Okresní soud v Jeseníku · Rozsudek

3 C 263/2025

č. j. 3 C 263/2025-30

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-05-18 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSJE:2026:3.C.263.2025.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 23 470 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 23 470 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 23 470 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce částku ve výši 1 404,54 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky 23 470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 23 470 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení. Požadovaná částka představuje jistinu úvěru ve výši 23 470 Kč, který poskytl právní předchůdce, společnost , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, (dále jen právní předchůdce) na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, žalovanému. Pohledávky z této smlouvy byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, z právního předchůdce na společnost , právnická osoba, . se sídlem , adresa, a následně ze společnosti , právnická osoba, . na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. Bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , ze dne , datum, bylo prokázáno, že právní předchůdce a žalovaný toho dne podepsali elektronicky smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 23 470 Kč na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, a žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit ve splátkách splatných vždy ke 30. dni v měsíci, společně s úrokem ve výši 457,50 % ročně, při splacení úvěru ve 12 měsíčních splátkách by částka úroku činila 85 839,77 Kč, trvání závazku bylo dohodnuto na dobu neurčitou. Roční procentuální sazba nákladů činila 4678,99 % ročně.

4. Potvrzeními o platbě bylo prokázáno, že právní předchůdce odeslal na účet žalovaného č. , č. účtu, dne , datum, částku 8 470 Kč a částku 5 000 Kč a dne , datum, částku 6 000 Kč a 4 000 Kč. Celkem tak právní předchůdce odeslal 23 470 Kč na účet žalovaného.

5. Z výpisu z účtu žalovaného bylo prokázáno, že velký podíl výdajů žalovaného činily odchozí platby na hazard, kdy je z výpisu zřetelné, že za období od 26. 10. 2023 do 21. 11. 2023 učinil žalovaný 470 odchozích plateb na různé sázkové společnosti.

6. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze dne , datum, , a seznamem postupovaných pohledávek bylo prokázáno, že smlouva ze dne , datum, byla podepsána právním předchůdcem jako postupitelem a společností , právnická osoba, . jako postupníkem, předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek právního předchůdce. Smlouva ze dne , datum, byla podepsána společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem, předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek na žalobce. Mezi postupovanými pohledávkami byla i pohledávka za žalovaným označena číslem smlouvy a rodným číslem žalovaného.

7. Ze základní informace o subjektu bylo prokázáno, že právní předchůdce je u České národní banky veden jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů.

8. Fotokopií OP žalovaného bylo prokázáno, že právní předchůdce při uzavření smlouvy disponoval údaji žalovaného.

9. Upozorněním o předčasné splatnosti ze dne 4. 3. 2024 bylo prokázáno, že právní předchůdce upozornil žalovaného, že k tomuto dni byl úvěr zesplatněn.

10. Oznámením o postoupení pohledávky, výzvou ze dne , datum, a podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdce oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobce a následně žalobce vyzval žalovaného ke splnění dluhu do tří dnů od doručení výzvy. Výzva byla předána k poštovní přepravě téhož dne.

11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne , datum, podepsali právní předchůdce a žalovaný smlouvu o spotřebitelském úvěru na základě které se právní předchůdce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 23 470 Kč na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, a žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit ve splátkách splatných vždy ke 30. dni v měsíci, společně s úrokem ve výši 457,50 % ročně, při splacení úvěru ve 12 měsíčních splátkách by částka úroku činila 85 839,77 Kč, trvání závazku bylo dohodnuto na dobu neurčitou. Roční procentuální sazba nákladů činila 4678,99 % ročně. Před uzavřením smlouvy měl právní předchůdce k dispozici výpis z účtu žalovaného, ze kterého bylo zřejmé, že žalovaný z účtu odeslal více jak 400 plateb ve prospěch společností provozující sázkové kanceláře. Žalovaný na svůj závazek ničeho neuhradil, žalobce proto ke dni 4. 3. 2024 úvěr zesplatnil. Právní předchůdce a společnost , právnická osoba, . podepsali smlouvu o postoupení pohledávek, na základě, které právní předchůdce postoupil pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, podepsanou společností , právnická osoba, . a žalobcem byla postoupena pohledávka za žalovaným na žalobce. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu výzvou, která byla předána k poštovní přepravě dne 2. 6. 2025.

12. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Dle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

17. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení: Právní předchůdce a žalovaný dne , datum, uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. Právní předchůdce jako úvěrující poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši celkem 23 470 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit ve splátkách splatných vždy ke 30. dni v měsíci. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, právní předchůdce vystupoval jako podnikatel. Právní předchůdce řádně neověřoval úvěruschopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, když předložený výpis z účtu žalovaného obsahoval více jak 400 záznamů o odchozích platbách ve prospěch společností provozující sázkové kanceláře, už jenom tyto záznamy by měly v právním předchůdci při provádění ověření úvěruschopnosti vzbudit minimálně obezřetnost v tom, zda bude žalovaný schopen svůj závazek splácet. Z toho důvodu nepostupoval s řádnou pečlivostí. Soud proto uzavírá, že z těchto důvodů je smlouva, na základě, které se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. K neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu, když zanedbání povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele vede k uzavření smlouvy v rozporu se zákonem (porušení § 87 z. s. ú.), jedná se o porušení v neprospěch slabší strany (spotřebitele, jako laika a ekonomicky a zpravidla i odborně slabšího subjektu) a dané jednání zjevně narušuje veřejný pořádek, když poskytování úvěrům potenciálně neúvěruschopným osobám vede k sociálně nežádoucím jevům a poškozuje nejen dlužníka samotného ale společnost jako celek. Nadto soud upozorňuje, že dle rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-679/18 OPR Finance ze dne 5. 3. 2020 jsou soudy povinny zkoumat posouzení úvěruschopnosti ze zákona a jedná se o neplatnost absolutní a vnitrostátní právní úprava tomuto bránící je rozporná s komunitním právem. Soud při rozhodnutí vycházel také ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterých je poukazováno na povinnost žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka – žalovaného splácet úvěr. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích a smluvních pokutách.

20. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce poskytl žalovanému celkem 23 470 Kč, žalovaný na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy neuhradil ničeho. Pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Žalovaný se tudíž v rozsahu částky 23 470 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobce.

21. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 23 470 Kč. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 zákona o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce byl úspěšný pouze v části žaloby, proto mu náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 404,54 Kč což představuje 51 % z celkové výše. Pro posouzení míry úspěchu soud vyčíslil i požadované příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku dne 18. 5. 2026, kdy k tomuto datu úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 23 470 Kč za dobu od 5. 3. 2024 do 18. 5. 2026 činil částku 7 617 Kč. Žalobce byl tak úspěšný co do částky 23 470 Kč a neúspěšný co do částky 7 617 Kč. Úspěšný byl tak co do 75,5 % neúspěšný co do 24,5 %. Soud proto rozhodl tak, že žalobci náleží náhrada nákladů ve výši 51 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 939 Kč a dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 470 Kč, sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. O platebním místě k náhradě nákladů řízené soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s. ř. K aplikaci § 14b a. t. soud přistoupil z důvodu, že se jedná o podání podané na ustáleném vzoru opakovaně týmž žalobcem viz další řízení vedená před tímto soudem např. sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, .

23. O lhůtě plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro uložení lhůty delší ani pro přivolení k plnění ve splátkách.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.