3 C 192/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 17.272,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2.250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.250 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 537,09 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 15.022,67 Kč s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 17.272,67 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15.022,67 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 14.814,71 Kč a co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3.647,21 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne 29. 4. 2022 se žalobce domáhá po žalované zaplacení 17 272,67 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o zápůjčce číslo kterou měla uzavřít žalovaná se společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, (dále jen jako„ právní předchůdkyně“). Z titulu výše uvedené smlouvy pak žalobce požaduje zaplacení jistiny zápůjčky 17 272,67 Kč, úroků 28 % ročně z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení 8,5 % ročně z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaných úroků 14 814,71 Kč (a to jako kapitalizovaného úroku 28 % ročně z dlužné jistiny od 14. 12. 2017 do 18. 12. 2020) a kapitalizovaných zákonných úroků 4 174,30 Kč (a to jako zákonný úrok z prodlení 8,50 % ročně z dlužné jistiny od 27. 2. 2018 bylo 18. 12. 2020). Všechny výše uvedené nároky z předmětné smlouvy měly být postoupeny na žalobce na základě smlouvy ze dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila, a to přesto, že byla řádně předvolána. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen jako „o. s. ř.“).

3. Zákaznickou kartou ze dne datum bylo prokázáno, že dne datum žalovaná požádala právní předchůdkyni o poskytnutí zápůjčky ve výši 50 000 Kč s tím, že žalovaná ke své osobě uvedla, že bydlí ve vlastnickém bydlení, má anonymizováno vzdělání, je svobodná, zápůjčku potřebuje na neočekávané výdaje, uvedla, že pracuje na plný pracovní úvazek jako zástupce vedoucí v anonymizováno, zaměstnání mělo být ověřeno z pracovní smlouvy a z výpisu z bankovního účtu, své čisté příjmy žalovaná vyčíslila na částka měsíčně, dále uvedla další čisté příjmy domácnosti částka a celkové příjmy tak vyčíslila na částka, své měsíční externí splátky vyčíslila na 4 120 Kč a své měsíční výdaje odhadla na 2 000 Kč.

4. Smlouvou o zápůjčce ze dne datum bylo prokázáno, že dne datum žalovaná a zástupce právní předchůdkyně podepsali Smlouvu o zápůjčce – anonymizována tři slova číslo kde ujednali, že právní předchůdkyně poskytne žalované částku 32 000 Kč a žalovaná tyto prostředky v dohodnuté doby vrátí a zaplatí za zápůjčku poplatek 27 083 Kč, celkem tedy žalovaná uhradí 59 083 Kč. Uvedenou částku se žalovaná zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách ve výši 985 Kč, když první týdenní splátku byla žalovaná povinna zaplatit sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy s tím, že poslední splátka činí 968 Kč Smlouva obsahuje doložku o tom, že žalovaná zápůjčku v hotovosti převzala. Smlouva obsahuje ujednání o tom, že se jedná o uzavření smlouvy ve smyslu občanského zákoníku a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, právní předchůdkyně je ve smlouvě označen svou firmou, IČ, sídlem a údaji o zápisu v obchodním rejstříku.

5. Přehledem plateb bylo prokázáno, že žalovaná v období od 19. 10. 2016 do 19. 2. 2018 uhradila právní předchůdkyni částku 29 750 Kč.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že dne datum právní předchůdkyně a žalobce podepsali smlouvu, na základě které se právní předchůdkyně zavázala postoupit žalobci všechny pohledávky ze smluv o půjčce nebo zápůjčce specifikované v příloze číslo smlouvy s tím, že právní předchůdkyně postupuje veškeré pohledávky z dané smlouvy za svými dlužníky na žalobce, a to se všemi právy s nimi spojenými. Postupované pohledávky měly být identifikovány vždy číslem smlouvy a identifikačními údaji dlužníka v rozsahu jeho jméno příjmení.

7. Přílohou číslo 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že v této je uvedeno jméno a příjmení žalované a číslo smlouvy číslo.

8. Žalobce přes výzvu soudu nedoložil, že by právní předchůdkyně jakkoliv objektivně dokládala fakt, že je zaměstnána, když nedisponoval listinami, které měla žalovaná předložit k ověření uvedených údajů. Soud tedy nevzal za prokázané, že pracovní smlouva a výpisy z účtu byly právní předchůdkyni skutečně žalovanou předloženy, byť je tak v zákaznické kartě uvedeno.

9. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne datum žalovaná požádala právní předchůdkyni o poskytnutí zápůjčky 50 000 Kč s tím, že žalovaná právní předchůdkyni ke své osobě uvedla, že bydlí ve vlastnickém bydlení, má anonymizováno vzdělání, je svobodná, zápůjčku potřebuje na neočekávané výdaje, dále uvedla, že pracuje na plný pracovní úvazek jako zástupce vedoucí v anonymizováno a své čisté příjmy vyčíslila na částka měsíčně, dále uvedla další čisté příjmy domácnosti částka, tedy celkem své čisté měsíční příjmy vyčíslila na částka, své měsíční externí splátky vyčíslila na 4 120 Kč a své měsíční výdaje odhadla na 2 000 Kč. Žalovaná nepředložila právní předchůdkyni k ověření žádné listiny, které by měly prokazovat údaje o jejich příjmech či zaměstnání. Dne datum právní předchůdkyně vyplatila žalované 32 000 Kč, a to na základě Smlouvy o zápůjčce – anonymizována tři slova číslo. Právní předchůdkyně a žalovaná v dotčené smlouvě ujednaly, že poskytnuté prostředky žalovaná v dohodnuté době vrátí a zaplatí za zápůjčku poplatek 27 083 Kč, celkem tedy žalovaná uhradí 59 083 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách ve výši 985 Kč, když první týdenní splátku byla žalovaná povinna zaplatit sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy s tím, že poslední splátka činí 968 Kč Smlouva obsahuje ujednání o tom, že se jedná o uzavření smlouvy ve smyslu občanského zákoníku a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, právní předchůdkyně je ve smlouvě označena svou firmou, IČ, sídlem o sídlem a údaji o zápisu v obchodním rejstříku. Žalovaná v období od 19. 10. 2016 do 19. 2. 2018 od uhradila právní předchůdkyni 29 750 Kč. Dne datum právní předchůdkyně a žalobce ujednali smlouvu, na základě které se právní předchůdkyně zavázala postoupit žalobci všechny pohledávky ze smluv o půjčce nebo zápůjčce specifikované v příloze číslo smlouvy s tím, že právní předchůdkyně postupuje veškeré pohledávky z dané smlouvy za svými dlužníky na žalobce, a to se všemi právy s nimi spojenými. Postupovány byly pohledávky za žalovanou ze smlouvy číslo.

10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 30. 11. 2016, o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

12. Dle § 9 odst. 1 z. s. ú. ve znění účinném do 30. 11. 2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Dle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. Soud dospěl k následujícímu posouzení. Právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení § 1 z. s. ú. Ten den totiž právní předchůdkyně poskytla žalované 32 000 Kč (jistinu, zápůjčku), kterou žalovaná v hotovosti převzala a zavázala se vrátit se sjednanými poplatky v ujednaných splátkách. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitelka, což se podává ze smlouvy, kdežto právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí zápůjčky jako podnikatelka jak plyne z její identifikace, strany smlouvy pak na použití z. s. ú. výslovně odkázaly.

19. S ohledem na údaje uvedené v tzv. zákaznické kartě, kterou žalobce předložil k prokázání řádného přezkoumání úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní – k výzvě soudu již ničeho dalšího nepředložil – je zjevné, že právní předchůdkyně řádně nezkoumala a nevyhodnotila tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalované) ve smyslu § 9 odst. 1 z. s. ú. a rozhodovací praxe Ústavního soudu (srov. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) a Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdkyně se ohledně příjmů i výdajů spolehla jen na údaje tvrzené žalovanou, aniž by je prověřila. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) Údaj o dalších příjmech domácnosti je zcela nepodložený a není z ničeho zřejmé, co u svobodné žalované měly být další příjmy domácnosti, ani zda s nimi je žalovaná oprávněna disponovat, tento údaj tedy do posouzení úvěruschopnosti vůbec není možné zahrnout. Žalovaná své měsíční výdaje pouze odhadla na 2 000 Kč, s čímž se právní předchůdkyně spokojila, byť o nich vzhledem k jejich výši musí mít každá rozumná osoba pochybnost, již s ohledem na životní minimum a normativní náklady na bydlení. I kdyby soud přijal, že příjem žalované skutečně byl 10 500 čistého měsíčně, pak při externích splátkách 4 120 Kč, výdajích 2000 Kč a nově sjednaných splátkách 3 940 Kč měsíčně (4 x 985 Kč týdenní splátky), mělo žalované měsíčně zůstat 340 Kč disponibilního příjmu na nahodilé výdaje. Daná částka je pak při pochybnosti o odhadovaných výdajích zjevně mizivá, nepostačující, žalovaná vůbec úvěruschopná nebyla, její měsíční výdaje s největší pravděpodobností významně převyšovaly její příjmy. Ze všech uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně zanedbala svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované. Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, je tak absolutně neplatná dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 9 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

20. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalované 32 000 Kč. Pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Dále soud vyšel z toho, že žalovaná na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy uhradila celkem 29 750 Kč. Ve smyslu § 2993 věty první o. z. se žalovaná v rozsahu částky 2 250 Kč (32.000 – 29.750 = 2.250) bezdůvodně obohatila na úkor žalobce, potažmo právní předchůdkyně, která tuto svou pohledávku (byť jako pohledávku z platné smlouvy o zápůjčce) postoupila na žalobce.

21. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení žádané dlužné jistiny, tj. částky 2 250 Kč, a dále jen co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 250 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 537,09 Kč (za dobu od 27. 2. 2018 do 18. 12. 2020 z částky 2 250 Kč při sazbě 8,50 % ročně). V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.).

22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., převážně úspěšnější byla žalovaná co do 94 % z předmětu řízení (tedy co do 15 022,67 Kč zamítané jistiny, 14 814 Kč kapitalizovaného úroku, vyčísleného úroku k datu vyhlášení rozsudku 10 825 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 3 647 Kč a běžícího zákonného úroku z prodlení ze zamítané jistiny vyčísleného k datu vyhlášení rozsudku na 2 774 Kč), žalobce uspěl jen co do 6 % (co do jistiny 2 250 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku 537,09 Kč a vyčísleného běžícího zákonného úroku z prodlení k datu vyhlášení rozsudku 415 Kč). Převážně úspěšnější žalované však žádné náklady řízení nevnikly a soud jí tedy žádné nepřiznal.

23. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro uložení lhůty delší ani pro přivolení k plnění ve splátkách. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.