení], se kterým byla v té době v rozvodovém řízení. Dále v bytě bydlel jejich syn [jméno] [příjmení], kterému bylo v té době asi 12 let. Následně žalovaný vystěhoval pana [jméno] [příjmení] z bytu v [obec] ulici. Má tím na mysli, že ho fyzicky vyvedl z bytu. Asi v roce 2014 si dcera vzala úvěr u [anonymizováno] banky v [anonymizováno], a to na zakoupení automobilu, kterým následně vozila žalovaného do lesa na provádění [anonymizována dvě slova], když v té době žalovaný neměl řidičský průkaz. Následně si žalovaný řidičský průkaz udělal. Následně si do bytu na [obec] ulici žalovaný nastěhoval matku, jejíž přesné jméno nezná. Matka žalovaného bydlela v bytě asi rok, a také se nepodílela žádným způsobem na placení nájemného. Syn žalobkyně [jméno] [příjmení] musel spát na matraci na zemi. Žalobkyně s žalovaným v jejich partnerském soužití často nevycházeli s penězi, a tak si k ní žalobkyně chodila peníze půjčovat. Žalobkyně si dále musela vzít půjčky od [právnická osoba] [anonymizováno] a [anonymizováno], aby mohl žalovaný odcestovat za prací do [země], kdy potřeboval peníze jak na odjezd, tak na nakoupení vybavení. Kolik vydělal žalovaný ve [země], neví. Žalobkyně s žalovaným byli domluveni, že peníze z [země] budou poukázány na devizový účet vedený na žalobkyni a následně na splacení výše uvedených úvěrů od [příjmení] [jméno] a [anonymizováno]. Když si žalovaný chtěl pořídit [značka automobilu], tak si nemohl sám vzít úvěr a musel požádat žalobkyni, aby si vzala úvěr na sebe. Žalovaný sliboval žalobkyni, že se budou stěhovat do většího bytu, ale do tohoto bytu se nakonec žalovaný nastěhoval se svou novou přítelkyní. O kupování zahrady, vybavení nebo zahradní chatky nic neví. Žalobkyně a žalovaný měli pronajatou zahradu v [anonymizováno], která se potom vrátila majiteli. Žalobkyně zdědila byt po babičce [jméno] [příjmení], který prodala, neví v jakém období. Kupní cena byla použita na úhradu poslední splátky úvěru na [značka automobilu].

24. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], syna žalobkyně na čl. 206-207 bylo zjištěno, že žalovaný se k nim do bytu na ulici [obec] v [anonymizováno] přistěhoval v roce 2011. V té době bydlel v bytě jeho otec [jméno] [příjmení]. Otec spal v jedné místnosti bytu a v druhé místnosti bytu spali on, žalobkyně a žalovaný. Potom se otec odstěhoval a do bytu se přistěhovala matka žalovaného s kočkou a on musel spát na matraci na zemi, protože neměli další postel. Matka si vzala z práce auto, aby mohl žalovaný jezdit do lesa pracovat. Nejdříve neměl řidičský průkaz, který si udělala až posléze. Potom si matka vzala úvěr na koupi [značka automobilu]. Dále si brala úvěry na podnikání žalovaného v lese. Babička paní [příjmení] mu kupovala oblečení, když žalobkyně neměla peníze. Žalovaný zakazoval žalobkyni, aby mu kupovala oblečení. Matka žalovaného mu žádné oblečení nekupovala. Když studoval na [střední škola] [anonymizována čtyři slova] [obec], tak žalovaný pracoval ve [země], jak dlouho tam byl, neví. Když žalovaný odjel do [země], tak měl [příjmení] [jméno]. Po prvním příjezdu z [země] si chtěl žalovaný koupit [značka automobilu], aby mohl žalovaný pohodlně cestovat do [země]. Žalovaný poprosil žalobkyni o další půjčku a říkal žalobkyni, že úvěr bude splácet. Žalovaný jim sliboval, že se budou stěhovat do většího bytu, ale potom se zjistilo, že žalovaný jezdí za jinou ženou a žalovaný se od nich odstěhoval, kdy to bylo, neví. Výši úvěru na pořízení [značka automobilu] nezná. Veškeré půjčky za společného soužití účastníků si brala žalobkyně na sebe, protože žalovaný měl exekuce a půjčku by mu nedali. O tom, že by si žalobkyně nechávala nějaké peníze, které vybírala pro žalovaného z bankomatu, neví. Žalovaný si vždy předanou hotovost kontroloval. Dále také žalobkyně měla deníček, kde společně s žalovaným kontrolovali peníze a splátky. Toto činili také prostřednictvím notebooku, kde elektronicky kontrolovali bankovní účty. Po odstěhování žalovaného ze společné domácnosti hradila žalobkyně úvěr na [značka automobilu] sama.

25. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] na čl. 207-208 bylo zjištěno, že je s žalobcem i žalobkyní v kamarádském poměru. Scházeli se na různých oslavách v [anonymizováno]. Poslední oslava proběhla v roce 2017, kdy musel žalovaný náhle odjet, a žalobkyně začala žalovaného pomlouvat, že měl žalovaný nějakou kamarádku, se kterou se zapletl. Žalobkyně a žalovaný se dohadovali o vypořádání vybavení zahrady v [anonymizováno]. Dále si vypořádávali automobily. Žalovaný měl odjet do [země] na 3-4 měsíce proto, aby splatil úvěr na [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně měla mít další dluhy, které si brala na placení dluhů žalovaného týkající se výživného. V jaké výši byly dluhy na kreditkách netušil. Vznikly dohady ohledně vypořádání aut, kdy žalobkyně měla až po urgencích vrátit vůz [anonymizováno], které patřilo otci žalovaného. Co se týče dalších aut, tak [příjmení] [jméno] si měla nechat žalobkyně a [anonymizována dvě slova] žalovaný. Ze společné domácnosti si žalovaný měl odnést pouze televizor a osobní věci.

26. Výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], která je matkou, působila přesvědčivě, avšak po výslechu svědkyně bylo zjištěno, že si svědkyně připravila písemné poznámky, do kterých nahlížela v průběhu výslechu, což výrazně oslabilo spontánnost výpovědi svědkyně. Nicméně výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] koresponduje s výpovědí svědka [jméno] [příjmení], který je synem žalobkyně. Oba svědci přesvědčivě a shodně popsali soužití žalobkyně a žalovaného a jejich hospodaření s finančními prostředky. Oba shodně vypověděli, že se nedostávalo finančních prostředků v domácnosti v průběhu soužití žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně si tak opakovaně musela uzavírat úvěrové smlouvy z důvodu, že žalovaný měl vícero exekucí a nemohl si sám žádný úvěr sjednat. Dále dle svědka [jméno] [příjmení] si žalobkyně vedla deníček, pomocí kterého kontrolovali účastníci peníze a splátky. Kromě toho také elektronicky pomocí notebooku kontrolovali bankovní účty. Svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] tak potvrdili tvrzení žalobkyně, že po dobu společného života účastníků postupovala žalobkyně ohledně peněž žalovaného dle jeho pokynů. Vzhledem k tomu, že žalovaný společně s žalobkyní kontrolovali bankovní účty elektronicky pomocí notebooku, je také potvrzeno, že o tocích na účtu žalobkyně byl žalovaný obeznámen. Výpověď svědka [jméno] [příjmení] nepůsobila přesvědčivě, protože svědek vypověděl, že věděl, že si žalobkyně brala úvěr ve výši 300.000 Kč měsíčně na pořízení [značka automobilu] a žalovaný měl odjet na 3-4 měsíce do [země] kvůli práci a lepšímu výdělku, aby se zaplatil úvěr na [anonymizována dvě slova]. Avšak z faktur vystavených žalovaných na č.l. 72-74 je zřejmé, že žalovaný prováděl [anonymizována dvě slova] ve [země] v roce 2015 a žalobkyně uzavřela úvěrovou smlouvu u [právnická osoba] s výší úvěru 160.000 Kč, které měly být použity na pořízení vozidla [anonymizována dvě slova] dne [datum]. Z toho vyplývá, že žalovaný pracoval ve [země] v dřívějším období, než byla uzavřena úvěrová smlouva dne [datum] a nemohl tak odjet do [země] za účelem splacení úvěru ze dne [datum], jak tvrdil svědek [jméno] [příjmení].

27. Z oznámení o skončení exekuce ze dne 13. 5. 2021 na čl. 191 bylo zjištěno, že exekuce vedená u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod č.j. [spisová značka] pro vymožení pohledávky 5.000 Kč s příslušenstvím pro oprávněného [jméno] [příjmení] proti povinnému žalovanému skončila vymožením.

28. Z oznámení o skončení exekuce ze dne 20. 5. 2021 na čl. 192 bylo zjištěno, že exekuce vedená u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č.j. [spisová značka] pro vymožení pohledávky 2161 Kč s příslušenstvím pro oprávněného [právnická osoba] proti povinnému žalovanému skončila vymožením.

29. Z oznámení o skončení exekuce ze dne 3. 6. 2021 na čl. 193 bylo zjištěno, že exekuce vedená u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č.j. [spisová značka] pro vymožení pohledávky 25.600 Kč s příslušenstvím pro oprávněného [jméno] [příjmení] proti povinnému žalovanému skončila vymožením.

30. Z oznámení soudního exekutora o skončení exekuce ze dne 25. 5. 2021 na čl. 194 bylo zjištěno, že exekuce vedená u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č.j. [spisová značka] pro vymožení pohledávky pro oprávněného [příjmení] [právnická osoba] proti povinnému žalovanému skončila vymožením.

31. Z oznámení soudního exekutora o skončení exekuce ze dne 7. 1. 2019 na čl. 195 bylo zjištěno, že exekuce vedená u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [jméno], č.j. [spisová značka] pro vymožení nedoplatků zdravotního pojištění pro oprávněného [příjmení] proti povinnému žalovanému byla ke dni 28. 12. 2018 provedena.

32. Ze sdělení soudního exekutora ze dne 1. 3. 2021 na čl. 196 bylo zjištěno, že exekuce vedená u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č.j. [spisová značka] proti povinnému žalovanému byla vymožena.

33. Z čestného prohlášení na čl. 197 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] ([příjmení]) čestně prohlásila, že žalovaný nedluží na výživném a nikdy nedlužil. Žalobkyni nezná a nikdy se s ní nepotkala.

34. Ze sdělení soudného exekutora ze dne 2. 3. 2021 na čl. 198 bylo zjištěno, že na exekuci vedené u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č.j. [spisová značka] pro vymožení pohledávky 25.600 Kč s příslušenstvím pro oprávněného [jméno] [příjmení] proti povinnému žalovanému nebylo ke dni 2. 3. 2021 ničeho vymoženo.

35. Z komunikaci prostřednictvím mobilního telefonu na čl. 213-215 mezi žalobkyní a žalobcem bylo zjištěno, že komunikovali v období od 21. 9. 2017 do 25. 9. 2017 ohledně vozu [příjmení] [jméno] a zahrady.

36. Z oznámení o zadání domácí platby na čl. 216 bylo zjištěno, že na účet žalobkyně č. [bankovní účet] byla ke dni 25. 7. 2017 poukázána částka 10.163 Kč z účtu č. [bankovní účet] vedeného na [jméno] [příjmení].

37. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

38. Žalobkyně s žalovaným žili v partnerském vztahu od roku 2011 do listopadu 2016. Z počátku jejich vztahu žil žalovaný u matky žalobkyně [jméno] [příjmení], která ho po žádostech žalobkyně ubytovala. Žalovaný v té době neměl žádný osobní majetek. Následně se asi po půl roce žalovaný přestěhoval do bytu na ulici [obec] v [anonymizováno] k žalobkyni a sdíleli domácnost společně se synem žalobkyně. Účastníci se dohodli, že se jejich společné hospodaření povede výlučně přes bankovní účet vedený na žalobkyni, a to z důvodu vícero exekucí nařízených na žalovaného. Peněžní prostředky z výdělečné činnosti žalovaného na území České republiky byly poukazovány na účet žalobkyně číslo účtu [bankovní účet], a to do října 2016. Peněžní prostředky z výdělečné činnosti žalovaného na území [země] v roce 2015 ve výši 6.339 Eur byly poukázány dne 3. 10. 2016 na účet žalobkyně číslo účtu [bankovní účet], přičemž částka 6.335 Eur byla následně dne 4. 10. 2016 odeslána na běžný účet žalobkyně, číslo účtu [bankovní účet]. Žalobkyně s penězi žalovaného disponovala a nakládala vždy dle pokynů žalovaného případně po dohodě s žalovaným, a to po celou dobu společného soužití účastníků v partnerském vztahu. Kontrolu nad vedením účtů žalobkyně prováděli účastníci společně, a to i elektronicky pomocí notebooku. Účastníci měli detailní přehled o probíhajících peněžních transakcích, a to po dobu společného soužití účastníků. Peněžní prostředky žalovaného byly používány na hrazení výdajů souvisejících s výdělečnou činností žalovaného, dále k hrazení běžných výdajů domácnosti, úhradu úvěrů uzavřenou žalobkyní po dohodě s žalovaným a úhradu exekucí nařízených na žalovaného. Žalobkyně uzavřela s [právnická osoba] smlouvu o úvěru s výší úvěru 160.000 Kč s termínem čerpání ke dni [datum]. Byla sjednána doba trvání úvěru 72 měsíců, splatnost 20. 12. 2021, úroková sazba 13,10 % ročně, výše anuitní splátky 3.251 Kč, celková splatná částka 232.371 Kč, cena pojištění 160 Kč měsíčně. Dne [datum] čerpala žalobkyně finanční prostředky z úvěru a na účet žalobkyně byla připsána částka 160.000 Kč. Žalovaný jako kupující a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako prodávající a [právnická osoba] jako zprostředkovatel dne [datum] uzavřeli smlouvu o koupi [značka automobilu] za kupní cenu 188.000 Kč. Kupní cena byla kupujícím prodávajícímu zaplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Vozidlo [anonymizována dvě slova] bylo dle dohody účastníků užíváno žalovaným k jeho výdělečné činnosti v oboru [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a žalovaný měl žalobkyni poskytovat finanční prostředky na hrazení splátek úvěru uzavřeného žalobkyní dne [datum]. K zaplacení kupní ceny na zakoupení vozidla [anonymizována dvě slova] byly použity finanční prostředky z uzavřeného úvěru ze dne [datum] ve výši 160.000 Kč a ve zbývající částce 28.000 Kč byly použity společné prostředky žalobkyně a žalovaného. Úvěr ze dne [datum] byl následně splácen v pravidelných splátkách z účtu žalobkyně číslo [bankovní účet]. Ke dni [datum] byl doplacen žalobkyní předčasnou splátkou ve výši 113.757,77 Kč. Za dobu od ledna 2016 do května 2018 na splacení úvěru a platby za pojištění byla uhrazena částka 206.945,60 Kč (žalobou požaduje pouze částku 206.785,60 Kč, když nepožaduje splátku pojištění ve výši 160 Kč ze dne [datum]). Za dobu od ledna 2016 do listopadu 2016 byla na splátky úvěru a pojištění vozidla uhrazena částka 35.900,22 Kč. Po ukončení společného soužití účastníků v listopadu roku 2016 již žalovaný nepoukazoval své finanční prostředky na účet žalobkyně. Vozidlo [anonymizována dvě slova] zůstalo po ukončení soužití účastníků v dispozici žalovaného. Dne 4. 10. 2016 žalobkyně po dohodě s žalovaným platbou ve výši 76.519 Kč zcela uhradila úvěr u [právnická osoba] [anonymizováno] a dne [datum] žalobkyně po dohodě s žalovaným platbou ve výši 77.236 Kč zcela uhradila úvěr Premia karta od společnosti [právnická osoba] Žalobkyně uzavřela smlouvy o revolvingovém úvěru u [právnická osoba] [anonymizováno] a společnosti [právnická osoba] za trvání společného soužití účastníků a z finančních prostředků byly hrazeny výdaje na pracovní cestu a vybavení žalovaného do [země] v roce 2015. Soud neuvěřil žalovanému, že dal v říjnu 2016 telefonický pokyn žalobkyni, aby doplatila úvěr na [anonymizováno] ve výši asi 145.000 Kč. Účastnické výpovědí žalovaného v této části zcela odporují zjištěním z listin (smlouva o úvěru ze dne [datum], výpisy z běžného účtu žalobkyně, nařízené exekuce na žalovaného), když žalovaný měl v říjnu 2016 vícero dluhů po splatnosti, bylo na něj nařízeno vícero exekucí, nemohl si ani založit běžný účet. Naopak úvěr u [anonymizováno] banky ze dne [datum] na pořízení vozidla byl splácen zcela pravidelně, nebyl po splatnosti a splátkový kalendář úvěru se splátkami 3.251 Kč měsíčně byl sjednán do prosince 2021. Rovněž v měsících říjen 2016 a listopad 2016 byla částka 3.251 Kč na úhradu úvěru na pořízení vozidla [anonymizována dvě slova] řádně uhrazena z běžného účtu žalobkyně. Nebyl tedy dán žádný důvod, aby žalovaný dával žalobkyni pokyn, aby doplatila v říjnu 2016 právě řádně splácený úvěr u [anonymizováno] banky. Navíc v říjnu 2016 žalobkyně a žalovaný žili dosud ve společné domácnosti, jak shodně uvedli a hospodařili s finančními prostředky žalovaného po společné dohodě. Zůstatek běžného účtu žalobkyně číslo účtu [bankovní účet] činil ke dni 30. 11. 2016 částku 8.166,27 Kč, ke dni 23. 12. 2016 činil zůstatek účtu – 6.066,62 Kč. Ke dni 30. 11. 2016 bylo nařízeno na žalovaného minimálně 6 exekucí, a to soudními exekutory [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], z nichž některé splácel i v průběhu soužití s žalobkyní. Tyto nařízené exekuce skončily vymožením v roce 2021. Na účet žalobkyně č. [bankovní účet] byla ke dni 25. 7. 2017 poukázána částka 10.163 Kč z účtu č. [bankovní účet] vedeného na [jméno] [příjmení].

39. Po právní stránce posoudil soud spor takto:

40. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být plněny.

41. Podle § 6 odst. 1 o.z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě.

42. Podle § 1746 odst. 2 o.z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

43. Žalobkyně s žalovaným spolu uzavřeli ústní smlouvu v prosinci 2015. Vzhledem k tomu, že tato smlouva neobsahuje takzvané podstatné náležitosti žádného z vyjmenovaných smluvních typů v o.z., posoudil soud tuto smlouvu jako nepojmenovanou, neboli inominátní. Inominátní smlouva je platná, pokud jsou jasné závazky, které strany přejímají a práva, která jim vznikají. Obsah smlouvy tedy musí být dostatečně určitý, aby mezi stranami mohl vzniknout závazek (srov. rozhodnutí NS ČR ze dne 29. 4. 2020 sp. zn. 23 Cdo 2515/2019). Žalobkyně s žalovaným jsou ve shodě, že spolu uzavřeli smlouvu v prosinci 2015, ze které plynou následující práva a povinnosti stran. Žalobkyně měla dle smlouvy povinnost uzavřít úvěr k čerpání prostředků na koupi motorového vozidla [anonymizována dvě slova]. Dále měla povinnost poskytnout prostředky čerpané z úvěru žalovanému na koupi motorového vozidla. Naproti tomu měla žalobkyně právo na to, aby žalovaný ze svých finančních prostředků hradil splátky dotčeného úvěru. Žalovaný měl dle smlouvy právo uzavřít kupní smlouvu na koupi motorového vozidla [anonymizována dvě slova], právo užít finanční prostředky z úvěru uzavřeného žalobkyní na koupi motorového vozidla, dále právo užívat výhradně motorové vozidlo [anonymizována dvě slova]. Naproti tomu měl žalovaný povinnost hradit splátky dotčeného úvěru vedeného na žalobkyni ze svých prostředků. Vzhledem k tomu, že práva a povinnosti stran jsou vymezeny dostatečně určitě, vznikl mezi nimi platný závazek. Žalobkyně své povinnosti vyplývající z tohoto závazku splnila, když uzavřela smlouvu o úvěru s [anonymizováno] bankou ve výši 160.000 Kč s čerpáním ke dni [datum]. Tuto částku následně poskytla žalovanému, který dne [datum] uzavřel kupní smlouvu na vozidlo [anonymizována dvě slova] v ceně 188.000 Kč a následně bylo toto vozidlo dne [datum] přepsáno na osobu žalovaného. Žalovaný využil svého práva, které vzniklo z výše uvedeného závazku a po uzavření a čerpání úvěru žalobkyní od ní přijal prostředky z úvěru a v plné míře je využil na zaplacení kupní ceny vozidla [anonymizována dvě slova] dne [datum]. Následně vznikla žalovanému povinnost splácet výše uvedený úvěr za svých výlučných prostředků tak, že bude potřebné částky poukazovat na účet žalobkyně, že kterého se úvěr hradil a žalobkyně měla právo na to, aby žalovaný splátky úvěru hradil. Smlouva, tak jak je vymezena jejím obsahem, tedy právy a povinnostmi stran, byla řádně plněna až do listopadu 2016, kdy došlo k ukončení soužití účastníků a tím také k ukončení společného hospodaření s finančními prostředky. Od listopadu 2016 přestal žalovaný poukazovat finanční prostředky na účet žalobkyně a nedostál tedy své povinnosti vyplývající ze smlouvy, kterou s žalobkyní uzavřel. Žalobkyně tak v rozporu s původním závazkem mezi účastníky hradila splátky dotčeného úvěru ze svých prostředků od prosince 2016 až do jeho úplného zaplacení v květnu 2018. Žalovaný si naproti tomu vozidlo [anonymizována dvě slova] ponechal k výlučnému užívání i po rozpadu společného vztahu účastníků v listopadu 2016 a potom, co ve stejném měsíci přestal žalobkyni poukazovat na její účet finanční prostředky nutné k hrazení úvěru. Tímto porušil svou povinnost ze vzniklého závazku s žalobkyní a porušil základní zásadu občanského práva o dodržování uzavřených smluv,,pacta sunt servanda“ uvedenou v ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) o.z. Celková částka za úvěr zaplacená činila 206.945,60 Kč (žalobkyně žalobou požaduje pouze částku 206.785,60 Kč, když nepožaduje splátku pojištění ve výši 160 Kč ze dne 23. 4. 2018). Za doby řádného plnění smlouvy ze strany žalovaného v období od ledna 2016 do listopadu 2016 bylo na úvěr a pojištění uhrazena částka 35.900,22 Kč (10 x 3.251 + 11 x 160 + 1.630). Od prosince 2016 do května 2018 hradila žalobkyně výhradně ze svých výlučných prostředků úvěr v celkové částce 171.045,38 Kč (206.945 – 35.900). Žalobkyně nepožaduje jednu splátku pojištění úvěru ve výši 160 Kč, soud proto žalobě vyhověl v částce 170.885,38 Kč (171.045 – 160). Žalovaný je dále v prodlení se splněním svého peněžitého závazku. S tímto prodlením spojuje ustanovení § 1970 o.z. možnost žádat i úroky z prodlené stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Ve zbylé částce 35.900,22 Kč s příslušenstvím soud žalobu částečně zamítl, když žalovaný řádně plnil svůj závazek v období od ledna 2016 do listopadu 2016, když v tomto období poukazoval finanční prostředky na účet žalobkyně k hrazení předmětného úvěru (výrok II.).

44. Žalovaný učinil v písemném podání ze dne 21. 8. 2019 kompenzační námitku dle ustanovení § 98 o.s.ř. v částce 150.000 Kč z titulu vypořádání jeho prostředků na účtech žalobkyně k období listopadu, resp. prosince 2016. Soud má za to, že z výpisů z běžného účtu žalobkyně, číslo účtu [bankovní účet] je zřejmé, že zůstatek účtu činil ke dni 30. 11. 2016 částku 8.166,27 Kč. Ke dni 23. 12. 2016 byl zůstatek účtu záporný – 6.066,62 Kč. Zůstatek devizového účtu žalobkyně číslo účtu [bankovní účet] činil ke dni 26. 10. 2016 6,17 Kč. Kompenzační námitka žalovaného není důvodná, když na účtech žalobkyně k období listopadu resp. prosince 2016 nebyly žádné úspory žalovaného.

45. Žalovaný učinil v písemném podání ze dne 21. 8. 2019 dále kompenzační námitku dle ustanovení § 98 o.s.ř. v částce 74.000 Kč z titulu vypořádání jeho prostředků na vybavení zahrady v [anonymizováno] v roce 2014 nebo 2015. Soud má za to, že žalovaný ani přes poučení soudu dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. při jednání dne 19. 1. 2022 nenavrhl žádné důkazy k prokázání svého tvrzení. Kompenzační námitka žalovaného není důvodná.

46. Žalovaný učinil v závěrečném návrhu ze dne 24. 6. 2022 kompenzační námitku dle ustanovení § 97 a § 98 o.s.ř. v částce 153.755 Kč. Žalovaný má za to, že žalobkyně v rozporu s jeho pokynem použila prostředky v částce 153.755 Kč na splacení úvěrového rámce (karty) [anonymizováno] v částce 76.519 Kč resp. Prima karta [příjmení] [jméno] v částce 77.236 Kč. Soud má za to, že žalobkyně uhradila tyto úvěry dne 4. 10. 2016 v celkové částce 153.755 Kč (76.519 + 77.236). Jelikož žalobkyně hradila tyto úvěry za trvání společného soužití účastníků, žalobkyně tak učinila na základě pokynu žalovaného a po dohodě s žalovaným. Soud neuvěřil žalovanému, že nevěděl o úvěrech [anonymizováno] a [příjmení] [jméno], neboť se jednalo o dlouhodobé revolvingové úvěry, které uzavřela žalobkyně po dohodě s žalovaným v průběhu společného soužití účastníků. Z finančních prostředků revolvingových úvěrů byly pravidelně hrazeny také výdaje žalovaného spojené s podnikáním v průběhu několika let. Soud má za to, že účastníci jednali ve shodě minimálně do 11. 11. 2016, kdy se žalovaný dle svého vyjádření v účastnickém výslechu odstěhoval ze společného bytu v [obec] ulici v [anonymizováno]. Žalobkyně se tak na úkor žalovaného bezdůvodně neobohatila a kompenzační námitka není důvodná.

47. Žalovaný v závěrečném návrhu ze dne 24. 6. 2022 dále poukazoval, že žalovaný neměl přehled o zůstatcích žalobkyně, jakož ani jaké veškeré závazky se z účtu žalobkyně hradí, až z výpisů z účtů žalobkyně žalovaný zjistil, že žalobkyně takto hradila i závazkové vztahy, o kterých žalovaný před zahájením řízení nevěděl. Žalovaný zdůraznil, že již v roce 2014 měl stabilní příjem. Nebylo proto potřeba, aby pro své účely spotřebovával jakékoliv větší množství finančních prostředků, a to od počátku prosince 2014 do konce ledna 2015 měla být ve prospěch žalovaného čerpána částka cca 162.000 Kč. Soud má za to, že účastníci shodně uvedli, že za trvání jejich vztahu bylo jejich hospodaření vedeno společně skrze běžný účet žalobkyně a žalovaný tak veškeré finanční prostředky z výdělečné činnosti poukazoval na účet žalobkyně. Takto si to přál žalovaný z důvodu exekucí vedených na jeho osobu. Za situace, že běžný účet žalobkyně byl jediným účtem, na který žalovaný pravidelně poukazoval finanční prostředky ze své výdělečné činnosti, nelze uvěřit žalovanému, že neměl přehled o zůstatcích na jediném běžném účtu žalobkyně. Účastníci společně hospodařili s finančními prostředky, domlouvali se na společných výdajích, jednotlivých úvěrových smlouvách, které po dohodě uzavírala žalobkyně. Dle svědka [jméno] [příjmení] si žalobkyně vedla deníček, pomocí kterého kontrolovali účastníci peníze a splátky. Kromě toho také účastníci elektronicky pomocí notebooku kontrolovali bankovní účty. Žalovaný tak měl přehled o zůstatcích běžného a devizového účtu žalobkyně minimálně do konce října 2016, když následně 11. 11. 2016 ukončili účastníci společné soužití a hospodaření a žalovaný již nadále neměl přehled o běžném a devizovém účtu žalobkyně. Pokud žalovaný poukazuje na skutečnost, že již v roce 2014 měl stabilní příjem, tak lze konstatovat, že naopak v letech 2011 – 2013 stabilní příjem neměl, bylo na něj nařízeno vícero exekucí, dluhy žalovaného činily dle jeho vyjádření v účastnickém výslechu cca 200.000 Kč a finanční situace domácnosti byla velmi nepříznivá. Není však předmětem tohoto řízení, aby soud zjišťoval, na co byly použity jednotlivé částky v jednotlivých obdobích společného soužití účastníků. Soud má za to, že žalobkyně s finančními prostředky žalovaného disponovala a nakládala vždy dle pokynů žalovaného případně po dohodě s žalovaným, a to po celou dobu společného soužití účastníků v partnerském vztahu, a to minimálně do 11. 11. 2016.

48. Žalovaný namítal v závěrečném návrhu ze dne 24. 6. 2022, že žalovaný poskytoval žalobkyni další prostředky, a to i po jejich rozchodu, to vše celkem v částce 84.474,22 Kč. Soud má za to, že žalovaný neprokázal, že by žalobkyni po rozchodu poskytl další peněžní prostředky v částce 84.474,22 Kč. Ostatně sám žalovaný v účastnickém výslechu uvedl, že po partnerském rozchodu v listopadu 2016 již žalobkyni neposílal peníze, ale protože mu bylo řečeno, že má žalobkyně rakovinu, tak jí dával peníze v hotovosti. Jednalo se o různé částky, například 8.000 Kč nebo 12.000 Kč podle toho co si mohl dovolit, a to v období do poloviny roku 2017. Dále žalobkyni vozil na nákupy, do nemocnice. Naopak žalobkyně v účastnickém výslechu uvedla, že po odchodu žalovaného ze společné domácnosti zaslal žalovaný prostřednictvím účtu [jméno] [příjmení], jeho nové přítelkyně, částku cca 10.000 Kč v roce 2017. Tuto částku ji poslal žalovaný s odůvodněním na doplacení dluhu např. u [právnická osoba], nájem garáže v [anonymizováno], splátky u [právnická osoba] na pořízení mobilního telefonu. Účastnická výpověď žalobkyně koresponduje s výpisem z účtu majitele účtu [jméno] [příjmení] ze dne 25. 7. 2017. Soud tak má za to, že po rozchodu účastníků žalovaný poskytl žalobkyni peněžní prostředky dne 25. 7. 2017 ve výši 10.163 Kč, který žalobkyně použila na úhradu dluhu žalovaného u [právnická osoba], nájem garáže v [anonymizováno], splátky u [právnická osoba] na pořízení mobilního telefonu.

49. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když oba účastníci měli ve věci jen částečný úspěch. Větší úspěch ve věci měla žalobkyně (83 %), potom má žalobkyně nárok na 66 % účelně vynaložených nákladů. Náhrada nákladů řízení žalobkyně se sestává z odměny advokáta ve výši 132.530 Kč za 14,5 úkonů právní pomoci po 9.140 Kč (§7 bod 6. a § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. – ½ předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, další porada s klientem dne 30. 1. 2020, písemné vyjádření ze dne 15. 4. 2020, účast u jednání dne 22. 7. 2020, účast u jednání dne 5. 10. 2020, další porada s klientem dne 17. 3. 2021, účast u jednání dne 31. 5. 2021 – 2 úkony, účast u jednání dne 20. 9. 2021 – 2 úkony, účast u jednání dne 19. 1. 2022, účast u jednání dne 16. 5. 2022, písemný závěrečný návrh ze dne 27. 6. 2022), náhrada hotových výdajů za 15 úkonů právní pomoci po 300 Kč, tj. celkem 4.500 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady za ztrátu času za 6 x 4 půlhodiny po 100 Kč, tj. celkem 2.400 Kč dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady cestovních výdajů za cestu na soudní jednání dne 22. 7. 2020 [obec] – [obec] a zpět o délce cesty 100 km [značka automobilu], [registrační značka] o průměrné spotřebě motorové nafty 6,8 l /100 km a amortizace ve výši 4,20 Kč/km (vyhl. č. 358/2019 Sb.), tj. celkem 636 Kč, náhrady cestovních výdajů za cestu na soudní jednání dne 5. 10. 2020 [obec] – [obec] a zpět o délce cesty 100 km [značka automobilu], [registrační značka] o průměrné spotřebě motorové nafty 6,8 l /100 km a amortizace ve výši 4,20 Kč/km (vyhl. č. 358/2019 Sb.), tj. celkem 636 Kč, náhrady cestovních výdajů za cestu na soudní jednání dne 31. 5. 2021 [obec] – [obec] a zpět o délce cesty 100 km [značka automobilu], [registrační značka] o průměrné spotřebě motorové nafty 6,8 l /100 km a amortizace ve výši 4,40 Kč/km (vyhl. č. 589/2020 Sb.), tj. celkem 624 Kč, náhrady cestovních výdajů za cestu na soudní jednání dne [datum] [obec] – [obec] a zpět o délce cesty 100 km [značka automobilu], [registrační značka] o průměrné spotřebě motorové nafty 6,8 l /100 km a amortizace ve výši 4,40 Kč/km (vyhl. č. 589/2020 Sb.), tj. celkem 624 Kč, náhrady cestovních výdajů za cestu na soudní jednání dne 19. 1. 2022 [obec] – [obec] a zpět o délce cesty 100 km [značka automobilu], [registrační značka] o průměrné spotřebě motorové nafty 6,8 l [číslo] km a amortizace ve výši 4,70 Kč/km (vyhl. č. 511/2021 Sb. ve znění účinném do 11. 3. 2022), tj. celkem 715 Kč, náhrady cestovních výdajů za cestu na soudní jednání dne 16. 5. 2022 [obec] – [obec] a zpět o délce cesty 100 km [značka automobilu], [registrační značka] o průměrné spotřebě motorové nafty 6,8 l /100 km a amortizace ve výši 4,70 Kč/km (vyhl. č. 511/2021 Sb. ve znění účinném do 19. 8. 2022), tj. celkem 790 Kč, daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 30.126 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 10.340 Kč Tyto náklady žalobkyně vynaložila k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobkyni jejich náhradu ve výši 66 % z částky 183.921 Kč (132.530 + 4.500 + 2.400 + 636 + 636 + 624 + 624 + 715 + 790 + 30.126 + 10.340), tj. celkem částku 121.388 Kč přiznal. Žalobkyně účtovala další úkon právní služby a režijní paušál za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne 19. 12. 2018. Soud za tento úkon právní služby náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť ho nemá za účelný, když z obsahu spisu vyplývá, že žaloba byla podána dne 21. 12. 2018 a žalobkyni již byla přiznána náhrada nákladů řízení za převzetí a přípravu zastoupení (výrok III.).

50. Soud s ohledem na výši částky umožnil žalovanému uhradit dlužnou částku a náhradu nákladů řízení žalobkyni v delší lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.