3 C 198/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 23.567,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 23.567,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 23.567,77 Kč od 3. 5. 2013 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce částku ve výši 7.020,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 23.567,77 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že žalovaný dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba] (dále jen původní věřitel) smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut hotovostní úvěr ve výši 30.000 Kč. Na účet žalovaného bylo poukázáno plnění ve výši 28.000 Kč, dále pak žalovaný dne 23. 1. 2009 převzal v hotovosti částku ve výši 2.000 Kč Celkem tak žalovanému bylo poskytnuto 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit původnímu věřiteli úroky z úvěru ve výši 13,35 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 553 Kč vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný úvěr řádně nesplácel. Žalovaný ani přes výzvu k úhradě dlužných splátek úvěru částku neuhradil a úvěr se stal splatným dne 16. 4. 2012. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi původním věřitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen přechodný věřitel) došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi přechodným věřitelem a žalobcem došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem přechodného věřitele ze dne 13. 9. 2018. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena ve výši 36.238,22 Kč, z toho jistina ve výši 23.567,77 Kč. Žalobce učinil rozhodnutí ku prospěchu žalovaného uplatnit v soudním řízení pouze nedoplatek jistiny ve výši 23.567,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení za období od 3. 5. 2013 do zaplacení. Zbytek pohledávky žalobce žalovanému odpouští.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, taktéž se neúčastnil jednání u soudu a bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytoval cizí prvek daný sídlem žalobce, který je právnickou osobou zřízenou dle právních předpisů [země], řešil soud primárně otázku vlastní pravomoci, příslušnosti a užití hmotného práva v projednávaném případu. Za situace, kdy Česká republika i [země] jsou členy Evropské unie, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012. Podle ustanovení článku 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále také jen„ Nařízení“) nestanoví-li nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná má v působnosti Okresního soudu v Jeseníku bydliště, soud dovozuje svou pravomoc a příslušnost předmětný spor projednat a rozhodnout. Soud případ posuzoval dle českého hmotného práva, neboť při absenci dvoustranné či vícestranné mezinárodní smlouvy upravující vztahy mezi Českou republikou a [země] a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní vztahy se s ohledem na dikci ustanovení článku 28 nepoužije. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. S ohledem na skutečnost, že smlouva byla uzavírána na území České republiky, bude rozhodným pro daný spor české právo hmotné, kdy tomuto ostatně taktéž odpovídá rozumnému uspořádání vztahu mezi původními účastníky daného obligačního vztahu.

4. Soud učinil z provedeného dokazování následující skutková zjištění:

5. Z potvrzení zaměstnavatele na č.l. 20 spisu bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u zaměstnavatele [právnická osoba] od 10. 4. 2005 na pozici [anonymizováno] ve výrobě. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za poslední 3 měsíce činil [částka]. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za posledních 12 měsíců činil [částka]. Základní měsíční mzda dle pracovní smlouvy činila [částka]. Ze mzdy nebyly ke dni 23. 1. 2009 prováděny žádné srážky na základě výkonu rozhodnutí. Nebyly prováděny žádné jiné srážky ze mzdy (splátky úvěru, půjček leasingu atd.). Potvrzení bylo opatřeno razítkem a podpisem zaměstnavatele [právnická osoba] a bylo vyhotoveno dne 23. 1. 2009.

6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že tato smlouva byla [právnická osoba] a žalovaným podepsána dne [datum]. Dle textu listiny [právnická osoba] měla umožnit žalovanému čerpat úvěr 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit peníze v měsíčních splátkách ve výši 553 Kč, přičemž první splátka byla splatná 16. 2. 2009 a poslední splátka měla být zaplacena dne 15. 1. 2016. Strany smlouvy ujednaly možnost zesplatnění závazků ze smlouvy pro případ, že se žalovaný dostane do prodlení s placením svých závazků vůči [právnická osoba]

7. Z příkazu k úhradě bylo zjištěno, že dne 23. 1. 2009 žalovaný [právnická osoba] uložil zaplatit částku 28.000 Kč, na jím uvedený účet.

8. Z pokladního dokladu o čerpání úvěru bylo zjištěno, že dne 23. 1. 2009 žalovaný převzal od [právnická osoba] částku 2.000 Kč.

9. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky před zesplatněním úvěru bylo zjištěno, že [právnická osoba] vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši 1.710 Kč minimálně však 677 Kč nejpozději ke dni 15. 4. 2012. Dále bylo žalovanému sděleno, že pokud dlužnou částku nebo její minimální část neuhradí celý zůstatek úvěru ve výši 23.106 Kč s příslušenstvím se nevratně stane splatným.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že je podepsána [právnická osoba] jako postupitelem a [anonymizována dvě slova] jako postupníkem. Obsahem této smlouvy je postoupení pohledávek uvedených v příloze této smlouvy, mimo jiné i pohledávky za žalovaným ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], na postupníka k okamžiku uhrazení úplaty za postupované pohledávky.

11. Z potvrzení o přijetí úplaty bylo zjištěno, že úhrada za postupované pohledávky byla [právnická osoba] uhrazena [právnická osoba], [anonymizováno] dne 3. 5. 2013.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že [právnická osoba] žalovaného informovala o postoupení pohledávky z titulu předmětné smlouvy o úvěru [číslo] na [právnická osoba] [anonymizováno] a toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě.

13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že [anonymizována čtyři slova] žalovaného informovala o postoupení pohledávky z titulu předmětné smlouvy o úvěru [číslo] na žalobce a toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě.

14. Z předžalobní výzvy a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu vyplývajícího z úvěrové smlouvy [číslo] tato výzva byla předána k poštovní přepravě.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, původní věřitel [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč. Žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši 30.000 Kč dne 23. 1. 2009. Žalovaný se zavázal vrátit finanční prostředky měsíčními splátkami ve výši 553 Kč, přičemž první splátka byla splatná 16. 2. 2009 a poslední splátka měla být zaplacena dne 15. 1. 2016. Strany smlouvy ujednaly možnost zesplatnění závazků ze smlouvy pro případ, že se žalovaný dostane do prodlení s placením svých závazků vůči [právnická osoba] Původní věřitel vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši 1.710 Kč minimálně však 677 Kč nejpozději ke dni 15. 4. 2012. Dále bylo žalovanému sděleno, že pokud dlužnou částku nebo její minimální část neuhradí celý zůstatek úvěru ve výši 23.106 Kč s příslušenstvím se nevratně stane splatným. Úvěr se stal splatným dne 16. 4. 2012 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] původní věřitel jako postupitel postoupila pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizováno], která následně jako postupitel postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] [anonymizována čtyři slova] žalovaného informoval o postoupení pohledávky z titulu předmětné smlouvy o půjčce na žalobce. Žalobce zastoupený zástupcem vyzýval žalovaného předžalobní výzvou k úhradě dluhu.

16. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:

17. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

18. Dle § 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1. Právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad, na kterých spočívá tento zákon.

19. Dle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476), smlouvy o nájmu podniku (§ 488b), zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a), smlouvy o úvěru (§ 497), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591), smlouvy zasílatelské (§ 601), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638), smlouvy o tichém společenství (§ 673), smlouvy o otevření akreditivu (§ 682), smlouvy o inkasu (§ 692), smlouvy o bankovním uložení věci (§ 700), smlouvy o běžném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716).

20. Dle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“), pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit.

22. Dle § 517 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum] (dále jen„ obč. zák.“) 1 věty první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

23. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

24. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

25. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

26. Po právní stránce posoudil soud věc takto: [právnická osoba] (dále jen původní věřitel) a žalovaný uzavřeli [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dle § 497 a násl. obch. zák. ve spojení s § 2 písm. a) z. s. ú. Ten den totiž původní věřitel a žalovaný opatřili svými podpisy listinu, kterou se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč, jež se žalovaný zavázal vrátit ve sjednaných splátkách. Je zjevné, že původní věřitel vystupoval při poskytnutí úvěru jako podnikatel ve smyslu § 2 odst. 2 obch. zák., když musel být jako akciová společnost zapsána v obchodním rejstříku a úvěr poskytoval v rámci své podnikatelské (bankovní) činnosti. Pokud jde o postavení žalovaného, nesvědčí nic o tom, že by vystupoval jako podnikatel. V době poskytnutí daného spotřebitelského úvěru původního věřitele nestíhala dle z. s. ú. povinnost tzv. zkoumat úvěruschopnost žalovaného, byť lze tuto povinnost obecně dovodit z judikatury a obecných principů poctivosti jednání a podnikatelské obezřetnosti. Soud v tomto případě neshledal u původního věřitele žádná nepřiměřená ujednání či jednání, které by svědčilo o nepoctivosti jejího jednání ve vztahu k žalovanému, soud se tak úvěruschopností blíže nezabýval. Lze také konstatovat, že původní věřitel úvěruschopnost žalovaného zkoumal, když z potvrzení zaměstnavatele žalovaného [právnická osoba] ze dne 23. 1. 2009 ověřil výši čisté mzdy žalovaného za posledních 12 měsíců a ověřil skutečnost, že žalovanému nebyly sráženy ze mzdy žádné srážky.

27. Bylo prokázáno, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 30.000 Kč, ten byl v souladu se smlouvou zesplatněn ke dni 16. 4. 2012. Od tohoto dne je žalovaný v prodlení s placením svého dluhu. Vzhledem k tomu pak nelze než uzavřít, než že žalovaný je v prodlení s placením svého závazku dle § 517 obč. zák. nejméně ve výši žalobcem požadované dlužné jistiny ve výši 23.567,77 Kč od 16. 4. 2012, když původní věřitel vyzval žalovaného k úhradě dluhu do 15. 4. 2012 Tyto pohledávky pak byly postoupeny smlouvami o postoupení pohledávek dle § 524 odst. obč. zák. a dle § 1879 o.z. na [právnická osoba] [anonymizováno] a následně na žalobce. Žalovaný je tedy povinen uhradit žalobci jistinu dluhu ve výši 23.567,77 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 23.567,77 Kč od požadovaného období 3. 5. 2013 do zaplacení (výrok I).

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. – předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), odměny advokáta ve výši 2.060 Kč za 1 úkon právní pomoci po 2.060 Kč (§ 14b odst. 3, § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. - účast na jednání dne 15. 3. 2023),), náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za 1 úkon právní pomoci po 300 Kč, tj. celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., ½ náhrady za ztrátu času za 10 půlhodin po 100 Kč, tj. celkem 500 Kč (1.000/2) dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., 1/2 náhrady cestovních výdajů za cestu na soudní jednání [obec] – [obec] a zpět o délce cesty 254 km [značka automobilu], [registrační značka] o průměrné spotřebě benzínu 95 oktanů 5,8 l /100 km a amortizace ve výši 5,20 Kč/km (vyhl. č. 467/2022 Sb.), tj. celkem 962,50 Kč (1.925/2), daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 1.055 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 943 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu v celkové výši 7.020,50 Kč (900 + 2.060 + 300 + 300 + 500 + 962,50 + 1.055 + 943) přiznal (výrok II.).