3 C 50/2023

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 20.326,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5.690 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.690 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 6.167,50 Kč s úrokem ve výši 24,24 % ročně z částky 11.857,50 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11.857,50 Kč od 8. 1. 2022 do 29. 4. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.167,50 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 2.171,66 Kč a co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 739,12 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2.580 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.580 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se částečně zamítá co do částky 5.888,65 Kč s úrokem ve výši 25,26 % ročně z částky 8.468,65 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.468,65 Kč od 8. 1. 2022 do 29. 4. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.888,65 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 2.079,76 Kč a co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 679,26 Kč.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou soudu dne 22. 8. 2022 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 20 326,15 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smluv uzavřených žalovaným dne [datum] a [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], (dále jako„ právní předchůdkyně“). V případě obou výše uvedených smluv se mělo jednat o smlouvy o spotřebitelském úvěru, úvěruschopnost žalovaného pak měla právní předchůdkyně ověřit z jím poskytnutých údajů o jeho příjmech a výdajích s tím, že příjmy žalovaného byly ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek, ostatní údaje pak byly zjištěny pouze z tvrzení žalovaného. Závazky z výše uvedených smluv měly být na žalobce postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Z titulu smlouvy uzavřené dne [datum] byla žalovanému poskytnuta jistina ve výši 10 000 Kč, v průběhu trvání smlouvy žalovaný uhradil na smlouvu celkem 7 420 Kč, a žalobce se domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 8 468,65 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 079,76 Kč, a to jako úroků ve výši 25,26 % ročně z dlužné jistiny od 23. 1. 2021 do [datum], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 679,26 Kč, a to jako úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 23. 1. 2021 do [datum], úroků ve výši 25,26 % ročně z dlužné jistiny od 8. 1. 2022 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 8. 1. 2022 do zaplacení. Z titulu smlouvy uzavřené dne [datum] byla žalovanému poskytnuta jistina ve výši 12 000 Kč, v průběhu trvání smlouvy žalovaný uhradil celkem 6 310 Kč a žalobce požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 11 857,50 Kč, kapitalizované úroky ve výši 2 171,66 Kč, a to jako úroky ve výši 24,24 % ročně z dlužné jistiny od 11. 4. 2021 do [datum], kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 739,12 Kč, a to jako úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 11. 4. 2021 do [datum], úroky ve výši 24,24 % ročně z dlužné jistiny od 8. 1. 2022 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 8. 1. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil.

3. Výpisem z registru poskytovatelů spotřebitelských úvěrů bylo prokázáno, že od [datum] je právní předchůdkyně oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů.

4. Zákaznickou kartou ze dne [datum] bylo prokázáno, že uvedeného dne žalovaný požádal právní předchůdkyni o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč v hotovosti se splatností 45 týdnů, žalovaný uvedl, že je [anonymizováno], má [anonymizováno] vzdělání, bydlí v nájemním bydlení, vede samostatnou domácnost, pracuje na hlavní pracovní poměr na dobu určitou, svůj měsíční čistý příjem vyčíslil na [částka], výdaje na bydlení vyčíslil na 3 250 Kč, osobní výdaje na 5 000 Kč, své celkové výdaje tak uvedl ve výši 8 250 Kč, v zákaznické kartě je uvedeno, že údaje uvedené žalovaným byly ověřeny z nájemní smlouvy, výpisu z účtů, výplatních pásek a pracovní smlouvy. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že je proti němu vedena 1 exekuce.

5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo prokázáno, že dne [datum] žalovaný a právní předchůdkyně podepsali uvedenou listinu, na základě které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, splatný v 60 týdenních splátkách ve výši 313 Kč pro každou ze splátek, žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal peníze v hotovosti, dále žalovaný požádal o pojištění [anonymizována dvě slova] a asistenční služby [anonymizováno], karta [jméno].

6. Zákaznickou kartou ze dne [datum] bylo prokázáno, že uvedeného dne žalovaný požádal právní předchůdkyni o poskytnutí hotovostního zápůjčky v době splatnosti 60 týdnů bez uvedení požadované výše spotřebitelského úvěru, žalovaný o sobě uvedl, že je [anonymizováno], bydlí v nájemním bydlení, vede samostatnou domácnost, má jedno nezaopatřené dítě, pracuje na hlavní pracovní poměr na dobu určitou, jeho čistý měsíční příjem je [částka], výdaje na bydlení žalovaný žádné neuvedl, osobní výdaje uvedl 5 000 Kč, spoření/pojištění uvedl 130 Kč, vyživovací povinnost uvedl 2 000 Kč, splátky úvěru/zápůjček uvedl 1 400 Kč, své celkové výdaje tak vyčíslil na 8 530 Kč, údaje poskytnuté žalovaným měly být ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek.

7. Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo prokázáno, že dne [datum] žalovaný a právní předchůdkyně podepsali uvedenou listinu, na základě které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč, splatný v 60 týdenních splátkách ve výši 360 Kč pro každou ze splátek, žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal peníze v hotovosti.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že dne [datum] podepsali právní předchůdkyně a žalobce listinu, na základě které se k datu podpisu smlouvy právní předchůdkyně zavazuje žalobci postoupit veškeré pohledávky plynoucí z jednotlivých smluv uzavíraných právní předchůdkyní s jejími klienty, přičemž postupovány jsou vždy všechny pohledávky z dané smlouvy včetně příslušenství s tím, že postupované pohledávky jsou identifikovány v příloze 1 dané smlouvy vždy údaji o dlužníkovi, smlouvě a výší pohledávky ke dni [datum].

9. Přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že v této příloze jsou uvedeny pohledávky evidované pod jménem a příjmením žalovaného a číslem smlouvy [číslo] ve výši postoupení 12 760 Kč a číslem smlouvy [číslo] ve výši postoupení 16 690 Kč.

10. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 a podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdkyně zaslala žalovanému dne 4. 2. 2022 výzvu k plnění a oznámení o postoupení pohledávek na žalobce.

11. Předžalobní výzvou ze dne 14. 4. 2022 a podacím lístkem bylo prokázáno, že právní zástupce žalobce zaslal dne 19. 4. 2022 žalovanému výzvu k zaplacení dluhu ze smluv [číslo] [číslo] co do v tomto řízení žalované neuhrazené jistiny a příslušenství a vyzval žalovaného k úhradě dluhu do 29. 4. 2022.

12. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění.

13. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dne [datum] žalovaný požádal právní předchůdkyni, jako nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů oprávněného k této činnosti od 16. 1. 2018, o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč se splatností 45 týdnů poskytnutého v hotovosti, právní předchůdkyně o žalovaném zjistila, že je [anonymizováno], má [anonymizováno] vzdělání, bydlí v nájemním bydlení, vede samostatnou domácnost, pracuje na hlavní pracovní poměr na dobu určitou, jeho měsíční čistý příjem je [částka], výdaje na bydlení jsou 3 250 Kč, osobní výdaje 5 000 Kč, celkové výdaje tak od žalovaného zjistila ve výši 8 250 Kč, údaje byly ověřeny z nájemní smlouvy, výpisu z účtů, výplatních pásek a pracovní smlouvy, žalovaný právní předchůdkyni informoval, že je proti němu vedena 1 exekuce. Dne [datum] pak právní předchůdkyně s žalovaným ujednali dohodu nazvanou jako smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdkyně poskytla žalovanému 10 000 Kč, splatných v 60 týdenních splátkách ve výši 313 Kč pro každou ze splátek, žalovaný převzal peníze v hotovosti a dále požádal o pojištění [anonymizována dvě slova] a asistenční služby [anonymizováno], karta [jméno]. Dne [datum] žalovaný požádal právní předchůdkyni o poskytnutí hotovostního zápůjčky v době splatnosti 60 týdnů bez uvedení požadované výše spotřebitelského úvěru, právní předchůdkyně od žalovaného zjistila že je [anonymizováno], bydlí v nájemním bydlení, vede samostatnou domácnost, má jedno nezaopatřené dítě, pracuje na hlavní pracovní poměr na dobu určitou, jeho čistý měsíční příjem je [částka], výdaje na bydlení žalovaný žádné neuvedl, osobní výdaje uvedl 5 000 Kč, spoření/pojištění uvedl 130 Kč, vyživovací povinnost uvedl 2 000 Kč, splátky úvěru/zápůjček uvedl 1 400 Kč, celkové výdaje tak právní předchůdkyně zjistila ve výši 8 530 Kč, údaje poskytnuté žalovaným právní předchůdkyně ověřila z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Dne [datum] podepsali právní předchůdkyně a žalobce listinu, na základě které se k datu podpisu smlouvy právní předchůdkyně zavazuje žalobci postoupit veškeré pohledávky plynoucí z jednotlivých smluv uzavíraných právní předchůdkyní s jejími klienty, přičemž postupovány jsou vždy všechny pohledávky z dané smlouvy včetně příslušenství s tím, že postupované pohledávky jsou identifikovány v příloze 1 dané smlouvy vždy údaji o dlužníkovi, smlouvě a výší pohledávky ke dni [datum], v příloze jsou uvedeny pohledávky evidované pod jménem a příjmením žalovaného a číslem smlouvy [číslo] ve výši postoupení 12 760 Kč a číslem smlouvy [číslo] ve výši postoupení 16 690 Kč. Právní předchůdkyně zaslala žalovanému dne [datum] výzvu k plnění a oznámení o postoupení pohledávek na žalobce. Právní zástupce žalobce zaslal dne [datum] žalovanému výzvu k zaplacení dluhu ze smluv [číslo] [číslo] co do v tomto řízení žalované neuhrazené jistiny a příslušenství a vyzval žalovaného k úhradě dluhu do 29. 4. 2022. Žalovaný na smlouvu ze dne [datum] uhradil 7 420 Kč a na smlouvu ze dne [datum] uhradil 6 310 Kč.

14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 4. 1. 2019 do 23. 4. 2020, (dále jen„ z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

26. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

27. Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] a [datum] smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 z. s. ú. v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. Není sporu o tom, že v době uzavření smlouvy žalovaný vystupoval jako spotřebitel a právní předchůdkyně jako podnikatelka, když byla držitelkou oprávnění k této činnosti a smlouvy jsou jako spotřebitelské úvěry označeny. Poskytovatel úvěru měl dle § 86 z. s. ú povinnost ověřit úvěruschopnost žadatele o úvěr. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, má poskytovatel úvěru povinnost ověřit údaje uvedené žadatelem o úvěr z veřejně dostupných údajů, ověřit je v dostupných evidencích, vyžádat si případně od žadatele doložení jím tvrzených údajů a porovnat údaje uváděné žadatelem o úvěr s údaji o existenčním či životním minimu a s normativními náklady na bydlení, v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní, nejedná se o řádné prověření úvěruschopnosti. V daném případě právní předchůdkyně v případě první smlouvy, o níž žalovaný žádal dne [datum], uzavřela danou dohodu i přesto, že proti žalovanému byla vedena exekuce a žalovaný tak zásadně musel použít veškeré zbytné prostředky na úhradu již existujícího dluhu a zbývalo mu již případně jen tzv. nezabavitelné minimum (nezabavitelná částka dle § 278 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), které konečně bylo uvedeno jako příjem žalovaného v zákaznické kartě. Smyslem nezabavitelného minima pak je, aby toto sloužilo na úhradu nezbytných výdajů povinného, nemá být zatěžováno dalšími pohledávkami zbytného charakteru, jako je sjednaný neúčelový úvěr. Právní předchůdkyně žalovanému neměla úvěr poskytnout, když ten zjevně nebyl schopen plnit své závazky a byl oprávněn hospodařit jen s minimem vlastních prostředků. Již v případě první smlouvy tak úvěruschopnost žalovaného nebyla prověřena a posouzena řádně. Tím spíše pak nebyla prověřena úvěruschopnost v případě smlouvy druhé dle žádosti ze dne [datum], když v tuto dobu sice již odpadla exekuce postihující žalovaného, přetrvával mu však„ vadný“ závazek dle předchozí smlouvy, nadto mu přibyla vyživovací povinnost a zejména, a to je zásadní, právní předchůdkyně dle zákaznické karty vůbec nezjišťovala výdaje žalovaného na bydlení a opomenula tak zásadní výdaj jakékoliv osoby, tedy i žalovaného. Ani v případě druhé žádosti, smlouvy, tak právní předchůdkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného. Soud je vzhledem k výše uvedenému toho názoru, že právní předchůdkyně zanedbala svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalovaného (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení žalovaných částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplněním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, stejně tak ujednaná pojištění a asistenční služby, jako doplňky k hlavnímu závazku, který neexistuje. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalovanému poskytla 10 000 Kč, resp. 12 000 Kč, na což žalovaný uhradil 7 420 Kč, resp. 6 310 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaný v částce 2 580 Kč, resp. 5 690 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobce, na kterého byly pohledávky z absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce platně postoupeny smlouvou dle § 1879 o. z. uzavřené dne [datum] s účinností k témuž dni, pohledávky z předmětných smluv tak přešly na žalobce dle § 1880 odst. 1 o. z. ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek, a to včetně příslušenství.

28. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 2 580 Kč a 5 690 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 30. 4. 2022 do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I. a III.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II. a IV.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že spotřebitel je poskytnutou jistinu povinen vrátit v době přiměřené jeho možnostem dle § 87 odst. 1 z. s. ú. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, přičemž je to právě on, kdo má prokazovat, jaké jsou jeho možnosti k placení, to však neučinil. Soud tak má za to, že v možnostech žalovaného plnit je, když ten neunesl důkazní břemeno o opaku. Soud tak dovodil splatnost od předžalobní výzvy, když výzvu z oznámení o postoupení pohledávek nelze zohlednit, neboť v čase této výzvy již nebyla věřitelem daných pohledávek právní předchůdkyně, která oznámení činila, ale žalobce. Žalobce prokázal, že vyzval žalovaného k zaplacení částek z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru předžalobní výzvou. S ohledem na výši plnění má soud za to, že splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení nastala ve lhůtě uvedené ve výzvě, tedy ke dni 29. 4. 2022 a do prodlení dle § 1968 o. z. s jeho plněním se tak žalovaný dostal dne 30. 4. 2022. Úroky z prodlení z částky, o kterou se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, je tak žalobce oprávněn požadovat od 30. 4. 2022. V té době činila výše úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. 11,75 %, žalobce však požadoval úrok z prodlení pouze ve výši 8,25 % ročně, a protože soud nemůže žalobní žádání překročit, v této výši ho žalobci přiznal. Takto učiněné posouzení stanovení splatnosti a nároku na zákonné úroky z prodlení respektuje právní názor Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci uvedeném v rozsudku ze dne 31. 8. 2023, č. j. 75 Co 181/2023-67.

29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Už z porovnání přiznané a zamítnuté jistiny je zřejmé, že převážně úspěšný byl žalovaný, nemluvě o zamítnutém vysokém smluvním úroku, podle poměru úspěchu a neúspěchu by měl tedy nárok na náhradu nákladů řízení žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly a soud tak žádnou náhradu nákladů účastníkům nepřiznal.

30. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody.