4 C 11/2025

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 33 388 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 13 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalovanému dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 20 388 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 868,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 942,94 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 635,03 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 5. 10. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 33 388 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 868,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 942,94 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 635,03 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, a to s odůvodněním, že tyto nároky vyplývají ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 16. 10. 2022 mezi společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se , adresa, (dále jako „právní předchůdce“) a žalovaným, přičemž žalovaná pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024, podle žalobce žalovaný uhradil na úvěr částku ve výši 2 000 Kč.

2. Podáním doručeným soudu dne 4. 2. 2025 žalobce doplnil svá skutková tvrzení uvedená v žalobě tak, že právní předchůdce žalobce jako poskytovatel půjčky splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, když poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne 16. 10. 2022 a byly ověřeny doklady, konkrétně pracovní smlouvou a výplatními páskami, přičemž následně po vyhodnocení získaných informací byla se žalovaným uzavřena smlouva o úvěru. V žádosti žalovaný uvedl, že je ve od 01. 06. 2022 na dobu neurčitou zaměstnán jako obsluha řezacího a štípacího automatu u společnosti , jméno FO, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , že výše jeho měsíčních příjmů činí celkem 16 930 Kč, že výše jeho měsíčních výdajů činí 6 562 Kč, bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, a které si právní předchůdce žalobce ověřil, a dále s ohledem na výši požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr ve výši 15 000 Kč s měsíční splátkou 1 992 Kč je dostatečná.

3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval, k jednání nařízenému ve věci se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán.

4. U jednání soudu byl žalobce poučen, že poskytovatel úvěru musí předložit důkazy o tom, že provedl důkladné hodnocení finanční situace spotřebitele včetně všech příjmů, výdajů, když důsledkem neúspěšného posouzení úvěruschopnosti je neplatnost smlouvy o úvěru.

5. Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobce je zapsán v rejstříku od 16. 5. 2005.

6. Smlouvou o postoupení, potvrzením, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení a podacím lístkem bylo prokázáno, že pohledávka vyplývající ze smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, ., postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 5. 2024, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.

7. Transakční historií bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na úvěr částku ve výši 2 000 Kč.

8. Mzdovým listem žalovaného za měsíc září 2022 bylo prokázáno, že žalovaný je zaměstnán u zaměstnavatele , jméno FO, , právnická osoba, ., za měsíc září 2022 mu byla ze strany zaměstnavatele poukázána mzda ve výši 16 930 Kč čistého, exekuce činí 2 562 Kč.

9. Pracovní smlouvou z dne 31. 5. 2022 bylo prokázáno, že žalovaný je ve od 01. 06. 2022 na dobu neurčitou zaměstnán jako obsluha řezacího a štípacího automatu u společnosti , jméno FO, , právnická osoba, ..

10. Žádostí o úvěr ze dne 16. 10. 2022 bylo prokázáno, že dne 16. 10. 2022 požádal žalovaný právního předchůdce žalobce o úvěr ve výši 20 000 Kč, uvedl, že je zaměstnaný, a to od 1. 6. 2022, má čistý příjem 16 930 Kč, na bydlení vynakládá 2 000 Kč, na dopravu, osobní náklady 2 000 Kč, srážky ze mzdy 2 362 Kč, má tedy použitelný příjem 10 368 Kč, bydlí u rodičů, je svobodný, má střední vzdělání, nemá vyživovací povinnost.

11. Smlouvou o úvěru a předpisem splátek bylo prokázáno, že dne 16. 10. 2022 právní předchůdce žalobce a žalovaný podepsali uvedenou listinu, dle jejíhož obsahu se právní předchůdce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti při sjednání úvěru, za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 761 Kč, dále úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru ve výši 2 077 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč, celkem ve výši 27 888 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč , přičemž poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do 16. 12. 2023.

12. Podacím lístkem a předžalobní upomínkou bylo prokázáno, že žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby dne 10. 9. 2024 vyzván k zaplacení žalované částky.

13. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

14. Dne 16. 10. 2022 požádal žalovaný právního předchůdce žalobce o úvěr ve výši 20 000 Kč, uvedl, že je zaměstnaný, a to od 1. 6. 2022, má čistý příjem 16 930 Kč, na bydlení vynakládá 2 000 Kč, na dopravu, osobní náklady 2 000 Kč, srážky ze mzdy 2 362 Kč, má tedy použitelný příjem 10 368 Kč, bydlí u rodičů, je svobodný, má střední vzdělání, nemá vyživovací povinnost. Podle předloženého mzdového listu žalovaného za měsíc září 2022 byla žalovanému ze strany zaměstnavatele , jméno FO, , právnická osoba, ., poukázána mzda ve výši 16 930 Kč čistého, exekuce činila 2 562 Kč. Podle pracovní smlouvou z dne 31. 5. 2022 byl žalovaný od 01. 06. 2022 na dobu neurčitou zaměstnán jako obsluha řezacího a štípacího automatu u společnosti , jméno FO, , právnická osoba, . Dne 16. 10. 2022 právní předchůdce žalobce a žalovaný pak podepsali smlouvu o úvěru , dle jejíhož obsahu se právní předchůdce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti při sjednání úvěru, za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 761 Kč, dále úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru ve výši 2 077 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč, celkem ve výši 27 888 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do 16. 12. 2023. Pohledávka vyplývající ze smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, ., postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 5. 2024, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně, žalovaný uhradil na úvěr částku ve výši 2 000 Kč, žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby dne 10. 9. 2024 vyzván k zaplacení žalované částky.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

17. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

26. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

27. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení: Právní předchůdce a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru podle § 2395 a násl. o. z., když právní předchůdce poskytl žalovanému částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit se sjednanou úplatou. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, právní předchůdce vystupoval při poskytnutí zápůjčky jako podnikatel. Žalobce sice tvrdil, že právní předchůdce před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřil úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací poskytnutých žalovaným, je však zřejmé, že právní předchůdce nepostupoval s řádnou pečlivostí při vyhodnocování informací od žalovaného. Právní předchůdce podle soudu rezignoval na řádné vyhodnocení informací od žalovaného, žalovaný mu předložil jeden mzdový list, nicméně již z tohoto je zřejmé, že žalovanému z jeho mzdy byly sráženy exekuční srážky, pak v tom případě měl být poskytovatel úvěru obezřetný, rovněž tak podle soudu poskytovatel úvěru nijak neověřil tvrzené nízké výdaje spojené s bydlením ve výši 2 000 Kč a osobní výdaje ve stejné výši, pak soud tedy uzavírá, že právní předchůdce neověřil úvěruschopnost žalovaného a s ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 86 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů.

28. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. K neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu, když zanedbání povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele vede k uzavření smlouvy v rozporu se zákonem (porušení § 87 z. s. ú.), jedná se o porušení v neprospěch slabší strany (spotřebitele, jako laika a ekonomicky a zpravidla i odborně slabšího subjektu) a dané jednání zjevně narušuje veřejný pořádek, když poskytování úvěrům potenciálně neúvěruschopným osobám vede k sociálně nežádoucím jevům a poškozuje nejen dlužníka samotného, ale společnost jako celek.

29. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce poskytl žalovanému částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný uhradil na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy částku 2 000 Kč. Pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce, ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaný v rozsahu částky 13 000 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobce. Žalobce (právní předchůdce) porušil povinnosti uložené mu v ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ a následkem tohoto porušení je pak povinnost dlužníka splatit pouze část jistiny poskytnutého úvěru. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky ve výši 13 000 Kč a v tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.).

30. K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud pak odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

31. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a contrario. Z očividně větší části úspěšné žalovaného po kapitalizaci úroků ke dni vyhlášení rozhodnutí žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

32. Lhůta k plnění je i s ohledem na shora rozebrané stanovena podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř.