Okresní soud v Jeseníku · Rozsudek

3 C 27/2022

č. j. 3 C 27/2022-31

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-04-25 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSJE:2022:3.C.27.2022.1

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 10.469,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6.400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.400 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1.051,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 4.069,62 Kč s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 10.469,62 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1.710,04Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.069,62 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá zaplacení částky 10.469,62 Kč s příslušenstvím, které sestává z kapitalizovaného úroku ve výši 1.710,04 Kč (při sazbě 28 % ročně z částky 10.469,62 Kč od 17. 11. 2017 do 14. 6. 2018), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.051,16 Kč (ve výši 8,05 % ročně z částky 10.469,62 Kč od 23. 3. 2017, tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky, do 14. 6. 2018), úroku ve výši 28 % ročně z částky 10.469,62 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.469,62 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ Právní předchůdkyně“) a žalovaným dne [datum]. Právní předchůdkyně prověřila schopnost žalovaného řádně hradit úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalovaného. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnuté zápůjčky. Žalovaný uhradil Právní předchůdkyni celkem 7.600 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud tak jednal v jeho nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jako „o. s. ř.“).

3. Soud zjistil, že dne [datum] podepsali Právní předchůdkyně a žalovaný listinu nazvanou„ [anonymizována tři slova]“ (v systému CEPR jako [anonymizováno]). Žalovaný svým podpisem stvrdil, že od Právní předchůdkyně převzal v hotovosti částku 14.000 Kč, přičemž se v dané listině zavázal poskytnutých 14.000 Kč vrátit spolu s poplatky, a to úrokem ve výši 2.413 Kč, částkou za zpracování a doručení ve výši 1.550 Kč a částkou za komfortní a flexibilní splácení ve výši 8.166 Kč v 60 týdenních splátkách po 436 Kč, splatných každý 7. kalendářní den, první splátka 7. kalendářní den po uzavření smlouvy; s tím, že jako zápůjční úroková míra byla v dané listině uvedena míra 28 % ročně, RPSN pak 231,57 % (předmětná listina, systém CEPR). V listině nazvané„ ZÁKAZNICKÁ KARTA“, opatřené [datum], žalovaný svým podpisem jako pravdivé a úplné stvrdil údaje vyplněné zprostředkovatelem úvěru, a to číslo svého mobilního telefonu, adresu trvalého pobytu [adresa žalovaného], adresu místa výběru [ulice a číslo], [obec], náhradní kontaktní adresu [adresa] ([obec]); že bydlí v nájmu, je svobodný, zaměstnán tzv. na plný pracovní úvazek jako [anonymizována dvě slova] u společnosti [právnická osoba] se sídlem v [obec], dosahuje mzdy ve výši [částka]; jeho odhadované měsíční výdaje činí celkem 5.000 Kč; o zápůjčku požádal z důvodu neočekávaných výdajů. Zároveň potvrdil, že k ověření údajů předložil občanský průkaz, pracovní smlouvu a 3 výpisy z bankovního účtu (listina nazvaná„ Zákaznická karta“ na č. l. 17). Dne [datum] podepsaly Právní předchůdkyně a žalobkyně listinu nazvanou„ Smlouva o postoupení pohledávek“ vymezených v příloze 1 smlouvy (v CEPR jako [anonymizováno]), kde je uvedena pohledávka Právní předchůdkyně za žalovaným (listina označená v systému [příjmení] jako seznam_PP_1711019_125). Postoupení své pohledávky oznámila Právní předchůdkyně dopisem (oznámení o postoupení pohledávky, v CEPR pod [anonymizováno]) zaslaným žalovanému prostřednictvím České pošty, s. p. dne 13. 7. 2018 tzv. doporučeně (podací lístek, v CEPR jako [anonymizováno]), jímž ho současně vyzvala k uhrazení dlužné pohledávky (předmětné oznámení). Předžalobní výzvu (v systému CEPR jako [anonymizováno]) zaslala žalobkyně žalovanému prostřednictvím České pošty, s. p. dne 13. 3. 2020 (podací lístek, v CEPR [anonymizováno]). Právní předchůdkyni žalovaný uhradil celkem 7.600 Kč, poslední platba ve výši 500 Kč byla učiněna 15. 3. 2017 (listina označená jako„ Tabulka umoření“, v CEPR jako [anonymizováno]).

4. Z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil soud skutečnosti významné pro posouzení této věci, a proto z oněch jiných důkazů neučinil žádná skutková zjištění. Pravost ani správnost provedených listin nebyla v řízení zpochybněna, soud o nich neměl důvodu pochybovat, a proto z nich vycházel při zjišťování skutkového stavu.

5. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] podepsali Právní předchůdkyně a žalovaný listinu nazvanou„„ [anonymizována tři slova]“. Svým podpisem žalovaný potvrdil, že od Právní předchůdkyně převzal v hotovosti částku 14.000 Kč, které se zavázal vrátit s poplatky, a to úrokem ve výši 22.413 Kč, částkou za zpracování a doručení ve výši 1.550 Kč a částkou za komfortní a flexibilní splácení ve výši 8.166 Kč, v ujednaných splátkách. V listině nazvané ZÁKAZNICKÁ KARTA žalovaný svým podpisem jako pravdivé a úplné stvrdil ke dni [datum] údaje vyplněné zprostředkovatelem úvěru: číslo svého mobilního telefonu, adresu trvalého pobytu [adresa žalovaného], adresu místa výběru [ulice a číslo], [obec], náhradní kontaktní adresu [adresa] ([obec]); že bydlí v nájmu, je svobodný, zaměstnán tzv. na plný pracovní úvazek jako [anonymizována dvě slova] u společnosti [právnická osoba] se sídlem v [obec], dosahuje mzdy ve výši [částka]; jeho odhadované měsíční výdaje činí celkem 5.000 Kč. Zároveň potvrdil, že k ověření údajů předložil občanský průkaz, pracovní smlouvu a 3 výpisy z bankovního účtu. Dne [datum] podepsaly Právní předchůdkyně a žalobkyně listinu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek vymezených v příloze 1 smlouvy, kde je uvedena pohledávka Právní předchůdkyně za žalovaným. Postoupení své pohledávky oznámila Právní předchůdkyně dopisem zaslaným žalovanému tzv. doporučeně prostřednictvím České pošty, s. p. dne 13. 7. 2018, přičemž v tomto dopise byl žalovaný zároveň vyzván k zaplacení dlužné částky. Právní předchůdkyni žalovaný uhradil celkem 7.600 Kč (poslední platba učiněna 15. 3. 2017).

6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů: Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, není-li dále stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Po právní stránce soud věc posoudil takto: Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 o. z. ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ten den totiž Právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 14.000 Kč (jistinu, zápůjčku), kterou žalovaný v hotovosti převzal a zavázal se vrátit se sjednanou úplatou a se sjednanými poplatky v ujednaných splátkách. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, což se podává jak ze smlouvy, tak z tzv. zákaznické karty, kdežto Právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí zápůjčky jako podnikatelka.

8. S ohledem na údaje uvedené v tzv. zákaznické kartě, kterou žalobkyně předložila k výzvě soudu k prokázání řádného přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného Právní předchůdkyní (č. l. 13), je zjevné, že Právní předchůdkyně řádně nezkoumala a nevyhodnotila tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalovaného) ve smyslu § 9 odst. 1 z. s. ú. a rozhodovací praxe Ústavního soudu (srov. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) a Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdkyně se ohledně výdajů spolehla jen na údaje tvrzené žalovaným, aniž by je prověřila, aniž by měla k dispozici jakékoli listiny tyto výdaje osvědčující, byť musela mít, potažmo měla mít důvodné pochybnosti o jejich výši. Žalovaný své měsíční výdaje pouze odhadl na 5.000 Kč, s čímž se Právní předchůdkyně spokojila, byť o nich vzhledem k tomu, že žalovaný bydlel v nájmu (nejspíše v [obec]), měl mobilní telefon a o zápůjčku požádal z důvodu neočekávaných výdajů (což nesvědčilo o jeho dobré finanční situaci). Nadto žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by Právní předchůdkyně ověřovala, zda má žalovaný další závazky či zda proti němu nejsou vedena exekuční řízení. Ze všech uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že Právní předchůdkyně zanedbala svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, je tak absolutně neplatná dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 9 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Ke zjevnému narušení dobrých mravů došlo i sjednáním úplaty a poplatků za„ služby“, které ve svém souhrnu přesáhly 86 % jistiny (12129/14000). Nelze opominout ani skutečnost, že z důvodu nesplácení zápůjčky žalovaným nemohla být zcela realizována služba hotovostního inkasa splátek. Poplatky za služby jsou skrytým úrokem (úplatou) za poskytnutí peněžité zápůjčky. Bez ujednání o úplatě by ke kontraktaci nedošlo, a i proto je smlouva o zápůjčce neplatná jako celek (§ 576 o. z.) Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

9. Výše poskytnuté zápůjčky nemá vliv na rozsah povinnost zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, jelikož zákon (na základě práva Evropské unie) ukládá takovou povinnost poskytovateli spotřebitelského úvěru bez dalšího. Poskytovatel na tuto svou povinnost nesmí rezignovat. K argumentaci rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích jako soudu odvolacího ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, soud předně zdůrazňuje, že daným rozsudkem není vázán; svůj právní názor založený na jiných skutkových okolnostech věci soud podrobně rozvedl v předcházejícím bodě odůvodnění. Vedle toho jsou v této věci i jiné skutkové okolnosti, neboť žalovaný pouze odhadl své měsíční výdaje, aniž by je specifikoval a doložil.

10. V řízení bylo prokázáno, že Právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku ve výši 14.000 Kč. Pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Dále soud vyšel z toho, že žalovaný uhradil na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy celkem 7.600 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaný v rozsahu částky 6.400 Kč (14000-7.600) bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, potažmo Právní předchůdkyně, která tuto svou pohledávku (byť jako pohledávku z platné smlouvy o zápůjčce) postoupila na žalobkyni.

11. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do žalobního žádání na zaplacení částky 6.400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.400 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.051,16 Kč. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu žalobu zamítl pro nedůvodnost (výrok II.). Soud dodává, že nárok na úrok z prodlení z dlužné částky má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. Poslední splátku žalovaný uhradil 15. 3. 2017, což se však nestalo, 7. kalendářní den po tomto dni (jako lhůta pro úhrady splátek) připadl na 22. 3. 2017. Žalobce se v prodlení ocitl od 23. 3. 2017. Od tohoto dne žádá žalobkyně úroky z prodlení (kapitalizovaný úrok z prodlení).

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Z větší části úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, pročež žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl úspěšný více než z 50 %, jelikož žalobě bylo vyhověno jen v rozsahu uvedeném v předcházejícím bodě odůvodnění – ke dni vydání rozhodnutí celkem co do částky 9.441,38 Kč –, kdežto žaloba byla zamítnuta co do částky 4.069,62 Kč s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 10.469,62 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1.710,04 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.069,62 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení – ke dni vydání rozhodnutí celkem 18.369,60 Kč.

13. Lhůta k plnění je stanovena podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.