4 C 120/2023

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci žalobce: Bc. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem nám. Svobody 829/17, 790 01 Jeseník proti žalované: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o 305 832,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 185 689 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 185 689 Kč od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalované dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 120 143,5 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 120 143,5 Kč od , datum, do zaplacení, se v této části zamítá.

III. Žalovaná je povinna žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 13 192,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou dne , datum, domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 305 832,50 Kč podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, která mu vznikla v důsledku zcela nepřiměřené délky jeho trestního stíhání ve věci vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp.zn. 2 T 5/2014, resp. u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp.zn. 68 To 226/2016, 68 To 287/2019, 68 To 253/2021. Nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení spočívá v nejistotě, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, když tak je tomu právě v posuzované věci a proto žalobci náleží za celkovou nepřiměřeně dlouhou dobu vedeného trestního stíhání přiměřené zadostiučinění v částce (nejméně) za první rok 1 x 12 000 Kč, za druhý a třetí rok 2 x po 24 000 Kč, za dalších čtyři roky 4 x po 36 000 Kč a osm měsíců 8 x po 5 000 Kč a za zbývající čtyři dny částku 666 Kč; celkem tedy 244 666 Kč, přičemž žalobce jako poškozený navíc požaduje zvýšení uvedených základních částek o 25 %, neboť trestní řízení vedené proti němu bylo nejen nepřiměřeně dlouhé, ale bylo dokonce extrémně dlouhé.

2. Žalovaná v řízení navrhla zamítnutí žaloby, když není sporu, že žalobce u ní uplatnil nárok, a to dnem , datum, , kdy žalovaná konstatovala, že nedošlo ve věci k nesprávnému úřednímu postupu a požadované zadostiučinění nebylo žalobci poskytnuto. Žalobce byl v trestním řízení shora v procesním postavení obžalovaného z přečinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. c), odst. 4 tr. zákoníku ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Žalobce byl třikrát Okresním soudem v Jeseníku odsouzen a byl uznán vinným přečinem pojistného podvodu, byl mu nakonec uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podmíněně odložen a byla u stanovena zkušební doba dvou roků. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR neexistuje žádná stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Stát je možno činit odpovědným pouze za ty průtahy, které byly způsobeny liknavým postupem státních orgánů. Průtah lze tolerovat za předpokladu, že celková délka řízení nebude nepřiměřená. Doba, po kterou řízení trvá, je jen jedním z faktorů, které jsou pro závěr o přiměřenosti délky řízení určující. V rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 24.8.2021, č.j. 2T 5/2014 – 1431 je uvedeno, že s ohledem na delší dobu, která uplynula od spáchání trestného činu, byl obžalovanému uložen výchovný trest odnětí svobody na samé spodní hranici zákonné trestní sazby a to podle § 210 odstavec 4 trestního zákoníku trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, podle § 81 odstavec 1, § 82 odstavec 1 trestního zákoníku byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Žalobce byl za nepřiměřenou délku již odškodněn tím, že mu byl uložen mírnější trest, nemůže se dalšího odškodnění domáhat. Pravomocné odsouzení žalobce v trestní věci vylučuje přiznání odškodnění nemajetkové újmy v penězích. Finanční zadostiučinění se poskytuje za pocit nejistoty spojený s výsledkem nepřiměřeně dlouhého soudního řízení.

3. Soud ve věci jednal ve dnech , datum, , , datum, a , datum, s tím, že dne , datum, byl soudem vyhlášen rozsudek.

4. Při jednáních shora byly provedeny všechny účastníky navržené důkazní prostředky. V souladu s § 132 o. s. ř. hodnotil soud důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pokud se soud některými důkazy nezabývá, popř. zabývá jen okrajově, dospěl k závěru, že předmětné důkazy nebyly pro spor významné.

5. Rozhodnutími Policie ČR ze dne 24. 4. 2014, č.j. RŘOLP – 54/2014, rozhodnutím ze dne 15. 5. 2014, č.j. RŘOLP – 72/2014, rozhodnutím ze dne 15. 5. 2014, č.j. RŘOLP – 71/2014, rozhodnutím o přiznání služebního příjmu ze dne 24. 10. 2014, č.j. RŘOLP – 198/2014 bylo prokázáno, že žalobce byl původně rozhodnutím ze dne , datum, propuštěn ze služebního poměru příslušníka Policie ČR pro porušení služebního slibu, rozhodnutí bylo žalobci doručeno dnem , datum, , odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí bylo vyhověno a rozhodnutí bylo zrušeno dne , datum, , žalobce byl současně zproštěn výkonu služby podle § 40 zákona č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, dosažitelnost mu byla nařízena každé pondělí od 8:00 hodin do 10:00 hodin v místě trvalého bydliště s tím, že mu po dobu zproštění výkonu služby náleží služební příjem ve výši 50 % průměrného služebního příjmu. Služební příjem žalobce byl s účinností od , datum, pro změnu stupnice základních tarifů stanoven ve výši celkem 32 430 Kč měsíčně.

6. Oznámením Policie ČR ze dne 24. 3. 2022, č.j. RŘOLP – 178/2022 a potvrzením o výkonu služby bylo prokázáno, že dnem , datum, skončil služební poměr žalobce, když byl propuštěn ze služebního poměru, který trval od , datum, do , datum, .

7. Rozhodnutím Úřadu práce ČR ze dne , datum, , č.j. JED – 173/2014 – Z1 a usnesením Úřadu práce ČR ze dne , datum, , č.j. JED – 810/2014 – Z1 bylo prokázáno, že žalobce nebyl zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání, když došlo ke zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru, řízení ve věci podpory v nezaměstnanosti bylo zastaveno pro bezpředmětnost z důvodu zrušení výpovědi.

8. Uplatněním nároku ze strany žalobce ze dne , datum, a stanoviskem žalované ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce uplatnil nárok u žalované, ta nárok žalobce neuznala s tím, že nebyly naplněny podmínky pro vznik nároku podle zákona č. 82/1998 Sb., v rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 24. 8. 2021, č. j. 2 T 5/2014-1431 je v bodě 30 uvedeno, že trest byl soudem uložen jako výchovný s ohledem na délku probíhajícího trestního řízení, když žadatel za nepřiměřenou délku byl již odškodněn tím, že mu byl uložen mírnější trest, nemůže se dalšího odškodnění domáhat.

9. Účastnickou výpovědí žalobce bylo prokázáno, že před prvním propuštěním ze služebního poměru u něj nastala změna, dříve zastupoval obvodní oddělení při jednáních na městě, ve veřejném životě, pak začal pobírat polovinu platu, musel zajistit chod rodiny, nesměl vykonávat jinou výdělečnou činnost. Žalobce je rozvedený a děti má ve střídavé péči, v současné době je syn zletilý a dcera má 14 let, v době naříkaného řízení byli oba školou povinni. Podle žalobce předseda senátu v řízení chyboval, chyby byly napravovány až odvolacím soudem, žalobce sám trestní řízení neprodlužoval. Po psychické stránce v podstatě přestal žalobce chodit mezi lidi, neustále odpovídal na otázky, jak soudní řízení probíhá, omezil se proto na zahradu, nákupy a zajišťování základních potřeb, s lidmi omezil osobní vazby, kontakty. Žalobce se svým odsouzením není smířen, byl by podle něj rozdíl, kdyby řízení trvalo krátkou dobu, v současné době je zaměstnán ve firmě, která se zabývá zpracováním železa v konstrukci, je vyučen jako instalatér, středoškolské vzdělání dokončil na Policejní škole v Brně a má Ostravskou univerzitu. Za situace, kdy řízení trvalo devět let, byl po tuto dobu na 50 % svého dosavadního příjmu.

10. O průběhu vyšetřování bylo z vyšetřovacího spisu a dále uvedených důkazních prostředků zjištěno, že k zahájení úkonů trestního řízení proti žalobci podle ustanovení § 158 odst. 3 tr. řádu došlo dne , datum, ( záznam GIPS, 18. oddělení , adresa, – pracoviště , adresa, o zahájení úkonů tr. řízení na čl. 3), opatřením ze dne , datum, byl přibrán ve věci znalec Ing. , jméno FO, (opatření na čl. 306 až 309) , který podal dne , datum, znalecký posudek číslo 2128/14 (posudek na čl. 310 až 353), dne , datum, bylo ve zkráceném přípravném řízení žalobci jako obviněnému sděleno podezření podle § 179 b odst. 3 tř. řádu (záznam o sdělení podezření na čl. 413), žalobce byl vyslechnut dne , datum, (protokol o výslechu podezřelého na čl. 416), dne , datum, předložena zpráva GIPS o výsledku zkráceného řízení (zpráva na čl. 461).

11. Ohledně průběhu řízení před soudem bylo z trestního spisu sp. zn. 2T 5/2014 a dále uvedených důkazních prostředků zjištěno, že návrhem na potrestání podaným zdejšímu soudu dne , datum, krajským státním zástupcem bylo zahájeno trestní stíhání žalobce (návrh na potrestání na čl. 463), návrh na potrestání byl žalobci doručen dne , datum, (doručenka na čl. 400), dne , datum, bylo nařízeno hlavní líčení na den , datum, (nařízení hlavního líčení na čl. 481), dne , datum, byl předložen žalobcem oponentní znalecký posudek , tituly před jménem, Skácela (posudek na čl. 499 až 547), dne , datum, bylo konáno hlavní líčení (protokol o hlavním líčení na čl. 560 až 564), dne , datum, bylo konáno hlavní líčení (protokol o hlavním líčení na čl. 655 až 669 ), toto bylo odročeno na neurčito, opatřením ze dne , datum, přibráno VUT , adresa, za účelem vypracování znaleckého posudku (opatření na čl. 677), dne , datum, sdělil znalecký ústav, že posudek zpracuje do 8 měsíců (zpráva ústavu na čl. 733), dne , datum, vyslechnut ze strany GIPS ve Vazební věznici , adresa, , jméno FO, (úřední záznam na čl. 740), dne , datum, podán revizní znalecký posudek VUT , adresa, (posudek na čl. 770 až 808), dne , datum, přiznáno znalečné Skácelovi (opatření na čl. 810), dne , datum, nařízeno hlavní líčení na den , datum, (nařízení hl. líčení na čl. 816), dne , datum, konáno hlavní líčení, kde byl mimo jiné návrh žalobce na provedení osobního slyšení zpracovatelů zamítnut (protokol na čl.833a až 833h), hlavní líčení odročeno na den , datum, za účelem závěrečných řečí (protokol o hlavním líčení na čl. 846), dne , datum, konáno hlavní líčení, byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce uznán vinným přečinem pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. c), odst. 4 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, žalobce byl podle § 210 odstavec 4 trestního zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců, když výkon trestu byl podmíněně odložen a zkušební doba byla stanovena v trvání tří roků a podle § 73 odstavec 1, 3 trestního zákoníku byl žalobci uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu práce ve služebním poměru příslušníka Policie České republiky a u bezpečnostních sborů v trvání tří roků ( protokol na čl. 840 až 847), rozsudek ze dne , datum, předložen kanceláři k vypravení dne , datum, , přičemž při ukládání trestu soud tehdy hodnotil povahu a závažnost spáchaného trestného činu, přihlédl k osobním, rodinným, majetkovým a dalším poměrům žalobce, k jeho dosavadnímu způsobu života a možnosti jeho nápravy, k jeho chování po spáchání skutku. Hodnotil význam chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsob provedení činu a jeho následky, polehčující a přitěžující okolnosti podle § 41 a § 42 trestního zákoníku, osobu pachatele, míru jeho zavinění a pohnutku. Žalobce jednal v úmyslu přímém, jako polehčující okolnost hodnotil u žalobce soud dosavadní bezúhonnost, naproti tomu mu přitěžovalo, že se jednání dopustil jako příslušník PČR, který se jako takový má naopak protiprávního jednání vyvarovat (rozsudek na čl. 871 až 883). Proti rozsudku podal odvolání Trubačík dne , datum, (odvolání na čl. 885), dne , datum, ustanoven Trubačíkovi obhájce (opatření na čl. 889, výzvy soudu k odůvodnění odvolání , datum, (výzvy na čl. 890 a 891), dne , datum, zaslal obhájce žalobce žádost soudu o zaslání rozsudku (žádost na čl. 894) a opakovaná žádost o zaslání rozsudku ze dne , datum, (záznam na čl. 899), dne , datum, dán pokyn k zaslání rozsudku (pokyn soudce na čl. 899), dne , datum, odůvodnil odvolání Trubačík i žalobce, dne , datum, státní zástupce (odůvodnění odvolání na čl. 901 až 903, 905 až 909, 911 až 912), dne , datum, spis zaslán soudu odvolacímu (předkládací zpráva na čl. 918), odvolací soud nařídil dne , datum, veřejné zasedání na den , datum, (referát na čl. 918), veřejné zasedání konáno dne , datum, (protokol na čl. 927 až 930), napadený rozsudek dne , datum, zrušen odvolacím soudem (usnesení na čl. 934) a spis byl vrácen soudu prvního stupně dne , datum, , když odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že nevyslechl zpracovatele posudku, nereagoval na totožný požadavek obhajoby.

12. Soud pak dne , datum, nařídil na den , datum, hlavní líčení (referát na čl. 956), hlavní líčení konáno dne , datum, , odročeno bylo na den , datum, za účelem výslechu svědka Uličného (protokol o hlavním líčení na čl. 987 – 993), toto hlavní líčení ze dne , datum, odročeno na den , datum, z důvodu omluvy předvolaného svědka Uličného (omluva na čl. 1018, referát na čl. 1019), hlavní líčení konáno dne , datum, , odročeno na den , datum, za účelem závěrečných řečí, (protokol o hlavním líčení na čl. 1048 až 1050), hlavní líčení nařízené na den , datum, bylo odročeno na neurčito s ohledem na rozhodování ve věci OS , adresa, pod sp.zn. , spisová značka, a vrácení spisu od odvolacího soudu (referát na čl. 1053), odvolací soud rozhodl ve věci sp.zn. , spisová značka, dne , datum, pod č.j. , spisová značka, (usnesení na čl. 1066 až 1069). Proveden přepis zvukového záznamu o hlavním líčení ze dne , datum, ze strany žalobce (přepis na čl. 1073 až 1105) , podány dne , datum, námitky proti protokolaci a návrh na opravu protokolu (námitky na čl. 1106 až 1107), dne , datum, nařízeno hlavní líčení na den , datum, (referát na čl. 1131), dne , datum, soud vydal usnesení o zamítnutí námitek (usnesení na čl. 1132), dne , datum, žalobce podal stížnost proti usnesení (stížnost na čl. 1135 a odůvodnění na čl. 1137), hlavní líčení konáno , datum, , byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce uznán vinným, pro přečin pojistného podvodu podle § 210 odstavec 1 písmeno c), odstavec 4 trestního zákoníku a byl odsouzen podle § 210 odstavec 4 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, podle § 81 odstavec 1, § 82 odstavec 1 trestního zákoníku byl výkon trestu podmíněně odložen a zkušební doba byla stanovena v trvání osmnácti měsíců, při ukládání trestu soud hodnotil povahu a závažnost spáchaného trestného činu, přihlédl k osobním, rodinným, majetkovým a dalším poměrům obžalovaného, k jeho dosavadnímu způsobu života a možnosti jeho nápravy, k jeho chování po spáchání skutku, hodnotil význam chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsob provedení činu a jeho následky, polehčující a přitěžující okolnosti, osobu pachatele, míru jeho zavinění a pohnutku. Trest byl žalobci ukládán v rámci trestní sazby od jednoho do pěti let odnětí svobody, uvedené v ustanovení § 210 odstavec 4 trestního zákoníku a s ohledem na delší dobu, která uplynula od spáchání trestného činu, mu byl uložen výchovný trest odnětí svobody na samé spodní hranici zákonné trestní sazby (protokol na čl. 1153 až 1159 a rozsudek na čl. 1160 až 1168). Proti rozsudku bylo podáno odvolání KSZ dne , datum, (odvolání na čl. 1170 ), žalobce odůvodnil odvolání dne , datum, (odůvodnění odvolání na čl. 1180 až 1185), spis předložen odvolacímu soudu dne , datum, (předkládací zpráva na čl. 1187), veřejné zasedání soudu odvolacího nařízeno na den , datum, (referát na čl. 1187), zasedání zrušeno s ohledem na karanténu a nařízení vlády ČR ze dne , datum, (referát na čl. 1195), veřejné zasedání soudu odvolacího konáno dne , datum, , (protokol na čl. 1204 až 1207), usnesení o zrušení rozsudku vydáno dne , datum, , zdejšímu soudu doručeno dne , datum, , kdy napadený rozsudek byl zrušen odvolacím soudem a spis byl vrácen soudu prvního stupně, konstatovány byly procesní vady, formální nedostatky, nedůslednost v protokolaci (usnesení na čl. 1213 až 1217), usnesení zdejšího soudu o zamítnutí námitek ze dne , datum, zrušeno odvolacím soudem dne , datum, (usnesení na čl. 1219 až 1220), dne , datum, konáno neveřejné zasedání (protokol na čl. 1237 až 1248), vydáno dne , datum, usnesení o opravě a doplnění protokolu (usnesení na čl. 1250 až 1261).

13. Dne , datum, bylo na den , datum, nařízeno hlavní líčení (referát na čl. 1277), kvůli pandemii pak hlavní líčení nařízeno nově na den , datum, (referát na čl. 1317), hlavní líčení konáno dne , datum, , odročeno za účelem doplnění posudku a výslechu znalců na den , datum, (protokol na čl. 1327 až 1329), opatřením ze dne , datum, zadáno doplnění znaleckého posudku (opatření na čl. 1331), hlavní líčení dne , datum, odročeno pro nevyhovení doplnění posudku na den , datum, (referát na čl. 1353), dne , datum, podáno doplnění posudku č. D 1538/1/2021 (doplněk posudku na čl. 1333 – 1352), dne , datum, nařízeno hlavní líčení na den , datum, (referát na čl. 1356), dne , datum, konáno hlavní líčení, odročeno na den , datum, za účelem závěrečných řečí (protokol na čl. 1374 až 1395), dne , datum, konáno hlavní líčení, byl vyhlášen rozsudek , datum, , kterým byl žalobce za přečin pojistného podvodu podle § 210 odstavec 1 písmene c), odstavec 4 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku odsouzen podle § 210 odstavec 4 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a podle § 81 odstavec 1, § 82 odstavec 1 trestního zákoníku byl výkon trestu podmíněně odložen a zkušební doba byla stanovena v trvání dvou roků (protokol na čl. 1427 – 1430), rozsudek ve věci vypraven dne , datum, , při ukládání trestu soud opět hodnotil povahu a závažnost spáchaného trestného činu, přihlédl k osobním, rodinným, majetkovým a dalším poměrům obžalovaného, k jeho dosavadnímu způsobu života a možnosti jeho nápravy, k jeho chování po spáchání skutku, význam chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsob provedení činu a jeho následky, polehčující a přitěžující okolnosti, míru jeho zavinění a pohnutku. Jako polehčující okolnost hodnotil u žalobce dosavadní bezúhonnost, naproti tomu mu přitěžovalo, že se jednání dopustil jako příslušník PČR, který se jako takový má naopak protiprávního jednání vyvarovat. Trest mu byl ukládán v rámci trestní sazby od jednoho do pěti let odnětí svobody, s ohledem na delší dobu, která uplynula od spáchání trestného činu, mu byl uložen výchovný trest odnětí svobody na samé spodní hranici zákonné trestní sazby v trvání jednoho roku, výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků (rozsudek na čl. 1431 až 1453). Žalobce pak odůvodnil odvolání dne , datum, (odůvodnění na čl. 1460 až 1469), spis předložen soudu odvolacímu dne , datum, (předkládací zpráva na čl. 1473), dne , datum, nařídil odvolací soud veřejné zasedání na den , datum, (referát na čl. 1473), dne , datum, konáno veřejné zasedání odvolacího soudu, odvolání zamítnuta (protokol na čl. 1492 až 1495), usnesení o zamítnutí odvolání ze dne , datum, doručeno soudu zdejšímu dne , datum, (usnesení na čl. 1498 až 1506), kdy písemné vyhotovení zamítavého usnesení odvolacího soudu bylo obhájci žalobce doručeno dne 3. 3. 2022 (doručenka na čl. 1519) a žalobci až dne , datum, (doručenka na čl. 1546). Dne , datum, podáno dovolání žalobce (dovolání na čl. 1553 až 1556), spis předložen NS ČR dne , datum, (předkládací zpráva na čl. 1566), dne , datum, neveřejné zasedání soudu dovolacího, dovolání odmítnuta (protokol na čl. 1569), usnesení doručeno soudu zdejšímu dne , datum, (usnesení na čl. 1570 až 1575), usnesení dovolacího soudu bylo žalobci doručeno dne , datum, (doručenka na čl. 1585). Ústavní stížnost žalobce proti usnesení o nákladech trestního řízení odmítnuta dne , datum, ( usnesení na čl. 1559).

14. Průběh a výsledek trestního řízení, které proti žalobci bylo vedeno, byl mezi účastníky řízení nesporný.

15. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce uplatnil u žalované své nároky dne , datum, , přičemž žalovaná žalobci ničeho nezaplatila.

16. Naříkané řízení17. Žalobce byl jakožto obviněný trestně stíhán pro přečin pojistného podvodu podle § 210 odstavec 1 písmeno c), odstavec 4 trestního zákoníku, trestní stíhání trvalo 8 let, 5 měsíců a 4 dní, a to od , datum, – doručení návrhu na potrestání žalobci – do , datum, – doručení rozhodnutí dovolacího soudu. K zahájení úkonů trestního řízení došlo dnem , datum, , dne , datum, byl podán soudu návrh na potrestání.

18. Pokud jde pak o průběh řízení, tak návrh na potrestání byl žalobci doručen dne , datum, , dne , datum, bylo nařízeno první hlavní líčení ve věci na den , datum, , toto hlavní líčení bylo konáno, odročeno bylo za účelem doplnění dokazování na den , datum, , tohoto dne , datum, bylo konáno další hlavní líčení, toto pak bylo odročena na neurčito, opatřením ze dne , datum, přibráno VUT , adresa, za účelem vypracování znaleckého posudku, když tento znalecký ústav sdělil, že posudek zpracuje do 8 měsíců, dne , datum, byl soudu podán revizní znalecký posudek VUT , adresa, , dne , datum, bylo pak nařízeno hlavní líčení na den , datum, , toto bylo konáno, při tomto hlavním léčení byl mimo jiné návrh žalobce na provedení osobního slyšení zpracovatelů zamítnut, hlavní líčení bylo odročeno na den , datum, za účelem závěrečných řečí a dne , datum, byl zdejším soudem vyhlášen první rozsudek, kterým byl žalobce uznán vinným přečinem pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. c), odst. 4 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, žalobce byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců, když výkon trestu byl podmíněně odložen a zkušební doba byla stanovena v trvání tří roků a dále byl žalobci uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu práce ve služebním poměru příslušníka Policie České republiky a u bezpečnostních sborů v trvání tří roků. Pokud jde o vypravování tohoto vyhlášeného rozsudku, tak obhájce žalobce žádal soud opakovaně o jeho doručení, a to ve dnech , datum, , , datum, a teprve tohoto dne mu byl rozsudek zaslán. Žalobce rovněž napadl rozsudek odvoláním, odvolání odůvodnil písemně dne , datum, , dne , datum, byl spis zaslán soudu odvolacímu a tento nařídil dne , datum, veřejné zasedání na den , datum, , při veřejném zasedání byl odvolacím soudem napadený rozsudek zrušen odvolacím soudem a spis byl vrácen soudu prvního stupně dne , datum, , když odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že nevyslechl zpracovatele posudku, nereagoval na totožný požadavek obhajoby.

19. Po zrušení prvního rozsudku ve věci soud dne , datum, nařídil na den , datum, hlavní líčení, které bylo konáno, odročeno bylo na den , datum, za účelem výslechu svědka Uličného a z důvodu omluvy tohoto svědka bylo odročeno na den , datum, , toto hlavní líčení bylo konáno, odročeno bylo na den , datum, za účelem závěrečných řečí, přičemž pak bylo odročeno na neurčito s ohledem na rozhodování v jiné věci vedené zdejším soudem pod sp.zn. , spisová značka, a vrácení spisu od odvolacího soudu, ten rozhodl v této jiné věci sp.zn. , spisová značka, dne , datum, pod č.j. , spisová značka, . Žalobce provedl sám přepis zvukového záznamu o hlavním líčení ze dne , datum, , když podal dne , datum, námitky proti protokolaci a návrh na opravu protokolu, dne , datum, bylo soudem nařízeno hlavní líčení na den , datum, , dne , datum, soud vydal usnesení o zamítnutí námitek, toto usnesení bylo napadeno stížností žalobce, hlavní líčení dne , datum, bylo konáno, byl vyhlášen druhý rozsudek, kterým byl žalobce uznán vinným pro přečin pojistného podvodu a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, výkon trestu byl podmíněně odložen a zkušební doba byla stanovena v trvání osmnácti měsíců. Trest byl žalobci přitom ukládán s ohledem na delší dobu, která uplynula od spáchání trestného činu. Tento druhý rozsudek rovněž žalobce napadl odvoláním, spis předložen odvolacímu soudu dne , datum, , přičemž veřejné zasedání soudu odvolacího bylo nařízeno na den , datum, a toto zasedání bylo zrušeno s ohledem na karanténu a nařízení vlády ČR ze dne , datum, , veřejné zasedání soudu odvolacího bylo pak konáno dne , datum, , kdy napadený rozsudek byl odvolacím soudem zrušen a spis byl vrácen soudu prvního stupně, konstatovány byly procesní vady, formální nedostatky, nedůslednost v protokolaci, rovněž usnesení zdejšího soudu o zamítnutí námitek ze dne , datum, bylo zrušeno odvolacím soudem dne , datum, .

20. Po zrušení druhého rozsudku ve věci soud dne , datum, konal neveřejné zasedání, vydal usnesení o opravě a doplnění protokolu, dále bylo dne , datum, na den , datum, nařízeno hlavní líčení, které kvůli pandemii bylo nařízeno nově na den , datum, , toto bylo pak konáno a odročeno za účelem doplnění posudku a výslechu znalců na den , datum, , opatřením soudu ze dne , datum, bylo zadáno doplnění znaleckého posudku, přičemž hlavní líčení nařízení soudem na den , datum, bylo odročeno na den , datum, pro nevyhovení doplnění posudku, dne , datum, bylo podáno doplnění posudku č. D 1538/1/2021. Hlavní líčení dne , datum, bylo konáno, odročeno bylo na den , datum, za účelem závěrečných řečí a dne , datum, byl vyhlášen třetí rozsudek ve věci, kterým byl žalobce za přečin pojistného podvodu podle § 210 odstavec 1 písmene c), odstavec 4 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku odsouzen podle § 210 odstavec 4 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a podle § 81 odstavec 1, § 82 odstavec 1 trestního zákoníku byl výkon trestu podmíněně odložen a zkušební doba byla stanovena v trvání dvou roků, rozsudek ve věci vypraven dne , datum, , při ukládání trestu soud hodnotil povahu a závažnost spáchaného trestného činu, přihlédl k osobním, rodinným, majetkovým a dalším poměrům obžalovaného, k jeho dosavadnímu způsobu života a možnosti jeho nápravy, k jeho chování po spáchání skutku, význam chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsob provedení činu a jeho následky, polehčující a přitěžující okolnosti, míru jeho zavinění a pohnutku. Trest byl žalobci ukládán v rámci trestní sazby od jednoho do pěti let odnětí svobody, s ohledem na delší dobu, která uplynula od spáchání trestného činu, mu byl uložen výchovný trest odnětí svobody na samé spodní hranici zákonné trestní sazby v trvání jednoho roku, výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Rovněž tento třetí rozsudek byl napaden mimo jiné i odvoláním žalobce, ten ho odůvodnil dne , datum, , přičemž dne , datum, byl spis předložen soudu odvolacímu, ten dne , datum, nařídil veřejné zasedání na den , datum, , při němž byla podaná odvolání zamítnuta, usnesení o zamítnutí odvolání ze dne , datum, doručeno soudu zdejšímu dne , datum, , kdy písemné vyhotovení zamítavého usnesení odvolacího soudu bylo obhájci žalobce doručeno dne , právnická osoba, . 2022, žalobci až dne , datum, . Dne , datum, bylo podáno dovolání žalobce, spis byl předložen NS ČR dne , datum, , dne , datum, nařízeno neveřejné zasedání soudu dovolacího, dovolání odmítnuta, usnesení doručeno soudu zdejšímu dne , datum, , usnesení dovolacího soudu bylo žalobci doručeno dne , datum, .

21. Poměry žalobce22. Žalobce byl zástupce vedoucího obvodního oddělení Policie ČR , jméno FO, , ve své funkci zastupoval obvodní oddělení při jednáních na městě, ve veřejném životě, jeho služební poměr u Policie ČR trval celkem od , datum, do , datum, . Po sdělení podezření ze spáchání trestného činu pojistného podvodu byl žalobce původně rozhodnutím ze dne , datum, propuštěn ze služebního poměru příslušníka Policie ČR, k odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí bylo rozhodnutí zrušeno dne , datum, , žalobce byl současně zproštěn výkonu služby, byla mu nařízena dosažitelnost s tím, že mu po dobu zproštění výkonu služby náleží služební příjem ve výši 50 % průměrného služebního příjmu, přičemž tento byl s účinností od , datum, pro změnu stupnice základních tarifů stanoven ve výši celkem 32 430 Kč měsíčně, žalobce nebyl zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání u Úřadu práce ČR, když došlo ke zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru, řízení ve věci podpory v nezaměstnanosti bylo zastaveno pro bezpředmětnost z důvodu zrušení výpovědi. V době, kdy žalobce pobíral služební příjem ve výši 50 % průměrného služebního příjmu, zajištoval chod rodiny, nesměl vykonávat jinou výdělečnou činnost, měl tehdy dvě nezletilé děti ve střídavé péči. Po psychické stránce v podstatě přestal žalobce chodit mezi lidi, neustále odpovídal na otázky, jak soudní řízení probíhá, omezil se na zahradu, nákupy a zajišťování základních potřeb, s lidmi omezil osobní vazby, kontakty, dosud žalobce se svým odsouzením není smířen. V současné době je žalobce zaměstnán ve firmě, která se zabývá zpracováním železa v konstrukci, má vysokoškolské vzdělání.

23. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:

24. Podle ustanovení § 5 zákona č. 82/1998 Sb. zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

25. Podle ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

26. Podle ustanovení § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

27. Dle § 31a OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména ka) celkové délce řízení,b) složitosti řízení,c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,d) postupu orgánů veřejné moci během řízení ae) významu předmětu řízení pro poškozeného.

28. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

29. Podle ustanovení § 40 zákona č. 361/2003 Sb. příslušník musí být zproštěn výkonu služby na dobu, po kterou je důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu, kázeňského přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, jestliže by jeho ponechání ve výkonu služby ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho jednání. Po dobu zproštění výkonu služby nemá příslušník oprávnění a povinnosti, které pro něj vyplývají ze zvláštních právních předpisů. Služební funkcionář je oprávněn nařídit příslušníkovi zproštěnému výkonu služby dosažitelnost v místě trvalého pobytu nebo na jiném místě, které stanoví na žádost příslušníka, a to v rozsahu, jenž je nezbytný pro stanovení nástupu k výkonu služby. Jestliže v souvislosti se spácháním trestného činu, kázeňského přestupku, s jednáním, které má znaky přestupku, je dán důvod k propuštění příslušníka ze služebního poměru podle § 42 odst. 1 písm. a) až d), trvá jeho zproštění výkonu služby až do skončení služebního poměru. Pominou-li důvody, pro které byl příslušník zproštěn výkonu služby, zproštění výkonu služby se ukončí.

30. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

32. Soud prvně konstatuje, že nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem představuje specifický nárok, který zákonodárce do právního řádu zakotvil, aby naplnil požadavek čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, podle kterého každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností. Podle čl. 6 odst. 1 věta prvá Úmluvy platí, že každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.

33. Žalobce svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 305 832,50 Kč, která mu byla způsobena nepřiměřenou délkou trestního řízení, podáním ze dne , datum, řádně a včas uplatnil u příslušného úřadu státu, tj. Ministerstva spravedlnosti (§ 6 odst. 1, 2 písm. a) za užití § 14 odst. 1 z. č. 82/1998 Sb.). Jeho nárok však žalovaná ve lhůtě šesti měsíců (§ 15 odst. 2 z. č. 82/1998 Sb.) neuspokojila ani zčásti, resp. ve stanovisku ze dne , datum, jej uspokojit odmítla. Žalobce se tedy může poskytnutí zadostiučinění domáhat u soudu (§ 14 odst. 3 z. č. 82/1998 Sb.).

34. Pro oblast odpovědnosti za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem existuje ustálená judikatura Nejvyššího soudu ČR, přičemž za stěžejní prameny výkladu vnitrostátní úpravy odškodňování nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku soudního řízení je třeba považovat Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen„ Stanovisko“).

35. Z ustanovení § 13 z. č. 82/1998 Sb. vyplývá, že nesprávným úředním postupem je i porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Ačkoli v trestním řízení není přímo stanovena lhůta, v níž je třeba ve věci rozhodnout, je nutno dbát na naplňování základního práva na projednání věci bez zbytečných průtahů, zakotveného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který navazuje na čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, podle něhož má každý právo mj. na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem. Trestní řád pak toto právo promítá do ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, dále jen„ tr. ř.“, dle něhož orgány činné v trestním řízení musí trestní věci projednávat urychleně bez zbytečných průtahů, za porušením zásady rychlosti řízení přitom lze považovat jen takový postup v řízení, který neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci, a kdy délka řízení tkví výlučně v příčinách vycházejících z působení orgánu v dané věci.

36. Toto právo na projednání věci v přiměřené lhůtě náleží i žalobci, který byl jakožto obviněný trestně stíhán pro přečin pojistného podvodu podle § 210 odstavec 1 písmeno c), odstavec 4 trestního zákoníku, a za tento přečin byl i pravomocně odsouzen.

37. Nejprve se soud zabýval tím, zda lze naříkané řízení – trestní stíhání – trvající 8 let, 5 měsíců a 4 dny – shledat nepřiměřeně dlouhým. Pro účely posouzení tohoto nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení je počátkem řízení den doručení návrhu na potrestání žalobci, tj. den , datum, , do , datum, , kdy bylo žalobci doručeno rozhodnutí dovolacího soudu.

38. Pro posouzení délky naříkaného řízení (trestního stíhání) se soudu jeví nejzásadnější, že první rozsudek byl odvolacím soudem zrušen, odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že nevyslechl zpracovatele posudku, soud nereagoval na totožný požadavek obhajoby. Druhý rozsudek byl zrušen soudem odvolacím, kdy byly konstatovány procesní vady, formální nedostatky, nedůslednost v protokolaci. Třetí rozsudek soudu prvního stupně byl odvolacím soudem potvrzen. Doba mezi prvním až třetím v pořadí rozsudkem soudu prvního stupně byla od , datum, do , datum, . V rámci řízení se jeví soudu jako podstatné také to, že odvolací soud, když obdržel poprvé spis k rozhodnutí o odvolání dne , datum, , tak teprve na den , datum, , tedy po jednom roce, nařídil veřejné zasedání, kdy zrušil napadený rozsudek. Dále pak podruhé odvolací soud obdržel spis k rozhodnutí o odvolání dne , datum, , veřejné zasedání nařídil až na den , datum, , tedy po půl roce, přičemž toto veřejné zasedání bylo kvůli pandemii zrušeno a až na veřejném zasedání dne , datum, byl opět napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušen. Naopak ve třetím případě odvolací soud obdržel spis k rozhodnutí o odvolání dne , datum, a již na den , datum, nařídil veřejné zasedání, kdy rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil. Zásadní pro posouzení délky naříkaného řízení je rovněž skutečnost, že revizní znalecký posudek byl zpracován znaleckým ústavem po osmi měsících, když k žádosti ústavu soud tomuto prodloužil lhůtu pro jeho zpracování. V rámci řízení před soudem prvního stupně nadto došlo k několika průtahům v řádu měsíců, popř. i jen dnů. Průtahy v délce několika měsíců lze proto shledat mezi jednotlivými hlavními líčeními, tato se nařizovala za čtyři či pět měsíců, byť trestní řízení musí probíhat zásadně promptněji než řízení civilní (v němž by zásadně měla být jednotlivá jednání nařizována tak, aby mezi nimi neuplynula doba delší 3 měsíců). Soud prvního stupně několikrát pochybil, příkladem, když první rozsudek doručil obhájci žalobce až na jeho druhou urgenci, tento přitom žádal o doručení prvního rozsudku ve dnech , datum, a , datum, a až tohoto dne mu byl první rozsudek zaslán, dále například kdy písemné vyhotovení zamítavého usnesení odvolacího soudu bylo obhájci žalobce doručeno dne , právnická osoba, . 2022, žalobci až dne , datum, . Zrušení veřejného zasedání odvolacího soudu dne , datum, a hlavního líčení u soudu prvního stupně dne , datum, bylo pak naopak zapříčiněno situací kolem pandemie COVID.

39. Jinou formu satisfakce než poskytnutí zadostiučinění v penězích nelze v této věci pokládat za dostatečnou. Trestní stíhání bylo podle soudu nepřiměřeně dlouhé a mělo na osobnost žalobce značný vliv, samotné konstatování porušení práva se nejeví jako dostačující.

40. Pokud žalovaná namítala, že žalobce byl za nepřiměřenou délku již odškodněn tím, že mu byl uložen mírnější trest, nemůže se dalšího odškodnění domáhat, když v odsuzujícím rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, je uvedeno, že s ohledem na delší dobu, která uplynula od spáchání trestného činu, byl obžalovanému uložen výchovný trest odnětí svobody na samé spodní hranici zákonné trestní sazby a to podle § 210 odstavec 4 trestního zákoníku trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, podle § 81 odstavec 1, § 82 odstavec 1 trestního zákoníku byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků, pak k této námitce žalované soud předně uvádí, že žalobci byl druhým rozsudkem vydaným dne , datum, , tedy před dvěma roky, uložen trest ještě mírnější v podobě nižší zkušební doby, když v tomto rozhodnutí soud rovněž s ohledem na delší dobu, která uplynula od spáchání trestného činu žalobce odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, výkon trestu byl podmíněně odložen a zkušební doba byla stanovena v trvání osmnácti měsíců. V odsuzujícím rozsudku soudu prvního stupně (ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ) není vůbec patrno, o jakou část byl trest zmírněn právě v důsledku nepřiměřené délky řízení, když toto zmírnění má být měřitelné a výslovné.

41. Pokud jde o stanovení formy a výše tohoto zadostiučinění, v ustanovení § 31a z. č. 82/1998 Sb. jsou vymezena základní kritéria, k nimž soud musí přihlížet. Nejvyšší soud ve svém sjednocujícím Stanovisku, v němž vycházel rovněž z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, poskytl vodítka mj. pro stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, a dospěl k závěru, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč zajeden rok řízení, tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč zajeden měsíc řízení. Nejvyšší soud přitom ale považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak 7 500 Kč až 10 000 Kč). V tomto rozmezí stanovená základní částka za jeden rok řízení, modifikovaná za první dva roky řízení, vynásobená počtem let či měsíců celkové doby posuzovaného řízení, poté může být upravena (zvýšena či snížena) v důsledku působení jednotlivých faktorů uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 z. č. 82/1998 Sb., podle kritérií, která jsou však neuzavřeným výčtem okolností, k nimž lze v konkrétní věci při stanovení konečné výše odškodnění přihlédnout. Toto zvýšení či snížení by přitom nemělo v zásadě přesáhnout 50 %, aby byl zachován vztah přiměřeností mezi utrpěnou újmou a za ni poskytovaným odškodněním.

42. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění soud přihlédl k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Rovněž pak přihlédl ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

43. Soud shledává trestní stíhání žalobce, které trvalo 8 let, 5 měsíců a 4 dny nepřiměřeně dlouhým.

44. Na délku trestního stíhání měla vliv, jak podrobně uvedeno shora, zejména tedy to, že první a druhý rozsudek soudu prvního stupně byl odvolacím soudem opakovaně zrušen, odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že nevyslechl zpracovatele posudku, soud nereagoval na totožný požadavek obhajoby, konstatoval procesní vady, formální nedostatky, nedůslednost v protokolaci. Doba mezi prvním až třetím v pořadí rozsudkem soudu prvního stupně byla od , datum, do , datum, . Podstatné je také to, že odvolací soud nařídil veřejná zasedání ohledně rozhodování o opravných prostředcích postupně po jednom roce, po půl roce a po dvou měsících od doručení spisu ze strany soudu prvního stupně. Revizní znalecký posudek byl zpracován znaleckým ústavem po osmi měsících se souhlasem soudu. V průběhu řízení pak došlo ze strany soudu prvního stupně k několika krátkodobým průtahům v řádu měsíců, jak uvedeno shora, když jednotlivá hlavní líčení se nařizovala za čtyři či pět měsíců.

45. Pokud jde o složitost řízení, tak soud uvádí, že primárním ukazatelem je počet instancí, v nichž byla věc řešena, když právě s rostoucím počtem soudních instancí narůstá nepochybně délka řízení. V tomto konkrétním případě rozhodoval třikrát soud prvního stupně, třikrát soud odvolací, jednou Nejvyšší soud ČR. Řízení bylo nepochybně skutkově složité, když již v přípravném řízení byl přibrán znalec Mandák, žalobcem byl předložen oponentní posudek znalce Skácela, soudem pak byl ustanoven znalecký ustav za účelem podání revizního znaleckého posudku, tento byl navíc ještě doplňován.

46. Pokud jde o jednání žalobce, tak nelze nijak dospět k závěru, že by tento v proběhlém trestním řízení, jakkoliv přispěl k průtahům v řízení, nebyla zjištěna žádná jeho aktivita ryze obstrukčního charakteru, toto nebylo ze strany žalované ani namítáno, žalobce jen využil svých procesních práv, když podával opravné prostředky či námitky proti protokolaci.

47. Postup orgánů veřejné moci během řízení je podrobně popsán v odůvodnění tohoto rozsudku shora a pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tak k tomuto soud předně uvádí, že po celou dobu řízení byl žalobce zproštěn výkonu služby a přitom tento institut je toliko dočasným institutem. Po sdělení podezření ze spáchání trestného činu pojistného podvodu byl žalobce původně rozhodnutím ze dne , datum, propuštěn ze služebního poměru příslušníka Policie ČR, k odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí bylo rozhodnutí zrušeno dne , datum, , žalobce byl zproštěn výkonu služby, byla mu nařízena dosažitelnost s tím, že mu po dobu zproštění výkonu služby náležel služební příjem ve výši 50 % průměrného služebního příjmu. V době, kdy žalobce pobíral služební příjem ve výši 50 % průměrného služebního příjmu, zajištoval chod rodiny, nesměl vykonávat jinou výdělečnou činnost, měl tehdy dvě nezletilé děti ve střídavé péči. Služební poměr žalobce u Policie ČR tedy trval celkem od , datum, do , datum, . Pokud jde o postup soudů v této trestní věci, pak soud dále zdůrazňuje, že ani po zrušení prvního rozsudku ani po zrušení toho druhého v pořadí, nedošlo v postupu soudu prvního stupně ke zrychlení řízení, přitom bylo třeba o to více klást důraz na jeho rychlé skončení, nicméně nadále soud nařizoval hlavní líčení s odstupem několika měsíců, a to i v případě odročení hlavních líčení za účelem závěrečných řečí, proto došlo k tomu, že celková doba mezi prvním až třetím v pořadí rozsudkem soudu prvního stupně byla od , datum, do , datum, .

48. Při stanovení základní částky za jeden rok řízení soud vycházel v souladu se Stanoviskem především z celkové doby řízení (§ 31a odst. 3 písm. a) z. č. 82/1998 Sb.). Jelikož trestní řízení trvalo 8 let, 5 měsíců a 4 dny, bylo dle názoru soudu extrémně dlouhé, stanovil soud základní částku zadostiučinění za jeden rok řízení na samé horní hranici výše uvedeného doporučeného rozmezí, tj. 20 000 Kč za rok řízení. Za první dva roky řízení náleží žalobci částka poloviční, tj. 10 000 Kč, za dalších šest let pak částka ve výši 20 000 Kč měsíčně, za pět měsíců částka ve výši 8 335 Kč (5 x 1 667 Kč) a za 4 dny 216 Kč (4 x 53,77 Kč), základní částka zadostiučinění za celkovou dobu řízení tak činí 148 551Kč.

49. Žalobce požadoval zvýšení základní částky o 25 %, neboť trestní řízení vedené proti němu bylo nejen nepřiměřeně dlouhé, ale dokonce extrémně dlouhé.

50. Soud přistoupil k posouzení konkrétních okolností případu podle ustanovení § 31a odst. 3 písm. b) až e) z. č. 82/1998 Sb. a modifikaci základní částky v závislosti na intenzitě jejich působení v projednávaném řízení tak, aby nemajetková újma žalobce byla adekvátně odčiněna. Dospěl přitom k závěru, že přiměřené je zvýšení základní částky 148 551 Kč o celkem 25 %, tj. o částku 37 138 Kč, řídil se přitom následujícími úvahami.

51. Hledisko významu předmětu řízení pro poškozeného je nejdůležitějším kritériem pro stanovení formy a případné výše odškodnění. Trestní řízení se obecně řadí k řízením, u nichž se zvýšení význam předmětu řízení presumuje, a to ve vztahu k osobě, proti které je trestní řízení vedeno, tj. obviněnému. Žalobce byl po nepřiměřeně dlouhou dobu v nejistotě ohledně výsledku trestního řízení, byla mu touto nepřiměřenou délkou řízení způsobena újma spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení, když po dobu od , datum, do , datum, byl jako příslušník Policie ČR zproštěn výkonu služby, soud již opakovaně v odůvodnění tohoto rozsudku uváděl, že žalobce byl v postavení dočasně zproštěného výkonu služby, již samotná délka osmi let podle soudu vylučuje „dočasnost“. V této době žalobce pobíral služební příjem jen ve výši 50 % průměrného služebního příjmu, nesměl vykonávat jinou výdělečnou činnost, zajištoval přitom chod rodiny, měl tehdy dvě nezletilé děti ve střídavé péči. V současné době pak žalobce je již zaměstnán ve firmě, která se zabývá zpracováním železa, má vysokoškolské vzdělání, pokud by jeho trestní stíhání netrvalo takovou dobu, tak žalobce jako muž v produktivním věku mohl dříve započít novou kariéru mimo ozbrojené složky.

52. Žalobce přitom nijak nepřispěl svým chováním k takové délce trestního řízení, nepodával bezdůvodně opravné prostředky, nevyvíjel aktivitu ryze obstrukčního charakteru. Žalobce naopak sám provedl přepis zvukového záznamu o hlavním líčení ze dne , datum, , a to v souvislosti se svými námitkami proti protokolaci, když odvolací soud pak zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne , datum, o zamítnutí námitek. Žalobce v případě před vyhlášením prvního rozsudku soudu prvního stupně (ze dne , datum, ) výslovně navrhoval, aby byl osobně slyšen zpracovatel (zpracovatelé) revizního znaleckého posudku, soud prvního stupně tento návrh zamítl, přičemž odvolací soud pak i z tohoto důvodu tento první rozsudek zrušil.

53. Soud rekapituluje, že celková výše přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, na nějž má žalobce nárok, po zohlednění modifikace základní částky z posuzovaného hlediska významu předmětu řízení pro poškozeného podle kritérií obsažených v § 31a odst. 3 z. č. 82/1998 Sb. činí 185 689 Kč, v tomto smyslu žalobě vyhověl (výrok I.). Ve zbytku žalovaného nároku ve výši 120 143,5 Kč nezbylo než žalobu zamítnout (výrok II.).

54. Dále má žalobce právo na požadovaný úrok ve výši 15 % ročně z částky 185 689 Kč od , datum, do zaplacení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to na základě § 26 OdpŠk, a to ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty poté, kdy byl nárok na náhradu uplatněn.

55. O náhradě nákladů řízení ve výši 13 192,50 Kč soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s .ř. podle poměru úspěchu ve věci. Předmětem řízení byla částka ve výši 305 832,50 Kč, žalobce byl úspěšný co do částky ve výši 185 689 Kč, žalovaná co do částky ve výši 120 143,5 Kč, žalobce byl tedy úspěšný co do 60,72 % a žalovaná co do 39,28 %, žalobci tak náleží náhrada nákladů řízení v poměru 21,44%. Náhrada nákladů řízení se sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 305 832,5 Kč sestávající z částky 9 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání soudu ve dnech , datum, , , datum, a písemný závěrečný návrh ze dne , datum, , tj. celkem 47.700 Kč, dále včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za úkony shora, tj. 1500 Kč, daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky ve výši 49 200 Kč, tj. 10 332 Kč, celkem částku ve výši 61 532 Kč, když 21,44 % pak představuje částku ve výši 13 192,50 Kč. O platebním místě náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s ř.

56. O 15ti denních lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta první o. s .ř., když shledal s ohledem na výši částky důvody pro stanovení lhůty této delší lhůty.