3 C 41/2026

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci žalobce: právnická osoba, IČO IČO sídlem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 80 735,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 80 735,02 Kč s úrokem ve výši 21,90 % ročně z částky 80 735,02 Kč od 16. 8. 2025 do 14. 11. 2025 a s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 80 735,02 Kč od 15. 11. 2025 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 9 167,94 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 688,50 Kč a úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 80 735,02 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce částku ve výši 17 992 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13. 12. 2025, ve znění opravy petitu ze dne 21. 5. 2026, domáhal po žalovaném zaplacení částky 80 735,02 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 80 735,02 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku od 6. 6. 2024 do 14. 7. 2025 ve výši 9 167,94 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení od 6. 6. 2024 do 14. 7. 2025 ve výši 688,50 Kč, úroku 11,50 % ročně z částky 80 735,02 od 16. 8. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % z částky 80 735,02 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení. Žalobce v žalobě tvrdil, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem právnická osoba. dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 100 000 Kč, kdy žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 814 Kč. Žalobce uvedl, že před uzavřením úvěrové smlouvy byla původním věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného kontrolou v registrech a pomocí automatizovaných modelů, kdy nebyla zjištěna skutečnost bránící poskytnutí úvěru. Žalovaný se v průběhu trvání závazku dostal do prodlení s úhradou splátek, žalobce mu proto úvěr ke dni 14. 7. 2025. zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobce. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, žalovaný jí však nedbal a dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval.

3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a o.s.ř., tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Návrhem na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota, akceptací návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota, formulářem pro standardní informace, všeobecnými obchodními podmínkami, ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby a produktovými podmínkami pro osobní úvěry bylo prokázáno, že žalovaný dne datum žalobci navrhl uzavření smlouvy o půjčce s těmito parametry: výše půjčky 100 000 Kč, celkový počet splátek 36, celková měsíční splátky 3 814 Kč, zápůjční úroková sazba 21,90 % ročně, RPSN 24,22 %, celková částka z zaplacení 137 297,63 Kč, kdy původní věřitel s uzavřením smlouvy o těchto parametrech souhlasil. Dle obsahu smlouvy jsou nedílnou součástí smlouvy všeobecné obchodní podmínky, ty dále odkazují na ceník a produktové podmínky. Podmínkou uzavření smlouvy bylo vedení účtu pro splácení půjčky. Strany si dohodly podmínky splácení úvěru a další smluvní podmínky. Původní věřitel si bodě 12 těchto podmínek vyhradil právo na zesplatnění úvěru, pokud dojde k vzniku tzv. závažné skutečnosti. Dle bodu 11 těchto podmínek je závažnou skutečností porušení některé z povinností klienta, a to včetně prodlení s jakoukoliv platební povinností.

5. Prohlášením o ověření klienta bylo prokázáno, že původní věřitel žalobci prohlásil, že žalovaný byl při zakládání účtu č. hodnota přes internet ověřen přes bankovní identitu právnická osoba.

6. Protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta a přílohou č. 1 bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného na základě údajů jím poskytnutých, informací z externích úvěrových registrů, insolvenčního rejstříku, databáze neplatných dokladů a vlastních interních kontrolních mechanismů. Nebyly zjištěny negativní záznamy v insolvenčním rejstříku, databázi neplatných dokladů ani v úvěrových registrech BRKI, NRKI a SOLUS. Žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v pronajatém domě/bytě, je obor, má měsíční příjem ve výši částka Kč, výdaje na bydlení ve výši 6 000 Kč, výdaje na živobytí ve výši 10 000 Kč, rodinné a ostatní náklady 3 000 Kč. Z důvodu obezřetnosti původní věřitel deklarované výdaje oproti údajům uvedeným na žádosti navýšil, a to tak, že zohlednil výdaje ve výši 20 945 Kč, z toho výdaje na splátky půjček 1 945 Kč, výdaje na bydlení vč. hypotéky a úvěrů ve výši 6 000 Kč, výdaje na živobytí ve výši 10 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 3 000 Kč. Podle vyhodnocení klientovi na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývalo celkem hodnota Kč. Dle interního postupu byla u žalovaného stanovena pravděpodobnost splácení úvěru 97,84 %. Na základě těchto zjištění bylo poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč dne datum schváleno.

7. Mimořádným výpisem z účtu č. hodnota bylo prokázáno, že žalovaný dne datum obdržel příchozí platbu ve výši 100 000 Kč.

8. Prohlášením o okamžité splatnosti bylo prokázáno, že žalovaný byl z důvodu prodlení s úhradou vyrozuměn o zesplatnění úvěru ke dni 14. 7. 2025 a byl vyzván k okamžitému uhrazení dluhu ve výši 90 591,46 Kč.

9. Výpisem čerpání, splátek a úhrad a výpisem Anonymizováno půjčky bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl dlužníkovi dne datum úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný na jeho úhradu provedl pouze dílčí platby, v jejichž důsledku došlo ke snížení nesplacené jistiny na částku 80 735,02 Kč. V důsledku prodlení s úhradami byl úvěr byl zesplatněn. Ke dni 5. 9. 2025 původní věřitel evidoval pohledávku v celkové výši 90 591,46 Kč sestávající z jistiny po splatnosti ve výši 80 735,02 Kč, úroků po splatnosti ve výši 9 167,94 Kč a úroků z prodlení ve výši 688,50 Kč.

10. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že právnická osoba. jako postupitel a žalobce jako postupník dne datum uzavřeli smlouvu o postupování pohledávek.

11. Smlouvou o postoupení pohledávek č. hodnota bylo prokázáno, že dne datum původní věřitel jako postupitel a žalobce jako postupník uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaným.

12. Potvrzením úplaty bylo prokázáno, že žalobce původnímu věřitele vyplatil dohodnutou cenu za postoupené pohledávky.

13. Oznámením o postoupení pohledávky a přehledem podacích čísel bylo prokázáno, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávek původního věřitele na žalobce.

14. Výzvou k úhradě dluhu a seznamem odeslaných předžalobních výzev bylo prokázáno, že žalovanému byla ze strany právního zástupce žalobce dne 15. 10. 2025 zaslána výzva k úhradě dluhu a žalovaný byl informován o možnosti pohledávku vymáhat soudně.

15. Z návrhu na uzavření smlouvy o zřízení služeb přímého bankovnictví a akceptace návrhu na uzavření smlouvy o zřízení služeb přímého bankovnictví soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť zřízení služeb přímého bankovnictví není pro rozhodnutí ve věci podstatné.

16. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Původní věřitel jakožto subjekt poskytující spotřebitelské úvěry a žalovaný podepsali dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, v níž ujednali, že původní věřitel poskytne žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 21,90 % ročně ve 36 měsíčních splátkách, kdy celková částka k zaplacení činila 137 297,63 Kč. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, v nichž si původní věřitel vyhradil právo na zesplatnění úvěru, pokud dojde k vzniku tzv. závažné skutečnosti, tj. porušení některé z povinností klienta, a to včetně prodlení s jakoukoliv platební povinností. Původní věřitel před podpisem smlouvy prověřoval úvěruschopnost žalovaného, kdy nebyly zjištěny negativní záznamy v insolvenčním rejstříku, databázi neplatných dokladů ani v registrech BRKI, NRKI a SOLUS. Dále původní věřitel vycházel z toho, že žalovaný je svobodný, bydlí v pronajatém domě/bytě, je obor, má měsíční příjem ve výši částka Kč, výdaje na bydlení ve výši 6 000 Kč, výdaje na živobytí ve výši 10 000 Kč, rodinné a ostatní náklady 3 000 Kč. Z důvodu obezřetnosti původní věřitel deklarované výdaje oproti údajům uvedeným na žádosti navýšil, a to tak, že zohlednil výdaje ve výši 20 945 Kč, z toho výdaje na splátky půjček 1 945 Kč, výdaje na bydlení vč. hypotéky a úvěrů ve výši 6 000 Kč, výdaje na živobytí ve výši 10 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 3 000 Kč. Protože nebyla zjištěna žádná skutečnost bránící poskytnutí úvěru, původní věřitel žádost schválil a dne datum byly na účet žalovaného č. hodnota připsány finanční prostředky ve výši 100 000 Kč. Z důvodu prodlení s úhradou původní věřitel žalovanému oznámil zesplatnění celého úvěru ke dni 14. 7. 2025 a vyzval jej k okamžitému uhrazení dluhu. Dne datum podepsal původní věřitel a žalobce smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. O postoupení pohledávky byla žalovaný informován. Předžalobní výzvou odeslanou dne 15. 10. 2025 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky s příslušenstvím, avšak bezvýsledně. Žalovaný na úvěr uhradil pouze 28 714,06 Kč, zbývající dluh činí 90 591,46 Kč a sestává z jistiny po splatnosti ve výši 80 735,02 Kč, úroků po splatnosti ve výši 9 167,94 Kč a úroků z prodlení ve výši 688,50 Kč.

17. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Dle ustanovení § 86 odst. 2 z.s.ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Dle § 122 odst. 4 z.s.ú. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

22. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: Původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu úvěru dle ustanovení § 2395 o.z. ve spojení s § 2 z.s.ú., na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty v jeho prospěch peněžní prostředky v celkové výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel ve smyslu § 419 o. z. a původní věřitel vystupoval jako podnikatelka ve smyslu § 420 o. z. Původní věřitel před uzavřením úvěrové smlouvy řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného dle § 86 odst. 1 z.s.ú., kdy posouzení provedl na základě lustrací z registru, interního modelu a informací zjištěných od žalovaného. V průběhu závazku žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil pouze 28 714,06 Kč, dostal se se splácením úvěru do prodlení a původní věřitel proto v souladu se smluvními podmínkami úvěr zesplatnil. Nevrácením dlužné jistiny, dlužných poplatků a smluvní pokuty se žalovaný ocitl v prodlení se splněním svého peněžitého závazku. S tímto prodlením spojuje ustanovení § 1970 o.z. i právo žalobce požadovat po žalovaném úroky z prodlení ve výši stanoveném nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávku ze smlouvy původní věřitel postoupil smlouvou o postoupení pohledávek na žalobce, žalovaný byl o postoupení vyrozuměn. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dluhu výzvou podle § 142a o.s.ř., žalovaný však ničeho neuhradil. Protože soud žalobu shledal důvodnou, vyhověl jí v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci dlužnou částku včetně příslušenství (výrok I.).

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 992 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 230 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 80 735,02 Kč za 2,5 úkonu právní pomoci po 4 340 Kč (1/2 předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé), paušální náhrady výdajů za tři úkony po 450 Kč, tj. celkem 1 350 Kč, a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 200 Kč, tj. 2 562 Kč. Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu přiznal (výrok II.).

25. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody ani pro uložení lhůty delší, ani pro přivolení k plnění ve splátkách. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu Jeseník. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.